-4.5 C
Czech
Pondělí 16. února 2026
ZprávyVzpomínkové akce k výročí invaze ukazují, jak je Kypr i po 50...

Vzpomínkové akce k výročí invaze ukazují, jak je Kypr i po 50 letech rozdělený

Vzpomínkové akce k dnešnímu 50. výročí turecké invaze na Kypr ukazují, jak je ostrov stále rozdělený. Na severu, kde vládne proturecká vláda, se slaví, zatímco na řeckojazyčném jihu si politici připomínají padlé vojáky a mluví o černém výročí, píší agentury Reuters a AFP. Ceremonií se účastní i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Den ale stráví na opačných stranách ostrova, společné jednání v plánu není. Politici se na budoucnosti ostrova neshodnou.

Turecká armáda zahájila invazi na Kypr 20. července 1974. Ankara tím reagovala na pokus o převrat kyperských Řeků podporovaných vojenskou juntou v Aténách. Turecké armádě se podařilo obsadit zhruba 40 procent ostrova. Na tomto území vznikla Severokyperská turecká republika, kterou však uznává prakticky jen Ankara. V jižní části ostrova je mezinárodně uznávaná Kyperská republika, která je od roku 2004 členem EU.

Na jižní části ostrova, kde žijí převážně kyperští Řekové, se dnes v 05:30 místního času (04:30 SELČ) rozezněly sirény, které připomněly začátek turecké invaze. Na programu je několik dalších akcí včetně mše za padlé vojáky, které se zúčastní kyperský prezident Nikos Christodulidis a řecký premiér Mitsotakis.

V jiném duchu se nesou akce k výročí na severu Kypru. Turecký prezident Erdogan se tam na pozvání místních úřadů účastní oslav, které zahrnují mimo jiné vojenskou přehlídku. Turecko označuje invazi na Kypr za „operaci pro mír a svobodu“. Tento týden turecký parlament schválil usnesení, ve kterém vyzýval mezinárodní společenství, aby Severokyperskou tureckou republiku uznalo.

Desetiletí jednání o budoucnosti ostrova zatím nepřinesla žádný hmatatelný výsledek a část obyvatel přestala věřit, že se dožije sjednocení. Ostatně současná turecká vláda prosazuje takzvané dvoustátní řešení, které by vedlo k uznání státu na severu Kypru.

To, že se politici neshodnou, ukazují i jejich dnešní prohlášení. Erdogan odmítl další jednání pod záštitou OSN o sjednocení a federativním uspořádání ostrova, která se naposledy uskutečnila v roce 2017. „Myslíme si, že federativní řešení není pro Kypr možný,“ uvedl Erdogan. Dodal, že jednání o trvalém míru mezi oběma částmi ostrova jsou možná, pokud jejich zástupci zasednou k jednacímu stolu jako rovnocenní partneři.

Kyperský prezident Christodulidis před dnešním výročím vyzval k obnovení dialogu a později uvedl, že není jiná možnost než sjednocení ostrova, píše agentura AFP. Řecký premiér Mitsotakis vyjádřil přání, aby se Kypr znovu sjednotil „bez cizích okupačních vojsk“.

Reklama

Doporučujeme

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy do Maďarska

Budapešť požádala Chorvatsko, aby umožnilo přepravu ruské ropy přes jadranský ropovod do Maďarska. Klíčová trasa pro dodávky suroviny přes Ukrajinu totiž zůstává zablokovaná. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó v neděli uvedl, že chorvatské vládě žádost zaslal společně se slovenskou ministryní hospodářství Denisou Sakovou. Informovala o tom agentura Bloomberg.

Zapomeňte na staré kariérní rady. V éře AI poroste význam literatury, tvrdí šéfka Anthropic

Prezidentka a spoluzakladatelka americké společnosti Anthropic Daniela Amodei v rozhovoru pro televizi ABC uvedla, že humanitární obory budou v době nástupu umělé inteligence (AI) mnohem důležitější než předtím. Lidský faktor podle ní zůstane klíčový. Sama si ho cení.

AfD čelí kritice kvůli termínu konání sjezdu – přesně sto let po sjezdu NSDAP

Strana Alternativa pro Německo (AfD) čelí ostré kritice kvůli výběru termínu konání svého sjezdu. V durynské metropoli Erfurtu by se měli delegáti strany, kterou úřady označily za prokazatelně pravicově extremistickou, sejít 4. a 5. července. Je to přesně 100 let po říšském sjezdu Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), který se odehrál v nedalekém Výmaru. Kritika zazněla od politiků i historiků, AfD ji odmítá.

Kim Čong-un otevřel bytovou čtvrť pro rodiny vojáků KLDR padlých v cizině

Severokorejský vůdce Kim Čong-un otevřel v Pchjongjangu novou bytovou čtvrť pro rodiny vojáků, kteří padli při vojenských operacích v zahraničí. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters.

Zelenskyj pod tlakem, Galuščenko se pokusil uprchnout z Ukrajiny

Bývalý ukrajinský ministr energetiky German Galuščenko byl v neděli na žádost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny (NABU) a Speciální protikorupční prokuratury (SAPO) zadržen během pokusu o útěk z Ukrajiny. Galuščenko je podezřelý ze zapojení do korupčního skandálu, který loni otřásl vládou Volodymyra Zelenského.

Ruská Brjanská oblast zažila největší dronový ukrajinský útok, uvedl gubernátor

Ukrajinská armáda na západoruskou Brjanskou oblast v neděli podnikla nejrozsáhlejší dronový útok, jaký některý z ruských regionů zažil během jediného dne od začátku ruské invaze do sousední země v únoru 2022. Gubernátor Alexandr Bogomaz to dnes ráno napsal na telegramu. Několik obcí a část města Brjansk po nedělních útocích zůstalo několik hodin bez elektřiny a tepla. Rusko podle ukrajinského letectva k nočnímu útoku použilo kromě desítek dronů hypersonické protilodní střely.

Ukrajinské civilní ztráty loni vzrostly o 26 procent

Civilní ztráty na Ukrajině způsobené bombardováním a dalšími výbuchy v roce 2025 výrazně narostly. Zasahované byla zejména ukrajinské města a infrastruktura a průměrný počet zabitých nebo zraněných na jeden útok se oproti předchozímu roku zvýšil.

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama