Moldavští představitelé odmítli tvrzení Ruska, že Ukrajina plánuje útok na proruské separatistické území, a vyzvali ke klidu. Informuje o tom BBC, The Guardian a další servery.
Ruské ministerstvo obrany bez jakýchkoli důkazů tvrdilo, že ukrajinští diverzanti převlečení za ruské vojáky zaútočí z Podněstří, aby poskytli záminku pro ukrajinskou invazi.
Moldova warns of Russian ‚psy-ops‘ as tensions rise https://t.co/6UD4ANIyXn
— BBC News (World) (@BBCWorld) February 24, 2023
Moldavsko již několik týdnů varuje, že Rusko chystá spiknutí s cílem převzít moc. A vládní úředníci nyní tvrzení Ruska odmítli jako „psychologickou operaci“ v rámci války. „Ministerstvo obrany se domnívá, že jde spíše o prvek psychologické operace než o skutečný plán,“ uvedl státní tajemník Valeriu Mija.
Poslankyně Doina Gherman podle BBC řekla moldavským médiím, že ruská tvrzení jsou „agresivní dezinformace“. „Neexistuje žádná bezprostřední hrozba,“ uvedla a vyzvala veřejnost, aby důvěřovala vládě.
Moldavská prezidentka Maia Sandu, která byla ve čtvrtek na návštěvě sousedního Rumunska, hovořila o „velkých bezpečnostních výzvách“. „Někteří chtěli, aby naše země padla a v Kišiněvě byla instalována loutková vláda zotročená zájmy Kremlu,“ řekla.
Země na cestě do EU
Moldavsko není součástí NATO, ale loni v červnu mu byl ve stejný den jako Ukrajině udělen status kandidátské země EU. Tím se o krok přiblížilo vstupu do bloku. Začátkem tohoto týdne se moldavská vůdkyně setkala s americkým prezidentem Joem Bidenem. Slíbil, že podpoří suverenitu její země.
Na východním křídle Moldavska se však mezi řekou Dněstr a ukrajinskou hranicí rozkládá úzký pruh země zvaný Podněstří. V tomto separatistickém regionu působí kontingent ruských mírových sil. Moskva varovala, že jakékoli ohrožení jeho bezpečnosti bude považováno za útok na samotné Rusko.
Moldavsko, které má pouhých 2,6 milionu obyvatel, je jednou z nejchudších evropských ekonomik a je silně vystaveno válce na Ukrajině. Čelí velké energetické krizi, protože jeho energetická infrastruktura pochází ještě ze sovětské éry. Rusko nejenže omezilo dodávky plynu, ale jeho útoky na ukrajinskou energetickou síť měly následné dopady.
Prudká inflace a velký příliv uprchlíků z Ukrajiny vytvořily další tlaky, které vedly k protestům organizovaným populistickou a proruskou stranou Sor, vedenou uprchlým oligarchou Ilanem Šorem.
Došlo také ke zjevné eskalaci incidentů, které nový premiér Dorin Recean označil za „hybridní útoky“. V den pádu předchozí vlády na začátku tohoto měsíce byla přes moldavský vzdušný prostor vypálena ruská raketa na Ukrajinu, což bývalý premiér označil za „několikanásobnou krizi“.
Kreml se ohradil
Prezidentka Sandu obvinila Rusko ze spiknutí s cílem svrhnout moldavské vedení za pomoci zahraničních sabotérů z Ruska, Srbska, Běloruska a Černé Hory. Uvedla, že jejich cílem by bylo zaútočit na vládní budovy, zmocnit se rukojmích a poté vyvolat protesty s cílem nahradit kabinet vládou „ve službách Ruska“.
Krátce po jejím projevu byl dvanácti srbským fotbalovým fanouškům zakázán vstup do Kišiněva na zápas. Zákaz vstupu do Kišiněva na turnaj dostali i boxeři z černohorského boxerského klubu.
Kreml obvinil moldavské představitele, že sklouzávají k protiruské hysterii, a varoval je, aby byli ve svých prohlášeních „velmi, velmi opatrní“.
Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek prohlásilo, že Ukrajina, která sousedí s Moldavskem, představuje „přímou hrozbu“ pro ruské jednotky v ruskojazyčném regionu. „Ozbrojené síly Ruské federace budou adekvátně reagovat na hrozící provokaci ukrajinské strany,“ uvedlo v prohlášení, které cituje The Guardian.
Politický analytik Denis Cenusa uvedl, že nejslabším místem Moldavska pro proruské síly je jeho vnitřní socioekonomická stabilita. Pokud by Rusko neuspělo v krátkodobém horizontu, mohlo by podle něj uspět u volebních uren v letošních místních volbách a v prezidentském hlasování v roce 2024.
Podněstří, v němž převažují rusky mluvící obyvatelé, vyhlásilo nezávislost na Moldavsku v roce 1990, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Krátká pohraniční válka vedla v roce 1992 k příměří, které je od té doby vynucováno 1 500 ruskými vojáky, kteří jsou zde umístěni.
Dokud bude budoucnost Podněstří nejasná, bude v něm přetrvávat napětí. Nový moldavský premiér považuje demilitarizaci oblasti za prioritu. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že bude i nadále usilovat o mírové řešení.
Prezident Putin však zrušil dekret z roku 2012, kterým se Rusko zavázalo najít řešení pro Podněstří založené na respektování suverenity a územní celistvosti Moldavska.
