Spojené státy se chystají přestat uznávat lídra venezuelské opozice Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely, informovala CNN s odvoláním na dva zdroje z venezuelské opozice. Její část uvažuje o stejném kroku, napsal tento týden deník Financial Times. Podle něj to souvisí zřejmě se snahou Washingtonu odblokovat zamrzlá jednání mezi venezuelskou opozicí a vládou, která by mohla vést i ke zmírnění amerických sankcí vůči Caracasu, a tím i větší těžbě ropy v této jihoamerické zemi. Americký velvyslanec pro Venezuelu James Story, jenž sídlí v Kolumbii, ve čtvrtek uvedl, že zamrzlá jedná, která se konala loni v mexické metropoli, budou brzy obnovena.
Za prozatímního prezidenta Venezuely uznala formálně v roce 2019 Guaidóa padesátka zemí, včetně České republiky a řady dalších států EU kvůli nesvobodným volbám, v nichž byl v roce 2018 znovu zvolen prezidentem autoritářský prezident Nicolás Maduro. Guaidó sestavil i svůj kabinet, který má vyslance v řadě zemí a který disponuje některými financemi, jež Západ Madurově vládě v rámci sankcí zablokoval.
Una fuente diplomática cercana a la oposición venezolana le dijo a CNN que Estados Unidos planea quitarle el reconocimiento de presidente interino a Juan Guaidó en enero. https://t.co/VqjLNT7N5N
— CNN en Español (@CNNEE) October 21, 2022
CNN dnes uvedla s odkazem na dva zdroje z venezuelské opozice, že status Guaidóovi odebere nový americký parlament v lednu 2023. Za prozatímního prezidenta přestala Guaidóa uznávat už loni i Evropská unie, když v lednu 2021 ministři zahraničí jeho pozici snížili na srovnatelnou s dalšími opozičními lídry. Tento krok zřejmě souvisel s ustavením nového parlamentu. Guaidó tak přestal být jeho předsedou a většinu v něm obsadili členové Madurovy strany. Tento parlament přitom vzešel z voleb, které opět označily za nesvobodné USA ani EU.
Guaidó se v lednu 2019 stal předsedou parlamentu tehdy ovládaného opozicí, který odmítl uznat nový Madurův mandát. Tradičně roztříštěná venezuelská opozice se tehdy nebývale sjednotila a doufala, že tento krok spolu se širokou diplomatickou podporou povede k odstoupení Madura, jehož nevládní organizace i některé instituce viní z porušování lidských práv. Část opozice ale už Guaidóa podporovat přestala.
„Některé evropské vlády podporují obnovu jednání s Madurem kvůli současné energetické krizi,“ řekl podle deníku Financial Times tento týden venezuelský opoziční lídr Leopoldo López, jemuž se v roce 2020 podařilo uprchnout před represemi Madurova režimu do Španělska. López žádné konkrétní země nejmenoval. „Je neuvěřitelné, že někteří chtějí vyměnit energetickou závislost na jednom diktátorovi za závislost na druhém (diktátorovi),“ dodal.
I přes hlubokou ekonomickou a humanitární krizi, která donutila několik milionů Venezuelanů k emigraci, se Madurova vláda stále drží u moci. Pomáhají jí v tom země jako Rusko, Turecko či Írán a také armáda, kterou se Guaidóovi nepodařilo dostat na svou stranu. Nicméně několik vysokých důstojníků i řadových vojáků ho podpořilo, skončili ale kvůli tomu ve vězení nebo uprchli ze země.
USA stály v roce 2019, za prezidenta Donalda Trumpa, s Kolumbií v čele aliance zemí, jež Guaidóa uznaly za prozatímního prezidenta s tím, že má uspořádat svobodné volby. Ty se snaží od loňska dohodnout část opozice s představiteli Madurovy vlády, která si od jednání slibuje zejména zrušení mezinárodních sankcí. Podle některých analytiků ale Maduro jednáním jen získává čas a na skutečně svobodné volby nepřistoupí.
