4.1 C
Czech
Pondělí 8. prosince 2025
ZprávyV USA skončila platnost nařízení 42 umožňujícího snazší vracení migrantů

V USA skončila platnost nařízení 42 umožňujícího snazší vracení migrantů

Ve Spojených státech v noci na dnešek skončila platnost takzvaného nařízení 42, které s příchodem pandemie covidu-19 zavedla předchozí vláda a které umožňovalo odmítat většinu migrantů na hranici s odkazem na ochranu veřejného zdraví. Současná vláda prezidenta Joea Bidena se rozhodla nahradit opatření novou sadou pravidel omezující možnost žádat na hranici o azyl. Vývoj přináší vlnu soudních bitev a část nové politiky dočasně zablokoval federální soudce na Floridě.

Změnu imigračních pravidel podle amerických médií provází na hranici s Mexikem rekordní příliv migrantů, kteří v USA hledají útočiště před chudobou a násilím. Počty zaznamenaných pokusů nelegálně vstoupit na americkou půdu se tento týden dostaly i nad 10.000 za den. Mnozí lidé zřejmě doufají, že se zavedením nových pravidel budou mít v USA větší šanci na přijetí, Bidenova vláda však zdůrazňuje, že navzdory ukončení drastického pandemického opatření hranice není otevřená.

Nařízení 42 přestalo platit o půlnoci východoamerického času (dnes v 06:00 SELČ). Americká unie občanských práv (ACLU) se krátce předtím obrátila na soud s tvrzením, že nová opatření porušují americké zákony i mezinárodní dohody. Unie prohlašuje, že nová pravidla připomínají ta vydaná Bidenovým republikánským předchůdcem Donaldem Trumpem. Organizacím pro lidská práva se Trumpova nařízení dařilo soudní cestou úspěšně blokovat a ACLU o totéž požádala kalifornského soudce i nyní.

Další část soudních sporů se mezitím odehrává na Floridě, kde Bidenovy plány opakovaně napadá vláda republikánského guvernéra Rona DeSantise. Soudce Thomas Wetherell jí v noci na dnešek vyhověl, když dočasně zakázal pohraničníkům propouštět zadržené migranty bez předvolání k imigračnímu soudu. Federální ministerstvo pro vnitřní bezpečnost uvedlo, že verdikt může vytvořit nebezpečné podmínky v detenčních centrech, ovšem dodalo, že se jím hodlá řídit.

Bidenova vláda chce místo nařízení 42 zavést soubor programů a pravidel, které podle ní odradí migranty od nelegálního překračování hranice a zároveň vytvoří nové „legální cesty“ do USA. Plán reaguje na dlouhodobé kapacitní problémy amerického imigračního systému či aktivity převaděčů, zároveň jej lze chápat i jako odpověď Republikánské straně, která administrativu prezidenta zvoleného za Demokratickou stranu neustále obviňuje z politiky „otevřených hranic“. Biden však nyní čelí i kritice z vlastních řad, neboť v předvolební kampani se ostře vymezoval vůči tvrdé imigrační politice svého předchůdce, zatímco teď sám omezuje právo žádat o azyl.

Podle nových pravidel mohou o azyl na mexicko-americké hranici žádat jen ti, kteří při přechodu bezpečnou zemí podali žádost tam a byli odmítnuti. Výjimku z tohoto pravidla mají mimo jiné nezletilí bez doprovodu či lidé v bezprostředním ohrožení. Schůzku s imigračním úředníkem si přitom běženci musejí sjednat předem prostřednictvím mobilní aplikace.

Dále Bidenova vláda oznámila programy, které by lidem umožňovaly žádat o azyl přímo ve vybraných zemích Střední a Jižní Ameriky. Imigrační centra ohlášená v případě Kolumbie či Guatemaly se však teprve chystají a azylový program pro Venezuelu, Kubu či Haiti se vztahuje pouze na osoby se „sponzorem“ žijícím v USA, uvedl tento týden deník The New York Times (NYT). Kromě toho se již delší dobu objevují svědectví o problémech se zmíněnou mobilní aplikací, která podle uživatelů často nefunguje a nabízí nedostatečný počet termínů.

Mluvčí amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost Marsha Espinosová nová pravidla Bidenovy vlády hájila a uvedla, že jejich snahou je „přimět migranty využívat legální cesty“ místo nezákonných přechodů hranic. Biden pak tento týden varoval, že situace na hranici bude nějakou dobu „chaotická“.

Ve čtvrtek se pokusily překročit mexicko-americkou hranici tisíce migrantů. Někteří se snažili přelézt zeď, jiní byli vidět, jak se brodí přes řeku Rio Grande až po bradu ve vodě. Mnozí nesli nad hlavou malé dítě a tašky s majetkem, uvedla agentura Reuters. Velitel pohraniční stráže Raul Ortiz podle BBC uvedl, že podél jižní hranice Spojených států v současnosti čeká na překročení hraniční čáry kolem 60.000 lidí.

Podle deníku The Washington Post měli američtí pohraničníci tento týden ve svých zařízeních u hranice s Mexikem přes 25.000 migrantů, což je asi trojnásobek kapacity systému. Bidenova vláda trvá na tom, že její strategie situaci časem zlepší, reportérka NYT Miriam Jordanová však byla v úterním rozhovoru skeptická. „Jakékoli skutečné řešení ve finále musí přijít z Kongresu, protože náš imigrační systém je rozbitý,“ uvedla.

Reklama

Doporučujeme

Po ruských vzdušných útocích hlásí Charkovská a Černihivská oblast čtyři mrtvé

Dohromady čtyři mrtvé dnes hlásí ukrajinské úřady po ruských vzdušných útocích. V Charkovské oblasti ostřelování podle regionální policie nepřežili tři lidé, v Černihivské oblasti byl zabit jeden člověk, informovala agentura AP. Ruské síly zasáhly také Poltavskou oblast a rozsáhlému útoku čelilo například město Kremenčuk.

Kreml uvítal, že Trump ve strategickém dokumentu neoznačil Rusko za hrozbu

Moskva vítá novou bezpečnostní strategii Spojených států, která nehovoří o Rusku jako o přímé hrozbě. Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který označil dokument volající po "strategické stabilitě" USA s Ruskem za pozitivní krok.

Zelenskyj telefonoval s týmem Trumpa. A Rusko vzápětí zaútočilo

Rusko v noci znovu zaútočilo na ukrajinská města – jen několik hodin po oznámení prezidenta Volodymyra Zelenského, že vedl „velmi konstruktivní“ telefonický rozhovor s vyjednávacím týmem Donalda Trumpa. Ten následoval po třídenních jednáních na Floridě zaměřených na hledání cesty k ukončení války.

Korupce i během války: Jak měl Kyjev oslabovat dohled nad státními firmami

Ukrajinská vláda v uplynulých čtyřech letech systematicky oslabovala dohled nad státními podniky financovanými ze zahraniční pomoci, což mělo za následek, že korupce na Ukrajině bujela i během války s Ruskem. Vyplývá to z vyšetřování deníku The New York Times (NYT) založeného na dokumentech a rozhovorech s přibližně 20 ukrajinskými a západními představiteli.

Počet obětí dronových náletů připisovaných súdánským povstalcům vzrostl na 79

Počet obětí čtvrtečních náletů bezpilotních letounů na jihu Súdánu vzrostl na 79, včetně 43 dětí. Novou bilanci dnes potvrdily úřady, které v místě odstraňují výpadky komunikace, napsala agentura AFP. Dronové údery, jež zasáhly školku, nemocnici a záchranáře, svědkové připisují polovojenským Jednotkám rychlé podpory (RSF). Ty už dva a půl roku bojují se súdánskou armádou, kvůli čemuž dodnes zemřely desetitisíce lidí. Útoky odsoudil Dětský fond OSN (UNICEF) i Africká Unie, podle jejíhož šéfa zemřelo přes 100 lidí.

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč a kontroluje situaci

Skupina vojáků oznámila dnes ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. Agentura AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a kontroluje situaci. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS).

Čínské stíhačky namířily na japonský letoun radar navádějící střely, tvrdí Tokio

Čínské armádní stíhačky během letu nad mezinárodními vodami dvakrát namířily na japonský letoun radar navádějící střely před palbou, oznámil podle agentur Reuters a AFP japonský ministr obrany. Tokio kvůli incidentu, který označuje za provokaci, protestovalo u čínských úřadů. Peking uvedl, že se letoun nebezpečně přiblížil ke cvičení čínského námořnictva. Sporná událost může dále vyostřit vztahy obou zemí, které jsou velmi napjaté od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové, jež Peking pobouřila slovy o možné japonské reakci na napadení Tchaj-wanu Čínou.

Požár v populárním indickém letovisku zabil desítky lidí

Noční zábava v indickém státě Goa, oblíbeném letovisku na pobřeží Arabského moře, se během pár minut změnila v tragédii. V rušném klubu Birch by Romeo Lane vypukl po půlnoci mohutný požár, který podle úřadů zabil 25 lidí. Většina obětí patřila k personálu, mezi mrtvými jsou ale i turisté.

Hegseth oznamuje konec „utopického idealismu“ americké politiky

Americký ministr obrany Pete Hegseth ostře přepsal zásady americké zahraniční a bezpečnostní politiky. V projevu na Reaganově fóru vyhlásil konec poválečného idealismu, slíbil tvrdší realismus a vyslal signál spojencům, že USA čekají na jejich větší aktivitu. Zároveň bránil kontroverzní vojenské akce v Karibiku, které si vyžádaly desítky obětí a vyvolaly debatu o jejich legalitě.

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama