Institut pro veřejnou diskusi uspořádal v pondělí 16. října 2023 v Umělecko-průmyslovém muzeu v Praze konferenci Může být digitalizace státní správy cestou ke snížení schodku rozpočtu?
Přenos z konference začne ve 13:00.
Česká republika se aktuálně řadí mezi země EU s nejnižším tempem růstu HDP. I proto je Vláda ČR nucena hledat prorůstová opatření, která pomohou českou ekonomiku opět nastartovat. Národní ekonomická rada vlády (NERV) i samotná Vláda ČR mezi tato opatření řadí i rychlejší digitalizaci státní správy, efektivnější práci s daty a využívání nových technologií. Nejen to se diskutovalo na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) na téma Může být digitalizace státní správy cestou ke snížení schodku rozpočtu?
„Každá vláda za posledních 20 let hovořila o tom, že digitalizace je prioritou. Při srovnání s ostatními evropskými zeměmi se zejména kvůli silnému resortismu výsledek příliš nedostavoval,“ řekl v úvodu místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Uvedl konkrétní kroky, které mají digitalizaci urychlit. Klíčovou roli podle něj hraje Digitální a informační agentura jako expertní centrum.
Do konce volebního období je podle ministra Ivana Bartoše reálně možné realizovat eDoklady, tedy občanku v mobilu, dále Registr zastoupení, který je použitelný pro řadu agend od přepisu vozidel až po finanční záležitosti. V roce 2025 pak Open Data umožňující občanům komunikovat se státem digitálně, Katalog služeb a Elektronické formuláře. Za naprosto klíčovou a prioritní považuje řešení obrany a bezpečnosti státu se zapojením kvantových technologií.
„V Česku stále chybí komplexní procesní audit, který by určil, jaké agendy státní správy je prioritní digitalizovat. Je potřeba nastavit jasně měřitelné cíle a zajistit tak efektivitu jednotlivých projektů. Klíčová je také lepší koordinace a využívání chytrých dat průřezově státními institucemi,“ uvedl Aleš Rod, člen NERV a ředitel výzkumu Centra ekonomických a tržních analýz.
Česko se stále potýká s nedostatkem odborníků na informační a komunikační technologie, jak ve veřejném sektoru, tak i v soukromé sféře. Naopak pozitivní trend lze pozorovat v rozvoji eGovermentu. Zatímco v roce 2018 se státem přes internet komunikovalo 53 % české populace, nejnovější data ukazují až 68 %.
„Například společně s Generálním finančním ředitelstvím a Ministerstvem financí jsme úspěšně v říjnu zavedli možnost předvyplnění daně z nemovitostí. Zároveň v roce 2022 bylo poprvé v historii přijato více elektronických přiznání k dani z příjmu než těch klasických, papírových, 1,9 milionu elektronických a 980 tisíc papírových. Věřím, že podobný trend zaznamenáme i u dalších projektů,” zmínil příklad úspěšné digitalizace Jakub Holub, viceprezident pro veřejný sektor NCEE IBM Consulting.
Vyšší efektivitu digitalizace vybraných služeb by podle účastníků diskuse mohlo přinést prohloubení spolupráce státu se soukromou sférou. Stát by se podle nich měl více otevřít nabízeným příležitostem a novým technologiím například v oblasti kvantových počítačů, které zavádí ostatní členské země Evropské unie. Například Polsko, podle Holuba, mezi prvními vede trend adopce kvantových technologií, ve Španělsku IBM realizovalo zapojení umělé inteligence (AI) do komunikace daňových úřadů a v Německu úspěšně probíhá digitalizace justice.
Podle odborníků má stát k dispozici řadu chytrých dat, ale vzhledem nižší expertíze mu chybí schopnost data analyzovat a modelovat průřezově jednotlivými ekonomickými sektory a resorty. Řešení spatřují například v zakládání nových akademických oborů zaměřených na data inženýring v rámci středních a vysokých škol. Cestou je také otevření dat soukromému sektoru a navázání spolupráce v jejich analýze a efektivním využívání.
“Soukromá sféra má připraveny technologie a řešení, jejichž efektivita byla prokázána praxí v dalších evropských zemích. Jsme připraveni stát podpořit kapacitně i finančně tak, abychom vládě pomohli naplnit její cíle v oblasti digitalizace ještě do konce volebního období,“ uzavřel diskusi Holub.
