Praha 7. října 2022 (PROTEXT) – Když to jde jinde, tak proč ne i v České republice? Drahé energie drtí nejenom domácnosti, ale i český průmysl, kterému hrozí ztráta konkurenceschopnosti a vlna propouštění, které by mělo ničivý dopad na celou republiku. Vláda v tomto týdnu oznámila zastropování cen energií pro domácnosti, živnostníky a malé a střední podniky. Velké ale zatím na ucelené řešení čekají. Také proto zaslaly premiérovi Fialovi a ministrům financí či průmyslu dopisy Hospodářská komora ČR i Evropská ocelářská asociace EUROFER. Vyzvaly českou vládu k akci a na konkrétních případech poukázaly na to, co pro ochranu průmyslu dělají jiné evropské země.
Dle průmyslových asociací dělá řada států EU k ochraně průmyslu a zejména energeticky náročných odvětví podstatně víc než Česká republika. To může mít za následek ztrátu konkurenceschopnosti zejména českého ocelářství, utlumení celého strategického oboru a ztrátu desítek tisíc pracovních míst i miliardových příjmů do českého státního rozpočtu.
České ocelářství představuje strategický segment, ve kterém dva největší podniky sídlící v Moravskoslezském kraji, ostravská Liberty o Třinecké železárny, zaměstnávají každý přes 5000 lidí. Vedle nich funguje celá řada menších hutí, kováren a sléváren. Další desetitisíce pracovních míst tvoří dodavatelský řetězec. Bohužel podle názoru oborových asociací zatím platí, že navzdory významu a tradici těchto odvětví tuzemského průmyslu, je česká vláda až podivuhodně pasivní.
„Český průmysl potřebuje pomoc. A potřebuje pomoc hned, ne v nějaké nedefinované chvíli v budoucnosti. Bez naléhavého zásahu vlády budou ztraceny stovky podniků, statisíce vysoce hodnotných pracovních míst a miliardy na daních,“ burcuje českou vládu Axel Eggert, generální ředitel Evropské ocelářské asociace (EUROFER).
Vzhledem k tomu, že došlo k násobnému zvýšení cen energií, jež podniky nemohly předpokládat a připravit se na ně, je rychlá pomoc od státu na místě a pro řadu podniků doslova životně důležitá. „Český průmysl nemůže situaci vyřešit vlastními silami. Nyní potřebujeme, aby česká vláda zbystřila a pomohla nám vyhnout se katastrofálním dopadům, které bude mít kolaps těchto strategických odvětví na obyvatele, společnost a ekonomiku,“ dodává v dopise Axel Eggert.
Vysvědčení pro vládu: je pomalá a málo komunikuje
Další dopis adresovali vládě čeští průmyslníci. Podepsali se pod něj Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory ČR, Jaroslav Hanák, šéf Svazu průmyslu a dopravy ČR, a Jana Wiesner za Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Není sice tak apelativní jako dopis generálního ředitele EUROFERu, poukazuje však na konkrétní selhání českého kabinetu.
„Vláda doposud nepředložila odpovídající opatření, která by pomohla velkým odběratelům s cenami energie. Rádi bychom znovu zdůraznili, že nedostatečné řešení velkých odběratelů se odrazí ve zhoršení situace firem, ve zdražování řady klíčových produktů či v jejich nedostatku, čímž se situace bude přelévat i do dalších segmentů ekonomiky,“ stojí hned v úvodu dopisu.
Signatáři dopisu vnímají příslib vlády provést zastropování cen elektřiny a plynu pro všechny odběratele nehledě na velikost podniku na hladině NN (nízkého napětí, pozn. aut.) a odběrů plynu do 630 MWh a pro všechny malé a střední podniky nehledě na napětí a velikost odběru. „Bezpochyby i na základě spolupráce, za kterou děkujeme, je určitým krokem vpřed zpožděné schválení programu dle Dočasného krizového rámce, kde bude nyní třeba urychleně dokončit výzvu bez dodatečných podmínek tak, aby bylo možné jednoduše a srozumitelně žádat a získat prostředky co nejdříve v tomto roce. Věříme, že toto vláda ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu zabezpečí,“ píši šéfové profesních svazů a komor.
Přes tento smířlivý tón dopis adresovaný premiérovi Fialovi i ministrům financí a průmyslu a obchodu vyzývá vládu, aby ve svých aktivitách přidala: „S veškerou vážností žádáme o urychlené dopracování příslušných nařízeních ke kurzarbeitu, o předložení daňových opatření na podporu firem například úpravou záloh u daně z příjmů či urychlené zajištění schválení programu EGAP Plus a jeho vyhlášení. Je třeba také zajistit potřebné kapacity a zrychlení procesů u dotačních nástrojů mj. právě v oblasti podpory OZE či provést významnější změny povolovacích procesů. Veškerá tato opatření jsou nezbytná a doplňková pro řešení kritické situace a každý den zpoždění prodlužuje nejistotu a zvyšuje náklady.“
Průmyslníci vládu upozorňují na pomalou a nedostatečnou komunikaci a dle nich nedostatečnou práci státního aparátu: „V těchto dnech je potřeba s maximálním úsilím pracovat na nalezení primárního mimořádného řešení cen energie pro velké odběratele. V tuto chvíli nemáme informace o aktivitách vlády a resortů, tedy o aktivním přístupu a posunu v pracích ani v rámci vzniklé meziresortní skupiny, kde jsme členem. Poslední dny neproběhlo žádné jednání ani nebylo například předloženo námi požadované vyhodnocení opatření v Evropě z pohledu rovnosti přístupu a podmínek v jednotlivých zemích.“
Příklady, že to jinde jde
Signatáři dopisu rovněž poukazují na konkrétní řešení, k nimž přistoupily jiné evropské země a na konkrétních případech ukazují, že řada zemí ze západní, střední i východní Evropy již s konkrétními opatřeními přišla a vzhledem k naléhavosti situace je potřeba i v České republice rychle jednat.
„Vidíme příklad systému decouplingu ve Španělsku, garanci ceny určitého množství elektřiny dodávané na trh ve Francii, zastropování ve Velké Británii i pro velké spotřebitele, nižší ceny energie v Polsku doprovázené aktivitami státu snižujících cenu uhlí pro výrobu energie a tím ovlivňujících cenu energie pro firmy, vyhlášený balíček chorvatské vlády k zastropování cen energie pro všechny včetně velkých firem či plánované poskytnutí 18 TWh elektřiny velkým spotřebitelům za zastropovanou cenu v Itálii.“
Dlouhý s Hanákem a Wiesnerem zároveň v dopise vyzývají vládu, aby využila toho, že její hlas může být vzhledem k aktuálně úloze předsednické země EU více slyšet. Zároveň ji vyzývají, aby našla spojence, s nimiž otázku cen otevřou, poukáží na jednotlivá národní řešení a současně na nerovné postavení podniků v rámci EU. Například Německo si může díky své finanční síle dovolit podpořit podniky výrazně více než ostatní země v EU včetně ČR a tím je v mezinárodní konkurenci zvýhodnit.
Oba dopisy adresované premiérovi a dalším členům vlády dokládají, že výhrady směrem k nedostatečné aktivitě a komunikaci směřující k řešení bezprecedentní energetické krize ze strany české vlády se netýkají jen desetitisíců nespokojených občanů, kteří se 28. 9. se v září dvakrát sešli na Václavském náměstí, ale i špiček českého průmyslu.
Varování před hrozbou přicházející ekonomické krize, která může poškodit českou ekonomiku a průmysl na roky dopředu, v případě těžkého průmyslu i nenávratně, je myšleno velmi vážně. A vláda by měla již skutečně neodkladně začít přicházet s konkrétními kroky, které českému průmyslu i celé České republice mohou krizí projít s co nejmenšími ztrátami. Nejde o nic míň než o budoucnost nás všech.
PP Partners Prague
ČTK ke zprávě vydává přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
