Globální pandemie nemoci covid-19 zasáhla téměř každého způsobem, jemuž se experti stále snaží porozumět. Podle nové studie nás na osobnostní úrovni změnila až do té míry, že jsme se stali náladovějšími, neurotičtějšími a méně otevřenými a příjemnými. Informoval o tom web ScienceAlert.
Když se řekne covid-19, vybaví se nám lockdowny, zákazy a izolace. Nemálo studií již prokázalo, že přerušení sociálního kontaktu není pro naši psychiku zdravé. Nový výzkum teď popsal, jak nás pandemie změnila na osobnostní úrovni.
Podle vědeckého vyhodnocení osobnostních rysů u 7 109 lidí se osobnostní změny nejvíce projevily u mladých dospělých. U starších osob k žádným významným změnám nedošlo, vyplývá ze studie publikované v PLOS One.
The Pandemic Really Did Change Us on a Personal Level, And It Wasn’t For The Better https://t.co/AsChuE5EE6
— ScienceAlert (@ScienceAlert) October 6, 2022
Mladší dospělí jsou po pandemii náladovější, někdy až neurotičtější a méně příjemní ke svému okolí. „Osobnost mladých dospělých se změnila s výrazným nárůstem neuroticismu a poklesem svědomitosti a přívětivosti nejvíce,“ cituje ScienceAlert autory studie.
Dodávají, že byli mladí dospělí v jejich studii náchylnější ke stresu, méně spolupracovali a také méně důvěřovali.
Vědci říkají, že vzhledem k omezením sociálních kontaktů a komunikace s lidmi tváří v tvář není žádným překvapením, že došlo u lidí k poklesu extrovertnosti, což je vlastnost spojená s tím, že chodíme ven a rádi se bavíme. Spolu s extrovertností podle výzkumníků došlo k poklesu i otevřenosti.
Vedlejší účinky na duševní i fyzické zdraví
Výzkumníci tvrdí, že k takovýmto změnám osobnosti by za normálních okolností došlo až za několik let. „Tyto změny byly asi desetinou standardní odchylky, což odpovídá asi jedné dekádě normální změny osobnosti,“ píší vědci v článku.
Popsané změny nastaly až mezi roky 2021 a 2022. Pandemie covidu-19 ovšem začala v roce 2020. Podle vědců se možná stresy během pandemie měnily nebo jsme na ně reagovali opožděně.
Změny osobnosti byly významnější u hispánských a latinskoamerických komunit. To naznačuje, že pandemický stres jsme nesdíleli rovným dílem, což může souviset s finančními náklady a dostupností zdravotní péče.
Další otázkou podle vědců je, zda se bavíme o trvalé změně, nebo se můžeme osobnostně vrátit do stavu podobného jako před pandemií.
„Pokud tyto změny přetrvají, mohou mít dlouhodobé důsledky,“ varovala behaviorální vědkyně Angelina Sutin z Floridské státní univerzity před dopadem na duševní zdraví.
