EkonomikaZahraniční společnosti zvažují stažení tchajwanských zaměstnanců z Číny

Zahraniční společnosti zvažují stažení tchajwanských zaměstnanců z Číny

Některé zahraniční společnosti zvažují stažení tchajwanských zaměstnanců z Číny poté, co Peking rozhodl trestat tchajwanské separatisty smrtí. Exkluzivně o tom napsala agentura Reuters. V současnosti firmy vyhodnocují bezpečnostní situaci v komunistickém státu, doplnila televize CNBC.

Peking koncem června rozhodl v krajních případech ukládat separatistům za nezávislost Tchaj-wanu trest smrti. Opět tak zvyšuje tlak na demokratický ostrovní stát, v němž nemají čínské soudy žádnou jurisdikci.

Nadnárodní společnosti zaměstnávající v Číně pracovníky z Tchaj-wanu berou kroky Pekingu vážně. Podle čtyř zdrojů hovořících s Reuters zvažují stažení těchto lidí z komunistického státu z bezpečnostních důvodů.

Firmy aktuálně vyhodnocují právní rizika i rizika pro Tchajwance v Číně. „Několik společností k nám přišlo, abychom posoudili rizika pro jejich zaměstnance,“ uvedl právník James Zimmerman, který z důvodu důvěrnosti žádnou z firem nejmenoval.

Obavy panují například ze zveřejnění neškodného příspěvku na sociálních sítích nebo volení konkrétní politické strany. V obou případech mohou čínské úřady jednání Tchajwanců vykládat jako zapojení do separatistických aktivit.

Otázka bezpečnosti

Podle nejnovějšího průzkumu Pekingu pracovalo v Číně roku 2022 asi 177 tisíc Tchajwanců, píše CNBC. Nadnárodní korporace tchajwanský personál v komunistické zemi zaměstnávají pro jeho jazykovou výbavu a kulturní znalost země.

Ještě více Tchajwanců pracuje přímo u tchajwanských firem v Číně. Podle odhadů tchajwanské vlády tam od roku 1991 investovaly více než 200 miliard dolarů. Pomohlo to v růstu čínské ekonomiky, jež se díky tomu stala druhou největší.

Některé ze zahraničních firem už uspořádaly schůzky se zaměstnanci o bezpečnosti, uvedla dvojice manažerů pod podmínkou anonymity. Podle jiného nejmenovaného zdroje někteří tchajwanští zaměstnanci dostali možnost opustit zemi.

Tlak na Tchaj-wan směrem od Číny vzrostl po zvolení prezidenta Laj Čching-tea, jehož označila čínská vláda za separatistu. Peking stupňuje vojenské akce kolem ostrova a obchodní sankce.

Čína od června kriminalizuje podporu vstupu Tchaj-wanu do mezinárodních organizací, kde je podmínkou státnost a potlačování stran propagujících sjednocení.

Doporučujeme

Muž pobodal a zranil několik lidí na švýcarském nádraží. Policie ho zadržela

Ve švýcarském Winterthuru vypukla ve středu ráno panika poté, co muž ozbrojený nožem zaútočil v prostoru hlavního vlakového nádraží na několik lidí. Při incidentu utrpěly zranění tři osoby a policie krátce po útoku podezřelého zadržela.

Stan Lee se vrací díky umělé inteligenci

Stan Lee zemřel v roce 2018, jeho jméno ale z popkultury nikdy nezmizelo. Teď se kolem legendy Marvelu rozbíhají hned dva výrazné projekty. Jeden chce ukázat složité poslední roky jeho života, druhý využívá umělou inteligenci k návratu jeho hlasu a podoby.

Švédsko se chystá darovat Ukrajině několik gripenů JAS 39 C/D

Švédská vláda se chystá oznámit, že daruje Ukrajině "několik" vojenských letounů Gripen starší verze JAS 39 C/D. Zároveň zahájí jednání s Kyjevem o plánovaném prodeji strojů v nejmodernější verzi E. Ukrajina bude tento nákup financovat s pomocí půjčky od Evropské unie. Bez uvedení zdroje o tom ve středu pozdě večer informoval švédský deník Aftonbladet.

Ukrajina ratifikovala dohodu o půjčce 90 miliard eur od Evropské unie

Ukrajinský parlament dnes jasnou většinou hlasů ratifikoval dohodu s Evropskou unií o půjčce ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč). Informovala o tom agentura Reuters. Peníze jsou rozdělené na roky 2026 a 2027 a první platbu slíbila Evropské unie poskytnout nejpozději na začátku června. Dvě třetiny půjčky půjdou na obranu před ruskou invazí a zbývající třetinu Ukrajina využije v rozpočtu k reformám a modernizaci.

Ukrajina hlásí noční útoky 147 ruskými drony, Rusko oznámilo ukrajinské údery

Rusko během noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 147 drony a raketou Kinžal. Na síti Telegram o tom ráno informovala ukrajinská protivzdušná obrana. Údery bezpilotními stroji oznámilo i ruské ministerstvo obrany, podle kterého ruské síly zlikvidovaly 62 ukrajinských dronů. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí bojů jsou dronové útoky obou stran konfliktu.

Ropa opět zdražuje po íránském úderu na americkou základnu

Írán zaútočil na nespecifikovanou americkou základnu na Blízkém východě, uvedla stanice CNBC. Stalo se tak po americkém preventivním úderu na cíle v jižním Íránu. Ceny ropy reagují růstem, stále se však pohybují pod psychologickou hranicí 100 dolarů za barel.

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily dva muže, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států ve středu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila dva muže. V noci na dnešek SELČ to oznámilo to velitelství americké armády SOUTHCOM, které na síti X zveřejnilo záznam úderu. Velitelství dále uvedlo, že plavidlo se používalo k pašování drog a že oba zabití členové posádky byli narkoteroristé.

Jill Biden o debatě manžela s Trumpem: Myslela jsem, že má Joe mrtvici

Jill Biden v nedělním rozhovoru s televizí CBS přiznala, že předvolební debata z roku 2024 ji „vyděsila k smrti“. Bála se, že její manžel, bývalý demokratický prezident Joe Biden, má během živého vysílání mrtvici. Předvolební debata vedla k sérii událostí, které vyústily v odstoupení Bidena z předvolební kampaně.

USA patrně útočily na íránskou základnu, Teherán provedl odvetný úder

Spojené státy oznámily, že provedly nové "obranné" údery v jižním Íránu. Světové agentury to uvedly s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele. Podle agentury AFP americký představitel ve středu večer řekl, že americká armáda sestřelila čtyři íránské drony a provedla letecké údery na pozemní základnu na jihu země. Jde o druhou takovou operaci v tomto týdnu. Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci na úder poblíž letiště Bandar Abbásu udeřily na americkou leteckou základnu. Neupřesnily kde, ale vzdušné útoky hlásil Kuvajt.

Odvolaná ministryně spravedlnosti USA Pam Bondi oznámila, že má rakovinu

Bývalá americké ministryně spravedlnosti Pam Bondi trpí rakovinou štítné žlázy. Oznámila to jen několik týdnů poté, co ji prezident Donald Trump odvolal z čela ministerstva.

Zelenskyj požádal Trumpa o další rakety na protivzdušnou obranu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi a Kongresu Spojených států naléhavě požádal o dodání dalších raket Patriot na protivzdušnou obranu. Ukrajina jich má kritický nedostatek v situaci, kdy Rusko zesílilo útoky na Kyjev a dalšími údery hrozí. O dopise dnes informovaly tiskové agentury AFP a Reuters. Ukrajina se pátým rokem brání ruské vojenské invazi.

KOMENTÁŘ: Muskova SpaceX míří na burzu. Miliardář mezitím odkryl plán na sloučení s Teslou

Vesmírná společnost SpaceX dostala zelenou pro vstup na burzu, její akcie se začnou veřejně obchodovat už v polovině června. V top 10 nejhodnotnějších amerických akciových společností tak bude mít zřejmě Elon Musk hned dva zástupce. Jeho plán na podmanění burzovního světa tím ale nekončí.

Izrael v Pásmu Gazy zabil šéfa ozbrojeného křídla Hamásu, potvrdilo hnutí

Izraelská armáda dnes uvedla, že při útoku v Pásmu Gazy zabila nového velitele ozbrojeného křídla palestinské teroristické organizace Hamás Muhammada Údu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Jeho smrt dnes potvrdil také Hamás. Úda byl do funkce jmenován teprve před týdnem, kdy nahradil svého předchůdce Izzadína Haddáda. Toho izraelská armáda zabila v polovině května.

USA čeká neobvykle dlouhé léto. Klimatologové mluví o anomálii

I když léto v USA nebude nekonečné, bude zdánlivě nejdelší, jaké do roku 2037 uvidíme. Newyorský meteorolog John Davitt hovoří o meteorologické zvláštnosti. Svátek Memorial Day ve Spojených státech signalizuje začátek léta a svátek Labor Day jeho konec. Letos však prvně zmíněný svátek připadl na co nejdřívější termín a druhý na co nejpozdější. Zatímco loni trvalo americké léto mezi těmito svátky 99 dní, letos to bude 106 dní.

Hladina moří stoupá stále rychleji

Hladina světových moří roste a tempo se v posledních desetiletích výrazně zrychlilo. Hlavní roli hraje oteplování oceánů, které se rozpínají, a také tající ledovce a ledové štíty. Nová zjištění zároveň pomohla vysvětlit rozpor, který vědcům dlouho komplikoval přesnější výpočty.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama