Praha 12. června 2026 (PROTEXT) – Cena zlata se po mimořádně silném růstu dostala pod tlak. Žlutý kov se aktuálně obchoduje kolem 4180 dolarů za trojskou unci, tedy přibližně za 87.500 korun. Podle analytika společnosti Zlaťáky.cz Jakuba Petrušky stojí za současným poklesem především vývoj na Blízkém východě, rostoucí inflační tlaky a obavy, že centrální banky ponechají úrokové sazby na vyšších úrovních. Dlouhodobé důvody pro držení zlata však podle něj nezmizely.
Trh s drahými kovy prochází po rekordním roce 2025 výraznou korekcí. Zlato během loňského roku vzrostlo z přibližně 2624 dolarů na více než 4300 dolarů za trojskou unci a na konci prosince se krátce dostalo až nad hranici 4500 dolarů. Růst pokračoval také na začátku letošního roku, kdy geopolitické napětí, obchodní spory a obavy z globální recese vyhnaly cenu zlata na další historická maxima.
Situace se však v průběhu roku změnila. Přestože geopolitické konflikty zpravidla zvyšují zájem o zlato jako bezpečný přístav, současné dění na Blízkém východě má na trh také opačný účinek. Vyšší ceny energií a narušené dodavatelské řetězce podporují inflaci, kvůli níž mohou centrální banky odkládat snižování úrokových sazeb nebo zvažovat jejich další zvýšení. Vyšší sazby přitom zlatu jako aktivu, které nenese pravidelný úrok, obvykle nesvědčí.
„Současný vývoj může na první pohled působit znepokojivě, zejména po mimořádně silném růstu, který jsme sledovali v roce 2025 a na začátku letošního roku. Nejde však nutně o změnu dlouhodobého trendu. Trh nyní reaguje především na riziko přetrvávající inflace, vyšších úrokových sazeb a rychle se měnící geopolitické zprávy,“ říká Jakub Petruška, analytik společnosti Zlaťáky.cz.
Podle údajů portálu Kurzy.cz se zlato 12. června dopoledne obchodovalo kolem 4180 dolarů za trojskou unci, tedy přibližně za 87.500 korun. Ve srovnání s letošními maximy tak jeho cena klesla zhruba o 23 až 25 % podle použité kotace. Stříbro se pohybovalo kolem 66 dolarů za unci, tedy přibližně za 1380 korun, a oproti letošnímu maximu oslabilo přibližně o 43,5 %. Výraznější pokles odpovídá jeho tradičně vyšší volatilitě.
Poměr ceny zlata a stříbra, označovaný jako Gold/Silver Ratio, se aktuálně pohybuje přibližně na úrovni 1:63. To znamená, že cena jedné trojské unce zlata odpovídá zhruba 63 uncím stříbra. Na konci ledna se tento poměr nacházel kolem 1:46, což odráželo tehdejší rychlejší růst ceny stříbra ve srovnání se zlatem.
Trh sleduje rozhodnutí americké centrální banky
Jedním z hlavních faktorů dalšího vývoje bude měnová politika amerického Federálního rezervního systému. Nový předseda Fedu Kevin Warsh povede své první měnově politické zasedání ve dnech 16. a 17. června. Investoři budou sledovat především to, zda centrální banka naznačí možnost dalšího zvýšení sazeb v reakci na silný pracovní trh a rostoucí inflační tlaky.
„Zlato je nyní sevřeno mezi dvěma protichůdnými silami. Na jedné straně ho podporuje geopolitická nejistota, na druhé straně ho oslabují obavy z inflace a vyšších sazeb. Právě rozhodování centrálních bank bude pro další vývoj zásadní,“ doplňuje Jakub Petruška.
Vedle úrokových sazeb zůstává významným tématem také vývoj na Blízkém východě a situace kolem klíčových námořních tras. Omezení dopravy přes Hormuzský průliv nebo průliv Báb al-Mandab by mohlo zkomplikovat dodávky energetických surovin a dalšího zboží, zvýšit náklady na přepravu a podpořit inflaci.
Centrální banky zlato nadále nakupují
Dlouhodobou podporu trhu podle Zlaťáky.cz představují pokračující nákupy zlata ze strany centrálních bank. Ty v posledních letech posilují své zlaté rezervy a snaží se diverzifikovat aktiva mimo tradiční měny, především americký dolar.
„Aktivita centrálních bank potvrzuje, že dlouhodobé fundamenty zlata zůstávají zachovány. Nižší cena proto může být pro část investorů příležitostí k postupnému doplnění portfolia. Vzhledem k současné volatilitě je však důležité rozkládat nákupy v čase a vnímat zlato především jako dlouhodobou součást majetku, nikoliv jako nástroj krátkodobé spekulace,“ uvádí Jakub Petruška.
Vývoj ceny zlata bude v dalších měsících záviset zejména na inflaci, rozhodování centrálních bank a geopolitické situaci. Krátkodobě proto nelze vyloučit další výrazné pohyby oběma směry. Faktory, které zlato dlouhodobě podporují – vysoké zadlužení států, geopolitická nejistota, nákupy centrálních bank a postupná diverzifikace světových rezerv – však zůstávají ve hře.
Zdroj: Zlaťáky.cz
