Reklama
3.8 C
Czech
Pátek 20. března 2026
Protext ČTKVrchní soud má v ruce budoucnost českého stavitelství. A mnoha stovek dělníků

Vrchní soud má v ruce budoucnost českého stavitelství. A mnoha stovek dělníků

Praha 26. ledna 2023 (PROTEXT) – Na přelomu ledna a února se bude Vrchní soud v Praze zabývat kauzou, která by mohla mít v důsledku dopad na část českého stavebního průmyslu a stovek dělníků v tomto oboru. Vrchní státní zástupce Adam Borgula se totiž v loni v září neztotožnil s rozsudkem Krajského soudu v Pardubicích, který v případu údajně zmanipulovaných zakázek v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem potvrdil původní trest odvolacího soudu pro Metrostav a Metrostav Infrastructure tříletým zákazem přístupu k veřejným zakázkám.

Borgula, který původně pro Metrostav žádal šestiletý trest, však chce, aby se sankce v podobě zakázaného přístupu k veřejným zakázkám, týkal i dalších firem. Pro společnosti Chládek a Tintěra, Strabag a DOP Construction (dříve Geosan), žádá pětiletý flastr. Přitom předseda pardubického soudního senátu Roman Drahný ke kauze, která běží už deset let a při níž nevnikla žádná škoda, po vynesení rozsudku, který znamenal pro ostatní firmy jen pokuty, poznamenal: „Jsou to přísné tresty. Po řadu několika let má Metrostav omezen pravomocně přístup na trh veřejných zakázek. A to za situace, kdy byla jejich výrazným odběratelem. Proto je nadbytečné ještě zpřísňovat jiné tresty.“

Pokud by však Vrchní soud došel k závěru, že mají být potrestány i další firmy, je tu otázka i na společenskou odpovědnost firem, které nyní zaměstnávají přes pět tisíc lidí. Mnoho z nich by totiž kvůli méně zakázkám mohlo přijít o práci. Na tuto situaci upozorňuje i právník a senátor Jan Holásek. „Soud by měl posuzovat veškeré skutečnosti a souvislost a uložit přiměřený trest. A to vše s přihlédnutím k závažnosti trestného činu,“ řekl Holásek. Podle něj by však měl soud přihlédnout i ke skutečnosti, že se kauza táhne již několik let a nevznikla žádná škoda.

Ve světle návrhu státního zástupce Adama Borguly by se jako lakmusový papírek, či jistá paralela, mohl zdát dobrý příměr k nedávnému rozhodnutí prezidenta republiky Miloše Zemana. Ten, v mnohem mediálně známějším případu, v polovině letošního ledna omilostnil Janu Nečasovou, dříve Nagyovou. Tu soudy v roce 2019 podmínečně potrestaly třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. A to v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Zemanův krok odůvodnil jeho mluvčí Jiří Ovčáček slovy: „Pan prezident přihlédl k tomu, že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem.“ I státním zástupcem zmíněné firmy žijí deset let řádným životem.

Reklama

Doporučujeme

Úhyn tisíce mořských ptáků na pobřeží západní Evropy

Na pobřeží Atlantiku v západní Evropě se hromadí mrtví a umírající mořští ptáci. Nejčastěji jde o papuchalky, ale také o alkouny a tereje. Vědci mluví o takzvaném „wrecku“, tedy hromadném úhynu.

Ruské útoky si vyžádaly životy čtyř lidí, uvedly ukrajinské úřady

Rusko při dnešních útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. V noci ruské drony podle ukrajinských činitelů zasáhly obytné domy v Oděse, kde tři lidé utrpěli zranění, a ve středu večer ruský bezpilotní letoun ve Lvově zaútočil na sídlo tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku hlášen jeden mrtvý.

Trump oznámil, že neplánuje vyslat do Íránu americké jednotky

Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Kryptofirmy v Emirátech zatím fungují navzdory válce s Íránem

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem zatím podle Reuters výrazně nenarušila fungování kryptofirem ve Spojených arabských emirátech. Zatímco energetika a doprava v regionu čelí problémům, kryptosektor těží z toho, že většina jeho byznysu funguje online a na dálku.

Útok na plynové pole v Íránu zvýšil napětí na Blízkém východě

Izraelský úder na íránské plynové pole South Pars dál zvyšuje napětí na Blízkém východě a prohlubuje obavy o dodávky energií. Jde o další posun ve válce, která už zasáhla i klíčovou infrastrukturu v Perském zálivu a dál tlačí vzhůru ceny ropy a plynu.

Přechod Rafah z Gazy do Egypta byl znovu otevřen, přešel omezený počet osob

Hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta kontrolovaný Izraelem byl dnes poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně, píše AFP s odvoláním na činitele egyptské pohraniční policie.

Babiš v Bruselu znovu tlačí na změnu emisních povolenek

Premiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu znovu otevřel téma emisních povolenek. Tvrdí, že současný systém EU ETS zvyšuje tlak na český průmysl i ceny energií, a Česko proto chce jeho rychlou revizi. Do debaty navíc vstupují i rostoucí obavy z drahých energií v době dalšího napětí na Blízkém východě.

Nebezpečná eskalace: Ceny ropy a plynu dál kvůli válce s Íránem rostou

Ceny ropy a plynu ve čtvrtek výrazně vzrostly poté, co útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě prohloubily obavy z globálního nedostatku surovin, píše server CNBC. Trhy reagují na rychlou eskalaci konfliktu, která začíná zasahovat samotné jádro světových dodávek.

Babiš se obává růstu cen plynu, útok Izraele označil za nepochopitelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. Útok Izraele označil za nepochopitelný. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit EU v Bruselu.

Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu

Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.

FBI vyšetřuje bývalého šéfa protiteroristického střediska USA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje již bývalého ředitele Národního protiteroristického centra (NCTC) Joea Kenta kvůli údajnému úniku informací. Dlouholetý spojenec prezidenta Donalda Trumpa rezignoval na svou pozici kvůli nesouhlasu s válkou s Íránem.

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama