Americká a filipínská armáda pořádá své dosud největší vojenské cvičení zahrnující ostrou palbu a raketové útoky bitevních lodí a dalších zbraňových systémů. Jedná se o pravidelné manévry, nikoli reakci na třídenní cvičení Číny, která simulovala úplné obklíčení Tchaj-wanu. Informovaly o tom televize BBC a France 24.
Spojené státy a Filipíny zahájily v úterý podle BBC News každoroční cvičení Balikatan, tentokrát však dosud největší. Účastní se jej přes 17 000 vojáků, z čehož je asi 12 200 amerických a 5400 filipínských.
Účastní se však i zhruba stovka členů australského námořnictva a další státy v roli pozorovatelů. Cvičení zahrnuje nácvik ostré palby, ale i odpaly raket z válečných lodí a manévry bojových stíhaček, píše France 24.
US, Philippines begin largest-ever drills after China exercises around Taiwan https://t.co/oB1y0YUrGq
— BBC News (World) (@BBCWorld) April 11, 2023
Součástí cvičení naplánovaného do 28 dubna mají být i raketové systémy Patriot, raketomety HIMARS a protitankové Javeliny. „Nikoho neprovokujeme pouhým cvičením. Je to vlastně forma odstrašení,“ uvedl filipínský plukovník Michael Logico.
On prozradil, že součástí cvičení bude ostrý nácvik potopení 61 metrů dlouhého plavidla ve filipínských teritoriálních vodách za použití stíhaček a dělostřelectva. „Zasáhneme jej všemi zbraňovými systémy, které máme k dispozici,“ vysvětlil Logico.
Napětí v Indo-Pacifiku
USA podepsaly s Filipínami začátkem roku dohodu o dalších čtyřech vojenských základnách v zemi kvůli posílení americké vojenské přítomnosti v Indo-Pacifiku. Čína se totiž snaží ovládnout téměř celé Jihočínské moře. Předmětem sporu jsou například Spratlyovy ostrovy.
Toto souostroví leží ve filipínské výlučné ekonomické zóně. Nárokuje si je však Čína, ale rovněž Tchaj-wan, Vietnam, Brunej či Malajsie. Právě k této skupině roztroušených ostrovů poslaly USA v pondělí kvůli čínskému cvičení torpédoborec USS Milius.
Cvičení Lidové osvobozenecké armády trvalo tři dny a simulovalo úplné obklíčení a blokádu Tchaj-wanu, demokracii vyznávajícího ostrovního státu a hlavního bodu napětí v Jihočínském moři. Zahrnovalo bojová plavidla, stíhačky a letadlovou loď Šan-tung.
Peking pobouřilo setkání tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen s americkým předsedou Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v Kalifornii. Washington označil manévry za nepřiměřenou reakci.
Tchajwanská hlava státu na Facebooku v pondělí uvedla, že má právo reprezentovat svou zemi na světové scéně. Vojenské cvičení Číny odsoudila jako „nezodpovědné jednání regionální mocnosti“.
