O některých zvířatech je známo, že k orientaci využívají magnetické pole Země. Příkladem mohou být mořské želvy, které tak najdou tisíce kilometrů dlouhou cestu na pláže, kde se vylíhly. Nyní se ukázalo, že i žraloci k určení směru využívají magnetické pole, píše server ScienceDaily.
Vědci získali některé z prvních spolehlivých důkazů, že se žraloci při svých delších cestách spoléhají na magnetické pole Země. Informují o tom v časopise Current Biology.
Vedoucí projektu Save Our Seas Bryan Keller říká, že se dosud nevědělo, jak se žralokům daří úspěšně navigovat během migrace do cílených lokalit. „Tento výzkum podporuje teorii, že magnetické pole Země jim pomáhá najít cestu; je to GPS přírody,“ uvádí.
O žralocích se totiž ví, že některé druhy cestují na dlouhé vzdálenosti, aby se rok co rok dostaly na určitá místa. Kupříkladu byl dokumentován i jeden žralok bílý, který migroval mezi Jižní Afrikou a Austrálií a v následujícím roce se vrátil na stejné místo.
„Jak skvělé je, že žralok dokáže urazit 20 000 kilometrů dlouhou zpáteční cestu v trojrozměrném oceánu a vrátit se na stejné místo?“ říká Keller a dodává, že je tato schopnost skutečně pozoruhodná ve světě, kde lidé používají GPS k navigaci téměř všude.
Kladivounovití. Foto: Pixabay
Vědci již taktéž věděli, že jsou žraloci citliví na elektromagnetické pole. Spekulovalo se proto, že by magnetické pole mohli k orientaci využívat.
Je však obtížné žraloky studovat a otestovat tuto teorii. Keller proto říká, že je překvapen, že to vůbec fungovalo.
Vědci se zaměřili na kladivouny
Keller si uvědomil, že ke studii bude snazší vybrat si nějaký menší druh žraloka. Zároveň to ale musel být druh, o kterém se ví, že se každoročně navrací na konkrétní místa. Vybrán byl proto kladivoun tiburo (Sphyrna tiburo).
Tento žralok se každý rok vrací do ústí stejných řek. „To ukazuje, že žraloci vědí, kde je „domov“, a mohou se k němu vrátit ze vzdáleného místa,“ dodává Keller.
Vědci poté experimentovali se simulovaným magnetickým polem a testovali 20 juvenilních žraloků. Ve svých studiích je vystavili magnetickým polím, která představovala podmínky míst i stovky kilometrů od místa, kde byli ve skutečnosti žraloci chyceni.
To tak umožňuje předpovídat, jak by se žraloci měli následně orientovat, pokud skutečně odvozují informace o poloze z geomagnetického pole. Ukázalo se, že žraloci se chovali tak, jak vědci předpovídali.
V budoucích studiích by Keller rád prozkoumal na žralocích účinky lidských výtvorů jako jsou podmořské kabely. Vědci by také chtěli studovat, zda a jak se žraloci spoléhají na magnetické podněty nejen během migrace na dlouhé vzdálenosti, ale také při svém každodenním chování.
