Protext ČTKVrchní soud má v ruce budoucnost českého stavitelství. A mnoha stovek dělníků

Vrchní soud má v ruce budoucnost českého stavitelství. A mnoha stovek dělníků

Praha 26. ledna 2023 (PROTEXT) – Na přelomu ledna a února se bude Vrchní soud v Praze zabývat kauzou, která by mohla mít v důsledku dopad na část českého stavebního průmyslu a stovek dělníků v tomto oboru. Vrchní státní zástupce Adam Borgula se totiž v loni v září neztotožnil s rozsudkem Krajského soudu v Pardubicích, který v případu údajně zmanipulovaných zakázek v Národním hřebčíně v Kladrubech nad Labem potvrdil původní trest odvolacího soudu pro Metrostav a Metrostav Infrastructure tříletým zákazem přístupu k veřejným zakázkám.

Borgula, který původně pro Metrostav žádal šestiletý trest, však chce, aby se sankce v podobě zakázaného přístupu k veřejným zakázkám, týkal i dalších firem. Pro společnosti Chládek a Tintěra, Strabag a DOP Construction (dříve Geosan), žádá pětiletý flastr. Přitom předseda pardubického soudního senátu Roman Drahný ke kauze, která běží už deset let a při níž nevnikla žádná škoda, po vynesení rozsudku, který znamenal pro ostatní firmy jen pokuty, poznamenal: „Jsou to přísné tresty. Po řadu několika let má Metrostav omezen pravomocně přístup na trh veřejných zakázek. A to za situace, kdy byla jejich výrazným odběratelem. Proto je nadbytečné ještě zpřísňovat jiné tresty.“

Pokud by však Vrchní soud došel k závěru, že mají být potrestány i další firmy, je tu otázka i na společenskou odpovědnost firem, které nyní zaměstnávají přes pět tisíc lidí. Mnoho z nich by totiž kvůli méně zakázkám mohlo přijít o práci. Na tuto situaci upozorňuje i právník a senátor Jan Holásek. „Soud by měl posuzovat veškeré skutečnosti a souvislost a uložit přiměřený trest. A to vše s přihlédnutím k závažnosti trestného činu,“ řekl Holásek. Podle něj by však měl soud přihlédnout i ke skutečnosti, že se kauza táhne již několik let a nevznikla žádná škoda.

Ve světle návrhu státního zástupce Adama Borguly by se jako lakmusový papírek, či jistá paralela, mohl zdát dobrý příměr k nedávnému rozhodnutí prezidenta republiky Miloše Zemana. Ten, v mnohem mediálně známějším případu, v polovině letošního ledna omilostnil Janu Nečasovou, dříve Nagyovou. Tu soudy v roce 2019 podmínečně potrestaly třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. A to v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Zemanův krok odůvodnil jeho mluvčí Jiří Ovčáček slovy: „Pan prezident přihlédl k tomu, že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem.“ I státním zástupcem zmíněné firmy žijí deset let řádným životem.

Doporučujeme

Trump vykázal z krypta příjmy přes 1,4 miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump vykázal za loňský rok příjmy přes 1,4 miliardy dolarů z kryptoměnových projektů své rodiny. Digitální aktiva se tak stala hlavním zdrojem jeho příjmů a výrazně předčila tradiční byznys, na kterém si dříve vybudoval jméno.

KOMENTÁŘ: Historická zpráva pro dolar. Centrální banky se ho chtějí spíš zbavovat

Od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu ztrácí americký dolar lesk, pro řadu vlád i drobných investorů už není tak bezpečným přístavem, jakým býval. Trend potvrzuje i změna postoje centrálních bank, jak odkryl think tank Oficiální fórum měnových a finančních institucí (OMFIF).

Vysvětlení: Co je tepelná kupole a proč je nebezpečná?

Američané se připravují na víkendový Den nezávislosti. Velké části amerického kontinentu v nesnesitelném horku a dusnu uvězní jev zvaný tepelná kupole. Ten v minulém týdnu sežehl Evropu. Ohroženo smrtícím horkem bude do 6. července zhruba 250 milionů lidí, hlavně senioři s dětmi.

Írán přiznal problémy během americké blokády. Nevyvezl žádnou ropu

Írán během americké blokády nemohl vyvážet žádnou ropu. Od podepsání memoranda však vyvezl více než 40 milionů barelů, sdělil v rozhovoru pro státní televizi hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bagher Ghalibaf. Společnost TankerTrackers tento objem odhaduje dokonce na 50 milionů barelů. Ropa se drží na předválečné úrovni. Čeká se na další kolo rozhovorů. Írán delegaci do Kataru nepošle.

Írán tvrdí, že se nesetká s vyslanci USA v Dauhá; Katar hraje roli prostředníka

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami. Informovaný diplomatický zdroj agentuře AFP řekl, že se dnes v Dauhá mají uskutečnit nepřímá technická jednání mezi zástupci USA a Íránu o dohodě o ukončení války na Blízkém východě.

Expedice v Atlantiku odhalila desítky dosud neznámých mořských živočichů

Mezinárodní vědecká expedice v jižním Atlantiku během pouhých dvou týdnů objevila 31 dosud neznámých druhů mořských organismů. Výzkum potvrdil, že střední vrstvy oceánu patří k nejméně prozkoumaným prostředím na Zemi a zároveň ukrývají mimořádně pestrý život.

V Kongu na ebolu dosud zemřelo 399 lidí z 1333 potvrzených případů nemoci

Počet potvrzených případů eboly v Kongu stoupl na 1333, z čehož 399 lidí zemřelo. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na konžské úřady. Předchozí, pondělní bilance hovořila o 1307 nakažených a 377 zemřelých.

Irsko přebírá vedení EU, čekají ho náročná vyjednávání o unijním rozpočtu

Pokračující podpora Ukrajiny, ale i konkurenceschopnost EU, hodnoty a bezpečnost budou hlavními prioritami irského předsednictví v Radě EU, které začíná právě dnes. Irové přebírají mandát od Kypřanů a v mnohém na ně navazují, například pokud jde o další posun v jednáních o novém dlouhodobém rozpočtu EU či pokrok v přístupových jednáních kandidátských zemí na cestě do Evropské unie.

Letadlo v Číně narazilo do mrakodrapu. Nikdo neví proč

V pátek odpoledne do nejvyššího mrakodrapu v Pekingu narazilo malé letadlo. Pilot zemřel a dalších 13 lidí utrpělo zranění. Incident není šokující jen pro svou podobnost s teroristickým útokem na USA z 11. září 2001, ale i z důvodu, že v čínské metropoli je bezletová zóna, což znamená zákaz pohybu dronů a letadel. Ani po čtyřech dnech není jasné, jak se letadlo do města dostalo a proč do věže narazilo.

Ukrajina informuje o obětech ruských útoků, její síly útočily v hloubi Ruska

Nejméně dva lidé přišli o život a dalších pět bylo dnes ráno zraněno při útoku ruského dronu na mikrobus v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil náčelník oblastní správy Oleksandr Prokudin. V Dněpropetrovské oblasti zahynula žena a další tři utrpěly zranění při ruských útocích na čerpací stanice, další žena byla zraněna v Záporoží, informovaly ukrajinské úřady. Naopak ukrajinské drony zaútočily v hloubi Ruska, v Rostovské a Penzenské oblasti a i Ufě, vzdálené více než 1300 kilometrů od frontové linie.

Satoranský končí v Barceloně a zvažuje další krok

Tomáš Satoranský uzavřel své druhé působení v Barceloně. Českému basketbalistovi vypršela smlouva a katalánský klub se s ním oficiálně rozloučil. Kam povedou jeho další kroky, zatím není jasné. Sám přiznává, že si po náročné sezoně potřebuje odpočinout a budoucnost si teprve promyslí.

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit zisk občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA dnes odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem americké ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států.

Británie chce po uprchlících zpětně vymáhat náklady na azyl. Zaplatit by mohli až 10 tisíc liber

Lidé, kterým bude ve Velké Británii udělen azyl, by podle plánů vlády mohli po nástupu do zaměstnání zaplatit přibližně 10 000 liber (asi 290 tisíc korun) jako příspěvek na náklady spojené s jejich ubytováním a podporou během azylového řízení.

Tisíce lidí protestují v Jihoafrické republice proti migrantům

V několika jihoafrických městech vyšly do ulic tisíce lidí požadujících odchod nelegálních migrantů. Úřady nasadily mimořádná bezpečnostní opatření, protože panovaly obavy z násilností a útoků na cizince.

Města hledají nové způsoby, jak ochránit obyvatele před extrémním horkem

Extrémní vedra se stávají běžnou součástí života ve stále větší části světa. Klimatická změna zvyšuje jejich četnost, intenzitu i délku trvání a nejcitelněji dopadají na města. Ta proto zavádějí varovné systémy, rozšiřují zeleň, upravují veřejný prostor a hledají další cesty, jak ochránit obyvatele před rostoucími teplotami.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama