Protext ČTKVrchní soud má v ruce budoucnost českého stavitelství. A mnoha stovek dělníků

Vrchní soud má v ruce budoucnost českého stavitelství. A mnoha stovek dělníků

Praha 26. ledna 2023 (PROTEXT) – Na přelomu ledna a února se bude Vrchní soud v Praze zabývat kauzou, která by mohla mít v důsledku dopad na část českého stavebního průmyslu a stovek dělníků v tomto oboru. Vrchní státní zástupce Adam Borgula se totiž v loni v září neztotožnil s rozsudkem Krajského soudu v Pardubicích, který v případu údajně zmanipulovaných zakázek v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem potvrdil původní trest odvolacího soudu pro Metrostav a Metrostav Infrastructure tříletým zákazem přístupu k veřejným zakázkám.

Borgula, který původně pro Metrostav žádal šestiletý trest, však chce, aby se sankce v podobě zakázaného přístupu k veřejným zakázkám, týkal i dalších firem. Pro společnosti Chládek a Tintěra, Strabag a DOP Construction (dříve Geosan), žádá pětiletý flastr. Přitom předseda pardubického soudního senátu Roman Drahný ke kauze, která běží už deset let a při níž nevnikla žádná škoda, po vynesení rozsudku, který znamenal pro ostatní firmy jen pokuty, poznamenal: „Jsou to přísné tresty. Po řadu několika let má Metrostav omezen pravomocně přístup na trh veřejných zakázek. A to za situace, kdy byla jejich výrazným odběratelem. Proto je nadbytečné ještě zpřísňovat jiné tresty.“

Pokud by však Vrchní soud došel k závěru, že mají být potrestány i další firmy, je tu otázka i na společenskou odpovědnost firem, které nyní zaměstnávají přes pět tisíc lidí. Mnoho z nich by totiž kvůli méně zakázkám mohlo přijít o práci. Na tuto situaci upozorňuje i právník a senátor Jan Holásek. „Soud by měl posuzovat veškeré skutečnosti a souvislost a uložit přiměřený trest. A to vše s přihlédnutím k závažnosti trestného činu,“ řekl Holásek. Podle něj by však měl soud přihlédnout i ke skutečnosti, že se kauza táhne již několik let a nevznikla žádná škoda.

Ve světle návrhu státního zástupce Adama Borguly by se jako lakmusový papírek, či jistá paralela, mohl zdát dobrý příměr k nedávnému rozhodnutí prezidenta republiky Miloše Zemana. Ten, v mnohem mediálně známějším případu, v polovině letošního ledna omilostnil Janu Nečasovou, dříve Nagyovou. Tu soudy v roce 2019 podmínečně potrestaly třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. A to v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Zemanův krok odůvodnil jeho mluvčí Jiří Ovčáček slovy: „Pan prezident přihlédl k tomu, že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem.“ I státním zástupcem zmíněné firmy žijí deset let řádným životem.

Doporučujeme

Sydney Sweeney zakládá vlastní produkční společnost

Sydney Sweeney po finále Euphoria oznamuje další kariérní krok. Zakládá vlastní produkční společnost Honey Trap a ukazuje, že chce mít v Hollywoodu větší vliv nejen jako herečka, ale i jako producentka.

Trump chce dostat nové modely AI pod dohled vlády

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, které má posílit dohled vlády nad novými modely umělé inteligence. Technologické firmy mají dát úřadům prostor k jejich posouzení ještě před veřejným uvedením. Bílý dům tím mění dosavadní volnější přístup k rychle rostoucí technologii.

Britští policisté zatýkali umírajícího, kdežto vrah ze sebe dělal oběť rasového útoku. Záběry z kamer odhalily děsivé skutečnosti

Britští policisté zveřejnily záznamy z kamer loňské vraždy osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka. Záznam odhalil, že policisté umírajícího člověka na zemi zatkli a spoutali, přičemž si nevšímali jeho smrtelných zranění.

Plocha Ruskem okupovaného území na Ukrajině se v květnu opět zmenšila

Ukrajina v květnu dobyla zpět přibližně 282 kilometrů čtverečních, čímž druhý měsíc za sebou zmenšila plochu území okupovaného Ruskem. Uvedla to dnes agentura AFP s odvoláním na vlastní analýzu údajů poskytnutých americkým Institutem pro studium války (ISW). V dubnu se plocha území ovládaná Moskvou - poprvé za dva a půl roku - zmenšila o přibližně 120 kilometrů čtverečních, dodala AFP.

Mikroplasty z pitné vody by mohla odstranit upravená řasa

Mikroskopické kousky plastů dnes plavou prakticky všude, od lesních tůní až po pitnou vodu, a běžné čistírny si s nimi neumí poradit. Vědci z University of Missouri ale objevili překvapivého spojence v boji s tímto globálním znečištěním. Geneticky upravené řasy dokážou drobné částice plastu přitáhnout jako magnet a vytvořit z nich chomáče, které se z vody snadno odstraňují. Jako bonus navíc příjemně voní po citrusové kůře.

Izrael tvrdí, že mu USA povolily zasáhnout Bejrút, pokud Hizballáh zaútočí

Izraelský ministr obrany Jisrael Kac uvedl, že jeho země získala souhlas Spojených států k úderu na jižní předměstí Bejrútu, baštu militantního hnutí Hizballáh, v případě útoku této proíránské skupiny na izraelské území. S odkazem na prohlášení Kacovy kanceláře o tom napsala agentura AFP.

Bitcoin spadl pod 70 tisíc dolarů

Bitcoin v úterý prohloubil pokles a dostal se pod hranici 70 tisíc dolarů. Trh dál vstřebává první zveřejněný prodej bitcoinů společností Strategy, která patří mezi největší firemní držitele této kryptoměny. Na náladě investorů se zároveň podepsalo i ochlazení na akciových trzích.

Lesních požárů bylo loni méně. Přesto způsobily rekordní škody

Lesní požáry způsobily v roce 2025 rekordní finanční škody. Informoval o tom list The Independent s odkazem na studii zveřejněnou v časopisu Nature. Vyšly dráž než hurikány, zemětřesení a povodně dohromady, přestože jich bylo méně. Vědci popsali, jak se chování lesních požárů mění.

Trump chce uvalit další cla. Na mušce má Brazílii

Úřad obchodního zástupce Spojených států (USTR) navrhl uvalení cla ve výši 25 procent na Brazílii. Jako důvod uvedl nekalé obchodní praktiky. Úřad vyšetřuje několik dalších obchodních partnerů USA, kteří by mohli čelit novým clům.

Trump o rozhovorech s Íránem: Je mi to jedno, začíná to být nuda

Americký prezident Donald Trump bagatelizoval možný krach mírových rozhovorů s Íránem. Prohlásil, že jednání „začínají být nudná“ a že „je mu úplně jedno“, jestli skončí. Podle íránské tiskové agentury Tasnín íránští vyjednavači zastavili dialog a předávání zpráv s USA kvůli izraelské vojenské aktivitě v Libanonu.

USA uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích NATO

Spojené státy uvažují o rozmístění jaderných zbraní v dalších evropských zemích, které jsou v NATO, píše dnes list Financial Times (FT). Cílem je ujistit spojence, že omezení americké konvenční vojenské podpory neoslabí bezpečnostní záruky. Zájem o rozmístění amerických jaderných zbraní už projevily Polsko a některé pobaltské země.

Libanon oznámil částečné příměří mezi Izraelem a Hizballáhem

Libanon oznámil dohodu o částečném zastavení útoků mezi Hizballáhem a Izraelem. Příměří se týká především Bejrútu a jeho předměstí, boje na jihu Libanonu však pokračují a situaci dál komplikuje napětí mezi Spojenými státy a Íránem.

Ogrodníková ovládla oštěp na Odložilově memoriálu

Bronzová olympijská medailistka Nikola Ogrodníková se po mateřské pauze dál vrací do formy. Na Odložilově memoriálu v Praze vyhrála soutěž oštěpařek výkonem 59,87 metru. Dařilo se také dálkaři Radku Juškovi, koulaři Tomáši Staňkovi nebo oštěpaři Martinu Konečnému, který si výrazně vylepšil osobní rekord.

Kyjev a Dnipro čelily ruským vzdušným úderům, nejméně devět mrtvých, tvrdí úřady

Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Dnipro v noci na dnešek zabil nejméně pět lidí, dalších 25 zranil. Podle agentur Reuters a AFP to uvedly místní úřady. Rozsáhlému vzdušnému úderu čelil v noci i Kyjev. Starosta Vitalij Kličko uvedl, že v Kyjevě útoky zabily čtyři lidi a zranily jich dalších 58. V metropoli na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu, dodal Kličko. Brzy ráno se podle agentury Reuters v Kyjevě znovu ozývaly výbuchy.

Kolumbii čeká napjaté finále prezidentských voleb

Kolumbijské prezidentské volby míří do druhého kola. V něm se 21. června utkají pravicový populista Abelardo de la Espriella a levicový senátor Iván Cepeda. První kolo ukázalo hluboce rozdělenou zemi, kde voliči dali jasně přednost výrazným politickým pólům před tradičním středem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama