Turci hlasují v důležitém kole prezidentských voleb, aby rozhodli, zda by měl Recep Tayyip Erdogan po 20 letech zůstat u moci. O průběhu voleb informovala agentura Reuters či server BBC.
Vyzyvatel současného prezidenta Kemal Kilicdaroglu, podporovaný širokou opoziční aliancí, označil hlasování za referendum o budoucím směřování Turecka. Erdogan, který sází na vítězství, slibuje novou éru sjednocující zemi během „tureckého století“. Ale palčivějším problémem je nekontrolovatelná inflace a krize životních nákladů.
Turkey’s incumbent President Recep Tayyip Erdogan and challenger Kemal Kilicdaroglu face off today in the decisive presidential election round – after neither secured more than 50% of the vote on May 14.
— Al Jazeera English (@AJEnglish) May 28, 2023
🔴 Follow our LIVE coverage: https://t.co/4FYG5lBZ7H pic.twitter.com/XscXrVIBRc
Volební místnosti se uzavřou v 17:00 místního času. Očekává se, že výsledek bude víceméně jasný v podvečer. Turečtí expati v Evropě a USA již svůj hlas odevzdali, uvádí BBC. Volební účast v prvním kole byla působivých 88,8 % a náskok Erdogana byl 2,5 milionu hlasů. Proto oba kandidáti cílí na těch osm milionů lidí, kteří nehlasovali.
Rozhodnutí o tom, kam bude Turecko směřovat příštích pět let
Volby rozhodnou nejen o tom, kdo povede Turecko, 85milionovou členskou zemi NATO. Rozhodnou také, jak bude země spravována, kam bude směřovat její ekonomika či zahraniční politika.
Ostře sledovaný průzkum veřejného mínění Konda pro druhé kolo dal po rozdělení nerozhodnutých voličů podporu pro Erdogana na 52,7 % a Kilicdaroglu na 47,3 %.
Před druhým duelem obvinil Kilicdaroglu svého rivala z nečestné hry. Prý zablokoval jeho textové zprávy voličům, zatímco prezidentovy zprávy procházely. Opoziční strany nasazují armádu dobrovolníků ve snaze zajistit, aby nedocházelo k manipulacím s hlasy.
Mezinárodní pozorovatelé hovořili o nerovném hracím poli po prvním kole. Nic však nenaznačovalo, že by nějaké nesrovnalosti v hlasování mohly ovlivnit výsledek.
Podpora nacionalismu
Kilicdaroglu slíbil v poslední den své kampaně zcela odlišný styl předsednictví: „Nemám zájem žít v palácích. Budu žít jako vy, skromně… a řešit vaše problémy.“ Poukázal tak na obrovský palácový komplex Erdogana na okraji Ankary, kam se přestěhoval, když se z něj v roce 2014 stal prezident. Poté, co v roce 2016 přežil neúspěšný převrat, převzal rozsáhlé pravomoci, zadržel desítky tisíc lidí a převzal kontrolu nad médii.
Kilicdaroglu, 74, je kandidátem šestistranné opoziční aliance a vede Republikánskou lidovou stranu (CHP) vytvořenou tureckým zakladatelem Mustafou Kemalem Atatürkem. První kolo voleb ukázalo podle agentury Reuters větší podporu nacionalismu, než se očekávalo. Turecko je podle údajů ministerstva vnitra největším hostitelem uprchlíků na světě s přibližně 5 miliony migrantů, z nichž 3,3 milionu jsou Syřané.
Turecko je však hluboce polarizované, prezident se spoléhá na podpůrnou základnu náboženských konzervativců a nacionalistů, zatímco příznivci jeho rivala jsou převážně sekulární – ale mnozí z nich jsou také nacionalisté.
Ekonomická krize v Turecku
V rámci předvolební kampaně si oba muži vyměňovali urážky. Kilicdaroglu obvinil prezidenta ze zbabělosti a skrývání se před spravedlivými volbami. Erdogan řekl s odkazem na kurdské militanty, že jeho rival je na straně „teroristů“.
Ale po dnech pobuřující rétoriky o posílání milionů syrských uprchlíků domů se opoziční kandidát vrátil k tureckému tématu číslo jedna – ekonomické krizi, a zejména jejímu dopadu na chudší domácnosti.
V Turecku inflace dosahuje téměř 44 % a platy a státní pomoc nedrží krok. Ekonomové tvrdí, že Erdoganova politika snižování úrokových sazeb situaci jen zhoršila.
Turecká lira dosáhla rekordních minim, poptávka po cizí měně prudce vzrostla a čisté devizové rezervy centrální banky jsou poprvé od roku 2002 v záporných hodnotách.
Ať už v neděli vyhraje kdokoli, turecký parlament je již pevně v sevření Erdoganovy islamisticky zakořeněné strany AK a jejího krajně pravicového nacionalistického spojence MHP.
