Protext ČTKVrchní soud má v ruce budoucnost českého stavitelství. A mnoha stovek dělníků

Vrchní soud má v ruce budoucnost českého stavitelství. A mnoha stovek dělníků

Praha 26. ledna 2023 (PROTEXT) – Na přelomu ledna a února se bude Vrchní soud v Praze zabývat kauzou, která by mohla mít v důsledku dopad na část českého stavebního průmyslu a stovek dělníků v tomto oboru. Vrchní státní zástupce Adam Borgula se totiž v loni v září neztotožnil s rozsudkem Krajského soudu v Pardubicích, který v případu údajně zmanipulovaných zakázek v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem potvrdil původní trest odvolacího soudu pro Metrostav a Metrostav Infrastructure tříletým zákazem přístupu k veřejným zakázkám.

Borgula, který původně pro Metrostav žádal šestiletý trest, však chce, aby se sankce v podobě zakázaného přístupu k veřejným zakázkám, týkal i dalších firem. Pro společnosti Chládek a Tintěra, Strabag a DOP Construction (dříve Geosan), žádá pětiletý flastr. Přitom předseda pardubického soudního senátu Roman Drahný ke kauze, která běží už deset let a při níž nevnikla žádná škoda, po vynesení rozsudku, který znamenal pro ostatní firmy jen pokuty, poznamenal: „Jsou to přísné tresty. Po řadu několika let má Metrostav omezen pravomocně přístup na trh veřejných zakázek. A to za situace, kdy byla jejich výrazným odběratelem. Proto je nadbytečné ještě zpřísňovat jiné tresty.“

Pokud by však Vrchní soud došel k závěru, že mají být potrestány i další firmy, je tu otázka i na společenskou odpovědnost firem, které nyní zaměstnávají přes pět tisíc lidí. Mnoho z nich by totiž kvůli méně zakázkám mohlo přijít o práci. Na tuto situaci upozorňuje i právník a senátor Jan Holásek. „Soud by měl posuzovat veškeré skutečnosti a souvislost a uložit přiměřený trest. A to vše s přihlédnutím k závažnosti trestného činu,“ řekl Holásek. Podle něj by však měl soud přihlédnout i ke skutečnosti, že se kauza táhne již několik let a nevznikla žádná škoda.

Ve světle návrhu státního zástupce Adama Borguly by se jako lakmusový papírek, či jistá paralela, mohl zdát dobrý příměr k nedávnému rozhodnutí prezidenta republiky Miloše Zemana. Ten, v mnohem mediálně známějším případu, v polovině letošního ledna omilostnil Janu Nečasovou, dříve Nagyovou. Tu soudy v roce 2019 podmínečně potrestaly třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. A to v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Zemanův krok odůvodnil jeho mluvčí Jiří Ovčáček slovy: „Pan prezident přihlédl k tomu, že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem.“ I státním zástupcem zmíněné firmy žijí deset let řádným životem.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama