České domácnosti ve třetím čtvrtletí letošního roku výrazně snížily spotřebu zemního plynu, zatímco jejich odběr elektřiny vzrostl. Celková spotřeba obou energií v Česku přesto meziročně stoupla. Výrazně se zvýšila také výroba elektřiny a její vývoz do zahraničí.
Spotřeba zemního plynu v českých domácnostech meziročně klesla o 14,1 procenta, zatímco odběr elektřiny vzrostl o 3,1 procenta. Vyplývá to ze statistik za třetí čtvrtletí roku 2026, které Energetický regulační úřad (ERÚ) zveřejnil v pátek 20. listopadu. Celková čistá spotřeba elektřiny v Česku dosáhla 13,6 terawatthodiny (TWh), což představuje meziroční nárůst o 3,2 procenta. Vyšší odběr zaznamenaly všechny sledované skupiny zákazníků, včetně podnikatelů a velkých průmyslových odběratelů.
Spotřebu plynu zvýšily pouze velké podniky
U zemního plynu byl vývoj odlišný. Přestože jeho celková spotřeba meziročně vzrostla o čtyři procenta na 10,1 TWh, za nárůstem stáli výhradně velkoodběratelé. Ti spotřebovali o 9,8 procenta více plynu než ve stejném období loňského roku. Střední odběratelé naopak snížili spotřebu o 8,4 procenta a maloodběratelé o pět procent.
K vyšší celkové spotřebě plynu přispěl především provoz paroplynové elektrárny Počerady. Ta v loňském roce od poloviny srpna do konce září nevyráběla, což se výrazně projevilo v meziročním srovnání. Průměrná teplota během letošního třetího čtvrtletí dosáhla 18 stupňů Celsia a byla o 1,3 stupně vyšší než před rokem.
Provozní zásoby v tuzemských zásobnících plynu byly na konci září meziročně nižší o 26,8 procenta. Množství plynu vstupujícího do české plynárenské soustavy se zároveň snížilo o 16,4 procenta.
Výroba elektřiny výrazně vzrostla
České elektrárny během třetího čtvrtletí vyrobily celkem 17,9 TWh elektřiny, tedy o 12,4 procenta více než před rokem. Díky vyšší produkci se zvýšil také čistý vývoz elektřiny do zahraničí. Rozdíl mezi exportem a importem dosáhl 3,1 TWh, což představuje meziroční nárůst o 82,5 procenta.
Největší podíl na výrobě měly nadále jaderné a parní elektrárny, které společně zajistily více než 77 procent elektřiny. Výroba v parních elektrárnách vzrostla o 19,4 procenta, u paroplynových zdrojů dokonce o 140,4 procenta.
Rostla také výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů. Fotovoltaické elektrárny vyrobily meziročně o 22,4 procenta více elektřiny a větrné elektrárny o 18,6 procenta více. Vodní elektrárny naopak kvůli letošnímu suchu zaznamenaly pokles výroby o 19,8 procenta. Celková energetická kapacita zařízení pro ukládání elektřiny dosáhla na konci září 3,2 gigawatthodiny (GWh), meziročně o 48,3 procenta více.


