-6.5 C
Czech
Pátek 23. ledna 2026
ZprávyŽena podezřelá z atentátu v Istanbulu je Syřanka s kurdským výcvikem

Žena podezřelá z atentátu v Istanbulu je Syřanka s kurdským výcvikem

Turecká policie v souvislosti s nedělní explozí v centru Istanbulu zadržela ženu podezřelou z nastražení bomby a zadržela dalších 45 lidí. Zadržená žena je syrská občanka, která vypověděla, že ji vycvičili kurdští radikálové, informovala dnes policie. V souvislosti s útokem s šesti mrtvými a více než 80 zraněnými bylo podle policie zadrženo dohromady 46 lidí. Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu předtím z atentátu na rušné pěší zóně v centru Istanbulu obvinil Stranu kurdských pracujících (PKK). Ta dnes jakýkoli podíl na atentátu popřela.

Podle agentury Reuters úřady nevylučují ale ani napojení na takzvaný Islámský stát. Nejmenovaný vysoce postavený funkcionář Reuters řekl, že podle prvních zjištění měla zadržená vazby na PKK. Tu považují Turecko, USA i EU za teroristickou organizaci.

Ženou podezřelou z nastražení bomby je Ahlam Albašírová. Podle policie vypověděla, že ji vycvičili kurdští radikálové v Sýrii a do Turecka přišla přes oblast kolem syrského města Afrín na severozápadě Sýrie. Dostala prý „povel“ od kurdských milicí YPG, které Ankara považuje za křídlo PKK.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli prohlásil, že útok „zavání terorismem“. Také poznamenal, že podle prvních informací v útoku „hrála roli žena“, a slíbil, že viníci budou potrestáni. „Podle našich závěrů nese odpovědnost za atentát teroristická organizace PKK,“ řekl dnes Soylu. Instrukce k němu podle něho přišly z Kobani, města na severu Sýrie, kde turecká armáda v posledních letech vede operaci proti kurdským milicím YPG. Věk obětí je podle Soylua v rozmezí od devíti do více než 40 let.

PKK dnes popřela, že by byla do bombového útoku jakkoli zapletena, a prohlásila, že neútočí na civilisty. „Pro nás nepřipadá v úvahu jakkoli cílit na civilisty,“ uvedla PKK. „Je dobře známo, že s touto událostí nemáme nic společného, že si nebereme za terč civilisty a že odmítáme akce, které tak činí,“ uvedla dnes PKK v prohlášení, které zveřejnila agentura Firat blízká této organizaci.

V tureckých médiích se objevily fotografie jisté osoby, podle všeho ženy, která položila balíček u záhonu na ulici Istiklal, kam lidé rádi chodí nakupovat nebo do restaurací. K výbuchu došlo kolem 16:20 místního času (14:20 SEČ). V době útoku se po ulici procházeli lidé, kteří vyrazili na nákupy, turisté a rodiny. Všechny oběti jsou občané Turecka.

Padesát lidí s lehčími zraněními zdravotníci z nemocnice už propustili. Pět lidí leží na jednotce intenzivní péče, dva z nich jsou v kritickém stavu, uvedly úřady v Istanbulu. Na běžném oddělení je 31 zraněných.

Agentura Reuters píše, že tento útok v Turecku vyvolal obavy, že by zemi znovu mohla zachvátit vlna útoků, jaké zažila od poloviny roku 2015 do roku 2017. Některé z nich měla na svědomí teroristická organizace Islámský stát, některé kurdští bojovníci usilující o větší autonomii nebo nezávislost na Ankaře.

Strana kurdských pracujících vede od roku 1984 boj za autonomii Kurdů. Během konfliktu zahynulo více než 40.000 lidí. Turecko, Spojené státy a Evropská unie považují PKK za teroristickou skupinu. Turecko v uplynulých letech podniklo třikrát invazi do severní Sýrie proti milicím YPG, naposledy tomu bylo v roce 2019. Prezident Erdogan loni řekl, že Ankara na ně znovu zaútočí. Spojené státy YPG k velké nelibosti Turecka podporují. Šéf komunikace prezidentské kanceláře Fahrettin Altun řekl, že útoky jako ten nedělní „jsou přímými a nepřímými důsledky podpory, které některé země poskytují teroristickým organizacím“. Ministr vnitra Soylu kondolence ze strany Washingtonu přirovnal „k vrahovi, který jako jeden z prvních dorazí na místo činu“.

Turecko příští rok čekají prezidentské a parlamentní volby. Agentura AP uvádí, že v situaci, kdy se Turecko potýká s obrovskou inflací a dalšími ekonomickými problémy, se boj proti terorismu stal pro Erdogana hlavním tématem, se kterým chce u voličů sbírat politické body.

Reklama

Doporučujeme

Trump stáhl pozvánku Kanady do své Rady míru

Americký prezident Donald Trump zrušil Kanadě pozvánku do svého nového projektu „Board of Peace“, který má podle něj pomáhat řešit globální konflikty. Otočil přitom během pár dní. Ještě minulý týden kanadská strana tvrdila, že pozvání přišlo a premiér Mark Carney ho plánuje přijmout.

Íránské revoluční gardy varují USA a Izrael, že jsou připraveny jednat

Šéf íránských revolučních gard Mohammad Pakpúr dnes varoval Washington, že jeho bezpečnostní složky mají po několika týdnech protestů a represí v Íránu "prst na spoušti" a jsou připraveny vykonat rozkazy íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Podle agentury AFP tím jen Írán přilévá olej do ohně v době, kdy americký prezident Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Teherán je otevřený vyjednávání s Washingtonem.

Územní otázky zůstávají nevyřešeny, řekl Zelenskyj před ohlášeným jednáním v SAE

Nadcházejících trojstranných jednání ve Spojených arabských emirátech (SAE) se zúčastní diplomatičtí a vojenští představitelé, přičemž ukrajinskou delegaci povede hlavní vyjednavač Rustem Umerov. Novinářům to ve švýcarském Davosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který jen o něco dříve konání schůzky mezi zástupci USA, Ukrajiny a Ruska oznámil. Zelenskyj se dnes v Davosu asi na hodinu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

OSN varuje před dlouhodobým nedostatkem vody ve světě

Voda byla dlouho považována za samozřejmý zdroj. Nová zpráva OSN ale varuje, že tento předpoklad přestává platit. Svět se podle odborníků dostal do fáze, kdy už nejde jen o krizi, ale o trvalý problém s hlubokými dopady.

Trumpovi vyslanci Witkoff a Kushner v Kremlu jednají s Putinem

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu jedná se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, informuje agentura TASS. Schůzka se týká možností ukončení války na Ukrajině, již Rusko na rozkaz šéfa Kremlu rozpoutalo v únoru 2022.

Musk brzy očekává schválení samořídicího systému Tesly v EU a Číně

Šéf americké automobilky Tesla Elon Musk očekává, že jeho výrobce elektromobilů v Evropské unii příští měsíc získá schválení svého samořídicího systému Full Self-Driving (FSD). Podle agentury Reuters to řekl dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu. Musk zároveň doufá, že v podobném termínu úřady schválí využití této technologie také v Číně.

Zelenskyj v Davosu ostře kritizoval Evropu

Volodymyr Zelenskyj v Davosu varoval, že Evropa působí bezradně a opakuje stejné chyby. Přirovnal to k filmu Na Hromnice o den více a vyčetl evropským lídrům pomalou a roztříštěnou reakci na bezpečnostní hrozby. Znovu otevřel i otázku tvrdších kroků proti Rusku a jasnější podpory Ukrajiny.

Inflace v USA zůstává vyšší a Fed váhá se snižováním sazeb

Americká inflace se v závěru roku držela výš, než by si centrální banka přála. Ceny v listopadu meziročně zrychlily a spotřeba dál roste, takže prostor pro rychlé snižování úroků se zmenšuje. Do hry navíc vstupují cla, která znovu zdražují některé zboží.

Oteplování Arktidy stojí za extrémními mrazy v USA

Extrémní mrazy, sníh a led zasahují velkou část Spojených států. Meteorologové upozorňují, že nejde o náhodný výkyv počasí. Změny v Arktidě a úbytek mořského ledu podle nich hrají klíčovou roli.

Sesuvy půdy na Novém Zélandě zabily nejméně dva lidi, další se pohřešují

Silné deště, které v posledních dnech zasáhly Severní ostrov Nového Zélandu, způsobily rozsáhlé sesuvy půdy, při nichž zemřeli nejméně dva lidé. Několik dalších osob je pravděpodobně pohřbeno pod troskami.

Trump narazil na Nejvyšší soud. Cook z funkce zřejmě neodvolá

Americký Nejvyšší soud se zdráhá odvolat z funkce guvernérku Federálního rezervního systému (Fed) Lisu Cook, obává se totiž ztráty nezávislosti centrální banky. Kromě toho podle právníků neexistují žádné důkazy o údajném hypotečním podvodu, kterého se měla Cook dopustit.

Trump a Rutte dosáhli rámcové dohody o Grónsku

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že nezavede desetiprocentní cla na osm evropských zemí, které poslaly do Grónska vojáky, neboť vedl „produktivní" rozhovor s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO), jenž slíbil řešení v otázce Grónska. Dohodli se podle něj na „rámci budoucí dohody".

V Japonsku pozastavili znovuzprovoznění největší jaderné elektrárny na světě

V Japonsku po několika hodinách pozastavili restart největší jaderné elektrárny na světě. Reaktor je ale stabilní, sdělil mluvčí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO), která zařízení provozuje. Firma uvedla jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa do provozu ve středu, a to navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti. Učinila tak poprvé od katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011, po které Japonsko jaderné reaktory načas odpojilo.

Witkoff oznámil pokrok v jednáních o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, řekl dnes podle agentur Reuters a AFP na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. Dodal, že během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov o něco dříve informoval o jednání s americkými zástupci v Davosu, hlavními tématy podle něj byly ekonomický rozvoj, poválečná obnova jeho země a bezpečnostní záruky.

ANALÝZA: Rusové používají zimu jako zbraň, Ukrajince ale nezlomí

Kovově šedivé nebe, prázdná okna a vyhaslé semafory se slévají do monolitické bezútěšnosti, zatímco teploty padají hluboko pod nulu. Pohled na města uprostřed zimy připomíná mrazivou dystopii. Pátý rok války a Rusové opět útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu – intenzivněji než kdy předtím. Vojáci na frontě drží, tak my musíme taky, shodují se Ukrajinci. Jejich ducha se nepříteli zlomit nedaří.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama