ZajímavostiVědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč

Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč

Vědci poprvé na světě vedli „konverzaci“ s velrybou. Nyní se snaží zjistit, co si tito savci vlastně povídají. Jejich setkání by totiž mohlo být prvním krokem ke komunikaci s jinou než lidskou inteligencí, napsala BBC.

V roce 2021 u pobřeží jihovýchodní Aljašky šestičlenný tým přehrál nahrávku pozdravného volání keporkaka pomocí podvodního reproduktoru. Byli ohromeni, když jim další keporkak, kterého pojmenovali Twain, odpověděl konverzačním způsobem.

„Je to jako zažít jiný svět. Slyšíte, jak se vynořují na hladinu. Pak se ozve velký nádech, vidíte je a jsou všichni pohromadě jako skupina. Je to prostě neuvěřitelné,“ říká Josie Hubbardová, odbornice na chování zvířat, která si v současné době dělá doktorát na Kalifornské univerzitě.

Hubbardová byla na výzkumné lodi, která plula s vypnutými motory v kanálu Frederick Sound na Aljašce, když se poprvé setkala s keporkaky. „Podle předpisů musíte zastavit několik set metrů (od nich) a vypnout motor,“ řekla vědkyně. Vzácně se podle ní stane, že se tito kytovci přiblíží. V tomto případě 38letý Twain skutečně připlul k lodi a pokračoval v kroužení kolem plavidla po dobu 20 minut.

Vědkyně je členkou výzkumného týmu Search for Extraterrestrial Intelligence (SETI), který doufá, že pochopí složitost komunikace a inteligenci keporkaků. Hubbardová na horní palubě nevnímala práci zvukařů, která probíhala pod hladinou. V podpalubí Brenda McCowanová vysílala nahraný velrybí zpěv přes podvodní reproduktor. Když se Twain konečně vzdálil, Hubbardová seběhla dolů a našla tam vzrušenou skupinku. Zjistila, že Twain se „ozval“ a navázal „rozhovor“, který trval celých 20 minut.

Dlouhé, rytmické a neustále se vyvíjející velrybí písně se mohou rozléhat po oceánských dnech. Povídají si pískáním a pulzováním nebo pomocí echolokace malují obrazy svého podmořského světa.

Velryby okouzlují lidi už po staletí. Vykazují totiž dlouhý seznam chování podobného lidskému. Spolupracují mezi sebou i s jinými druhy. Navzájem se učí užitečným dovednostem, starají se o svá mláďata a hrají si. Na rozdíl od lidí však u velryb není dominantním smyslem zrak, ale sluch. Ponořte se 200 metrů pod hladinu oceánu a dostanete se mimo dosah světla. Na druhou stranu se zvuk může ve vodě pohybovat dál a rychleji než ve vzduchu.

Kytovci z podřádu kosticovců, včetně keporkaků či plejtváků obrovských, mají vyvinutý jedinečný hrtan, který jim umožňuje vydávat zvuky o velmi nízké frekvenci, které se mohou šířit na obrovské vzdálenosti. Naproti tomu podřád ozubených, který zahrnuje vorvaně, delfíny, sviňuchy a kosatky, patří mezi nejhlasitější živočichy na Zemi a ke komunikaci používá ultrarychlé cvakání, které mu slouží k echolokaci, aby „viděl“ svůj svět, a také jemné pulzy a pískání.

Kytovci se vyvíjeli více než 50 milionů let. Na zvuky spoléhají při vzájemné komunikaci, navigaci, hledání partnerů a potravy, obraně svých teritorií a zdrojů a při vyhýbání se predátorům. Jejich mláďata žvatlají podobně jako ta lidská, o některých se předpokládá, že mají jména, a skupiny z různých částí oceánu mají regionální dialekty. Velryby byly slyšeny, jak napodobují dialekty cizích skupin – a o některých se dokonce předpokládá, že se pokoušejí o lidskou řeč.

Zpěvy keporkaků jsou považovány za jedny z nejsložitějších v živočišné říši. První nahrávku pořídil v roce 1952 inženýr amerického námořnictva Frank Watlington. Téměř o 20 let později si mořský biolog Roger Payne všiml, že tato volání jsou uspořádána do opakujících se vzorců. To změnilo chápání velrybích vokálů a podnítilo zájem, který vedl k desetiletím výzkumu.

Výzkumný tým SETI doufá, že rozluštění komunikace velryb by mohlo pomoci porozumět mimozemšťanům, pokud se s nimi lidé setkají. Skupina předpokládá, že velrybí zvuky obsahují složitá inteligentní sdělení podobná jazykům, které používají lidé nebo potenciálně mimozemšťané. Podle McCowanové je však lidské chápání velrybí komunikace stále ještě v plenkách.

O více než 8000 kilometrů dál skupina odborníků na umělou inteligenci a zpracování přirozeného jazyka, kryptografů, lingvistů, mořských biologů, expertů na robotiku a podmořských zvukařů doufá, že využije AI k rozluštění konverzace vorvaňů.

Projekt CETI (Cetacean Translation Initiative), zahájený v roce 2020 pod vedením mořského biologa Davida Grubera, nepřetržitě nahrává skupinu velryb u pobřeží ostrova Dominika v Karibiku pomocí mikrofonů na bójích, robotických ryb a štítků připevněných na zádech velryb.

Vorvani, kteří mají největší mozek ze všech živočichů, se shromažďují na hladině oceánu v rodinných skupinách a dorozumívají se pomocí sekvencí cvaknutí podobných morseovce.

„Je pro nás obtížné nahlédnout do jejich světa, kromě těchto velmi krátkých interakcí na hladině. Je to tak jedinečný, jemný tvor a děje se toho tolik,“ říká Gruber. „Pokaždé, když se podíváme, najdeme v jejich komunikaci hlubší složitost a strukturu,“ dodal. Věří, že se lidstvo dostává do bodu technologického pokroku, který znamená, že by mohlo velrybí komunikaci dekódovat.

Data shromážděná Grubnerovým týmem byla zpracována pomocí algoritmů strojového učení k detekci a klasifikaci cvaknutí, přičemž výsledky mají být zveřejněny letos.

Gruber doufá, že výzkum projektu CETI posílí vztah lidí k přírodě. „Umělá inteligence by nám mohla umožnit pochopit komunikační systémy mnoha jiných forem života na mnohem hlubší úrovni. Myslím, že by bylo pro svět dobré, kdybychom skutečně naslouchali – kdybychom se hluboce zajímali o to, co nám velryby říkají,“ uzavřel.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama