Orel bělohlavý je jedním z amerických symbolů, jeho portrét je na státním znaku USA. Podle nejnovější studie se v organismu většiny těchto ptáků našel jed na hlodavce, informuje CNN.
Vědci zkoumali mršiny orlů bělohlavých a orlů skalních z celých Spojených států v období let 2014 až 2018, přičemž v organismu 82 procent ze 133 zkoumaných ptáků našli stopy antikolaguačních rodenticidů, tedy jedů na krysy. Studii zveřejnili ve vědeckém žurnálu Plos One. Ze 116 orlů bělohlavých bylo 96 vystaveno jedu, a ze sedmnácti orlů skalních jich bylo třináct.
Orel bělohlavý byl v šedesátých letech minulého století téměř vyhuben. Stal se často obětí lovců, ale také insekticidu DDT. Dostal se na seznam ohrožených druhů a v posledních dvanácti letech jeho populace vzrostla téměř čtyřikrát. Nyní jej ale ohrožuje právě jed proti hlodavcům. Vědci nejsou zatím schopni přijít na to, jak se jed do jejich organismu dostal. Částečně se tak mohlo stát díky lovení otrávených hlodavců. Myši a krysy tvoří velkou část jídelníčku těchto okřídlených predátorů.
„Přesný způsob, jak jsou orli vystaveni jedu, je zatím neznámý, ale zřejmě se tak děje kvůli jejich predátorským aktivitám,“ řekl autor studie Mark Ruder, hostující profesor na univerzitě v Georgii. Ve Spojených státech se jedy na hlodavce běžně používají na myši a krysy. Jed může podle něj ve zvířecím organismu přetrvat dlouhou dobu a může způsobovat vnitřní krvácení. Když takové krvácení vědci pozorují u ptáků, kteří nemají žádná další zranění, klasifikují příčinu úmrtí jako otravu jedem na krysy. Ze všech zkoumaných ptáků takto pošlo 4 % z nich.
Lidé by neměli trávit myši, míní vědec
„Studie ukázala, že zcela zbytečně zabíjíme jednoho z nejmajestátnějších ptáků,“ řekl profesor zoologie a evoluční biologie Scott Edwards, který se sám na studii nepodílel. Podle něj by lidé vůbec neměli zabíjet hlodavce těmito jedy ani jinými chemikáliemi.
„Lidé by měli pochopit, že když se tyto chemické látky dostanou do ekosystému, mohou smrtelně škodit dalším živočišným druhům, včetně našemu národnímu symbolu, orlu bělohlavému,“ uvedl Edwards. Také Ruder řekl, že za otravy těchto orlů mohou lidé. Většina ze zkoumaných orlů nicméně na otravu jedem na krysy přímo nezemřela. Podle něj je ještě potřeba další výzkum, který by odhalil případné negativní účinky jedu na zdraví těch ptáků, kteří jeho strávení přežijí.
Jeho hypotéza je taková, že jed se do organismu orla dostane po sežrání otrávených hlodavců, vědci ale ještě neví, jakým způsobem orli jed stráví. Až na to vědci přijdou, měly by se podle Rudera přijmout další regulace k ochraně divoké přírody. „My lidé bychom měli poznat a pochopit naši roli v ekosystému, a tomu přizpůsobit své chování,“ řekl vědec.
