-6.3 C
Czech
Neděle 11. ledna 2026
Protext ČTKVolby do EP jsou v Římě vidět hlavně na zadních částech autobusů

Volby do EP jsou v Římě vidět hlavně na zadních částech autobusů

Ostrá kampaň před volbami do Evropského parlamentu zatím v Římě pořádně nezačala. Politické strany zřejmě šetří peníze i své členy a jediné, co viditelně připomíná volby, ve kterých Italové vyberou své europoslance, jsou polepy na zadních částech autobusů či na tramvajích. Podle politologů se však zájem ještě pravděpodobně zvýší, jak se bude hlasování blížit. Itálie volí 76 europoslanců, což je v EU třetí největší počet po Francii a Německu.

V Římě zatím nepanuje předvolební ruch, který většinou doprovází volby do národního parlamentu či městského zastupitelstva. Opoziční Demokratická strana oznámila, že kampaň mezi lidmi bude zatím vést hlavně o víkendech, a ani ostatní strany nejsou čilejší. Aby oslovily co nejvíce voličů, strany obvykle posílají své členy na městské trhy či další místa, kde se shromažďuje hodně lidí. Tento týden však v Římě politická agitace v ulicích byla takřka neviditelná. Volební mítinky největší strany pořádaly ve svých místních pobočkách, kam si ale většinou najdou cestu jen ti, kteří o své volbě už moc nepochybují.

To, že 8. a 9. června budou v Itálii volby, tak v italském hlavním městě připomínají nejvíce plochy na autobusech a tramvajích. Ze zadních částí věčně přeplněných římských autobusů se tak usmívají politici z prakticky celého volebního spektra – od premiérky Giorgii Meloniové po šéfy opozice Elly Schleinovou z Demokratické strany a Giuseppa Conteho z Hnutí pěti hvězd. Stručná volební poselství většinou doprovází výzva „napiš“. Na rozdíl od voleb do národního parlamentu, kde jsou zablokované kandidátky, totiž při hlasování do EP mohou udělovat Italové preferenční hlasy. A kandidáti jim připomínají, že tak mohou učinit napsáním jména či registrované přezdívky kandidáta na volební lístek.

Aby volby přiblížila prvovoličům, římská kancelář Evropského parlamentu uspořádala řadu debat mezi politickými lídry a mladými lidmi. Tento týden se studentům vyšších ročníků středních škol či nižší ročníků univerzit představili například šéf populistického Hnutí pěti hvězd Conte či bývalá eurokomisařka Emma Boninová, která kandiduje za liberální uskupení Spojené státy evropské, které prosazuje větší evropskou integraci. Někteří studenti své dotazy na politiky, které většinou znají jen z televizních obrazovek, četli a doháněla je lehká tréma.

Debat se však účastní lidé, kteří už většinou mají jistý zájem o politiku. Studenti oslovení ČTK před římskými středními školami většinou nevěděli, zda si během letního víkendu 8. a 9. června udělají čas, aby šli odevzdat svůj hlas. V předvolebním klání vnímají především souboj na dálku premiérky Meloniové, která vede kandidátky své strany Bratři Itálie v celé zemi, a šéfky opoziční Demokratické strany Schleinové, která kandiduje jen ve střední Itálii, kam spadá i Řím, a v ostrovním obvodu. „Chtěl bych, aby mi EU usnadnila odejít z této země,“ tvrdí Matteo, kterému bylo 18 let v dubnu a který plánuje svou budoucnost v zahraničí.

„Měli by nás nechat být,“ říká o Evropské unii taxikář Massimo. EU vnímá skrze snahy prosadit v Itálii větší konkurenci a otevřenější trhy. Proti těmto snahám taxikáři v celé Itálii stávkovali. Podobné výtky zaznívají i od provozovatelů placených plážích. Brusel už mnoho let tlačí Řím, aby na výhodné licence vypsal veřejné soutěže. K tomu se ale italské vlády, a to především ty s účastí pravicových stran, brání.

„Zatím nevidím, že by předvolební kampaň vyvolávala velké vášně,“ říká profesor na římské univerzitě LUISS a pařížské Sciences Po Marc Lazar, který pendluje mezi Itálií a Francií. Podle něj podobná situace panuje i ve Francii a řada evropských občanů stále vnímá Evropský parlament jako „instituci dost vzdálenou od jejich starostí“. Podle Lazara bude zajímavé, zda volební účast v Itálii klesne pod 50 procent. „To by bylo poprvé v historii voleb do EP v Itálii,“ poukázal vědec. Podle něj se však situace může změnit i pár dní před volbami, kdy strany zřejmě začnou ostřejší kampaň. Před pěti roky se tak například mobilizovali mladší voliči kvůli tématu ekologie.

Z novin by se mohlo zdát, že o výsledku voleb do EP v Itálii je už rozhodnuto. Málokdo pochybuje, že nejvíce hlasů dostane strana premiérky Meloniové Bratři Itálie (FdI). Druhá v pořadí by pak měla být Demokratická strana (PD). Dnešní průzkum zveřejněný deníkem Corriere della Sera ukazuje, že se nůžky mezi těmito dvěma stranami mírně sevřely. Sondáž, která je poslední před začátkem předvolebního moratoria, přisuzuje FdI 26,5 procenta preferencí a PD 22,5 procenta. Celá čtvrtina voličů se však rozhodne nejdříve týden před volbami, komu dá hlas, uvedl jeden z autorů ankety Nando Pagnoncelli. Mnoho skoků z jedné strany na druhou politického spektra ale nehrozí. V poměrném systému se většinou voliči rozhodují mezi podobně smýšlejícími stranami, dodává Pagnoncelli.

„Já bych k volbám šel,“ říká v jednom z baru na římské gay street rugbyový fanoušek Jonathan a přitaká mu zbytek skupinky jeho známých z |Britských ostrovů. Do italského hlavního města přicestovali na rugbyový turnaj Binghamův pohár, jehož cílem je podpora práv LGBT+ lidí v tomto sportu. Když se rozhodovalo v roce 2016 o setrvání Británie v EU, tak byli příliš mladí na to, aby hlasovali. A dnes s tím už podle svých slov nemohou nic udělat.

 

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama