Protext ČTKVolby do EP jsou v Římě vidět hlavně na zadních částech autobusů

Volby do EP jsou v Římě vidět hlavně na zadních částech autobusů

Ostrá kampaň před volbami do Evropského parlamentu zatím v Římě pořádně nezačala. Politické strany zřejmě šetří peníze i své členy a jediné, co viditelně připomíná volby, ve kterých Italové vyberou své europoslance, jsou polepy na zadních částech autobusů či na tramvajích. Podle politologů se však zájem ještě pravděpodobně zvýší, jak se bude hlasování blížit. Itálie volí 76 europoslanců, což je v EU třetí největší počet po Francii a Německu.

V Římě zatím nepanuje předvolební ruch, který většinou doprovází volby do národního parlamentu či městského zastupitelstva. Opoziční Demokratická strana oznámila, že kampaň mezi lidmi bude zatím vést hlavně o víkendech, a ani ostatní strany nejsou čilejší. Aby oslovily co nejvíce voličů, strany obvykle posílají své členy na městské trhy či další místa, kde se shromažďuje hodně lidí. Tento týden však v Římě politická agitace v ulicích byla takřka neviditelná. Volební mítinky největší strany pořádaly ve svých místních pobočkách, kam si ale většinou najdou cestu jen ti, kteří o své volbě už moc nepochybují.

To, že 8. a 9. června budou v Itálii volby, tak v italském hlavním městě připomínají nejvíce plochy na autobusech a tramvajích. Ze zadních částí věčně přeplněných římských autobusů se tak usmívají politici z prakticky celého volebního spektra – od premiérky Giorgii Meloniové po šéfy opozice Elly Schleinovou z Demokratické strany a Giuseppa Conteho z Hnutí pěti hvězd. Stručná volební poselství většinou doprovází výzva „napiš“. Na rozdíl od voleb do národního parlamentu, kde jsou zablokované kandidátky, totiž při hlasování do EP mohou udělovat Italové preferenční hlasy. A kandidáti jim připomínají, že tak mohou učinit napsáním jména či registrované přezdívky kandidáta na volební lístek.

Aby volby přiblížila prvovoličům, římská kancelář Evropského parlamentu uspořádala řadu debat mezi politickými lídry a mladými lidmi. Tento týden se studentům vyšších ročníků středních škol či nižší ročníků univerzit představili například šéf populistického Hnutí pěti hvězd Conte či bývalá eurokomisařka Emma Boninová, která kandiduje za liberální uskupení Spojené státy evropské, které prosazuje větší evropskou integraci. Někteří studenti své dotazy na politiky, které většinou znají jen z televizních obrazovek, četli a doháněla je lehká tréma.

Debat se však účastní lidé, kteří už většinou mají jistý zájem o politiku. Studenti oslovení ČTK před římskými středními školami většinou nevěděli, zda si během letního víkendu 8. a 9. června udělají čas, aby šli odevzdat svůj hlas. V předvolebním klání vnímají především souboj na dálku premiérky Meloniové, která vede kandidátky své strany Bratři Itálie v celé zemi, a šéfky opoziční Demokratické strany Schleinové, která kandiduje jen ve střední Itálii, kam spadá i Řím, a v ostrovním obvodu. „Chtěl bych, aby mi EU usnadnila odejít z této země,“ tvrdí Matteo, kterému bylo 18 let v dubnu a který plánuje svou budoucnost v zahraničí.

„Měli by nás nechat být,“ říká o Evropské unii taxikář Massimo. EU vnímá skrze snahy prosadit v Itálii větší konkurenci a otevřenější trhy. Proti těmto snahám taxikáři v celé Itálii stávkovali. Podobné výtky zaznívají i od provozovatelů placených plážích. Brusel už mnoho let tlačí Řím, aby na výhodné licence vypsal veřejné soutěže. K tomu se ale italské vlády, a to především ty s účastí pravicových stran, brání.

„Zatím nevidím, že by předvolební kampaň vyvolávala velké vášně,“ říká profesor na římské univerzitě LUISS a pařížské Sciences Po Marc Lazar, který pendluje mezi Itálií a Francií. Podle něj podobná situace panuje i ve Francii a řada evropských občanů stále vnímá Evropský parlament jako „instituci dost vzdálenou od jejich starostí“. Podle Lazara bude zajímavé, zda volební účast v Itálii klesne pod 50 procent. „To by bylo poprvé v historii voleb do EP v Itálii,“ poukázal vědec. Podle něj se však situace může změnit i pár dní před volbami, kdy strany zřejmě začnou ostřejší kampaň. Před pěti roky se tak například mobilizovali mladší voliči kvůli tématu ekologie.

Z novin by se mohlo zdát, že o výsledku voleb do EP v Itálii je už rozhodnuto. Málokdo pochybuje, že nejvíce hlasů dostane strana premiérky Meloniové Bratři Itálie (FdI). Druhá v pořadí by pak měla být Demokratická strana (PD). Dnešní průzkum zveřejněný deníkem Corriere della Sera ukazuje, že se nůžky mezi těmito dvěma stranami mírně sevřely. Sondáž, která je poslední před začátkem předvolebního moratoria, přisuzuje FdI 26,5 procenta preferencí a PD 22,5 procenta. Celá čtvrtina voličů se však rozhodne nejdříve týden před volbami, komu dá hlas, uvedl jeden z autorů ankety Nando Pagnoncelli. Mnoho skoků z jedné strany na druhou politického spektra ale nehrozí. V poměrném systému se většinou voliči rozhodují mezi podobně smýšlejícími stranami, dodává Pagnoncelli.

„Já bych k volbám šel,“ říká v jednom z baru na římské gay street rugbyový fanoušek Jonathan a přitaká mu zbytek skupinky jeho známých z |Britských ostrovů. Do italského hlavního města přicestovali na rugbyový turnaj Binghamův pohár, jehož cílem je podpora práv LGBT+ lidí v tomto sportu. Když se rozhodovalo v roce 2016 o setrvání Británie v EU, tak byli příliš mladí na to, aby hlasovali. A dnes s tím už podle svých slov nemohou nic udělat.

 

Doporučujeme

Je čas ukončit válku, dokud jsme vůči USA v silné pozici, řekl íránský prezident

Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl, že je čas ukončit válku se Spojenými státy, dokud je Teherán podle něj vůči Washingtonu v silné pozici. Informovaly o tom agentury DPA a AFP. Spojené státy jsou kvůli válce nenáviděny po celém světě, prohlásil také íránský prezident, který ale kategoricky odmítl kapitulaci.

Danone rozšiřuje byznys s funkční výživou

Francouzská potravinářská skupina Danone získala souhlas s převzetím britské značky Huel, známé především díky nutričně kompletním nápojům a práškovým směsím. Britský antimonopolní úřad rozhodl, že transakci nebude posílat do další, podrobnější fáze vyšetřování. Hodnota obchodu se podle médií pohybuje kolem 1,2 miliardy dolarů.

Útočník s mečem zaútočil na švédskou střední školu a zranil několik lidí

Útočník ozbrojený mečem dnes zranil několik lidí při útoku na střední škole ve švédském městě Fagersta severozápadně od Stockholmu, uvedly podle agentury Reuters tamní úřady. Radnice dále uvedla, že policie pachatele postřelila a zadržela. Počet zraněných úřady zatím nezveřejnily, ale podle místního deníku Aftonbladet zranění utrpěli alespoň dva lidé.

Téměř 100 dní od zmizení. Rodiče v Nigérii protestují za unesené děti

Téměř sto dní čekají rodiny v severovýchodní Nigérii na návrat dětí unesených ze školy. Desítky z nich stále zůstávají v zajetí a jejich rodiče ve čtvrtek vyšli do ulic města Uba. Po vládě žádají jediné: aby děti našla a přivedla domů.

Po požáru ve Švýcarských Alpách se pohřešuje pět lidí

Pět lidí se pohřešuje a dalších osm utrpělo zranění při požáru budovy s restaurací a byty ve švýcarském Thusisu. Plameny objekt podle policie zcela zničily. Dva ze zraněných jsou ve vážném stavu.

Ruský noční útok dronů zasáhl i hranici s Moldavskem, dvě ženy zemřely

Ruské drony v noci na dnešek zasáhly jeden z hraničních přechodů mezi Ukrajinou a Moldavskem, informovala ukrajinská pohraniční stráž. Provoz na něm byl zastaven. Dvě ženy zemřely a dvě utrpěly zranění při nočním ruském dronovém útoku na vesnici v ukrajinské Charkovské oblasti. Na telegramu to oznámil velitel regionální vojenské správy Oleh Syněhubov. Cílem náletu ruských dronů byly také severoukrajinské Sumy. Ukrajina podle ruskojazyčných telegramových kanálů zaútočila na rafinérii v ruském Permu. Kyjev útok potvrdil.

USA si pro Írán připravily nejtvrdší sankce v historii. Raději to, než další údery, řekl Bessent

Chystáme pro Írán nejtvrdší sankce v historii, uvedl americký ministr financí Scott Bessent. Další podrobnosti slíbil v pondělí. Viceprezident J. D. Vance označil ekonomický nátlak za nejefektivnější nástroj v konfrontaci s Íránem.

USA vyhostily na Haiti přes 160 lidí poprvé od zrušení ochrany před deportací

Spojené státy ve čtvrtek deportovaly více než 160 lidí na Haiti. Stalo se tak podle agentury AP poprvé od chvíle, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa vyhrála soudní bitvu o odebrání ochrany před deportací přibližně 350.000 Haiťanům. Deportační let přistál v městě Cap-Haitien na severu Haiti, jelikož hlavní mezinárodní letiště v Port-au-Prince je považováno za příliš nebezpečné. Americká vláda v současnosti zakazuje komerční lety do haitské metropole kvůli násilí gangů.

Ruská FSB zadržela devět lidí kvůli údajné špionáži pro Kyjev a plánování útoku

Ruská tajná služba FSB podle agentur zadržela osm lidí, které podezřívá, že na objednávku ukrajinských tajných služeb plánovali dronový útok na blíže neurčený podnik strategického významu v Moskevské oblasti. V jiném případě byl zadržen také cizinec, který údajně sledoval různé objekty v Moskvě, aby Ukrajině pomohl připravit teroristický útok.

Devět měsíců na misi a stovky dní bez přístavu. USS Abraham Lincoln se vrací domů

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln po téměř devíti měsících opouští Blízký východ, potvrdil nejmenovaný americký úředník. Vystřídat ji má letadlová loď USS George Washington, která dorazila z japonských vod. K rotaci došlo po zprávách o krizi duševního zdraví na palubě.

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí počet proplouvajících lodí

Panamský průplav od září kvůli suchu omezí provoz, oznámila ve čtvrtek správa průplavu ACP. Počet lodí, které touto strategickou vodní cestou spojující Atlantský a Tichý oceán budou moci proplout, se od 3. září sníží z 36 na 34 denně, od 15. září pak na 32 denně. Provozovatel nevyloučil další snížení v závislosti na počasí v příštích týdnech. Méně srážek způsobuje klimatický jev El Niňo, který je letos výrazně silnější než jindy.

V Německu prošli výcvikem a zmizeli. Dezertovaly stovky ukrajinských vojáků

Nechtěli bojovat a vycítili příležitost k útěku. Týdeník Die Zeit informoval o případech dezerce ukrajinských vojáků v Německu. Od začátku invaze na Ukrajinu v roce 2022 uprchly během výcviku v zemi stovky vojáků. Tito muži mohou být považováni za dezertéry a hrozí jim až 12 let za mřížemi.

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno 1000 startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.

Apokalypsa hmyzu v některých regionech již začala. Pocítí to i lidé

Všimli jste si, že vám do bytu létá méně otravných much? Nebo že kolem květin poletuje méně včel? Nová studie potvrzuje, že se děje něco, před čím vědci dlouho varovali. Vymírání hmyzu již začalo. Když bude málo včel, motýlů a dalšího hmyzu, klesnou výnosy plodin a dostupnost potravy.

USA označily zadržení amerického akademika v Číně za neoprávněné

Spojené státy označily amerického akademika Min Zina za neprávem zadržovaného v Číně. Peking ho podezírá ze špionáže a ohrožování národní bezpečnosti, americká vláda však obvinění odmítá. Jeho propuštění se nyní stalo jednou z priorit Washingtonu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama