Planeta Země se přibližuje „klimatické nouzi“. Při současném tempu ohřívání atmosféry brzy překročí podle nejnovější analýzy šest „zlomových bodů“. Jakmile se spustí jeden z nich, vytvoří kaskádu katastrof, jako je nenávratná ztráta ledovců nebo odumření korálových útesů. Pokračovat budou nehledě na to, zda se lidstvu podaří ohřívání planety zastavit. Informoval o tom server BBC a The Guardian.
Vědci v nejnovější analýze uveřejněné serverem Science popsali současná rizika související s tempem ohříváním planety Země. Založili ji na důkazech uvedených v nejméně 200 výzkumech publikovaných od roku 2008. Na jejich základě určili šest „zlomových bodů“, dopady jejich překročení a odhady příslušných časových milníků. Podle nich se totiž svět řítí k bodu, od kterého nastane „klimatická nouze“ a naruší se základní přírodní systémy. Informoval o tom server BBC.
Mezi šest klíčových „zlomových bodů“ pak patří kolaps ledovců v Grónsku a Západní Antarktidě. Další z nich je selhání cirkulace oceánů v polárním regionu Severního Atlantiku, náhlé tání permafrostu, tedy trvale zmrzlé země, na severu planety nebo ztráta ledovců v Barentsově moři. Kromě toho by také odumřely korálové útesy v nízkých zeměpisných šířkách. „Planeta Země opustila bezpečný klimatický stav o asi 1 stupeň Celsia,“ uzavřela studie podle serveru The Guardian.
Rizika definovaná vědci se mají zhoršovat s každou desetinou stupně, o kterou se planeta ohřeje. Výzkumnici zároveň už nyní určili, že se Země oteplí ze současných 1,1 na 1,8 stupně Celsia, a to bez ohledu na to, zda lidstvo dodrží v současnosti vytyčené klimatické cíle. Taková teplota by však znamenala kolaps ledovců i odumření pro život klíčových korálových útesů. Narušila by také déšť důležitý pro produkci potravin a způsobila by ještě vyšší emise oxidu uhličitého.
Pokud planeta Země překročí jeden zlomový bod, spustí se lavina přírodních katastrof
Pro „zlomové body“ je také podle vědců charakteristické, že spustí lavinu dalších katastrof. Stačí tak, že se spustí jeden z nich, který popostrčí další a spustí tím řetězec nenávratných změn. Jakmile jednou začnou, nebude navíc záležet na tom, zda se oteplování planety Země ještě zastaví, nebo ne. Pokračovat budou i nadále.
Dohromady pak vědci identifikovali asi 16 kritických bodů, ke kterým se planeta může přiblížit na časové škále od pár let až po století. Myšlenku „klimatických zlomových bodů“ pak poprvé před dvěma dekádami představil vědecký Mezivládní panel klimatické změny fungující pod Organizací spojených národů.
We are IN the age of consequences.
— Rupert Read 🌍 (@GreenRupertRead) September 9, 2022
What will YOU do to soften the blow?: https://t.co/t2OeEBIOOA
Klimatickou změnu pak lidstvo pociťuje už v současnosti. Například Grónsko a Antarktida nyní ztrácí led šestkrát rychleji než před 30 lety. Ledový povrch Grónska se navíc zmenšuje posledních 25 let. Letos v létě také státy po celém světě čelily čím dál většímu suchu, vedru a intenzivnějším požárům nebo potopám.
Potřebné politické kroky nutné ke změně současného stavu planety však zastínila válka na Ukrajině a současná energetická krize. Státy by však podle vědců mohly začít jednat ve chvíli, kdy si uvědomí dopad klimatické změny na jejich ekonomiku. „Nová analýza podtrhuje důležitost cíle Pařížské dohody udržet globální oteplování pod 1,5 stupně Celsia,“ okomentoval situaci hlavní autor studie Dr David Armstrong McKay.
