Protext ČTKVolby do EP jsou v Římě vidět hlavně na zadních částech autobusů

Volby do EP jsou v Římě vidět hlavně na zadních částech autobusů

Ostrá kampaň před volbami do Evropského parlamentu zatím v Římě pořádně nezačala. Politické strany zřejmě šetří peníze i své členy a jediné, co viditelně připomíná volby, ve kterých Italové vyberou své europoslance, jsou polepy na zadních částech autobusů či na tramvajích. Podle politologů se však zájem ještě pravděpodobně zvýší, jak se bude hlasování blížit. Itálie volí 76 europoslanců, což je v EU třetí největší počet po Francii a Německu.

V Římě zatím nepanuje předvolební ruch, který většinou doprovází volby do národního parlamentu či městského zastupitelstva. Opoziční Demokratická strana oznámila, že kampaň mezi lidmi bude zatím vést hlavně o víkendech, a ani ostatní strany nejsou čilejší. Aby oslovily co nejvíce voličů, strany obvykle posílají své členy na městské trhy či další místa, kde se shromažďuje hodně lidí. Tento týden však v Římě politická agitace v ulicích byla takřka neviditelná. Volební mítinky největší strany pořádaly ve svých místních pobočkách, kam si ale většinou najdou cestu jen ti, kteří o své volbě už moc nepochybují.

To, že 8. a 9. června budou v Itálii volby, tak v italském hlavním městě připomínají nejvíce plochy na autobusech a tramvajích. Ze zadních částí věčně přeplněných římských autobusů se tak usmívají politici z prakticky celého volebního spektra – od premiérky Giorgii Meloniové po šéfy opozice Elly Schleinovou z Demokratické strany a Giuseppa Conteho z Hnutí pěti hvězd. Stručná volební poselství většinou doprovází výzva „napiš“. Na rozdíl od voleb do národního parlamentu, kde jsou zablokované kandidátky, totiž při hlasování do EP mohou udělovat Italové preferenční hlasy. A kandidáti jim připomínají, že tak mohou učinit napsáním jména či registrované přezdívky kandidáta na volební lístek.

Aby volby přiblížila prvovoličům, římská kancelář Evropského parlamentu uspořádala řadu debat mezi politickými lídry a mladými lidmi. Tento týden se studentům vyšších ročníků středních škol či nižší ročníků univerzit představili například šéf populistického Hnutí pěti hvězd Conte či bývalá eurokomisařka Emma Boninová, která kandiduje za liberální uskupení Spojené státy evropské, které prosazuje větší evropskou integraci. Někteří studenti své dotazy na politiky, které většinou znají jen z televizních obrazovek, četli a doháněla je lehká tréma.

Debat se však účastní lidé, kteří už většinou mají jistý zájem o politiku. Studenti oslovení ČTK před římskými středními školami většinou nevěděli, zda si během letního víkendu 8. a 9. června udělají čas, aby šli odevzdat svůj hlas. V předvolebním klání vnímají především souboj na dálku premiérky Meloniové, která vede kandidátky své strany Bratři Itálie v celé zemi, a šéfky opoziční Demokratické strany Schleinové, která kandiduje jen ve střední Itálii, kam spadá i Řím, a v ostrovním obvodu. „Chtěl bych, aby mi EU usnadnila odejít z této země,“ tvrdí Matteo, kterému bylo 18 let v dubnu a který plánuje svou budoucnost v zahraničí.

„Měli by nás nechat být,“ říká o Evropské unii taxikář Massimo. EU vnímá skrze snahy prosadit v Itálii větší konkurenci a otevřenější trhy. Proti těmto snahám taxikáři v celé Itálii stávkovali. Podobné výtky zaznívají i od provozovatelů placených plážích. Brusel už mnoho let tlačí Řím, aby na výhodné licence vypsal veřejné soutěže. K tomu se ale italské vlády, a to především ty s účastí pravicových stran, brání.

„Zatím nevidím, že by předvolební kampaň vyvolávala velké vášně,“ říká profesor na římské univerzitě LUISS a pařížské Sciences Po Marc Lazar, který pendluje mezi Itálií a Francií. Podle něj podobná situace panuje i ve Francii a řada evropských občanů stále vnímá Evropský parlament jako „instituci dost vzdálenou od jejich starostí“. Podle Lazara bude zajímavé, zda volební účast v Itálii klesne pod 50 procent. „To by bylo poprvé v historii voleb do EP v Itálii,“ poukázal vědec. Podle něj se však situace může změnit i pár dní před volbami, kdy strany zřejmě začnou ostřejší kampaň. Před pěti roky se tak například mobilizovali mladší voliči kvůli tématu ekologie.

Z novin by se mohlo zdát, že o výsledku voleb do EP v Itálii je už rozhodnuto. Málokdo pochybuje, že nejvíce hlasů dostane strana premiérky Meloniové Bratři Itálie (FdI). Druhá v pořadí by pak měla být Demokratická strana (PD). Dnešní průzkum zveřejněný deníkem Corriere della Sera ukazuje, že se nůžky mezi těmito dvěma stranami mírně sevřely. Sondáž, která je poslední před začátkem předvolebního moratoria, přisuzuje FdI 26,5 procenta preferencí a PD 22,5 procenta. Celá čtvrtina voličů se však rozhodne nejdříve týden před volbami, komu dá hlas, uvedl jeden z autorů ankety Nando Pagnoncelli. Mnoho skoků z jedné strany na druhou politického spektra ale nehrozí. V poměrném systému se většinou voliči rozhodují mezi podobně smýšlejícími stranami, dodává Pagnoncelli.

„Já bych k volbám šel,“ říká v jednom z baru na římské gay street rugbyový fanoušek Jonathan a přitaká mu zbytek skupinky jeho známých z |Britských ostrovů. Do italského hlavního města přicestovali na rugbyový turnaj Binghamův pohár, jehož cílem je podpora práv LGBT+ lidí v tomto sportu. Když se rozhodovalo v roce 2016 o setrvání Británie v EU, tak byli příliš mladí na to, aby hlasovali. A dnes s tím už podle svých slov nemohou nic udělat.

 

Doporučujeme

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.

Australanka odsouzená za vraždy jedovatými houbami z vězení už nevyjde. Soud jí zpřísnil trest

Australanka Erin Patterson, která zavraždila tři příbuzné obědem s jedovatými houbami, stráví zbytek života za mřížemi. Odvolací soud v australském státě Victoria v pátek zamítl její pokus o zrušení rozsudku a zároveň rozhodl o zpřísnění trestu. Původně měla dvaapadesátiletá žena možnost požádat po 33 letech o podmínečné propuštění.

Kyjev čelil dalšímu ruskému raketovému útoku, jeden člověk zahynul

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dnes večer dalšímu ruskému raketovému útoku, který poškodil několik budov, uvedl starosta Vitalij Kličko. Podle kyjevské vojenské správy zahynul nejméně jeden člověk. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) dnes mimoto podle agentury Reuters uvedla, že dronový útok zabil jednoho ze zaměstnanců ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží.

Francouzská policie se chystá na další protesty, zakazuje akce krajní pravice

Francouzské úřady se chystají na další kolo víkendových demonstrací organizovaných tzv. hnutím žlutých vest, dohlížet má na ně stejně jako minulou sobotu na 70.000 policistů a četníků. Policie zároveň zakázala dvě akce krajní pravice a zadržela na letišti pravicového radikála, informovala dnes agentura AFP.

Zemřel Patrick Stewart, legendární kapitán Picard ze Star Treku a profesor Xavier z X-Men

Ve věku 86 let zemřel britský herec Patrick Stewart, kterého proslavily především role kapitána Jeana-Luca Picarda v seriálu Star Trek a profesora Charlese Xaviera ve filmové sérii X-Men. Držitel rytířského titulu a uznávaný shakespearovský herec zemřel ve středu 28. října ve svém domě v Los Angeles. Podle rodiny v posledním období života bojoval s Alzheimerovou chorobou a demencí s Lewyho tělísky. Jeho úmrtí vyvolalo vlnu reakcí mezi hollywoodskými kolegy i fanoušky po celém světě.

Rusko válku s Evropou nechce, ale je na ni připraveno, uvedl Putin

Rusko válku s Evropou nechce, je na ni ale připraveno, řekl dnes šéf Kremlu Vladimir Putin podle státní tiskové agentury RIA Novosti. Podle agentury komentoval svůj úterní telefonát s finským prezidentem Alexanderem Stubbem a norským premiérem Jonasem Gahrem Störem. Uvedl, že mu lídři obou severských zemí hned v úvodu rozhovoru sdělili, že nejednají za celou Evropskou unii.

V USA usvědčili muže z Rwandy, který léta zapíral svou účast na genocidě. Hrozí mu desítky let vězení

Téměř třicet let se mu dařilo tajit svou minulost. Čtyřiapadesátiletý Eric Nshimiye, původem ze Rwandy, byl nyní ve Spojených státech uznán vinným z křivé výpovědi a maření spravedlnosti. Podle amerických vyšetřovatelů se aktivně podílel na rwandské genocidě v roce 1994, během níž zahynulo přibližně 800 tisíc lidí. Svou účast na masakrech však opakovaně popíral, a to i pod přísahou před federálním soudem.

Počet obětí středeční srážky vlaků ve Španělsku vzrostl na 74

Počet obětí středeční srážky vlaků v centrální části Španělska v provincii Toledo vzrostl na 74, napsala dnes agentura AFP s odkazem na španělské ministerstvo dopravy. Předseda vlády v regionu, kde se neštěstí stalo, Emiliano García-Page, již dříve uvedl, že v nemocnicích zůstává pět desítek ze 110 hospitalizovaných po nehodě. Ve Španělsku dnes začal třídenní státní smutek, v poledne lidé uctili oběti tragédie minutou ticha.

KOMENTÁŘ: Boj o koncesionářské poplatky. Jsou česká veřejnoprávní média v ohrožení?

Návrh zákona o zrušení televizních a rozhlasových poplatků prošel prvním čtením v 4:36 hodin ráno. Vehnal do ulic desítky tisíc protestujících, urychlené řízení sklízí kritiku i od EU. Znepokojivě neobvyklý postup Babišovy vlády podrývá nejen nezávislost médií, ale i křehkou tuzemskou demokracii.

Ruský dronový útok na ukrajinské nádraží zabil nejméně třináct lidí

Třináct mrtvých a nejméně deset zraněných si vyžádal čtvrteční ruský dronový útok na železniční nádraží v ukrajinském Dněpru. Bezpilotní letoun s proudovým pohonem zasáhl nástupiště plné cestujících, na kterém právě stál vlak směřující do Záporoží. Mezi zraněnými je také jedenáctiletý chlapec. Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu v posledních měsících výrazně zesílily.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama