Britský král Karel III. dnes na hradě Windsoru přijme amerického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu je na návštěvě Británie před summitem NATO v Litvě. Během návštěvy bude jednat také s britským premiérem Rishim Sunakem.
Biden do Británie přiletěl v neděli večer, nabitý program ho ale čeká až dnes. V Evropě stráví celkem čtyři dny a navštíví tři země. Jeho poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan uvedl, že tato cesta bude „ukázkou prezidentova vůdčího postavení na světové scéně“.
US President Joe Biden will look to deepen his relationships with King Charles and British Prime Minster Rishi Sunak during separate meetings on Monday in which Ukraine and climate change are expected to dominate the agenda https://t.co/HVkEgAVAl1 pic.twitter.com/N91hkA2Yw2
— Reuters (@Reuters) July 10, 2023
První zastávkou je Londýn, kde se Biden setká s králem Karlem III. Očekává se, že budou diskutovat o změně klimatu, což je téma, kterému se oba lídři věnují, a o tom, jak financovat iniciativy zaměřené na řešení tohoto problému.
Biden poté bude jednat s premiérem Sunakem, kterého čekají do konce příštího roku volby. Jeho Konzervativní strana v průzkumech veřejného mínění výrazně zaostává za opozicí. Sunak a Biden udržují úzké vztahy, od nástupu britského premiéra do funkce v říjnu loňského roku to bude již jejich šesté setkání.
Po zastávce v Británii bude následovat hlavní bod Bidenovy evropské cesty, dvoudenní summit NATO ve Vilniusu. Vedoucí představitelé Severoatlantické aliance budou diskutovat především o ruské invazi na Ukrajinu. Spojené státy v pátek oznámily, že Ukrajině darují kazetovou munici. Biden tak bude pravděpodobně čelit otázkám spojenců, proč Kyjevu pošle zbraň, kterou více než dvě třetiny členů NATO zakázaly, protože podle nich představuje vážné nebezpečí pro civilisty.
Neshody panují také v otázce, jak rychle pozvat Ukrajinu do NATO. Země na východním křídle aliance chtějí postupovat spíše rychleji a považují to za způsob, jak odradit Rusko od agrese. Spojené státy a jejich západní spojenci ale prosazují opatrnější přístup. Podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga summit „vyšle jasný signál: NATO je jednotné a ruská agrese se nevyplatí“.
Poslední zastávkou amerického prezidenta budou Helsinky, kde se očekává, že Biden oslaví rozšiřující se obrannou alianci, ke které se připojilo Finsko. Severská země se v dubnu stala 31. členem NATO, čímž ukončila svou historii vojenské neutrality.
Podle agentury AP však tato cesta bude také připomínku „nedokončené práce“. Finsko mělo do NATO vstoupit po boku svého souseda Švédska, jehož přijetí se zadrhlo. Severoatlantická aliance vyžaduje k rozšíření jednomyslný souhlas všech svých členů. Švédsko zatím nebylo schopna překonat námitky Turecka a Maďarska.
