-6.8 C
Czech
Úterý 6. ledna 2026
Protext ČTKOdborníci se na Sympoziu AGEL shodli, že k plnému rozjezdu potřebuje elektronizace...

Odborníci se na Sympoziu AGEL shodli, že k plnému rozjezdu potřebuje elektronizace zdravotnictví jasná pravidla

Úvodní den patnáctého ročníku Sympozia AGEL, které se uskutečnilo 5. a 6. října za účasti 650 účastníků v Olomouci, patřil aktuálnímu tématu digitalizace a elektronizace zdravotnictví. Odborníci z řad poskytovatelů zdravotní péče, legislativních znalců i zástupců zdravotních pojišťoven se shodli, že pro její úspěšné zavádění je nutné nastavit jasná pravidla. Skupina AGEL je lídrem v zavádění digitalizace v Česku i na Slovensku, do svých zdravotnických zařízení úspěšně implementovala vlastní Integrovaný klinický informační systém (IKIS).

Úvodní slovo XV. Sympozia AGEL patřilo předsedovi představenstva společnosti AGEL Ing. Michalu Pišojovi, MPH, který vyzdvihl déle než tři dekády trvající vzestup AGELu. „Jsem velmi rád, že vám mohu oznámit, že i v letošním roce AGEL potvrdil, že je největším a nejúspěšnějším poskytovatelem zdravotní péče v České a Slovenské republice. Moje poděkování patří všem zaměstnancům, kteří na tomto úspěchu participovali,” pronesl v při slavnostním zahájení v hotelu NH Collection Congress.

Zdravotnictví v době covidové byl podtitulem letošního sympozia a právě tímto směrem se zaměřil odborný program lékařské i nelékařské sekce. „Covid, který se zdál být krátkou epizodou v rámci našich životů, se ve skutečnosti stal jeho aktivní součástí a zřejmě bude i nadále. Covid nám hodně vzal, ale na druhé straně otevřel velké množství příležitostí a přinesl zrychlení aplikací nových postupů na poli telemedicíny, digitalizace a medicínských inovací,” pronesl Ing. Pišoja. „AGEL dnes zastává přední místo na poli telemedicíny, technologických inovací a v zavádění nových medicínských postupů. Naší ambicí je jednoznačně podporovat využití umělé inteligence, která pomáhá lékařům v rozhodování, zvyšujeme význam telemedicíny, která maže fyzické hranice a umožňuje lehčí přístup v kvalitní zdravotní péči pro pacienty,” řekl dále předseda představenstva.

Hlavním programem prvního dne Sympozia AGEL byla panelová diskuze na téma “Digitalizace – realita českého a slovenského zdravotnictví”. Prvním dnem letošního roku vstoupil v platnost Zákon o elektronizaci zdravotnictví, který definuje v pěti etapách až do roku 2026 základní infrastrukturu elektronizace zdravotnictví. „V současné době je připravována ministerstvem zdravotnictví centrální infrastruktura, ale dojde tam ke zpoždění,” přiznala Mgr. JUDr. Vladimíra Těšitelová, statutární zástupce ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), který byl pověřen zpracováním paragrafového znění zákona č. 325. „Musím říci, že jak legislativní proces, tak i realizace někdy drhne,” dodala.

Její kolega Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS ČR, pojmenoval hlavní deficit správného fungování elektronizace. „Primárním zdrojem všech dat ve zdravotnictví vždycky bude člověk. Proto se musí v elektronickém zdravotnictví nastavit pravidla a standardy,” řekl během diskuze a jeho zástupkyně k tomu dodala: „Teď je na ministerstvu zdravotnictví, aby zrealizovalo kroky, které jsou tímto zákonem připraveny.”

Zdravotnická zařízení AGELu mají s digitalizací bohaté zkušenosti, o které se podělil během debaty MUDr. Jakub Fejfar, předseda představenstva Nemocnice AGEL Nový Jičín a a zároveň garant pro tuto oblast v AGELu. „Nejen v novojičínské nemocnici, ale v rámci celé skupiny, opravdu těžíme ze sdílení dat z jednoho klinického informačního systému (IKIS). Z dat lze sledovat duplicity, triplicity laboratorních, zobrazovacích vyšetření i moha jiných vyšetření, které my dokážeme cíleně eliminovat, protože máme přehled o tom, jaké konkrétní vyšetření pacient podstoupil a v jaké naší nemocnici. Na papíře data končí a velice těžce se s nimi pracuje,” popsal jeden z přínosů MUDr. Fejfar, ale jedním dechem dodal: „Pokud chceme naplno využívat data i od dalších poskytovatelů zdravotní péče, je třeba mít vše dobře nastavené.”

Jedním z hlavních subjektů u nás zapojených do elektronizace jsou zdravotní pojišťovny. „V České republice jsme na dobré cestě. Máme tady základní rámec, který řeší, jak má vypadat elektronizace zdravotnictví. Jsme připraveni na to, dopracovat další věci ohledně souvisejících zákonů a dopracovat se do stavu, kdy budeme mít přesně nastaveny infrastrukturní věci,” konstatoval na Sympoziu AGEL Ing. Zdeněk Kabátek, ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR s tím, že svými kolegy z ostatních zdravotních pojišťoven sdílí názor, že postupný nástup elektronizace a telemedicíny nepřinese okamžitě úsporu nákladů. „Pokud máme o pacientovi informace v reálném čase, tak můžeme pracovat na zefektivnění řízení celého systému,” uvedl ředitel VZP jeden z přínosů fungující elektronizace zdravotnictví.

„Musím pogratulovat českým kolegům, že mají opravdu dlouhodobou strategii, mají stabilní systém financování a zabezpečenou kontinuitu. My jsme o 8 roků pozadu oproti České republice,” zaznělo také během panelové diskuze z úst Ing. Richarda Strapka, předsedy představenstva Všeobecná zdravotní poisťovňa SR.

Druhý den XV. Sympozia AGEL patřil odbornému programu s řetězcem přednášek, které spojovalo téma “Zdravotnictví v době covidové”. Pandemie covidu zasáhla výrazným způsobem do každého sektoru zdravotní péče i všech zdravotnických oborů. Zakládání a chod infekčních oddělení, mezioborová spolupráce, profilace zdravotníků z jiných oddělení v péči o infekční pacienty. To jsou jen některé atributy doby covidové ve zdravotnických zařízení, ve kterých se v uplynulých třech letech podařilo řadu inovací urychlit.

I přes náročnost přineslo zdravotnictví nejen v péči o pacienty řadu pozitiv. Zejména na poli elektronizace zdravotnictví a telemedicíny a ve skupině AGEL také v péči o její zaměstnance.

Reklama

Doporučujeme

Rodríguez se oficiálně stala prozatímní prezidentkou Venezuely

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez se dnes po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.

Maduro u soudu v New Yorku odmítl veškerá obvinění, slyšení bude 17. března

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení dnes soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cillií Flores stanuli dnes poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Identifikace obětí požáru v Crans-Montana skončila, těla se vracejí domů

Policie ve švýcarském kantonu Valais uvedla, že už identifikovala všech 116 lidí zraněných při požáru v baru Le Constellation v Crans-Montana. Oheň během silvestrovské party zabil 40 převážně mladých návštěvníků a první těla zahraničních obětí už míří domů.

Deset osob bylo shledáno vinnými z kyberšikany Brigitte Macron

Pařížský soud uznal vinnými deset lidí, kteří na internetu útočili na francouzskou první dámu Brigitte Macron a šířili o ní lživé příběhy. V centru kauzy stály výpady mířící na její pohlaví a sexualitu i jedovaté poznámky k věkovému rozdílu mezi ní a prezidentem Emmanuelem Macronem.

KOMENTÁŘ: Od Chevronu a Rheinmetallu po stříbro. Tyto investice probudilo zatčení Madura

Autoritářský vůdce Nicolás Maduro už místo Venezuely pobývá v newyorském Brooklynu, kam ho o víkendu transportovaly americké složky. Huronská akce rozvířila i finanční trhy. Dotkla se zejména komodit a akcií. Co přesně za růstem stojí?

Ceny drahých kovů po únosu Madura rostou

Ceny drahých kovů po sobotním americkém únosu venezuelského prezidenta Nicoláse Mandura vzrostly. Investoři se totiž obávají geopolitických rizik a investují do bezpečnějších aktiv, než je ropa. Cena zlata vzrostla o 2,2 procenta a cena stříbra o 3,9 procenta. Ceny ropy se rozkolísaly.

Grónští politici odmítají americká vyjádření o připojení země k USA

Opakovaná vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy chtějí Grónsko, vyvolávají mezi politickými představiteli této autonomní části Dánského království kritiku. Pobouření pak vyvolala konzervativní influencerka Katie Millerová, která v minulosti pracovala pro Trumpovu administrativu a která na síti X zveřejnila příspěvek v podobě mapy Grónska v barvách americké vlajky a s komentářem "Brzy". Šéfové hlavních grónských stran takové vyjadřování odmítají a zdůrazňují, že o své budoucnosti Grónsko rozhodne samo. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen podle místní rozhlasové a televizní společnost KNR vyzval ke klidu, neboť není důvod panikařit.

EU vyzvala USA k respektování mezinárodního práva

Šéfka zahraniční politiky Evropské unie (EU) Kaja Kallas vyzvala s odkazem na americký útok na Venezuelu ke klidu a zdrženlivosti. Prohlášení podpořily všechny členské státy kromě Maďarska. Jedná se o největší shodu unie, která je většinou v názorech a postojích roztříštěná. USA o víkendu svrhly venezuelského diktátora Nicoláse Madura.

Venezuelská viceprezidentka Rodríguez vyzvala Spojené státy ke spolupráci

Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová vyzvala Spojené státy ke spolupráci a vztahům založeným na vzájemném respektu, informovala dnes agentura Reuters. Podle ní jde o první vstřícné gesto Rodríguezové vůči Washingtonu od soboty, kdy americké jednotky unesly z Venezuely jejího autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, který má dnes stanout před soudem v New Yorku kvůli několika obviněním, včetně pašování drog do Spojených států.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně 12 lidí

Při protestech v Íránu, které začaly před týdnem, zemřelo již nejméně 12 lidí, píše agentura AFP s odvoláním na státní média a údaje lidskoprávních organizací. Nové střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na demonstracích v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní.

Británie zpřísnila dohled nad krypto zisky kvůli daním

Od 1. ledna 2026 začala v Británii platit nová pravidla, která mají ztížit skrývání zisků z kryptoměn před daňovými úřady. Velké burzy a platformy musí u britských klientů sbírat kompletní záznamy o obchodech a předávat je správci daně včetně informací o daňové rezidenci uživatelů.

Při americké operaci na zadržení Madura zemřelo 32 Kubánců

Kubánské ministerstvo vnitra oznámilo, že při americké operaci v Caracasu, která skončila zadržením a odletem Nicoláse Madura, zemřelo 32 Kubánců nasazených v bezpečnostních složkách. Havana mluví o přímých bojích i bombardování a slibuje padlým státní pocty. Washington mezitím znovu otevřel otázku role Kuby v Madurově bezpečnostním aparátu.

Trump pohrozil viceprezidentce Rodriguez, že může dopadnout hůře než Maduro

Pokud venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguez "neudělá, co je správné", může zaplatit vyšší cenu než autoritářský prezident Nicolás Maduro, kterého americké jednotky i s jeho ženou zajaly při sobotním nečekaném útoku a převezly do USA. V rozhovoru s magazínem The Atlantic to řekl americký prezident Donald Trump. Rodríguez po americké akci pověřil venezuelský nejvyšší soud výkonem prezidentských pravomocí.

Pád Madura znovu otevřel otázku venezuelských dluhů, ve hře je až 170 miliard dolarů

Venezuela se po svržení prezidenta Nicoláse Madura znovu ocitla pod drobnohledem investorů a věřitelů, kteří roky čekají na řešení jedné z největších státních platebních neschopností na světě. Země přestala splácet zahraniční dluhy na konci roku 2017 po letech hospodářského propadu a amerických sankcí, které jí odřízly přístup na mezinárodní finanční trhy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama