Když v roce 2020 astronomové pozorovali planetu mizící v útrobách své hvězdy, zdálo se vše jasné. Hvězda expandovala do červeného obra a svého společníka prostě pohltila. Jenže nová data z teleskopu Jamese Webba ukazují, že příběh byl mnohem dramatičtější.
Webbův teleskop zachytil kolem hvězdy horký prstenec plynu a prachový oblak – jasné stopy násilné destrukce. „Prach unikající z hvězdy představuje přesvědčivý důkaz toho, co se stalo,“ vysvětlil Ryan Lau z NOIRLab, hlavní autor studie zveřejněné v The Astrophysical Journal.
Podle výzkumu planeta neskončila jen jako nevinná oběť. Dlouhodobé zpomalování její oběžné dráhy ji postupně přivedlo nebezpečně blízko k hvězdné atmosféře. Morgan MacLeod z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics přirovnal první kontakt k „pohlazení atmosféry“, které spustilo řetězec nevratných změn.
Vědci se domnívají, že šlo o plynného obra několikanásobně hmotnějšího než Jupiter. Právě jeho velikost zřejmě způsobila, že hvězda na gravitační škrábnutí reagovala tak výbušně. Událost poskytla unikátní pohled na to, jak dynamické a někdy až destruktivní mohou být vztahy mezi planetami a jejich hvězdami.
Podobné katastrofy naštěstí v našem slunečním systému zatím nehrozí. Ale za hranicemi naší domoviny se vesmír ukazuje jako mnohem bouřlivější místo, než jsme si možná mysleli.
