ZprávyNejdelší trest za útok na Kapitol: 22 let pro bývalého vůdce Proud...

Nejdelší trest za útok na Kapitol: 22 let pro bývalého vůdce Proud Boys Enrique Tarria

Bývalý vůdce Proud Boys Enrique Tarrio si odpyká 22 let ve vězení za organizování útoku na Kapitol USA dne 6. ledna 2021. Informovala o tom agentura Reuters, BBC a další servery.

Jde o nejdelší trest, který byl dosud vynesen za útok, ke kterému došlo v době, kdy zákonodárci potvrzovali volební vítězství prezidenta Joea Bidena v roce 2020.

Tarrio (39) nebyl během nepokojů ve Washingtonu, ale pomáhal organizovat zapojení krajně pravicové skupiny, píše server BBC.

Žalobci původně navrhovali trest 33 let vězení. To byl nejdelší navrhovaný trest odnětí svobody, který vzešel z rozsáhlého vyšetřování nepokojů ze strany ministerstva spravedlnosti. Více než 1100 lidí bylo zatčeno na základě obvinění souvisejících s útokem. Nejméně 630 přiznalo vinu a nejméně 110 bylo u soudu odsouzeno, uvádí agentura Reuters.

Při nepokojích nebo krátce po nich zemřelo pět lidí včetně policisty a více než 140 policistů bylo zraněno. Škody na Kapitolu se pohybovaly v milionech dolarů.

Výtržníci podpořili tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa, který nadále popírá, že prohrál volby v roce 2020. Slíbil, že většinu nebo všechny výtržníky omilostní, pokud bude v roce 2024 znovu zvolen prezidentem.

V době útoku nebyl ve městě

Tarrio byl v květnu odsouzen za „pobuřující spiknutí“, obvinění z éry občanské války a řadu dalších. Od loňského zatčení je ve vězení.

Ve svém doporučení k odsouzení žalobci popsali Tarria jako „přirozeně charismatického vůdce“ a „důvtipného propagandistu“, který byl „primárním organizátorem“ spiknutí. Řekli také, že toleruje a podporuje násilí ze strany ostatních. „Byl to spíše generál než voják,“ napsali žalobci.

Argumentovali tím, že pomohl shromáždit členy krajně pravicové skupiny, aby přijeli do Washingtonu DC. A přestože v té době nebyl ve městě, žalobci uvedli, že sledoval jejich pohyb a povzbuzoval je.

Tarriovi právníci však uvedli, že jeho nepřítomnost ve Washingtonu 6. ledna, která byla výsledkem dřívějšího příkazu jiného soudce, znamenala, že neměl žádný „přímý vliv“ na nepokoje.

Když Trumpovi příznivci obléhali Kapitol, Tarrio na internetu zveřejnil, že si „užívá show“. „Udělejte, co se musí udělat,“ napsal.

Svých činů Tarrio nyní lituje

Soudce amerického okresního soudu Timothy Kelly dospěl k závěru, že Tarrio začal plánovat útok na Kapitol v prosinci 2020 a zavedl pevnou strukturu velení. „Tarrio byl vrcholný vůdce, člověk, který organizoval, který byl motivován revolučním zápalem,“ řekl soudce Kelly.

Než se Tarrio v úterý dozvěděl o rozsudku, omluvil se policii a obyvatelům Washingtonu DC za svou roli ve vzpouře. „Jsem nesmírně zahanbený a zklamaný, že jim byl způsoben zármutek a utrpení,“ řekl. „S tou hanbou budu muset žít do konce života.“

Tarrio, který měl na sobě oranžovou vězeňskou uniformu, dodal: „Byl jsem sám sobě nejhorším nepřítelem. Moje arogance mě přesvědčila, že jsem obětí a nespravedlivým cílem.“

Soudce Kelly však poznamenal, že Tarrio při mnoha předchozích příležitostech nevyjádřil žádnou lítost nad svými činy.

Tresty pro vůdce už padly

Tarrio byl vůdcem Proud Boys, výhradně mužské pravicové skupiny, která byla založena v New Yorku v roce 2016. Považovali se za pěšáky pana Trumpa a často byli zapojeni do pouličních střetů s krajně levicovými antifašistickými aktivisty.

Žalobci označili jeho činy za „promyšlený teroristický čin“, za které si zaslouží trest 33 let vězení. Obhajoba nechtěla více než 15 let. Jeho právníci uvedli, že se plánuje odvolat.

Slyšení, které proběhlo v úterý, bylo posledním ze série slyšení o odsouzení vůdců útoku na Kapitolu. Až dosud byly nejdelšími tresty 18leté tresty, které byly minulý týden uděleny Ethanu Nordeanovi a v květnu Stewartu Rhodesovi, zakladateli krajně pravicové milice Oath Keepers.

Tři další Proud Boys dostali minulý týden tresty odnětí svobody za své role ve vzpouře. Bývalí američtí mariňáci Dominic Pezzola a Zachary Rehl dostali 10 a 15 let. Joe Biggs, veterán americké armády, dostal 17 let.

Vyšetřování pokračuje a FBI se stále snaží najít 14 výtržníků zachycených na videu, jak napadají policisty nebo členy médií.

Doporučujeme

Sevastopol je po ukrajinském útoku bez elektřiny a paliva

Sevastopol, největší město na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, je z velké části bez elektřiny v důsledku ukrajinského útoku. Moskvou dosazený šéf místní správy Michail Razvožajev to oznámil na síti Telegram. Za nejvážnější označil situaci na západě města, který bude bez proudu do večera.

Inspektoři MAAE navštíví íránská jaderná zařízení, uvedl šéf agentury Grossi

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) provede inspekce íránských jaderných zařízení. Na tiskové konferenci v Japonsku to dnes uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Agentura podle něj začne velmi brzy pracovat na upřesnění postupů, termínů a lokalit, píše agentura Reuters. Grossi se odvolal na memorandum o porozumění, které minulý týden podepsaly Spojené státy a Írán. Obě země přitom v úterý ohledně návštěv inspektorů vydaly protichůdná vyjádření, což Grossi podle agentury AP označil za slovní přestřelku. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí později Grossiho slova ohledně inspekcí odmítl.

Keiko Fujimori se stane novou prezidentkou Peru

Konzervativní politička Keiko Fujimori získala v peruánských prezidentských volbách náskok, který už její soupeř nedokáže smazat. Země se tak zřejmě vrátí ke jménu, které peruánskou politiku ovlivňuje už desítky let a zároveň dál rozděluje společnost.

Markéta Vondroušová dostala čtyřletý zákaz činnosti

Tenistka Markéta Vondroušová přišla o možnost hrát profesionální tenis na čtyři roky. Nezávislý tribunál potvrdil nejvyšší možný trest za odmítnutí dopingové kontroly z prosince loňského roku. Wimbledonská vítězka z roku 2023 se ještě může odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS.

Technologické akcie se po propadu chystají k růstu

Americké technologické akcie se po prudkém začátku týdne pokoušejí o návrat nahoru. Nervozita kolem ocenění firem spojených s umělou inteligencí během dvou dnů smazala z tržní hodnoty společností v indexu Nasdaq 100 téměř 1,3 bilionu dolarů.

Francie hlásí první případ eboly

Francie potvrdila první případ eboly. Nakaženým je lékař, který se nedávno vrátil z humanitární mise v Demokratické republice Kongo, kde se země potýká s rozsáhlou epidemií této vysoce nebezpečné nemoci.

KOMENTÁŘ: Rheinmetall na burze krvácí. Německý zbrojař přišel o miliardovou státní zakázku

Od války na Ukrajině byla německá zbrojařská společnost Rheinmetall generátorem štěstí pro všechny své akcionáře. Jenže letos se stroj zasekl, tvrdou ránu teď firmě uštědřila německá vláda. Kabinet zřejmě zruší miliardovou zakázku na výrobu válečných lodí.

Rusko i Ukrajina hlásí oběti nepřátelských vzdušných útoků

Trosky sestřelených ukrajinských dronů poškodily průmyslový objekt, obytné budovy a auta v ruské Nižegorodské oblasti, oznámil dnes tamní gubernátor Gleb Nikitin. Dva lidé podle něj zahynuli. Úřady v ruské Belgorodské oblasti hlásí jednu oběť ukrajinského útoku. Gubernátor ruské Orenburské oblasti Jevgenij Solncev informoval o sestřelení ukrajinských dronů nad průmyslovým zařízením v Orenburgu. Naopak ruský útok na Ukrajinu zabil podle úřadů ženu v Charkovské oblasti.

Okrádáte zákazníky! Trump není spokojen s cenami benzinu

Ceny ropy klesají, což se propisuje i do cen pohonných hmot. Americký prezident Donald Trump si však stěžuje, že benzin nezlevňuje dost rychle. Tvrdí, že pokles cen benzinu neodpovídá zlevňování černého zlata. Ministerstvu spravedlnosti nařídil, aby začalo vyšetřovat praktiky ropných gigantů. Ceny benzinu v USA klesají už šestý týden v řadě. Tento trend bude pokračovat, jak se bude obnovovat doprava v Hormuzském průlivu.

USA poskytnou experimentální lék proti ebole pro testování v Kongu

Spojené státy poskytnou experimentální lék proti ebole pro klinické testování v Kongu. V zemi se šíří dosud největší známá epidemie nákazy způsobená kmenem Bundibugyo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na americké ministerstvo zdravotnictví.

Trump dostal symbolickou stopku. Kongres hlasoval proti jeho válečným pravomocím

Republikány ovládaný Senát schválil rezoluci o válečných pravomocích, která prezidenta Donalda Trumpa vyzývá k zastavení války v Íránu a nutnosti obrátit se na Kongres, pokud by chtěl obnovit vojenské akce. Rezoluce však nemá legislativní váhu, jde čistě o symboliku. Ukazuje však, jak jsou republikáni pod Trumpovým vedením roztříštěni. Bílý dům rezoluci bagatelizoval.

OSN varuje: Škrty americké pomoci v programech proti AIDS v Africe budou stát životy

Rozhodnutí Spojených států ukončit financování programů zaměřených na boj proti HIV a AIDS v Jižní Africe může mít podle Organizace spojených národů (OSN) vážné následky. Šéfka programu UNAIDS Winnie Byanyima varovala, že omezení podpory ohrozí životy nejzranitelnějších lidí. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Střelba izraelské armády zabila v jižním Libanonu dvě osoby

Izraelská střelba dnes zabila v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské radikální hnutí Hizballáh incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami. Skupina podporovaná Íránem střelbu odsoudila, ale neuvedla, jestli podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

Írán a Omán se shodly na jednání o budoucí správě Hormuzského průlivu

Írán a Omán vytvoří pracovní skupinu, která se zaměří na dosažení dohody o budoucí správě Hormuzského průlivu, včetně s ní spojených poskytovaných služeb a nákladů. Obě země to dnes podle agentury Reuters uvedly ve společném prohlášení s tím, že budou jednat s pobřežními státy regionu a dalšími stranami, kterých se záležitost týká. Spojené státy dlouhodobě žádají, aby Teherán průliv opět úplně otevřel a nevybíral za plavbu žádné poplatky.

Ukrajina podle Putina útočí na civilisty, k setkání se Zelenským nevidí důvod

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Ukrajina útočí na civilisty a že kvůli těmto úderům nevidí důvod k přímým rozhovorům s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle které šéf Kremlu míní, že cílem ukrajinských dronových útoků je destabilizace ruské společnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí obrany jsou i údery v hloubi ruského území.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama