Reklama
3.4 C
Czech
Pátek 27. března 2026
ZprávyRuská prokuratura chce 18 let vězení pro amerického novináře Gershkoviche

Ruská prokuratura chce 18 let vězení pro amerického novináře Gershkoviche

uská prokuratura navrhla soudu, aby amerického novináře Evana Gershkoviche odsoudil na 18 let vězení. Oznámily to dnes tiskové agentury. Zpravodaj amerického listu The Wall Street Journal strávil už více než rok za mřížemi ruské vazební věznice kvůli obvinění ze špionáže, které odmítá on i jeho zaměstnavatel a rovněž americká vláda, napsala agentura AP. Média dříve uváděla, že žurnalistovi hrozí až 20 let vězení. Soud vynese rozsudek ještě dnes odpoledne, napsala agentura AFP s odvoláním na mluvčí soudu.

„Obžaloba požaduje trest 18 let v táboře s přísným režimem,“ uvedla mluvčí Jekatěrina Maslennikovová. „Rozsudek bude vynesen v 17:00 (14:00 SELČ),“ dodala.

Soud se koná za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením veřejnosti a médií, v Jekatěrinburgu na Urale, kde agenti ruské tajné služby FSB novináře zadrželi loni koncem března při reportážní cestě. Dvaatřicetiletý Gershkovich, jehož rodiče do USA emigrovali ze Sovětského svazu, je prvním západním žurnalistou uvězněným kvůli obvinění ze špionáže v postsovětském Rusku.

Ruská generální prokuratura obviňuje Gershkoviche, že na pokyn americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) „shromažďoval tajné informace“ o zbrojovce Uralvagonzavod, jejíž závod asi 150 kilometrů severně od Jekatěrinburgu vyrábí a opravuje tanky a další vojenskou techniku.

Žádné důkazy, kterými by obvinění podpořily, ruské úřady dosud nezveřejnily, poznamenala AP.

Proces začal 26. června. Soud tehdy krátce před prvním slyšením umožnil reportérům, aby Gershkoviche natočili a vyfotografovali. Byl vidět ve skleněném boxu s oholenou hlavou. Dvaatřicetiletý Američan se v boxu pro obžalované slabě usmál a kývl na kolegy, které zná, popsala tehdy agentura Reuters. O několik minut později soud přítomné novináře požádal, aby opustili soudní síň, aby mohlo začít řízení. Soudy za zavřenými dveřmi jsou v Rusku běžné v procesech týkajících se obvinění z vlastizrady nebo špionáže, kde se podle ruských úřadů probírají utajované materiály.

Bílý dům označil proces s Gershkovichem za vykonstruovaný a jeho vazbu za neoprávněnou. Washington požaduje jeho propuštění na svobodu. Moskva podle Bílého domu využívá Gershkoviche jako vyjednávací páku.

Mnoho novinářů opustilo Rusko poté, co ruský prezident Vladimir Putin v roce 2022 vyslal ruská vojska na Ukrajinu a v zemi začaly platit zákony postihující dlouhými tresty vězení to, co ruské úřady označují za diskreditaci ruských ozbrojených sil nebo šíření lží o armádě.

Podle některých diplomatů Rusové Gershkoviche pravděpodobně zadrželi ve snaze pořídit si „zásobu“ amerických občanů, které by mohli vyměnit za ruské občany zadržované na Západě.

Rusko nevyloučilo výměnu vězňů včetně Gershkoviche, ale tvrdí, že to není možné, dokud v jeho případě nebude vynesen rozsudek. Ruské soudy shledávají vinnými více než 99 procent obžalovaných, napsala dříve AP.

Reklama

Doporučujeme

Pumpy v Německu budou smět zdražit jen jednou denně

Německý Spolkový sněm schválil první balík opatření proti prudkému růstu cen benzinu a nafty. Čerpací stanice budou smět ceny zvyšovat jen jednou denně v poledne, zlevňovat ale mohou dál kdykoli. Vláda zároveň připouští, že jeden zásah nejspíš stačit nebude.

Izrael uvedl, že zabil šéfa námořnictva íránských revolučních gard

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac dnes uvedl, že izraelská armáda "eliminovala" velitele námořnictva íránských revolučních gard Alírezu Tangsírího. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vzápětí uvedl, že Tangsírí měl na rukou krev a pohrozil dalšími útoky. Izraelská armáda sdělila, že spolu s Tangsírím byli zabiti další členové vedení revolučních gard, včetně šéfa zpravodajských služeb námořnictva Benháma Razajího.

Klíčové zbraně včetně těch amerických stále putují na Ukrajinu

Dohodnuté spojenecké dodávky zásadních zbraní pro Ukrajinu pokračují, včetně amerických zbraní, bez ohledu na íránskou válku. Řekl to dnes generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte. Reagoval tím na informace listu The Washington Post, podle něhož Spojené státy uvažují, že některé zbraně určené pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi, pošlou místo toho na Blízký východ.

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil Islámábád

Pákistán obnovil vojenské operace proti Afghánistánu, oznámil dnes podle agentury Reuters mluvčí pákistánského ministerstva zahraničí. Boje, které si vyžádaly stovky obětí, v minulém týdnu Islámábád dočasně přerušil kvůli islámskému svátku íd al-fitr.

Izrael prý na žádost Pákistánu souhlasil, že nezabije šéfa íránské diplomacie

Izrael na žádost Pákistánu souhlasil, že neprovede atentát na íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího a předsedu parlamentu Muhammada Kalíbafa. S odkazem na pákistánský zdroj to dnes napsala agentura Reuters. USA podle deníku The Washington Post mezitím uvažují o tom, že některé zbraně určené pro Ukrajinu pošlou místo toho na Blízký východ.

Trh s ropou se ocitl v backwardaci. Co to znamená?

Ceny ropy jsou od začátku války na Blízkém východě sužovány extrémní volatilitou. Přestože po americkém oznámení obnovení diplomacie s Íránem klesly, stále se drží na zvýšených úrovních kvůli přetrvávajícím rizikům. Krátkodobé a střednědobé futures kontrakty na ropu se obchodují dráž než dlouhodobé. Trhy tak očekávají budoucí pokles cen ropy. Ceny černého zlata sice rostou, zatím však jen mírně.

Íránské vedení s USA jedná, ale bojí se to přiznat, řekl Trump

Donald Trump trvá na tom, že íránské vedení s jeho vládou jedná, ačkoliv Teherán to popírá. Trump ve středu prohlásil, že íránští činitelé to nechtějí přiznat, protože se bojí, že by je zabili "jejich vlastní lidé". Americký prezident to řekl několik hodin poté, co mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt uvedla, že Spojené státy jsou velmi blízko dosažení svých cílů v této válce.

Není to válka. Trump pobouřil komentáři o Íránu

Americký prezident Donald Trump ve středu republikánům vysvětlil, proč se v souvislosti s Íránem vyhýbá označení „válka“. Důvodem je skutečnost, že údery neschválil Kongres. Vyvolal tím pobouření v americké společnosti. Podle některých názorů přiznal, že vojenské operace na Blízkém východě jsou ilegální.

Belgický soud řeší klimatickou žalobu farmáře proti TotalEnergies

Belgický soud uznal svou pravomoc v přelomové klimatické žalobě proti ropné společnosti TotalEnergies. Verdikt ale zatím nepadl. Soud v Tournai ho odložil na 9. září, protože chce počkat na podobné rozhodnutí ve Francii. Případ už teď poutá pozornost, protože jde o první takovou žalobu v Belgii.

Masový hrob v Keni ukrýval desítky mrtvých těl, převážně kojenců

Vyšetřovatelé ve městě Kericho v Keni exhumovali z hromadného hrobu přibližně 32 těl, z nichž většinu tvoří děti. Šokující nález nyní vyvolává řadu otázek, na které se snaží odpovědět policie i forenzní experti.

Běloruský vůdce Lukašenko při návštěvě KLDR uctil památku sovětských vojáků

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko při dnešní návštěvě KLDR společně se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem uctil památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobození Koreje od japonské okupace na konci druhé světové války. Uvedla to běloruská státní agentura Belta. Podle agentury AP běloruský ministr zahraničí Maxim Ryženkov oznámil, že oba státníci podepíší smlouvu o přátelství a spolupráci mezi zeměmi.

Bitcoin se drží nad 71 tisíci dolary

Bitcoin se po divokém týdnu znovu uklidnil a drží se nad hranicí 71 tisíc dolarů. Trhům pomohl pokles ceny ropy pod 100 dolarů za barel, který přišel po zprávách o americkém návrhu patnáctibodového plánu na ukončení konfliktu s Íránem. Na trzích tak znovu ožila chuť riskovat.

KOMENTÁŘ: Americký kreditní trh obchází strach. Ekonomice může zlomit vaz „stínové bankovnictví“

Člověk někam vloží peníze a pak je nemůže vybrat – to je tradiční noční můra investorů. Naneštěstí se teď stává realitou u některých amerických privátních kreditních fondů. Jejich zdánlivě nenápadný byznys je natolik napojený na tradiční banky a aktuální strach z AI transformace, že může v nejhorším případě odšpuntovat další globální krizi.

Dánská premiérka Frederiksen po volbách formálně podala demisi

Dánská premiérka Mette Frederiksen dnes podala demisi vlády do rukou krále Frederika X. Oznámil to královský palác. Tříčlenná vládní koalice v čele se Sociální demokracií premiérky v úterních volbách přišla o většinu v parlamentu.

Velká zelená zeď. Čína mění druhou největší poušť světa

Čína staví další velkou zeď. Nebuduje ji ale z hlíny a kamenů a nemá sloužit k obraně země před nepřáteli. Velká zelená zeď, rozsáhlý pás stromů a keřů lemující spodní část severních pouští, má jiný cíl – zastavit neustálý postup desertifikace. Tento masivní megaprojekt funguje jako vysavač oxidu uhličitého.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama