ZprávyŽena podezřelá z atentátu v Istanbulu je Syřanka s kurdským výcvikem

Žena podezřelá z atentátu v Istanbulu je Syřanka s kurdským výcvikem

Turecká policie v souvislosti s nedělní explozí v centru Istanbulu zadržela ženu podezřelou z nastražení bomby a zadržela dalších 45 lidí. Zadržená žena je syrská občanka, která vypověděla, že ji vycvičili kurdští radikálové, informovala dnes policie. V souvislosti s útokem s šesti mrtvými a více než 80 zraněnými bylo podle policie zadrženo dohromady 46 lidí. Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu předtím z atentátu na rušné pěší zóně v centru Istanbulu obvinil Stranu kurdských pracujících (PKK). Ta dnes jakýkoli podíl na atentátu popřela.

Podle agentury Reuters úřady nevylučují ale ani napojení na takzvaný Islámský stát. Nejmenovaný vysoce postavený funkcionář Reuters řekl, že podle prvních zjištění měla zadržená vazby na PKK. Tu považují Turecko, USA i EU za teroristickou organizaci.

Ženou podezřelou z nastražení bomby je Ahlam Albašírová. Podle policie vypověděla, že ji vycvičili kurdští radikálové v Sýrii a do Turecka přišla přes oblast kolem syrského města Afrín na severozápadě Sýrie. Dostala prý „povel“ od kurdských milicí YPG, které Ankara považuje za křídlo PKK.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli prohlásil, že útok „zavání terorismem“. Také poznamenal, že podle prvních informací v útoku „hrála roli žena“, a slíbil, že viníci budou potrestáni. „Podle našich závěrů nese odpovědnost za atentát teroristická organizace PKK,“ řekl dnes Soylu. Instrukce k němu podle něho přišly z Kobani, města na severu Sýrie, kde turecká armáda v posledních letech vede operaci proti kurdským milicím YPG. Věk obětí je podle Soylua v rozmezí od devíti do více než 40 let.

PKK dnes popřela, že by byla do bombového útoku jakkoli zapletena, a prohlásila, že neútočí na civilisty. „Pro nás nepřipadá v úvahu jakkoli cílit na civilisty,“ uvedla PKK. „Je dobře známo, že s touto událostí nemáme nic společného, že si nebereme za terč civilisty a že odmítáme akce, které tak činí,“ uvedla dnes PKK v prohlášení, které zveřejnila agentura Firat blízká této organizaci.

V tureckých médiích se objevily fotografie jisté osoby, podle všeho ženy, která položila balíček u záhonu na ulici Istiklal, kam lidé rádi chodí nakupovat nebo do restaurací. K výbuchu došlo kolem 16:20 místního času (14:20 SEČ). V době útoku se po ulici procházeli lidé, kteří vyrazili na nákupy, turisté a rodiny. Všechny oběti jsou občané Turecka.

Padesát lidí s lehčími zraněními zdravotníci z nemocnice už propustili. Pět lidí leží na jednotce intenzivní péče, dva z nich jsou v kritickém stavu, uvedly úřady v Istanbulu. Na běžném oddělení je 31 zraněných.

Agentura Reuters píše, že tento útok v Turecku vyvolal obavy, že by zemi znovu mohla zachvátit vlna útoků, jaké zažila od poloviny roku 2015 do roku 2017. Některé z nich měla na svědomí teroristická organizace Islámský stát, některé kurdští bojovníci usilující o větší autonomii nebo nezávislost na Ankaře.

Strana kurdských pracujících vede od roku 1984 boj za autonomii Kurdů. Během konfliktu zahynulo více než 40.000 lidí. Turecko, Spojené státy a Evropská unie považují PKK za teroristickou skupinu. Turecko v uplynulých letech podniklo třikrát invazi do severní Sýrie proti milicím YPG, naposledy tomu bylo v roce 2019. Prezident Erdogan loni řekl, že Ankara na ně znovu zaútočí. Spojené státy YPG k velké nelibosti Turecka podporují. Šéf komunikace prezidentské kanceláře Fahrettin Altun řekl, že útoky jako ten nedělní „jsou přímými a nepřímými důsledky podpory, které některé země poskytují teroristickým organizacím“. Ministr vnitra Soylu kondolence ze strany Washingtonu přirovnal „k vrahovi, který jako jeden z prvních dorazí na místo činu“.

Turecko příští rok čekají prezidentské a parlamentní volby. Agentura AP uvádí, že v situaci, kdy se Turecko potýká s obrovskou inflací a dalšími ekonomickými problémy, se boj proti terorismu stal pro Erdogana hlavním tématem, se kterým chce u voličů sbírat politické body.

Doporučujeme

Při nehodě autobusu ve Francii zemřeli dva lidé, dítě a teenager

Při páteční nehodě autobusu ve východní Francii zahynulo dítě a osmnáctiletý mladík. Další tři lidé jsou v kritickém stavu a 13 osob utrpělo lehčí zranění. Autobus převážel 43 cestujících, včetně 15 dětí. Příčina nehody zatím není známá.

Letecká doprava v Evropě se potýká s dalšími bombovými hrozbami

V evropské letecké dopravě dnes pokračuje série bombových poplachů z předchozích dnů. Terčem takové hrozby se stal například let společnosti Ryanair, který měl ráno odletět z Lisabonu do Říma, informovala agentura AFP, podle níž policie uvedla, že šlo o planý poplach. Hlášena byla také čtyři varování před bombami na palubě letadel letících nad francouzským územím. Dánská policie dnes oznámila, že vyšetřuje hrozby namířené proti leteckému provozu na kodaňském letišti, ale podle prvotních zjištění cestujícím nehrozilo žádné nebezpečí, píše agentura Reuters. V Maďarsku dokonce dotyčné letouny doprovázely vojenská letadla. Zatím se všechny předchozí i dnešní poplachy ukázaly jako plané. Podle mluvčí Letiště Praha se dnes hrozby týkaly také devíti letů mířících do Prahy nebo odlétajících z české metropole.

Stranger Things dostane další pokračování. Netflix ukázal první upoutávku

Svět oblíbeného sci-fi seriálu Stranger Things se rozšíří o další příběh. Novinka s názvem Other Worlds: A Stranger Things Adventure zavede diváky do roku 1955, tedy několik desetiletí před událostmi původního seriálu. Tvůrci slibují nové hrdiny, protivníky i záhady, které se začnou odhalovat v roce 2028.

Kořeny arktických rostlin mohou ovlivnit další vývoj klimatu

Kořeny rostlin v arktické tundře mohou mít zásadní vliv na množství skleníkových plynů v atmosféře. S oteplováním a táním trvale zmrzlé půdy se mění jejich růst i působení na půdní mikroorganismy. Nové poznatky ukazují, že právě procesy pod zemským povrchem mohou rozhodovat o tom, kolik uhlíku zůstane uloženého v půdě a kolik se ho uvolní do ovzduší.

Jak se po volbách zachová Trump? Tato otázka dál šponuje ceny ropy

Ceny ropy zůstávají turbulentní. Po prudkém středečním poklesu od čtvrtka znovu rostou. Důvodem jsou obavy z obnovení amerických úderů na Írán a bezpečnostní situace v Hormuzském průlivu.

Ruské útoky znovu způsobily výpadky v dodávkách elektřiny v části Ukrajiny

Ruské útoky v noci na dnešek znovu způsobily výpadky v dodávkách elektrické energie v některých částech Ukrajiny. Podle Kyjeva jde o sedm regionů, přičemž nejhorší je situace v Kyjevě a jeho okolí. Při ruských úderech zahynul jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění.

Nováček z řad mileniálů může rozhodnout o příští vládě Nového Zélandu

Svět sleduje výsledky voleb v americkém Kongresu, napínavý parlamentní souboj ale 7. listopadu proběhne na Novém Zélandu. Rostoucí životní náklady, vysoká nezaměstnanost a stagnující ekonomika – voliči jsou frustrováni životními podmínkami i nabídkou tradičních politických stran. To je však příležitost pro novou krev.

Turecký parlament odsouhlasil obranný pakt s Pákistánem a Saúdskou Arábií

Turecký parlament v noci na dnešek schválil vojenský obranný pakt se Saúdskou Arábií a Pákistánem, ke kterému se Ankara přihlásila v srpnu, píší agentury.

Cameron Diaz čeká den plný pohrom. Netflix ukázal trailer nové komedie Bad Day

Cameron Diaz (54) se vrací v další akční komedii, tentokrát jako svobodná matka, které se během jediného dne začne hroutit úplně všechno. Nový film Bad Day se představil v prvním traileru, který ukazuje sérii absurdních situací, od odtaženého auta až po problémy s policií. Na Netflix dorazí už 11. prosince.

Papež Lev zahájil turné po Jižní Americe, pouhé tři týdny po operaci kvůli rakovině plic

Papež Lev XIV. v pátek zahájil dvanáctidenní cestu po Jižní Americe, která patří k nejnáročnějším papežským zahraničním návštěvám posledních desetiletí. Jednasedmdesátiletý pontifik přitom teprve před třemi týdny podstoupil operaci v souvislosti s rakovinou plic. Vatikán však ujišťuje, že se zcela zotavil a žádná mimořádná zdravotní opatření nejsou potřeba. V Uruguayi, Argentině a Peru ho mají přivítat miliony lidí.

USA vedly podle Kushnera v Bruselu produktivní rozhovory o Ukrajině a Evropě

Spojené státy včera v Bruselu vedly produktivní rozhovory s Ukrajinou, Severoatlantickou aliancí a evropskými spojenci o bezpečnostních zárukách pro poválečnou Ukrajinu a o širším bezpečnostním uspořádání v Evropě. Na síti X to napsal zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner, který patří k americkým vyjednávačům usilujícím o zprostředkování konce ruské války proti Ukrajině. Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené ruské invazi.

Herzog v neděli oznámí, kdo sestaví novou izraelskou vládu

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli oznámí, koho pověří sestavením nové vlády. Herzog to včera uvedl poté, co se setkal se zástupci politických stran, které byly minulý týden zvoleny do parlamentu. Strany prezidentovi sdělily, koho na premiérský post doporučují. K vedení země má blíže opoziční lídr Gadi Eisenkot, kterého doporučilo 67 nově zvolených poslanců, zatímco současný premiér Benjamin Netanjahu má podporu 46 poslanců, píše agentura AFP.

Bojí se Trump o svůj odkaz? Oválnou pracovnu prohlásil za národní památku

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal proklamaci, kterou prohlásil Oválnou pracovnu, přilehlé místnosti a zasedací místnost v Bílém domě za národní památku. Budoucím prezidentům však nebrání pracovnu přestavět nebo prohlášení zrušit. Jedná se o Trumpův první krok po drtivé porážce republikánů ve volbách v Kongresu.

Paraguayský prezident ohlásil demisi kvůli bankovnímu skandálu

Paraguayský prezident Santiago Peña na sociálních sítích oznámil rezignaci jen krátce před tím, než parlament zahájil proces vedoucí k jeho sesazení z funkce. Bývalý ekonom Peña, který nastoupil do úřadu v roce 2023, čelí kritice kvůli svému spojení s bankou, na níž byla uvalena nucená správa. Výtky prezident odmítá, píší agentury.

Arménie hodlá do roku 2028 požádat o členství v EU

Arménie plánuje do roku 2028 oficiálně požádat o členství v Evropské unii, uvedl dnes premiér Nikol Pašinjan. Podle agentury AFP oznámení naznačuje další odklon jihokavkazské země od Ruska. Arménie bývala součástí Sovětského svazu a později spojencem Moskvy, na jejím území se nachází ruská vojenská základna. V posledních letech se však vztahy mezi Jerevanem a Moskvou zhoršují.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama