-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyUmělá inteligence může vyhubit lidstvo, varují někteří experti včetně šéfa OpenAI

Umělá inteligence může vyhubit lidstvo, varují někteří experti včetně šéfa OpenAI

Umělá inteligence může vést k zániku lidstva, varují odborníci, a to včetně šéfů společností OpenAI a Google Deepmind. Jiní experti však takové obavy považují za nerealistické. Informuje o tom BBC, New York Times a další servery.

Desítky z těchto expertů podpořily prohlášení zveřejněné na webových stránkách Centra pro bezpečnost umělé inteligence.

Zmírnění rizika vyhynutí v důsledku umělé inteligence by mělo být globální prioritou vedle dalších rizik celospolečenského rozsahu, jako jsou pandemie a jaderná válka,“ uvádí se v něm. NY Times píše, že podle expertů může být AI nebezpečná úplně stejně jako jaderná válka.

Prohlášení podpořili Sam Altman, šéf společnosti OpenAI, která vytváří ChatGPT, Demis Hassabis, šéf společnosti Google DeepMind, a Dario Amodei ze společnosti Anthropic. Výzvu podepsal také Geoffrey Hinton, který již dříve vydal varování před riziky plynoucími ze superinteligentní umělé inteligence. Dalším signatářem je Yoshua Bengio, profesor počítačových věd na univerzitě v Montrealu.

Hinton, profesor Bengio a profesor newyorské univerzity Yann LeCunn jsou často označováni za „kmotry umělé inteligence“ pro svou průkopnickou práci v této oblasti. V roce 2018 za ni společně získali Turingovu cenu, která se uděluje za mimořádný přínos v oblasti počítačových věd.

Jiní odborníci obavy mírní

Profesor LeCunn, který rovněž pracuje ve společnosti Meta, však prohlásil, že tato apokalyptická varování jsou přehnaná. Mnoho dalších odborníků se podobně domnívá, že obavy z vyhlazení lidstva umělou inteligencí jsou nerealistické a odvádějí pozornost od problémů, jako je zaujatost systémů, které jsou již nyní problémem.

Arvind Narayanan, počítačový vědec z Princetonské univerzity, již dříve řekl BBC, že katastrofické scénáře podobné sci-fi jsou nereálné. „Současná umělá inteligence není zdaleka tak schopná, aby se tato rizika mohla naplnit. V důsledku toho se odvádí pozornost od krátkodobých škod, které umělá inteligence způsobuje“.

Mediální pokrytí údajné „existenční“ hrozby ze strany AI se sněhově nabalilo od března 2023. Odborníci, včetně šéfa společnosti Tesla Elona Muska, tehdy podepsali otevřený dopis vyzývající k zastavení vývoje nové generace technologie AI. Ptali se, zda lidstvo vůbec má „vyvíjet ne-lidské mozky, které by nás nakonec mohly přečíslit, přechytračit, zastarat a nahradit“.

Naproti tomu nová kampaň má velmi krátké prohlášení, jehož cílem je „otevřít diskusi“.

Riziko řeší i britský premiér

Prohlášení srovnává riziko, které představuje jaderná válka. Ve svém blogovém příspěvku OpenAI nedávno naznačila, že superinteligenci by mohly státy regulovat podobně jako jadernou energii. „Pravděpodobně nakonec bude potřeba něco jako IAEA (Mezinárodní agenturu pro atomovou energii) pro úsilí v oblasti superinteligence,“ napsala firma.

Sam Altman i šéf Googlu Sundar Pichai patří k technologickým lídrům, kteří o regulaci AI nedávno diskutovali s britským premiérem. V rozhovoru s novináři ohledně nejnovějšího varování před riziky AI Rishi Sunak zdůraznil přínosy pro ekonomiku a společnost. „Viděli jste, že nedávno pomáhala ochrnutým lidem chodit, objevovala nová antibiotika. Musíme se však ujistit, že se to děje způsobem, který je bezpečný a spolehlivý,“ řekl.

Sunak se minulý týden sešel s generálními řediteli významných společností zabývajících se umělou inteligencí. „Diskutovali jsme o tom, jaká ochranná opatření je třeba zavést. Jaký typ regulace by měl být zaveden, aby nás ochránil. Lidé budou znepokojeni zprávami, že AI představuje existenční rizika, jako jsou pandemie nebo jaderné války. Chci je ujistit, že se tím vláda velmi pečlivě zabývá,“ řekl.

Britský premiér také řekl, že o této otázce nedávno jednal s dalšími vedoucími představiteli, a to na summitu předních průmyslových zemí G7, a brzy ji znovu nadnese v USA. Skupina G7 nedávno vytvořila pracovní skupinu pro umělou inteligenci.

Reklama

Doporučujeme

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama