1.5 C
Czech
Pátek 19. prosince 2025
DomácíNovela zákona o poplatcích za ČT a ČRo: nové zatížení, nové spory

Novela zákona o poplatcích za ČT a ČRo: nové zatížení, nové spory

Ve čtvrtek se poslanci na mimořádné schůzi začnou zabývat klíčovou novelou zákona o veřejnoprávní České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), která vzbudila bouřlivé reakce. Legislativa zahrnuje zvýšení koncesionářských poplatků, ale mnohem podstatnější jsou další zásadní změny, které se staly terčem ostré kritiky nejen ze strany opozice, ale také od průmyslových subjektů a soukromých médií.

Předloha o zvýšení koncesionářského poplatku České televizi počítá s navýšením o 15 korun na 150 korun měsíčně a Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Novela obsahuje i další změny. Nově mají platit také domácnosti, které sice nemají televizní nebo rozhlasový přijímač, ale používají chytrý telefon, tablet či počítač. V návrhu zákona se píše o zařízení schopném jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu, píše deník Echo24.

Kritika od průmyslových subjektů a médií

Změny by měly podle vlády zajistit udržitelnost financování a nezávislost dvojice veřejnoprávních médií. Opoziční hnutí ANO a SPD s novelou nesouhlasí a hodlají její projednávání brzdit, informuje iDNES. Už během připomínkového řízení se ozývali mobilní operátoři, firmy a jiná média. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPČR) úpravy označuje jako novou daň a kritizuje nedostatečné zapojení do diskuse. Viceprezidentka svazu Milena Jabůrková uvedla, že „postup Ministerstva kultury při projednávání novely je ve zřejmém rozporu s řádným legislativním procesem vlády“.

Firmy by měly platit za zařízení schopná přijímat signál, což zahrnuje i počítače, tablety a mobilní telefony. Rychlý průzkum SPČR mezi 100 firmami ukázal, že u většiny by došlo k zásadnímu nárůstu poplatků, mnohdy o stovky či dokonce tisíce procent. „Odmítáme, aby firmy platily za služby, které jsou z jejich strany nevyžádané a které již jednou zaplatily fyzické osoby,“ dodala Jabůrková. Svaz rovněž upozorňuje, že nebyli přizváni k diskuzi o novele, a požaduje přepracování návrhu do podoby, která bude přijatelná a spravedlivá pro firmy i veřejnoprávní média.

Aliance pro rodinu (AliPro) zase upozorňuje, že zvýšení poplatků by mohlo rozdělit společnost a přispět k její radikalizaci. „Členové vlády staví dům od střechy. Aniž by se občanů zeptali, zda podle nich veřejnoprávní média plní svou funkci, podlehli politici lobbistickým tlakům a rozhodli se zvyšovat koncesionářské poplatky,“ uvedl Jan Gregor z AliPro. Aliance připravila petici na stránce stoppoplatkum.cz, kde požadují veřejnou debatu o podstatě veřejnoprávní služby v digitální éře.

Deník Echo24 už dříve upozornil, že soukromí provozovatelé médií rovněž hlasitě protestují proti novele. Kritizují nedostatečné vymezení veřejné služby a upozorňují na nedostatek odborné debaty. „Logika návrhu novely zcela odporuje nakládání s prostředky koncesionářů jakožto řádného hospodáře,“ tvrdí provozovatelé médií ve svém prohlášení.

Soukromá média a obrana demokracie

Provozovatelé médií zdůrazňují, že soukromá média hrají klíčovou roli v obraně pluralitního demokratického systému. „Soukromá média jsou tím pilířem občanské společnosti, který dokáže vzdorovat tlaku politiků mnohdy déle a efektivněji než ta veřejnoprávní,“ uvádějí ve svém prohlášení Jiří Hrabák, Martin Hroch a Marek Singer.

Do novely přibyla během připomínkového řízení zásadní novinka: veřejnoprávní média mají ze zákona bojovat proti dezinformacím. Generální ředitel ČT Jan Souček uvedl, že propojení televizních poplatků s užíváním služby iVysílání zajistí udržitelnost veřejnoprávní televize. Pokud zákonodárci neschválí zvýšení koncesionářského poplatku, ČT bude nucena propustit zhruba 350 zaměstnanců v příštím roce. Výnos ze zvýšeného poplatku by měl činit asi 850 milionů korun ročně, což by mělo zalepit díry v osmimiliardovém rozpočtu ČT.

Reklama

Doporučujeme

Macinka ruší klimatickou sekci na ministerstvu životního prostředí

Na ministerstvu životního prostředí se rýsuje první velká změna pod dočasným vedením Petra Macinky. V připravované systemizaci na rok 2026 už nemá být samostatná sekce ochrany klimatu. Ve hře je také konec odboru, který řeší financování dekarbonizace.

Horko zasahuje do vývoje dětí, brzdí jejich schopnost učit se

Horko nemá vliv jen na fyzické zdraví. Podle nové studie amerických vědců může zbrzdit vývoj dětí a zhoršit jejich schopnost učit se. Oteplování na nás totiž má největší dopad během raného vývoje v růstové fázi.

Polské rakety Patriot dosáhly připravenosti, oznámil ministr obrany

Polská jednotka vyzbrojená protiraketovými systémy Patriot americké výroby dosáhla plné připravenosti, oznámil dnes polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Současně se tím podle ministra stal plně funkčním i systém polské protivzdušné obrany Wisla, který má být schopen sestřelovat vzdušné cíle vzdálené až 150 kilometrů, uvedla agentura PAP.

Trump Media se spojuje s TAE a sází na fúzní energii

Trump Media míří mimo sociální sítě a oznamuje spojení s firmou TAE Technologies, která vyvíjí technologii jaderné fúze. Dohoda v hodnotě přes 6 miliard dolarů počítá s tím, že vznikne holding s divizemi od Truth Social až po energetická a zdravotnická aktiva.

Obžalovaný z útoku v Magdeburku není podle lékařů teď schopný účastnit se líčení

Saúdskoarabský lékař obžalovaný z loňského útoku na vánoční trhy v Magdeburku není teď schopen účastnit se soudního procesu. Uvádí to zpráva vězeňského lékaře, informovala dnes agentura DPA. Podle ní drží 51letý Tálib Abdalmuhsin hladovku a nepřijímá ani tekutiny, hrozí mu akutní selhání ledvin. Soudce ale rozhodl, že líčení může pokračovat i bez obžalovaného.

Ukrajinská delegace má v pátek a v sobotu jednat v USA

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který má vést k ukončení války Ruska proti Ukrajině. Konečná verze plánu není dohodnutá, existují rozpory ohledně území Donbasu na východě země, provozování Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny či využití ruských aktiv, zmrazených na Západě, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům podle ukrajinských médií.

ANALÝZA: Referendum není potřeba. Ukrajinci mají v územních otázkách jasno

Ukrajina je nejblíže míru od začátku války. Většina sporných otázek ohledně ukončení skoro čtyři roky trvajícího konfliktu je vyřešena. S takovými slovy v pondělí po berlínských rozhovorech o míru vyrukoval nejmenovaný americký představitel. Také řekl, že s průběhem diskusí je spokojen i americký prezident Donald Trump. Dvoudenní jednání se nicméně týkala bezpečnostních záruk. Existují i jiné sporné body.

Belgický premiér žádá celou EU o záruky při použití ruských aktiv pro Ukrajinu

Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Tchaj-wan se připravuje na válku. Nakoupil od USA rekordní balíček zbraní

Americké ministerstvo obrany prodalo Tchaj-wanu dosud největší balíček vojenského vybavení v celkové hodnotě 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliardy korun). Nákup obsahuje dělostřelecké systémy, protitankové střely, náhradní díly pro vrtulníky a protilodní střely. Zahrnuje i salvové raketomety HIMARS a levnější drony. Celkem se jedná o osm položek.

Šéfka EK řekla, že ze summitu EU neodejde bez finančního řešení pro Ukrajinu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že z dnes začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové se EU obavami Belgie ohledně reparační půjčky zabývá.

Putin vzkázal Ukrajině: Odevzdejte Donbas, jinak si ho vezmeme silou

Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním „bojovém projevu“ jasně naznačil, že neustoupí od svých maximalistických požadavků. Trvá na tom, aby se Ukrajina vzdala území nárokovaných Ruskem. V opačném případě budou obsazena silou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj územní kompromis v pondělí navzdory ruskému a americkému tlaku odmítl.

Miliardář Jared Isaacman, spojenec Elona Muska, se stal šéfem NASA

Americký Senát schválil jmenování miliardáře a astronauta Jareda Isaacmana do funkce šéfa NASA. Nový administrátor přebírá agenturu v době rozpočtových škrtů, tlaku na rychlejší návrat na Měsíc a otevřené debaty o roli soukromých firem v americkém vesmírném programu. Pro NASA jde o výraznou změnu směru i stylu vedení.

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu do EU

Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu 2027.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama