-3.1 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Válka na UkrajiněBBC: Ukrajinští obránci Bachmutu nemají dost munice a bojí se, že ztratí...

BBC: Ukrajinští obránci Bachmutu nemají dost munice a bojí se, že ztratí podporu

Před rokem Volodymyr a jeho muži pálili ze všech 40 hlavní jejich raketometu BM-21 Grad najednou. Nyní si mohou dovolit vystřelit na ruské cíle naráz jen několik kusů munice. „Nemáme dostatek munice,“ vysvětluje voják. Jeho jednotka – 17. tankový prapor – má za úkol poskytovat palebnou podporu ukrajinským silám, které se zoufale drží na okrajích Bachmutu, tedy východoukrajinského města, které se Rusko už měsíce snaží dobýt, napsala stanice BBC na svém webu.

Volodymyr dostává povel, aby vypálil z raketometu na ruské minometné postavení vzdálené asi 15 kilometrů. Jeho muži odstraňují větve maskující vozidlo, poté s ním míří k asi kilometr vzdálenému prázdnému poli a rychle vyhodnocují dostřel. Zvedají hlavně raketometu směrem k cíli a ukrajinský dron mezitím ověřuje jejich přesnost. První raketa minula cíl o 50 metrů, dozvídají se. Upraví tedy výšku, vypálí další dvě střely a rychle se vracejí ke stromům, aby se kryli. Tentokrát přichází zpráva: zásah.

Volodymyr je však frustrovaný, že nemohou udělat víc. „Mohli bychom poskytnout větší podporu naším klukům, kteří tam umírají,“ říká. Ukrajina už podle něj spotřebovala vlastní zásoby munice do raketometů Grad a spoléhá se na střely pocházející z jiných zemí. Dodávky pocházejí z České republiky, Rumunska a Pákistánu, popisuje Volodymyr a zároveň si postěžuje, že munice původem z Pákistánu není kvalitní.

Volání Ukrajiny po dalších zbraních a munici je tím hlasitější, čím déle válka trvá. Nyní se země soustředí na přípravu velké protiofenzívy. Zároveň však stále musí vynakládat obrovské prostředky na udržení svých pozic. Navzdory nedávnému doručení moderních zbraní – jako jsou tanky a obrněná vozidla, je Ukrajina stále do značné míry závislá na svém starším arzenálu ze sovětské éry.

Systém protivzdušné obrany Buk, který může zaměřovat letadla, bezpilotní letouny a rakety, je stále jednou z jejích cenných zbraní. Jeden z nich se nachází dále podél frontové linie – rovněž ukrytý v zalesněné oblasti. Tato sofistikovaná výzbroj pomohla Ukrajincům zabránit Rusku v získání kontroly nad jejich nebem. Velitel Buku Josef říká, že pro Rusko je to „cíl číslo jedna“. To vysvětluje mimořádnou péči věnovanou jeho ochraně. Vozidlo je v hlubokém zákopu a zakryté maskovací sítí. Nahoře má dvě šedé rakety, normálně nese čtyři.

V dubnu unikly na internet tajné americké dokumenty – mapy, grafy a fotografie – které odhalují podrobné zpravodajské informace o válce. „Ne, není to pravda,“ odpovídá Josef na dotaz, zda je správná uniklá informace ohledně akutního nedostatku střel do systémů Buk. Připouští však, že Buk je obtížné udržovat a Ukrajina jich potřebuje více. „Nemáme jich dost. Díly se rozbíjejí a my nemáme náhradní, protože továrny, které je vyrábějí, nejsou na Ukrajině,“ vysvětluje.

Josef nezpochybňuje pouze některé části obsahu uniklých zpráv, ale také to, zda odhalily tajemství. „Proč bychom se měli na Američany zlobit?“ ptá se. „Protože prozradili informace, které mají Rusové už dvacet let? Směšné!“ reaguje s poznámkou, že Rusko vždy vědělo o schopnostech ukrajinských ozbrojených sil.

Rusko však stále nezná načasování ani místo očekávané ukrajinské protiofenzívy. Ta bude klíčová pro znovuzískání ukrajinského území a zmírnění části tlaku, jenž je cítit podél fronty, která se táhne v délce 1300 kilometrů. Ať už k ní dojde kdekoli, Rusko bude muset přesměrovat část svých sil. Ale i Ukrajina musí vyzbrojit a vybavit nové jednotky, aby mohla ofenzívu provést. Obě strany přitom mají obtíže se zásobováním frontové linie.

Na jiném místě poblíž Bachmutu ukrajinské jednotky z 80. brigády spotřebovávají stovky dělostřeleckých nábojů denně ve snaze odrážet ruský postup. Používají už některé zbraně dodané Západem. Serhij a jeho muži obsluhují lehkou houfnici L119 britské výroby. I oni musí podle Serhije s municí šetřit. Denně vypálí v průměru 30 nábojů, tvrdí Serhij. „Prozatím máme dost lidí. Ale potřebujeme munici. Ta je nejdůležitější,“ říká.

„Pokud letos přejdeme do ofenzivy a znovu získáme naši zemi, pak zvítězíme. Ale pokud se to nestane, tak nemáme zdroje na to, aby válka pokračovala dalších pět až deset let,“ reaguje Serhij na dotaz, zda je letošek pro Ukrajinu rozhodující rok. Velitel raketometu Grad Volodymyr je ještě přímočařejší: „Země je vyčerpaná, ekonomika také.“ Obává se, že pokud ukrajinské akce na bojišti nebudou letos rozhodující, pak může západní podpora ochabnout. „Obáváme se také, že naši západní spojenci se v pomoci unavují,“ řekl.

Reklama

Doporučujeme

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.

Adamczyková vybojovala na olympiádě stříbro

Česká výprava má na zimních hrách v Itálii třetí medaili. Eva Adamczyková dojela ve finále snowboardcrossu v Livignu druhá, od zlata ji dělily čtyři setiny sekundy. V programu dne zaujalo i další Klaebovo vítězství v běhu na lyžích a solidní umístění českých reprezentantů.

Logistika se stala novou obětí AI nervozity na trzích

Akcie dopravních a logistických firem ve čtvrtek prudce oslabily poté, co malá společnost Algorhythm Holdings představila nový nástroj pro plánování přeprav s využitím umělé inteligence. Investoři se obávají, že podobné systémy mohou snížit potřebu služeb části trhu a roztočily se další výprodeje napříč sektory.

Svět bojuje o kritické suroviny

Bez lithia, kobaltu nebo mědi dnes ve světě nefunguje moderní ekonomika. Tyto suroviny pohánějí elektromobily, větrné turbíny, solární panely i datová centra. Zároveň ale jejich těžba zatěžuje přírodu, vodu i místní komunity. Státy proto řeší složitou rovnici. Jak zajistit dostatek nerostů a přitom nezhoršit ekologické škody ani geopolitické napětí.

Čína může podle Sybihy mít pro spravedlivý mír na Ukrajině důležitou roli

Čína může podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru na Ukrajině. Svého čínského kolegu Wang Ia pozval na návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Zákaz skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný, rozhodl soud

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom dnes rozhodl londýnský vrchní soud, jenž vyhověl žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá. Zákaz zůstane v platnosti, dokud justice o odvolání nerozhodne, stanovil soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama