Ve Venezuele vyšli do ulic příznivci opozice i vlády autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Stalo se tak den před prezidentskou inaugurací, kdy se úřadu chtějí ujmout Maduro i opoziční kandidát Edmundo González Urrutia. Poprvé po několika měsících se na veřejnosti objevila opoziční vůdkyně María Corina Machado, napsala agentura AFP. Krátce po svém vystoupením byla podle svých spolupracovníků zadržena.
V metropoli i dalších venezuelských městech je v posledních dnech patrná silnější přítomnost policie, armády i provládních polovojenských oddílů. „Nemáme strach,“ skandovaly tisíce lidí na shromáždění pořádaném opozicí v Caracasu. Opozice protesty svolala i v dalších venezuelských městech, například ve státě Zulia na severu země proti odpůrcům vlády zasáhla policie, napsala agentura EFE.
BREAKING:
— Visegrád 24 (@visegrad24) January 9, 2025
Venezuelans are taking to the streets across the country in huge protests against Maduro.
The dictator’s inauguration is tomorrow after falsifying the election.
His plan could be derailed by elected Pres. Gonzáles returning to 🇻🇪 from exile to take the oath tomorrow pic.twitter.com/XqG8ME9tIu
K protestům se přidala hlavní opoziční vůdkyně Machado, která se poprvé od srpna ukázala na veřejnosti na shromáždění v Caracasu, napsala agentura AP. Demonstranti jí tleskali, ovšem po odjezdu z demonstrace ji provládní síly „násilně zadržely“, uvedli podle agentur spolupracovníci Machado. Ta se svými příznivci v uplynulých měsících komunikovala jen přes sociální sítě.
V hlavním městě se konalo i shromáždění stoupenců vlády. „Přísahám s Madurem,“ skandovali účastníci akce, kterých bylo podle médií rovněž několik tisíc. Autoritářský prezident by měl složit prezidentskou přísahu v pátek odpoledne SEČ před parlamentem kontrolovaným vládními stranami.
Madura za vítěze voleb označily oficiální orgány, které jsou pod silným vlivem vlády. Nezveřejnily přitom úplné ani detailní výsledky voleb, za což čelí kritice z Brazílie, Kolumbie či Evropské unie. Opozice na základě zápisů ze zhruba 80 procent volebních místností tvrdí, že vyhrál její kandidát González. Toho považují za zvoleného prezidenta Spojené státy či Argentina. Evropská unie neuznala Madurovo vítězství, současně však neoznačila Gonzáleze za zvoleného prezidenta.
González uprchl v září do Španělska a dlouho sliboval, že se vrátí do Venezuely, aby se ujal úřadu. Není ovšem jasné, zda se tak stane. „Brzy se uvidíme v Caracasu na svobodě,“ vzkázal včera svým příznivcům. Kvůli obavám z represí se řada opozičních lídrů, kteří zůstali ve Venezuele, skrývá před úřady.
Maduro a jeho vláda dojednali s opozici podmínky konání voleb ve snaze dosáhnout mezinárodního uznání a zrušení západních sankcí. Opozice, která tvrdila, že vláda dohody porušuje, se hlasování zúčastnila a vládu vyzvala k předání moci.
Podle analytiků volby ukázaly, že podpora Madura mezi Venezuelci je oslabená a že se vláda musí čím dál více opírat o bezpečnostní složky a armádu. Ty zatím zůstaly věrné nástupci levicově populistického prezidenta Huga Cháveze. Úřady zakročily proti demonstracím po červencových volbách, což si vyžádalo skoro tři desítky mrtvých. Zadrženo bylo na 2500 lidí, většinu úřady v posledních týdnech propustily na svobodu.
