Protext ČTKVolby do EP jsou v Římě vidět hlavně na zadních částech autobusů

Volby do EP jsou v Římě vidět hlavně na zadních částech autobusů

Ostrá kampaň před volbami do Evropského parlamentu zatím v Římě pořádně nezačala. Politické strany zřejmě šetří peníze i své členy a jediné, co viditelně připomíná volby, ve kterých Italové vyberou své europoslance, jsou polepy na zadních částech autobusů či na tramvajích. Podle politologů se však zájem ještě pravděpodobně zvýší, jak se bude hlasování blížit. Itálie volí 76 europoslanců, což je v EU třetí největší počet po Francii a Německu.

V Římě zatím nepanuje předvolební ruch, který většinou doprovází volby do národního parlamentu či městského zastupitelstva. Opoziční Demokratická strana oznámila, že kampaň mezi lidmi bude zatím vést hlavně o víkendech, a ani ostatní strany nejsou čilejší. Aby oslovily co nejvíce voličů, strany obvykle posílají své členy na městské trhy či další místa, kde se shromažďuje hodně lidí. Tento týden však v Římě politická agitace v ulicích byla takřka neviditelná. Volební mítinky největší strany pořádaly ve svých místních pobočkách, kam si ale většinou najdou cestu jen ti, kteří o své volbě už moc nepochybují.

To, že 8. a 9. června budou v Itálii volby, tak v italském hlavním městě připomínají nejvíce plochy na autobusech a tramvajích. Ze zadních částí věčně přeplněných římských autobusů se tak usmívají politici z prakticky celého volebního spektra – od premiérky Giorgii Meloniové po šéfy opozice Elly Schleinovou z Demokratické strany a Giuseppa Conteho z Hnutí pěti hvězd. Stručná volební poselství většinou doprovází výzva „napiš“. Na rozdíl od voleb do národního parlamentu, kde jsou zablokované kandidátky, totiž při hlasování do EP mohou udělovat Italové preferenční hlasy. A kandidáti jim připomínají, že tak mohou učinit napsáním jména či registrované přezdívky kandidáta na volební lístek.

Aby volby přiblížila prvovoličům, římská kancelář Evropského parlamentu uspořádala řadu debat mezi politickými lídry a mladými lidmi. Tento týden se studentům vyšších ročníků středních škol či nižší ročníků univerzit představili například šéf populistického Hnutí pěti hvězd Conte či bývalá eurokomisařka Emma Boninová, která kandiduje za liberální uskupení Spojené státy evropské, které prosazuje větší evropskou integraci. Někteří studenti své dotazy na politiky, které většinou znají jen z televizních obrazovek, četli a doháněla je lehká tréma.

Debat se však účastní lidé, kteří už většinou mají jistý zájem o politiku. Studenti oslovení ČTK před římskými středními školami většinou nevěděli, zda si během letního víkendu 8. a 9. června udělají čas, aby šli odevzdat svůj hlas. V předvolebním klání vnímají především souboj na dálku premiérky Meloniové, která vede kandidátky své strany Bratři Itálie v celé zemi, a šéfky opoziční Demokratické strany Schleinové, která kandiduje jen ve střední Itálii, kam spadá i Řím, a v ostrovním obvodu. „Chtěl bych, aby mi EU usnadnila odejít z této země,“ tvrdí Matteo, kterému bylo 18 let v dubnu a který plánuje svou budoucnost v zahraničí.

„Měli by nás nechat být,“ říká o Evropské unii taxikář Massimo. EU vnímá skrze snahy prosadit v Itálii větší konkurenci a otevřenější trhy. Proti těmto snahám taxikáři v celé Itálii stávkovali. Podobné výtky zaznívají i od provozovatelů placených plážích. Brusel už mnoho let tlačí Řím, aby na výhodné licence vypsal veřejné soutěže. K tomu se ale italské vlády, a to především ty s účastí pravicových stran, brání.

„Zatím nevidím, že by předvolební kampaň vyvolávala velké vášně,“ říká profesor na římské univerzitě LUISS a pařížské Sciences Po Marc Lazar, který pendluje mezi Itálií a Francií. Podle něj podobná situace panuje i ve Francii a řada evropských občanů stále vnímá Evropský parlament jako „instituci dost vzdálenou od jejich starostí“. Podle Lazara bude zajímavé, zda volební účast v Itálii klesne pod 50 procent. „To by bylo poprvé v historii voleb do EP v Itálii,“ poukázal vědec. Podle něj se však situace může změnit i pár dní před volbami, kdy strany zřejmě začnou ostřejší kampaň. Před pěti roky se tak například mobilizovali mladší voliči kvůli tématu ekologie.

Z novin by se mohlo zdát, že o výsledku voleb do EP v Itálii je už rozhodnuto. Málokdo pochybuje, že nejvíce hlasů dostane strana premiérky Meloniové Bratři Itálie (FdI). Druhá v pořadí by pak měla být Demokratická strana (PD). Dnešní průzkum zveřejněný deníkem Corriere della Sera ukazuje, že se nůžky mezi těmito dvěma stranami mírně sevřely. Sondáž, která je poslední před začátkem předvolebního moratoria, přisuzuje FdI 26,5 procenta preferencí a PD 22,5 procenta. Celá čtvrtina voličů se však rozhodne nejdříve týden před volbami, komu dá hlas, uvedl jeden z autorů ankety Nando Pagnoncelli. Mnoho skoků z jedné strany na druhou politického spektra ale nehrozí. V poměrném systému se většinou voliči rozhodují mezi podobně smýšlejícími stranami, dodává Pagnoncelli.

„Já bych k volbám šel,“ říká v jednom z baru na římské gay street rugbyový fanoušek Jonathan a přitaká mu zbytek skupinky jeho známých z |Britských ostrovů. Do italského hlavního města přicestovali na rugbyový turnaj Binghamův pohár, jehož cílem je podpora práv LGBT+ lidí v tomto sportu. Když se rozhodovalo v roce 2016 o setrvání Británie v EU, tak byli příliš mladí na to, aby hlasovali. A dnes s tím už podle svých slov nemohou nic udělat.

 

Doporučujeme

Tygr rozsápal muže v britském národním parku. Svědci popisují děsivé chvíle

Návštěva zoologického parku Yorkshire Wildlife Park nedaleko britského Doncasteru skončila tragédií. Muž, který se za dosud nevyjasněných okolností dostal do výběhu tygrů, byl jednou ze šelem napaden a na místě zemřel. Policie nyní vyšetřuje okolnosti neštěstí.

KOMENTÁŘ: Akciím už se daří čtyři roky v kuse. Mají se investoři bát blízkého pádu?

V pondělí 12. října 2026 uplynuly čtyři roky od začátku takzvaného býčího trhu na amerických akciích. Třebaže historické statistiky ukazují, že by se období růstu a lámání rekordů mělo chýlit ke konci, na trzích tomu nic nenasvědčuje. Jak dlouho vůbec takový tradiční býčí trh trvá?

Nobelovu cenu za ekonomii získali ekonomové Robert Hall a Michael Woodford

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali američtí vědci Robert E. Hall a Michael Woodford za výzkum mikroekonomických základů makroekonomické stabilizace. Dnes to oznámila Švédská královská akademie věd. Po týdnu tak skončilo vyhlašování letošních nositelů tohoto prestižního ocenění, kdy byli postupně zveřejňováni laureáti cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.

Klimatické změny ohrožují přirozené prostředí vorvaňů

Vorvani v jihozápadní části Indického oceánu mohou do konce století přijít o značnou část svého přirozeného prostředí. Rostoucí teploty mění podmínky v oceánu a ovlivňují oblasti, kde tito mořští savci nacházejí potravu. Nový výzkum zároveň odhalil místa, která by pro ně mohla zůstat důležitá i v budoucnu.

Ovce jako nástroj zastrašování. Izraelští osadníci útočí na Palestince a vyhánějí je z domovů

Násilí izraelských osadníků na okupovaném Západním břehu Jordánu stále častěji zasahuje palestinské pastevce a zemědělce. Podle Organizace spojených národů (OSN) letos došlo k více než 1600 incidentům. Rozšiřování osadnických farem připravuje místní rodiny o pastviny, stáda i domovy.

Moskva i Kyjev hlásí desítky sestřelených dronů, kterými v noci útočil nepřítel

Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo noční sestřelení 151 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony, anektovaným poloostrovem Krym a nad Černým mořem. O škodách nebo obětech se nezmiňuje. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Moskva v noci na dnešek na Ukrajinu vyslala 121 útočných dronů, z nichž 89 se podle předběžných údajů podařilo zneškodnit. Varovalo, že nálety pokračují.

Severní Korea opět provokuje. Odpálila několik balistických střel

Severní Korea v pondělí odpálila několik balistických raket, přičemž nejméně dvě z nich dopadly do Japonského moře mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska. Japonsko, USA i Jižní Korea úzce spolupracují na analýze startu a trajektorie letu. Pchjongjang totiž začátkem října uvedl, že otestoval nový typ balistické střely schopné měnit dráhu letu.

Trumpova dohoda s Ruskem o dodávkách nafty vyvolala odpor i mezi republikány

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice kvůli dohodě s Ruskem o dodávkách nafty. Proti jeho rozhodnutí se postavili nejen demokraté, ale také někteří republikáni. Podle nich dohoda porušuje americké zákony a pomáhá financovat ruskou válku na Ukrajině. Trump naopak tvrdí, že chce především snížit ceny pohonných hmot.

Húsíové znovu zaútočili na letiště v Rijádu. Během dvou dnů zemřelo 14 lidí

Mezinárodní letiště v saúdskoarabském Rijádu se během víkendu stalo terčem dvou smrtících útoků jemenských Húsíů. Při sobotním úderu zahynulo 13 lidí a více než 300 dalších utrpělo zranění. V neděli následoval další zásah, který si vyžádal jednu oběť a 11 zraněných. Húsíové varovali, že budou v útocích pokračovat, a vyzvali letecké společnosti i cestující, aby se vyhýbali saúdskoarabským letištím.

Akcie mobilních operátorů se propadly. Za výprodejem stojí plány SpaceX

Společnost SpaceX Elona Muska oznámila další významný krok k vytvoření vlastní mobilní sítě ve Spojených státech. Od investiční firmy Grain Management kupuje licence k využívání rádiových frekvencí, které mají umožnit kombinovat satelitní a pozemní mobilní připojení. Investoři na zprávu reagovali prudkým výprodejem akcií tradičních operátorů. Verizon, AT&T a T-Mobile přišly během jediného dne dohromady o přibližně 62 miliard dolarů tržní hodnoty.

Mezi Ukrajinou a Ruskem podle Trumpa začíná platit energetické příměří

Ve válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa s okamžitou platností začíná energetické příměří. Obě strany s ním souhlasily, tvrdí na své sociální síti Truth Social, kde také vyzývá, aby toto příměří nikdo neporušil. Trump žádné bližší podrobnosti neuvedl, a není tak zřejmé, co přesně má být součástí příměří. Brzy po jeho dnešním oznámení ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval o ruských útocích na energetická zařízení v Kyjevě a v Charkovské oblasti.

Projektily zasáhly v Hormuzském průlivu nejméně dva tankery za 24 hodin

Nejméně dva tankery v Hormuzském průlivu za posledních 24 hodin zasáhly neznámé projektily. Obě posádky jsou v bezpečí, informovala podle agentury Reuters britská agentura pro námořní bezpečnost UKMTO.

Ukrajina hlásí raněné v Dnipru a Slovjansku, napadla další datacentrum Jandeksu

Ruský dron zabil řidiče kamionu v Charkovské oblasti, sedm lidí zranily ruské bomby v Slovjansku na východě Ukrajiny. Čtyři raněné si v noci na dnešek vyžádal ruský útok na Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly úřady. Ukrajinské drony napadly další datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex), tentokrát ve Vladimiru. Kvůli útoku dronů hořelo na letišti v černomořském letovisku Soči. Jeden muž zahynul a dvě ženy byly zraněny při útocích dronů na západě Ruska, informoval gubernátor Brjanské oblasti Jegor Kovalčuk.

Polská policie má informace o možném atentátu na premiéra a ministra obrany

Polská policie získala informace o možném atentátu na premiéra Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze. Ministři vnitra a pro koordinaci tajných služeb Marcin Kierwiński a Tomasz Siemoniak proto nařídili zavést odpovídající opatření, oznámila dnes na sociální síti X mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Hrozba byla znepokojivější než ta předchozí, řekl televizi vládní mluvčí Adam Szlapka.

Největší kolonie tučňáků na světě přišla o dvě třetiny populace

Jedna z největších kolonií tučňáků na světě zaznamenala výrazný úbytek populace. Na antarktickém ostrově Zavodovski se počet tučňáků uzdičkových od roku 2011 snížil přibližně o dvě třetiny. Vědci za hlavní příčinu považují změnu klimatu, která ovlivňuje dostupnost jejich potravy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama