Čínská armáda dnes ukončila třídenní vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu, jehož cílem bylo podle Pekingu nacvičit „úplné obklíčení“ tohoto ostrova. Čínské velení oznámilo, že manévry byly úspěšné a že země je „připravena k boji“. Informovala o tom agentura AP. Tchajwanská armáda uvedla, že aktivity Číny v okolí ostrova bedlivě sledovala; stejně jako je monitorovaly Spojené státy.
„Jednotky jsou připraven k boji v jakoukoli dobu, aby rezolutně odpověděly na tchajwanskou nezávislost či zahraniční vměšování,“ citovala AP z prohlášení velení východního okruhu čínské armády. Čína považuje Tchaj-wan za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud vyhlásí nezávislost. Ostrov přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení. Peking také vyzývá ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými představiteli, a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost Tchaj-wanu.
China ended three days of drills around Taiwan after Beijing said that its military tested its capabilities under actual combat conditions https://t.co/ZJ24UXyWre pic.twitter.com/1xjByny9ED
— Reuters (@Reuters) April 10, 2023
Tchajwanské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že zaregistrovalo v blízkosti ostrova 12 čínských válečných plavidel a 91 čínských vojenských letadel, z toho 54 překročilo střední linii Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami.
Do cvičení bojové připravenosti se podle Pekingu zapojila i čínská letadlová loď Šan-tung. Podle tchajwanského ministerstva obrany čínská letadlová loď operovala v západní části Tichého oceánu. Japonské ministerstvo obrany uvedlo, že letadlová loď Šan-tung prováděla vzdušné operace v blízkosti japonských Okinawských ostrovů.
Při dnešním jednání v Pekingu japonští zástupci uvedli, že pro Japonsko i mezinárodní komunitu je zásadní mír a stabilita v Tchajwanském průlivu, píše agentura Reuters. Čínští zástupci naopak vyzvali své japonské protějšky, aby se do záležitostí okolo Tchaj-wanu nevměšovali. Jednání se týkalo především sporných území ve Východočínském moři.
Čínské vojenské cvičení bylo menšího rozsahu než to z loňského srpna, které tehdy Peking prováděl poté, co na ostrově jednala tehdejší šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. Důvodem nynějšího cvičení byla zřejmě schůzka tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v USA z minulého týdne.
Během loňských čínských manévrů u Tchaj-wanu ale Peking otestoval i balistické střely. Tentokrát cvičení neomezilo z větší části ani námořní dopravu, uvedla AP. Manévry se nyní soustředily zejména na letecké síly.
Život na Tchaj-wanu během třídenního vojenského cvičení pokračoval normálně, bez známek paniky, a letecká doprava fungovala bez omezení. „Většina lidí se pravděpodobně nebojí, protože věří, že Čína válku nezačne,“ citovala Reuters osmasedmdesátiletého bývalého vojáka.
Podle analytiků Peking využívá tato cvičení jako odstrašující prostředek, aby tchajwanské vedení oficiálně nevyhlásilo nezávislost, ale také jako příležitost pro armádu natrénovat případnou leteckou a námořní blokádu ostrova.
„Doufáme, že mezinárodní společenství nyní jasně vidí podstatu tchajwanské otázky, zůstává přikloněné k principu jedné Číny a staví se proti veškerým tchajwanským separatistickým aktivitám,“ prohlásil dnes mluvčí čínského ministra zahraničí. Tchajwanské ministerstvo zahraničí naopak uvedlo, že „svoji suverenitu a národní bezpečnost bude neochvějně chránit, stejně jako demokracii a svobodu“.
