-7.1 C
Czech
Pondělí 16. února 2026
ZprávyÍránský režim loni popravil přes 800 lidí, šířením strachu se drží u...

Íránský režim loni popravil přes 800 lidí, šířením strachu se drží u moci

Írán loni popravil 834 lidí, což je nejvíce od roku 2015. Mezi nimi bylo alarmující množství žen a příslušníků menšin. Upozornila na to výroční zpráva nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) a pařížské skupiny Společně proti trestu smrti. Informují o tom Voice of America (VoA) a Al-Džazía.

Íránský režim minulý rok po vynesení trestu smrti popravil 834 lidí. Podle výroční zprávy je to největší množství popravených osob od roku 2015, napsal web VoA. Ve srovnání s rokem 2022 se jedná o nárůst o 43 procent.

„Množství poprav (v Íránu) v roce 2023 raketově stouplo. Je to podruhé za 20 let, kdy jejich počet překročil hranici 800 za rok,“ uvádí zpráva organizací se sídly v Oslu a Paříži, které obvinily režim z šíření strachu.

V této souvislosti stostránkový dokument připomněl velké demonstrace v roce 2022 kvůli smrti mladé ženy ve vazbě. Kurdku Mashu Amini zadržela mravnostní policie, protože měla příliš volně nasazený hidžáb – šátek, jímž si muslimské ženy zakrývají vlasy.

Podle policie zemřela ve vazbě na infarkt, její rodina ale mluvila o policejní brutalitě. Zbytečná smrt mladé ženy vyhnala do ulic rozzuřené mladé Íránce, mezi nimiž na sebe upozorňovaly hlavně ženy a dívky, které veřejně sundávaly a pálily své šátky.

Oprátkou i kameny

Střety demonstrantů s bezpečnostními silami sledoval celý svět. Zemřelo přes 500 lidí a přes 20 tisíc jich policie zatkla. Lidskoprávní organizace kritizovaly íránskou bezpečnost za přílišnou brutalitu. Mezi mrtvými byli i nezletilí.  

V témže roce Írán řadu demonstrantů odsoudil a popravil – v minulém roce poslal na smrt nejméně osm z nich. Více než polovinu popravených pak režim odsoudil za držení drog, zhruba třetinu za vraždu a dvě procenta za znásilnění či sexuální napadení.

Mezi popravenými loni bylo 22 žen a dvě nezletilé osoby. Celkem 167 popravených spadalo podle televize Al-Džazíra do menšiny Balúčů – tedy asi 20 procent. Balúčové tvoří zhruba dvě až pět procent obyvatel Íránu a čelí bezpráví a diskriminaci.

Většina poprav je v Íránu vykonána oběšením. Několik lidí ale bylo ukřižováno nebo ukamenováno. Sedm z poprav loni proběhlo veřejně. Právě tak režim šíří strach. „Je to jediný způsob, jak se může udržet u moci,“ řekl Mahmood Amiry-Moghaddam z IHR. Zpráva nezahrnuje mimosoudní popravy, k nimž došlo ve věznicích nebo jejich okolí.

Autoři zprávy vyzvali svět, aby vynesl jasné stanovisko proti trestu smrti v Íránu. „Nejednotnost v reakci mezinárodního společenství na popravy v Íránu vysílá špatný signál,“ uvedl Amiry-Moghaddam.

Reklama

Doporučujeme

AfD čelí kritice kvůli termínu konání sjezdu – přesně sto let po sjezdu NSDAP

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli delegáti strany, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, sejít 4. a 5. července. Je to přesně 100 let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků, AfD ji odmítá.

Kim Čong-un otevřel bytovou čtvrť pro rodiny vojáků KLDR padlých v cizině

Severokorejský vůdce Kim Čong-un otevřel v Pchjongjangu novou bytovou čtvrť pro rodiny vojáků, kteří padli při vojenských operacích v zahraničí. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters.

Zelenskyj pod tlakem, Galuščenko se pokusil uprchnout z Ukrajiny

Bývalý ukrajinský ministr energetiky German Galuščenko byl v neděli na žádost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) a Speciální protikorupční prokuratury (SAPO) zadržen během pokusu o útěk z Ukrajiny. Galuščenko je podezřelý ze zapojení do korupčního skandálu, který loni otřásl vládou Volodymyra Zelenského.

Ruská Brjanská oblast zažila největší dronový ukrajinský útok, uvedl gubernátor

Ukrajinská armáda na západoruskou Brjanskou oblast v neděli podnikla nejrozsáhlejší dronový útok, jaký některý z ruských regionů zažil během jediného dne od začátku ruské invaze do sousední země v únoru 2022. Gubernátor Alexandr Bogomaz to dnes ráno napsal na telegramu. Několik obcí a část města Brjansk po nedělních útocích zůstalo několik hodin bez elektřiny a tepla. Rusko podle ukrajinského letectva k nočnímu útoku použilo kromě desítek dronů hypersonické protilodní střely.

Ukrajinské civilní ztráty loni vzrostly o 26 procent

Civilní ztráty na Ukrajině způsobené bombardováním a dalšími výbuchy v roce 2025 výrazně narostly. Zasahované byla zejména ukrajinské města a infrastruktura a průměrný počet zabitých nebo zraněných na jeden útok se oproti předchozímu roku zvýšil.

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama