Spojené státy si zajistily přístup ke čtyřem vojenským základnám na Filipínách. Tato zařízení nebudou hostit velké počty vojáků připravených k nasazení do boje, ale malé flexibilní jednotky. Washington tak chce nabídnout Filipínám efektivnější podporu během humanitárních a klimatických katastrof, ale také získá přehled o aktivitách Číny kolem Tchaj-wanu. Informují o tom BBC News a Al Jazeera.
Washington si podle stanice BBC News zajistil přístup ke čtyřem vojenským základnám na Filipínách. Na této spolupráci se dohodli americký ministr obrany Lloyd Austin a filipínský prezident Bongbonge Marcos. Proti příjezdu Austina do Manily protestovali lidé nespokojení s přítomností Američanů v zemi.
Server Al Jazeera připomíná, že Dohoda o obranné spolupráci (EDCA) již desítky let umožňuje rotaci amerických vojáků na pěti filipínský základnách.
Čtyři nové základny však zaplňují mezeru v oblouku amerických základen táhnoucích se od Jižní Koreje, Japonska na severu až po Austrálii na jihu. Filipíny lze v této síti považovat za chybějící článek.
US secures deal on Philippines bases to complete arc around China https://t.co/Xs4DQaCVfz
— BBC News (World) (@BBCWorld) February 2, 2023
Spojené státy si od těchto nových pozic slibují efektivnější podporu asijské země v případě humanitárních či klimatických katastrof a bleskové reakce na „nové výzvy“.
USA mají s těmito základnami lepší přehled o Jihočínském a Filipínském moři a čínském vojenském pohybu kolem Tchaj-wanu. Kde přesně se zařízení nacházejí neuvedly. Co je však jisté, tato dohoda narušila odchod Američanů z jejich bývalé kolonie.
„V Jihočínském moři neexistuje žádná nepředvídatelná událost, která by nevyžadovala přístup na Filipíny,“ vysvětluje Gregory B Poling, ředitel programu pro jihovýchodní Asii v think tanku Centre for Strategic and International Studies.
„USA nehledají stálé základny. Jde o místa, ne základny,“ tvrdí Poling. Americká armáda zde bude podle něj provádět lehké akce jako sledování a zásobování. Nepůjde tedy o základny v pravém slova smyslu, kde bude sloužit velký počet vojáků.
Čína už klepe na dveře
Situace tedy nebude připomínat 80. léta, kdy měly USA na Filipínách dvě největší základny v Asii a 15 000 vojáků. Spojené státy se ze země stáhly v roce 1992, když Filipínci svrhli diktaturu bývalého prezidenta Ferdinanda Marcose.
Ostrovní stát se přiblížil demokracii, válka ve Vietnamu skončila, studená válka zrovna tak a Čína dosud nepředstavovala vojenské výzvy. Jsme v roce 2023 a Čína už není bezmocným vojenským hráčem. Navíc klepe Filipínám na dveře.
Peking vybudoval několik ostrovních základen poblíž Filipín. Jedna se přitom nachází hluboko ve filipínské výlučné ekonomické zóně. Do té doby přitom byly vztahy mezi oběma státy stabilní.
Filipínský velvyslanec v USA Jose Cuisia Jr řekl, že Číňané opakovaně porušili své sliby, že nedojde k jejich militarizaci v Jihočínském moři. „Číňané militarizovali a ohrožují další naše území. Pouze USA mají moc je zastavit. Filipíny to sami dokázat nemohou,“ přiznal.
Poling doplnil, že nové základny mají odradit Čínu od další expanze v Jihočínském moři. Filipíny se díky nim stanou „oblastí zadního přístupu“ pro americké vojenské operace. Ostrovní stát může sloužit i jako útočiště pro uprchlíky před válkou. Na Tchaj-wanu žije 150 až 200 000 Filipínců.
