ZprávyŽena podezřelá z atentátu v Istanbulu je Syřanka s kurdským výcvikem

Žena podezřelá z atentátu v Istanbulu je Syřanka s kurdským výcvikem

Turecká policie v souvislosti s nedělní explozí v centru Istanbulu zadržela ženu podezřelou z nastražení bomby a zadržela dalších 45 lidí. Zadržená žena je syrská občanka, která vypověděla, že ji vycvičili kurdští radikálové, informovala dnes policie. V souvislosti s útokem s šesti mrtvými a více než 80 zraněnými bylo podle policie zadrženo dohromady 46 lidí. Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu předtím z atentátu na rušné pěší zóně v centru Istanbulu obvinil Stranu kurdských pracujících (PKK). Ta dnes jakýkoli podíl na atentátu popřela.

Podle agentury Reuters úřady nevylučují ale ani napojení na takzvaný Islámský stát. Nejmenovaný vysoce postavený funkcionář Reuters řekl, že podle prvních zjištění měla zadržená vazby na PKK. Tu považují Turecko, USA i EU za teroristickou organizaci.

Ženou podezřelou z nastražení bomby je Ahlam Albašírová. Podle policie vypověděla, že ji vycvičili kurdští radikálové v Sýrii a do Turecka přišla přes oblast kolem syrského města Afrín na severozápadě Sýrie. Dostala prý „povel“ od kurdských milicí YPG, které Ankara považuje za křídlo PKK.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli prohlásil, že útok „zavání terorismem“. Také poznamenal, že podle prvních informací v útoku „hrála roli žena“, a slíbil, že viníci budou potrestáni. „Podle našich závěrů nese odpovědnost za atentát teroristická organizace PKK,“ řekl dnes Soylu. Instrukce k němu podle něho přišly z Kobani, města na severu Sýrie, kde turecká armáda v posledních letech vede operaci proti kurdským milicím YPG. Věk obětí je podle Soylua v rozmezí od devíti do více než 40 let.

PKK dnes popřela, že by byla do bombového útoku jakkoli zapletena, a prohlásila, že neútočí na civilisty. „Pro nás nepřipadá v úvahu jakkoli cílit na civilisty,“ uvedla PKK. „Je dobře známo, že s touto událostí nemáme nic společného, že si nebereme za terč civilisty a že odmítáme akce, které tak činí,“ uvedla dnes PKK v prohlášení, které zveřejnila agentura Firat blízká této organizaci.

V tureckých médiích se objevily fotografie jisté osoby, podle všeho ženy, která položila balíček u záhonu na ulici Istiklal, kam lidé rádi chodí nakupovat nebo do restaurací. K výbuchu došlo kolem 16:20 místního času (14:20 SEČ). V době útoku se po ulici procházeli lidé, kteří vyrazili na nákupy, turisté a rodiny. Všechny oběti jsou občané Turecka.

Padesát lidí s lehčími zraněními zdravotníci z nemocnice už propustili. Pět lidí leží na jednotce intenzivní péče, dva z nich jsou v kritickém stavu, uvedly úřady v Istanbulu. Na běžném oddělení je 31 zraněných.

Agentura Reuters píše, že tento útok v Turecku vyvolal obavy, že by zemi znovu mohla zachvátit vlna útoků, jaké zažila od poloviny roku 2015 do roku 2017. Některé z nich měla na svědomí teroristická organizace Islámský stát, některé kurdští bojovníci usilující o větší autonomii nebo nezávislost na Ankaře.

Strana kurdských pracujících vede od roku 1984 boj za autonomii Kurdů. Během konfliktu zahynulo více než 40.000 lidí. Turecko, Spojené státy a Evropská unie považují PKK za teroristickou skupinu. Turecko v uplynulých letech podniklo třikrát invazi do severní Sýrie proti milicím YPG, naposledy tomu bylo v roce 2019. Prezident Erdogan loni řekl, že Ankara na ně znovu zaútočí. Spojené státy YPG k velké nelibosti Turecka podporují. Šéf komunikace prezidentské kanceláře Fahrettin Altun řekl, že útoky jako ten nedělní „jsou přímými a nepřímými důsledky podpory, které některé země poskytují teroristickým organizacím“. Ministr vnitra Soylu kondolence ze strany Washingtonu přirovnal „k vrahovi, který jako jeden z prvních dorazí na místo činu“.

Turecko příští rok čekají prezidentské a parlamentní volby. Agentura AP uvádí, že v situaci, kdy se Turecko potýká s obrovskou inflací a dalšími ekonomickými problémy, se boj proti terorismu stal pro Erdogana hlavním tématem, se kterým chce u voličů sbírat politické body.

Doporučujeme

Finsko se opevnilo na hranici s Ruskem. Nový plot měří 200 kilometrů

Finsko podle serverů Euronews a The Moscow Times dokončilo 200 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot na hranici s Ruskem. Opatření má posílit ochranu východní hranice země, kterou Helsinky vnímají jako zranitelnou vůči hybridním hrozbám a možnému využívání migrace k politickému tlaku.

Svět se potýká s nedostatkem nafty. Ceny mohou být vysoké i v dalších měsících

Globální trh s naftou se potýká s omezenými dodávkami, které v nadcházejících měsících pravděpodobně udrží ceny vysoko. Důvodem jsou výpadky rafinerií na Blízkém východě a v Rusku, jejichž dopady zesílily válka v Perském zálivu i ukrajinské útoky dronů.

Ozbrojený muž ve východním Thajsku zastřelil učitelku mateřské školy

Ozbrojený muž dnes zastřelil učitelku mateřské školy v provincii Chonburi ve východním Thajsku, informovaly agentury. Z budovy bylo bezpečně evakuováno 44 dětí, tři učitelé a tři další pracovníci zařízení, uvedly úřady. Střelec, který byl podle prvotních informací manželem oběti, z místa činu uprchl. Motiv útoku zatím není znám.

Klimatická změna vstupuje do geopolitiky. Může rozdmýchat konflikty o potraviny a zdroje

Sucha, extrémní počasí, války i narušené dodavatelské řetězce zvyšují tlak na světový potravinový systém. Nové výzkumy ukazují, že změny v zemědělské produkci mohou posilovat sociální napětí – nejen tam, kde úroda klesá, ale i v oblastech, kde se půda stává cennější.

Slovenská vláda schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16

Slovenská vláda dnes schválila nákup dalších čtyř amerických stíhaček F-16 s příslušnou výbavou v odhadované ceně 390 milionů eur (9,4 miliardy korun). Letadla pro slovenskou armádu by měla být dodána do konce roku 2030. Bratislava už dříve objednala 14 těchto strojů, z nichž čtyři zůstaly ve Spojených státech v souvislosti s výcvikem slovenského personálu. Česko za bývalé vlády Petra Fialy schválilo pořízení 24 letounů F-35A Lightning II v nejmodernější verzi Block IV.

KOMENTÁŘ: Google našel Texas Evropy. Do téhle země kvůli AI nalije 15 miliard dolarů

Americká společnost Google, která spadá pod mateřskou loď Alphabet, odklepla dosud největší jednorázovou investici v Evropě. V přepočtu přes 310 miliard korun pošle na rozvoj své AI infrastruktury ve Finsku. Zájem o stavbu datacenter v této skandinávské zemi mají i další společnosti.

Desítky Korejců protestovaly proti možnému vyslání vojáků na pomoc USA s Íránem

Desítky Jihokorejců dnes demonstrovaly před areálem velvyslanectví USA v Soulu a vyzvaly vládu, aby nevysílala korejské vojáky do oblasti Perského zálivu, informovala agentura AFP. Americký prezident Donald Trump vyvíjí na asijského spojence nátlak, aby pomohl USA ve válce s Íránem, který značně omezil námořní dopravu v Hormuzském průlivu, klíčové úžině, která je hlavní trasou pro dopravu energetických surovin.

Exotické borovice na jižní polokouli rostou rychleji a lépe zvládají sucho

Borovice vysazené mimo svou původní oblast mohou růst několikanásobně rychleji a současně lépe snášet nedostatek vody. Výsledky rozsáhlého výzkumu však neznamenají, že by výsadba nepůvodních jehličnanů představovala jednoduché řešení klimatické změny. Některé druhy se totiž nekontrolovaně šíří a ohrožují původní přírodu.

Godzilla se vrací. Nový trailer ukazuje pokračování oscarového hitu

Godzilla zdaleka nebyla poražena. Nový trailer k filmu Godzilla Minus Zero potvrzuje návrat slavného monstra i hlavních postav předchozího snímku. Pokračování oceňovaného filmu Godzilla Minus One se odehrává dva roky po jeho událostech a do českých kin dorazí už letos na podzim.

Nejvyšší soud USA zablokoval nové rozdělení volebních obvodů ve státě Missouri

Americký nejvyšší soud zamítl odvolání představitelů státu Missouri, kteří chtěli v listopadových volbách použít nové rozdělení volebních obvodů podporované prezidentem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura AP. Republikáni si od nové mapy podle AP slibovali lepší šance na udržení těsné většiny ve Sněmovně reprezentantů.

Inflace v Číně zrychlila. Výrobní ceny překonaly očekávání

Růst cen v Číně v srpnu zrychlil. Spotřebitelská inflace dosáhla meziročně 0,8 procenta, ještě výraznější pohyb zaznamenaly ceny průmyslových výrobců. Ty vzrostly o 3,8 procenta a překonaly očekávání analytiků. K růstu přispěly především dražší energie a suroviny.

Netanjahu měl dostat varování před útokem Hamásu. Opozice vyzývá k vyšetřování

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí nové politické bouři kvůli informaci, podle níž ho prezident Spojených arabských emirátů krátce před 7. říjnem 2023 varoval před plánovanou rozsáhlou operací Hamásu. Premiérův úřad tvrzení označil za „absolutní lež“.

Albánské protesty se vyhrotily. Demonstranti se v Tiraně střetli s policií

Více než sto dní trvající protesty v Albánii proti plánovanému luxusnímu projektu spojenému s Jaredem Kushnerem se vyostřily. Demonstranti se v centru Tirany střetli s policií, která jim bránila v přístupu k parlamentu. Původně ekologický protest se mezitím proměnil v širší protivládní hnutí.

Spojené státy zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V úterý to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.

USA útočí na ropné tankery, Írán na americkou základnu v Jordánsku

Konflikt mezi Spojenými státy a Íránem znovu prudce eskaluje. Americké síly zaútočily na pět íránských ropných tankerů, Teherán odpověděl raketovým útokem na základnu využívanou americkou armádou v Jordánsku a oznámil zásahy proti lodím v Hormuzském průlivu. Napětí zároveň žene vzhůru ceny ropy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama