Většina obyvatel západních zemí nemá chuť ustoupit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v rámci případné dohody, která by mohla ukončit jeho válečné tažení na Ukrajině. Uvedl to list The Guardian s odkazem na průzkum, podle kterého je na Západě také silná podpora přísnějších sankcí vůči Moskvě a další pomoci Kyjevu. V dalších státech jsou ale názory více proruské.
„Pokud Putin spoléhá na slábnoucí odhodlání Západu, tento průzkum naznačuje další špatné zprávy pro jeho vojenské tažení,“ uvedl Joel Rogers de Waal, který vede akademickou sekci agentury YouGov. „Není na tom ale mezinárodní shoda,“ dodal.
Westerners in no mood for concessions to Russia in Ukraine, poll finds https://t.co/TImOthiWJb
— The Guardian (@guardian) October 14, 2022
Průzkum, který zjišťoval veřejné mínění v 25 největších zemích světa, se uskutečnil mezi 24. srpnem a 22. zářím. Vyplynulo z něj, že z 13 západních zemí podporuje zachování či zpřísnění sankcí vůči Rusku deset zemí; Francie, Německo, Švédsko, Dánsko, Španělsko, Polsko, Británie, USA, Austrálie a Kanada. Vymykaly se Řecko, Maďarsko a Itálie. Mnoho obyvatel Západu bylo pro zpřísnění odvetných opatření i za cenu, že by se jejich životní náklady mírně zvýšily.
Z vojenského hlediska mnoho lidí podporovalo pomoc NATO ukrajinským silám, včetně dodávek zbraní, výcviku vojáků, či kybernetické a informační války zaměřené na ruskou vládu. Přímá vojenská účast Severoatlantické aliance ale měla na Západě jen malou podporu. Ve většině zemí pro ni hlasovalo zhruba 30 až 40 procent lidí, v Německu jen 20 procent.
Většina západních respondentů také projevila jen malou ochotu ke kompromisu s Kremlem ohledně ukončení konfliktu.
Průzkum se ptal, zda by lidé podpořili různé ústupky Moskvě – ukončení sankcí, uznání anektovaných území, či záruku, že Ukrajina nevstoupí do NATO – pokud by Rusko souhlasilo s ukončením bojů a vzdalo se všech, nějakých, nebo žádných územních zisků.
„Zarážející je, jak obecně nízká je podpora pro ústupky Rusku v kterémkoli z těchto scénářů – a jak rozdíl mezi tím, zda se Rusko vzdá celého nově obsazeného ukrajinského území, nebo žádného, má na celkový výsledek jen omezený vliv,“ uvedl Rogers de Waal.
Tři evropské země byly ve většině těchto otázek výjimkou. V Itálii, Řecku a Maďarsku si 20 až 30 procent lidí myslelo, že NATO dělá příliš mnoho pro pomoc Ukrajině. Podpora zachování sankcí vůči Rusku byla v Řecku a Maďarsku poloviční než v některých západních zemích a obyvatelé těchto zemí také výrazně častěji podporovali ústupky Rusku.
Kromě západních zemí – průzkum se týkal také Brazílie, Mexika, Turecka, Egypta, Saúdské Arábie, Indie, Japonska, Indonésie, Thajska, Keni, Nigérie a Jihoafrické republiky – bylo mnoho dalších zemí orientovaných spíše prorusky. Například v Turecku či Indonésii bylo pro ekonomické sankce jen asi 35 procent respondentů a v Egyptě nebo Saúdské Arábii podpořila vyslání těžkých zbraní NATO na Ukrajinu sotva třetina dotázaných.
V deseti západních zemích většina respondentů v drtivé většině odmítla pohled, který Moskva vytvořila, aby ospravedlnila svou invazi na Ukrajinu. Sotva 20 procent lidí uvedlo, že cílem invaze byla ochrana etnických Rusů před genocidou nebo před nacismem. Naopak 60 až 70 procent lidí se domnívalo, že Rusko napadlo Ukrajinu kvůli ambicím Putina.
V Řecku si ale až 43 procent lidí myslelo, že Kyjev je v područí sympatizantů nacismu, a 41 procent Maďarů tvrdilo, že Západ se snažil ohrozit Rusko z Ukrajiny. Několik zemí na Blízkém východě a v Africe, včetně Turecka, odráželo podobné přesvědčení – ačkoli všech 25 zemí světa vykazovalo silnou, zpravidla většinovou podporu názoru, že za válkou stojí ruský imperialismus.
Na klíčovou otázku, zda je Rusko více na vině než Západ, odpovídali západní respondenti v podstatě stejně – vinili Moskvu. Ze všech 25 zkoumaných zemí se pouze v Saúdské Arábii, Indii a Indonésii více respondentů domnívalo, že za válku na Ukrajině nese větší vinu Západ než Rusko.
