Válka na UkrajiněZelenskyj obvinil Rusko z pálení tváří mrtvých severokorejských vojáků

Zelenskyj obvinil Rusko z pálení tváří mrtvých severokorejských vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruské jednotky z toho, že pálí tváře padlých severokorejských vojáků, aby skryly jejich identitu. Toto tvrzení doprovodil videem, které zveřejnil na sociální síti X. Zelenskyj kritizoval Moskvu za „neúctu ke všemu lidskému“ a označil tyto činy za další důkaz cynismu ruského režimu.

Podle serveru Newsweek Ukrajina tvrdí, že v bojích poblíž ruského Kursku zahynulo během víkendu nejméně 30 severokorejských vojáků. Severní Korea přitom popírá, že by do války posílala své vojáky. Pentagon však potvrdil, že má důkazy o zapojení severokorejských jednotek do bojů v této oblasti.

Kyjevská vojenská rozvědka již dříve informovala, že severokorejští vojáci, zejména z 94. samostatné brigády, doplňují ruské jednotky v Kursku. „Kvůli ztrátám jsou útočné skupiny posilovány novým personálem,“ citoval situaci deník The Times of India. Ukrajina odhaduje, že do oblasti bylo nasazeno až 11 tisíc severokorejců.

Zelenskyj se v příspěvku dále vyjádřil k ruským snahám skrýt přítomnost severokorejských vojáků. Uvedl, že Rusové zakazují ukazovat jejich tváře během výcviku a ničí veškeré záznamy o jejich zapojení. „A nyní… doslova pálí tváře severokorejských vojáků zabitých v boji,“ píše Zelenskyj.

Podle zpráv Moskva poslala do oblasti Kursk 50 tisíc vojáků, aby čelila ukrajinským protiútokům. Severokorejští vojáci tam údajně dobyli svou první vesnici od ukrajinských sil. Ukrajinský prezident v této souvislosti vyzval k ukončení „tohoto šílenství“ a k vyvození odpovědnosti za ruské kroky.

Ruská strana oficiálně nepotvrdila nasazení severokorejských jednotek a Severní Korea nadále odmítá podobná obvinění jako „falešné zprávy“. Boje v Kursku však ukazují, že válka získává stále nečekanější rozměry a zapojuje další mezinárodní aktéry.

Doporučujeme

Britská exministryně Widdecombe byla zavražděna 21 údery kladivem, řekl u soudu prokurátor

Britská justice vyšetřuje vraždu bývalé političky Ann Widdecombe, která byla podle obžaloby ve svém domě v anglickém Devonu usmrcena opakovanými údery kladivem. Z útoku, jenž se odehrál 8. července, existuje záznam z bezpečnostních kamer. Policie prověřuje i možnost, že čin měl politický či teroristický motiv.

Zpomalení úbytku arktického ledu skončilo

Arktický mořský led po krátkém období relativního klidu znovu rychle ubývá. Nová studie ukazuje, že domnělé zpomalení tání bylo jen dočasné. Mezi lety 2024 a 2025 navíc vědci zaznamenali největší meziroční zimní pokles rozsahu mořského ledu od začátku satelitních měření.

Podvodné gangy připravily oběti v Asii a Tichomoří o nejméně 88 miliard dolarů

Obyvatelé Asie a Tichomoří přišli během loňského roku kvůli podvodům o desítky miliard dolarů. Zločinecké skupiny rozšiřují své působení do dalších částí světa, využívají umělou inteligenci a jejich organizace stále více připomíná fungování velkých firem.

Kevin Hart omylem skončí na divoké rozlučce se svobodou. Nová komedie míří na Netflix

Kevin Hart se v nové komedii 72 Hours pokusí zachránit skomírající kariéru výletem s partou o generaci mladších mužů. Na jejich rozlučku se svobodou se přitom dostane úplnou náhodou. Film plný večírků, problémů s policií a generačních střetů dorazí na Netflix 24. července.

Libanonská armáda se po stažení Izraele rozmísťuje v „pilotní zóně“

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad částí jihu země, odkud se stáhly izraelské jednotky. Jde o první zkoušku dohody zprostředkované Spojenými státy, která počítá s postupným odchodem Izraele a odzbrojením Hizballáhu v několika vybraných oblastech.

V Bologni protestovaly stovky lidí po úmrtí muže při policejním zásahu

Italská policie se v pondělí večer v severoitalském městě Bologna střetla s demonstranty protestujícími po smrti muže, který zemřel, když se ho strážníci pokoušeli zadržet. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Záběry z nedělního incidentu, které natočil jeden z obyvatel a které se hojně šířily na internetu, vyvolaly protesty stovek lidí. Podle policie utrpělo při pondělních střetech zranění 64 strážníků.

Trump uvalil na Kanadu cla ve výši 50 procent. Obhajuje je diskriminací USA

Americký prezident Donald Trump oznámil uvalení cel ve výši 50 procent na některé zboží dovážené z Kanady.Bílý dům tento krok zdůvodňuje znevýhodňováním amerických aut, mléčných výrobků a alkoholu ze strany Ottawy. Premiér Mark Carney oznámil zintenzivnění obchodních rozhovorů. Zaznívají však hlasy vyzývající k odvetě. Kanada byla loni jednou z mála zemí, která na Trumpova cla reagovala.

Izrael staví v Gaze dlouhou bariéru. Palestinci mají strach z trvalé okupace

Izraelská armáda v Pásmu Gazy buduje dlouhou hliněnou bariéru, která odděluje více než 50 procent kontrolovaného území od zbytku enklávy. Židovský stát v oblasti stále provádí údery. Před několika dny zaútočil na policejní stanoviště Hamásu.

Jordánsko zneškodnilo íránské drony, které podle Íránu cílily na americké složky

Jordánská armáda dnes podle státní agentury Petra oznámila, že zneškodnila pět íránských dronů na svém území. Uvedla, že nedošlo k žádným obětem ani škodám. Íránské revoluční gardy na svém webu Sepah News potvrdily, že cílily na oblast Rukbán na severovýchodě Jordánska, kde se podle nich nacházejí americké jednotky. Spojené státy mezitím dokončily pět hodin trvající noční útok na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. USA útočily již desátou noc v řadě.

Sestra zesnulého senátora Grahama se bude ucházet o jeho křeslo v Kongresu USA

Darline Graham, mladší sestra vlivného zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama, se bude ve volbách do amerického Kongresu ucházet o jeho křeslo v Jižní Karolíně. Oznámila to v pondělním rozhovoru s moderátorem stanice Fox News Seanem Hannitym. Americký prezident Donald Trump předtím Graham ke kandidatuře vyzval a vyjádřil jí podporu. Graham dosud nepůsobila v žádné veřejné politické funkci.

Pentagon zamlčel desítky zraněných vojáků po íránských úderech. Údaje zveřejňuje pozdě

Americké ministerstvo obrany nezveřejňuje informace o desítkách zraněných vojáků po íránských úderech na cíle v Jordánsku. Údaje o obětech ministerstvo zveřejňuje na svých stránkách, ale se značným zpožděním, uvedla stanice CNN. Spojené státy zahájily nové kolo úderů na Írán. Teherán se nechal slyšet, že neprobíhají přímá jednání, obě strany si však vyměňují zprávy prostřednictvím zprostředkovatelů.

Ukrajina hlásí ruské útoky na plynárenská zařízení, v Rusku hoří elektrárna

Rusko třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters oznámila ukrajinská plynárenská firma Naftohaz. V Charkovské oblasti udeřily ruské síly kazetovou municí na obytné domy, jeden člověk podle serveru Ukrajinska pravda zahynul a osm dalších utrpělo zranění. Naopak telegramový portál Astra informoval, že v Lipecku jihovýchodně od Moskvy v noci na dnešek vypukl požár v elektrárně a že se tak stalo po vyhlášení poplachu před ukrajinskými vzdušnými údery.

Babiš chce nižší sazby, Pavel euro. Michl odmítl obě představy

Guvernér České národní banky Aleš Michl se vymezil proti ekonomickým představám premiéra Andreje Babiše i prezidenta Petra Pavla. Rychlé snížení úrokových sazeb by podle něj mohlo ohrozit cenovou stabilitu, česká ekonomika ale zatím není připravena ani na přijetí eura.

USA oznámily konec noční vlny úderů na Írán

Spojené státy dokončily pět hodin trvající noční vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. USA útočily již desátou noc v řadě.

Francie chce zakázat sociální sítě dětem do 15 let

Francie je o krok blíž k zákazu sociálních sítí pro děti mladší 15 let. Poslanci a senátoři se shodli na kompromisní podobě zákona, který by mohl začít platit už od začátku nového školního roku. Opatření podporuje prezident Emmanuel Macron a podobnou cestou se už vydala například Austrálie.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama