Reklama
6.5 C
Czech
Úterý 24. března 2026
Protext ČTKVolby do EP jsou v Římě vidět hlavně na zadních částech autobusů

Volby do EP jsou v Římě vidět hlavně na zadních částech autobusů

Ostrá kampaň před volbami do Evropského parlamentu zatím v Římě pořádně nezačala. Politické strany zřejmě šetří peníze i své členy a jediné, co viditelně připomíná volby, ve kterých Italové vyberou své europoslance, jsou polepy na zadních částech autobusů či na tramvajích. Podle politologů se však zájem ještě pravděpodobně zvýší, jak se bude hlasování blížit. Itálie volí 76 europoslanců, což je v EU třetí největší počet po Francii a Německu.

V Římě zatím nepanuje předvolební ruch, který většinou doprovází volby do národního parlamentu či městského zastupitelstva. Opoziční Demokratická strana oznámila, že kampaň mezi lidmi bude zatím vést hlavně o víkendech, a ani ostatní strany nejsou čilejší. Aby oslovily co nejvíce voličů, strany obvykle posílají své členy na městské trhy či další místa, kde se shromažďuje hodně lidí. Tento týden však v Římě politická agitace v ulicích byla takřka neviditelná. Volební mítinky největší strany pořádaly ve svých místních pobočkách, kam si ale většinou najdou cestu jen ti, kteří o své volbě už moc nepochybují.

To, že 8. a 9. června budou v Itálii volby, tak v italském hlavním městě připomínají nejvíce plochy na autobusech a tramvajích. Ze zadních částí věčně přeplněných římských autobusů se tak usmívají politici z prakticky celého volebního spektra – od premiérky Giorgii Meloniové po šéfy opozice Elly Schleinovou z Demokratické strany a Giuseppa Conteho z Hnutí pěti hvězd. Stručná volební poselství většinou doprovází výzva „napiš“. Na rozdíl od voleb do národního parlamentu, kde jsou zablokované kandidátky, totiž při hlasování do EP mohou udělovat Italové preferenční hlasy. A kandidáti jim připomínají, že tak mohou učinit napsáním jména či registrované přezdívky kandidáta na volební lístek.

Aby volby přiblížila prvovoličům, římská kancelář Evropského parlamentu uspořádala řadu debat mezi politickými lídry a mladými lidmi. Tento týden se studentům vyšších ročníků středních škol či nižší ročníků univerzit představili například šéf populistického Hnutí pěti hvězd Conte či bývalá eurokomisařka Emma Boninová, která kandiduje za liberální uskupení Spojené státy evropské, které prosazuje větší evropskou integraci. Někteří studenti své dotazy na politiky, které většinou znají jen z televizních obrazovek, četli a doháněla je lehká tréma.

Debat se však účastní lidé, kteří už většinou mají jistý zájem o politiku. Studenti oslovení ČTK před římskými středními školami většinou nevěděli, zda si během letního víkendu 8. a 9. června udělají čas, aby šli odevzdat svůj hlas. V předvolebním klání vnímají především souboj na dálku premiérky Meloniové, která vede kandidátky své strany Bratři Itálie v celé zemi, a šéfky opoziční Demokratické strany Schleinové, která kandiduje jen ve střední Itálii, kam spadá i Řím, a v ostrovním obvodu. „Chtěl bych, aby mi EU usnadnila odejít z této země,“ tvrdí Matteo, kterému bylo 18 let v dubnu a který plánuje svou budoucnost v zahraničí.

„Měli by nás nechat být,“ říká o Evropské unii taxikář Massimo. EU vnímá skrze snahy prosadit v Itálii větší konkurenci a otevřenější trhy. Proti těmto snahám taxikáři v celé Itálii stávkovali. Podobné výtky zaznívají i od provozovatelů placených plážích. Brusel už mnoho let tlačí Řím, aby na výhodné licence vypsal veřejné soutěže. K tomu se ale italské vlády, a to především ty s účastí pravicových stran, brání.

„Zatím nevidím, že by předvolební kampaň vyvolávala velké vášně,“ říká profesor na římské univerzitě LUISS a pařížské Sciences Po Marc Lazar, který pendluje mezi Itálií a Francií. Podle něj podobná situace panuje i ve Francii a řada evropských občanů stále vnímá Evropský parlament jako „instituci dost vzdálenou od jejich starostí“. Podle Lazara bude zajímavé, zda volební účast v Itálii klesne pod 50 procent. „To by bylo poprvé v historii voleb do EP v Itálii,“ poukázal vědec. Podle něj se však situace může změnit i pár dní před volbami, kdy strany zřejmě začnou ostřejší kampaň. Před pěti roky se tak například mobilizovali mladší voliči kvůli tématu ekologie.

Z novin by se mohlo zdát, že o výsledku voleb do EP v Itálii je už rozhodnuto. Málokdo pochybuje, že nejvíce hlasů dostane strana premiérky Meloniové Bratři Itálie (FdI). Druhá v pořadí by pak měla být Demokratická strana (PD). Dnešní průzkum zveřejněný deníkem Corriere della Sera ukazuje, že se nůžky mezi těmito dvěma stranami mírně sevřely. Sondáž, která je poslední před začátkem předvolebního moratoria, přisuzuje FdI 26,5 procenta preferencí a PD 22,5 procenta. Celá čtvrtina voličů se však rozhodne nejdříve týden před volbami, komu dá hlas, uvedl jeden z autorů ankety Nando Pagnoncelli. Mnoho skoků z jedné strany na druhou politického spektra ale nehrozí. V poměrném systému se většinou voliči rozhodují mezi podobně smýšlejícími stranami, dodává Pagnoncelli.

„Já bych k volbám šel,“ říká v jednom z baru na římské gay street rugbyový fanoušek Jonathan a přitaká mu zbytek skupinky jeho známých z |Britských ostrovů. Do italského hlavního města přicestovali na rugbyový turnaj Binghamův pohár, jehož cílem je podpora práv LGBT+ lidí v tomto sportu. Když se rozhodovalo v roce 2016 o setrvání Británie v EU, tak byli příliš mladí na to, aby hlasovali. A dnes s tím už podle svých slov nemohou nic udělat.

 

Reklama

Doporučujeme

Izrael zasáhl v Libanonu další most, podle místního deníku chce region odříznout

Izraelská armáda se nadále snaží odříznout jižní část Libanonu v oblasti řeky Lítání od zbytku země, napsal deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izrael při leteckých útocích na Libanon dnes znovu cílil na jeden z klíčových mostů přes Lítání, který spojuje oblast Bint Džbajl a Nabatíja. Jeho zničení přerušilo spojení mezi těmito dvěma regiony. V noci na dnešek Izrael bombardoval údolí Bikáa a oblast Baalbek na východě země. V oblasti Súr na jihu izraelská armáda zabila dva lidi. Dnes pozdě večer izraelská armáda oznámila novou vlnu leteckých úderů na bejrútské předměstí Dahíja s tím, že cílí na proíránské hnutí Hizballáh.

Žháři v Londýně zapálili sanitky židovské dobrovolnické organizace

V londýnské čtvrti Golders Green došlo v pondělí brzy ráno ke žhářskému útoku, při němž útočníci zapálili sanitky patřící židovské dobrovolnické organizaci Hatzola. Incident policie vyšetřuje jako antisemitský zločin z nenávisti.

Nejistota kolem Hormuzského průlivu drží trhy v napětí

Napětí kolem Hormuzského průlivu znovu znervózňuje investory. Část trhu omezuje rizikové pozice a přesouvá peníze do hotovosti, jiní naopak sázejí na výrazné cenové výkyvy nebo čekají na pokles, po kterém by mohli levněji nakupovat.

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu obrany na dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Oznámil to na sociální síti Truth Social s tím, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě.

KOMENTÁŘ: Co stojí za výprodejem zlata? Panika na drahých kovech jde zdánlivě proti logice

Zlato v posledních dvou letech předvádělo na burze obdivuhodné výkony i ve chvílích, kdy to od něj nikdo nečekal. Jenže teď, když válka na Blízkém východě vytváří argumenty pro další růst, aktivum paradoxně padá. Investoři se mimo jiné zalekli postoje americké centrální banky.

Írán hrozí zaminováním Perského zálivu, pokud USA podniknou pozemní invazi

V případě americké pozemní invaze by Írán zaminoval Perský záliv a zaútočil na elektrárny v celém arabském regionu, pohrozila dnes podle agentury Reuters íránská rada obrany. Prohlášení vydala v době, kdy Washington vyhrožuje Teheránu okupací či blokádou íránského ostrova Charg a také útoky na íránské elektrárny, aby zemi donutil znovu otevřít Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump dal Íránu 48hodinové ultimátum, které vyprší v noci.

Izrael znovu útočí na Teherán, po útoku na jihoíránský vysílač je hlášen mrtvý

Izraelská armáda noci na dnešek znovu útočila na hlavní město Íránu Teherán. Podle agentury AFP armáda oznámila rozsáhlou vlnu útoků proti "infrastruktuře režimu". Podle agentury Fars byly z Tehránu hlášeny výbuchy. Při útoku na jihoíránské město Bandar-Abbás podle agentury Tasnim zemřel jeden člověk z ostrahy místního rozhlasového a televizního vysílače. Rijád byl podle ministerstva obrany Saúdské Arábie dnes v noci terčem útoku dvou balistických raket, uvedla agentura AFP.

Ceny ropy dál rostou. Trhy se děsí další eskalace války s Íránem

Ceny ropy od konce týdne rostou, zatímco ceny zlata nadále klesají. Rozhodující bude pondělí, kdy vyprší lhůta stanovená americkým prezidentem Donaldem Trumpem pro Írán na zpřístupnění Hormuzského průlivu. Trhy berou hrozbu šéfa Bílého domu, že v případě neuposlechnutí požadavku zničí íránské elektrárny, vážně.

Ruský útok znovu poničil přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti

Ruský dronový útok v noci na dnešek poničil přístavní infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti, informuje na svém telegramovém účtu šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper. Škody jsou také na předměstí Oděsy. V ruské Leningradské oblasti v přístavu Primorsk v důsledku dronového útoku vznikl požár nádrže s palivem.

Tlak na Trumpa roste. Na Blízkém východě hrozí vážná eskalace

V pondělí vyprší Íránu lhůta na zpřístupnění Hormuzského průlivu. Pokud tak neučiní, americký prezident Donald Trump podle svých slov nařídí zničení jeho elektráren. Teherán naopak slíbil odvetu v podobě kompletního uzavření průlivu a likvidaci elektráren zemí Perského zálivu. Hrozí tak další eskalace.

Z opravené rampy na Bajkonuru vzlétla ruská raketa s nákladní lodí k ISS

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dnes úspěšně odstartovala ruská nosná raketa s vesmírnou nákladní lodí Progress, která se má 24. března připojit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), informovala ruská vesmírná agentura Roskosmos. Šlo o první start z opravené startovací rampy číslo 31, připomněly tiskové agentury.

Kubu postihl celonárodní výpadek proudu. Už druhý tento týden

Více než deset milionů obyvatel Kuby se o víkendu ocitlo bez elektřiny, když se národní energetická síť zhroutila už podruhé během jednoho týdne. Výpadek zasáhl domácnosti i podniky po celé zemi a prohloubil už tak vážnou energetickou krizi.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama