Spojené království se zavázalo bránit Švédsko, pokud by se země stala terčem útoku. Britský předseda vlády Boris Johnson a švédská premiérka Magdalena Andersson podepsali u Stockholmu dohodu o bezpečnostních zárukách. Informuje o tom BBC, Al-Džazíra a další.
Dohoda byla podepsána ve středu. Švédsko a Finsko zvažují, zda se připojí k NATO po ruské invazi na Ukrajinu, která se uskutečnila 24. února.
Švédská premiérka uvedla, že Rusko zvýší svou „vojenskou přítomnost v tomto regionu, pokud Švédsko a/nebo Finsko zašlou žádost“.
V případě podání žádosti bude existovat přechodné období trvající od okamžiku podání žádosti do doby, než ji ratifikují parlamenty všech 30 členů NATO.
Později se očekává, že Johnson přijme podobný obranný závazek ve Finsku, kde se setká s prezidentem Saulim Niinistem, uvádí Al-Jazeera.
Dohoda „posílí obranu severní Evropy tváří v tvář obnoveným hrozbám“, uvedl Johnson v prohlášení. Dodal, že dokument „je symbolem věčného ujištění o pomoci mezi našimi národy“.
„Nejedná se o krátkodobé provizorium. Jde o dlouhodobý závazek k posílení vojenských vazeb a globální stability a k posílení obrany Evropy pro další generace,“ uvedl Johnson v prohlášení.
Finsko má s Ruskem společnou pozemní hranici dlouhou 1 340 km.
Putin je tyran, prohlásil Johnson
„Ať už v případě katastrofy nebo vojenského útoku. To, co dnes říkáme, je, že na žádost druhé strany bychom jí přišli na pomoc,“ řekl Johnson na společné tiskové konferenci. Válka na Ukrajině je podle něj „krvavým tažením ruského prezidenta Vladimira „Putina proti suverénnímu národu“.
Andersson uvedla: „Putin si myslel, že nás rozdělí, ale dosáhl pravého opaku. Stojíme tu dnes jednotnější než kdy jindy.“
Johnson se s premiérkou setkal v Harpsundu, venkovském útočišti švédských předsedů vlády. Nachází se asi 90 km jihozápadně od Stockholmu.
Johnson o Putinovi prohlásil, že je „tyranem 21. století“. Během své jednodenní návštěvy rovněž nabídl zvýšení nasazení britských vojáků a vojenských prostředků v regionu.
Spojené království již v oblasti Baltského moře působí v rámci Společných expedičních sil. To tvoří 10 severoevropských států: Švédsko, Finsko, Dánsko, Estonsko, Island, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a Norsko spolu se Spojeným královstvím.
V roce 2017 se Švédsko a Finsko připojily k vojenským silám rychlé reakce pod britským vedením. Ty jsou navrženy tak, aby byly flexibilnější a reagovaly rychleji než NATO. Využívají standardy a doktrínu NATO, takže mohou působit ve spojení s NATO, OSN nebo jinými mnohonárodními koalicemi. Síly jsou plně funkční od roku 2018 a uskutečnily řadu cvičení samostatně i ve spolupráci s NATO.
