EkologieVeřejnost je ke změnám klimatu apatická, přizpůsobuje se extrémům. Změňme způsob informování,...

Veřejnost je ke změnám klimatu apatická, přizpůsobuje se extrémům. Změňme způsob informování, navrhují vědci

Na podání záleží, ukázal výzkum amerických vědců z Kalifornské univerzity v Los Angeles a Princetonské univerzity. Našli způsob, jak prolomit dnešní stále častější klimatickou apatii. Změnit způsob informování. Veřejnost totiž spíše zaujmou reálné dopady změny klimatu na oblíbená nebo známá místa než obecné grafy o nárůstu teplot. Informuje o tom web Earth.

Rachit Dubey je profesorka komunikace a kognitivní psycholožka. V roce 2020 jí zaujal článek v deníku Vox o sílící klimatické apatii ve společnosti, a to navzdory rostoucím vědeckým důkazům spojujícím globální oteplování a intenzivnější, častější přírodní katastrofy se spalováním fosilních paliv.

Proč jsou lidé lhostejní? Dubey se rozhodla zjistit, zda spíše nepozorujeme přizpůsobivost na stále extrémnější podmínky. Ve své studii předkládala účastníkům různé typy dat o klimatických změnách týkající se fiktivních i skutečných míst. Zjistila, že veřejnost je skutečně apatická, protože si zvyká na nové extrémy a obecné grafy (třeba nárůst teplot od roku 1940 až 2020) je příliš nezajímají.

Pokud jde o efektivitu předávání informací, lhostejnost prolomí spíše informace o sezónním zamrznutí/nezamrznutí jezera než obecné grafy o globálním nárůstu teplot. Změna klimatu je tak mnohem „hmatatelnější“, vyplynulo z výzkumu.

Dát informacím osobní podtext

„Lidé se znepokojivě rychle přizpůsobují zhoršujícím se podmínkám životního prostředí,“ vysvětlila Dubey. „Když jsme použili stejná teplotní data pro danou lokalitu, ale prezentovali je drsnějším způsobem, tak to klimatickou apatii lidí prolomilo,“ dodala.

Upozornit na závažnost klimatických změn lze i informováním o tom, jak mění život v komunitách – třeba že už není možné provozovat aktivity jako bruslení nebo sáňkování, protože není led a tolik sněhu. Veřejnost to bude vnímat emotivněji.

Spojení ztráty milovaných míst a tradic může být dobrým motivátorem k zájmu o téma změny klimatu a touze prosadit změny, myslí si hlavní autorka studie Grace Liu. „Naše studie zdůrazňuje důležitost diskuse o klimatických změnách nejen z hlediska postupného zvyšování teploty, ale i konkrétních aspektů, a ukazuje, jak se život změnil,“ upozornila vědkyně.

Ona i její tým doufají, že tato zjištění inspirují ke změnám v informování veřejnosti tvůrce politik, novináře a všechny, kteří poskytují data o klimatických změnách.

Doporučujeme

Sophie Adenot jako první Francouzka vystoupila do volného vesmíru

Francouzská astronautka Sophie Adenot se zapsala do historie. Jako první Francouzka opustila Mezinárodní vesmírnou stanici a vydala se do volného prostoru. Společně s americkým kolegou Anilem Menonem pracuje na výměně důležité komunikační antény.

Kultovní komedie Deset důvodů, proč tě nenávidím míří na Broadway

Romantická komedie, která pomohla odstartovat kariéru Heatha Ledgera a Julie Stiles, dostane muzikálovou podobu. Tvůrci nyní oznámili datum prvního představení i složení hlavního kreativního týmu.

V londýnském královském parku zaútočil jelen na člověka. Strážci museli zvíře zastřelit

Jelen v londýnském Richmond Parku zranil muže, který si v parku dělal piknik. Zvíře následně museli strážci zastřelit, protože ohrožovalo návštěvníky. Správci parku zároveň varují veřejnost, aby jeleny nekrmila a nepřibližovala se k nim.

Menšík a Nosková postoupili v Cincinnati do osmifinále

Čeští tenisté slavili na turnaji v Cincinnati dvě vítězství. Jakub Menšík přehrál Australana Rinkyho Hijikatu 6:3, 6:4 a Linda Nosková zdolala Dánku Claru Tausonovou 7:6, 6:2. Jiří Lehečka naopak podlehl Francouzi Arthuru Filsovi 1:6, 7:6, 3:6. Pozornost poutal také společný návrat Sereny a Venus Williamsových.

Na moskevský region mířilo přes 600 dronů, uvedl starosta ruské metropole

Na moskevský region útočilo v noci na dnešek 620 dronů, uvedl podle agentury AFP starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Ruská protivzdušná obrana podle něj přes 180 bezpilotních prostředků v oblasti hlavního města zničila, zraněni byli tři lidé.

Kanada se snaží na poslední chvíli odvrátit americká cla

Kanada se na poslední chvíli snaží odvrátit nová americká cla, která mají vstoupit v platnost už ve středu. Vyjednavači obou zemí vedou ve Washingtonu intenzivní rozhovory, dohoda ale zatím nevznikla. Premiér Mark Carney označil jednání za velmi citlivá a odmítl zveřejňovat podrobnosti.

Hamás podle AFP potvrdil dodržování mírové dohody v Gaze, Izrael ji zatím odmítá

Teroristická organizace Hamás dnes podle agentury AFP potvrdila, že bude dodržovat mírovou dohodu v Pásmu Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však dohodu, která má zahájit druhou fázi plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy, odmítá, připomíná agentura. V pondělí uvedl, že hodlá pokračovat v útocích na dosavadními boji zpustošenou oblast.

Mořské želvy na Floridě překonaly rekord v počtu hnízd

Na floridských plážích letos vzniká rekordní množství hnízd mořských želv. Karety obecné se rozmnožují ve vyšších počtech než kdy dříve, ochránci přírody ale upozorňují, že jejich návrat z kritického stavu ještě není u konce. Budoucnost populací navíc může ovlivnit oslabování ochrany ohrožených druhů ve Spojených státech.

Pokus o převzetí Hugo Boss nevyšel. Frasers přesto získala téměř polovinu firmy

Britská maloobchodní skupina Frasers Group zvýšila svůj podíl v německé módní společnosti Hugo Boss téměř na 48 procent. Nabídka na úplné převzetí však nezískala dostatečnou podporu ostatních akcionářů.

Hasičí se na východě Belgie snaží obklíčit nejhorší lesní požár v dějinách země

Hasiči, kteří na východě Belgie bojují s nejhorším lesním požárem v historii země, doufají, že se jim dnes podaří zasaženou lokalitu definitivně uzavřít tak, aby se oheň nemohl dál šířit. Požár v belgickém regionu Hautes Fagnes v blízkosti německých hranic od pátku spálil přibližně 3000 hektarů přírodního parku a stále se jej nepodařilo dostat plně pod kontrolu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní úřady.

Americký torpédoborec zůstal v Jihočínském moři čtyři dny bez proudu

Americký raketový torpédoborec USS Benfold zůstal koncem července čtyři dny bez elektřiny v Jihočínském moři. Technická závada vyřadila nejen pohon plavidla, ale také klimatizaci, toalety, kuchyň a zásobování pitnou vodou. K incidentu došlo v době, kdy sílí obavy z tlaku na americké námořnictvo kvůli válce s Íránem a dalším globálním závazkům.

Sýrie obvinila Izrael z útoku na vojenské letiště v syrském Idlibu

Sýrie obvinila Izrael z útoku na opuštěné vojenské letiště Abú Zuhúr na severozápadě země v provincii Idlib, kde se nacházejí ozbrojené složky ministerstva obrany. Uvedl to podle agentury AFP blíže neupřesněný vojenský zdroj citovaný syrskou stanicí Al-Ichbáríja.

Ruský opoziční politik dostal 11 let vězení za kritiku války

Ruský opoziční politik Lev Shlosberg dostal trest 11 let a jeden měsíc v trestanecké kolonii. Soud ho uznal vinným z diskreditace armády a šíření údajně nepravdivých informací o válce na Ukrajině. Shlosberg vinu odmítá a tvrdí, že jde o politický proces.

Při ruském útoku v Charkovské oblasti zemřelo nejméně deset lidí

Při ruském raketovém útoku v obci Pečenihy v ukrajinské Charkovské oblasti zahynulo nejméně deset lidí, uvedl náčelník oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov. Dalších osm osob bylo podle něj zraněno, poškozeno bylo deset rodinných domů. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.

Vybombardujeme je, vyhrožuje Trump spojenci USA Ománu

Americký prezident Donald Trump odmítl prodloužit prozatímní dohodu s Íránem a prohlásil, že Teherán nepřistoupí na podmínky, které podle něj mohou ukončit válku. Zároveň pohrozil bombardováním Ománu, pokud bude podle něj překážet jednáním o obnovení dopravy v Hormuzském průlivu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama