ZprávyV USA skončila platnost nařízení 42 umožňujícího snazší vracení migrantů

V USA skončila platnost nařízení 42 umožňujícího snazší vracení migrantů

Ve Spojených státech v noci na dnešek skončila platnost takzvaného nařízení 42, které s příchodem pandemie covidu-19 zavedla předchozí vláda a které umožňovalo odmítat většinu migrantů na hranici s odkazem na ochranu veřejného zdraví. Současná vláda prezidenta Joea Bidena se rozhodla nahradit opatření novou sadou pravidel omezující možnost žádat na hranici o azyl. Vývoj přináší vlnu soudních bitev a část nové politiky dočasně zablokoval federální soudce na Floridě.

Změnu imigračních pravidel podle amerických médií provází na hranici s Mexikem rekordní příliv migrantů, kteří v USA hledají útočiště před chudobou a násilím. Počty zaznamenaných pokusů nelegálně vstoupit na americkou půdu se tento týden dostaly i nad 10.000 za den. Mnozí lidé zřejmě doufají, že se zavedením nových pravidel budou mít v USA větší šanci na přijetí, Bidenova vláda však zdůrazňuje, že navzdory ukončení drastického pandemického opatření hranice není otevřená.

Nařízení 42 přestalo platit o půlnoci východoamerického času (dnes v 06:00 SELČ). Americká unie občanských práv (ACLU) se krátce předtím obrátila na soud s tvrzením, že nová opatření porušují americké zákony i mezinárodní dohody. Unie prohlašuje, že nová pravidla připomínají ta vydaná Bidenovým republikánským předchůdcem Donaldem Trumpem. Organizacím pro lidská práva se Trumpova nařízení dařilo soudní cestou úspěšně blokovat a ACLU o totéž požádala kalifornského soudce i nyní.

Další část soudních sporů se mezitím odehrává na Floridě, kde Bidenovy plány opakovaně napadá vláda republikánského guvernéra Rona DeSantise. Soudce Thomas Wetherell jí v noci na dnešek vyhověl, když dočasně zakázal pohraničníkům propouštět zadržené migranty bez předvolání k imigračnímu soudu. Federální ministerstvo pro vnitřní bezpečnost uvedlo, že verdikt může vytvořit nebezpečné podmínky v detenčních centrech, ovšem dodalo, že se jím hodlá řídit.

Bidenova vláda chce místo nařízení 42 zavést soubor programů a pravidel, které podle ní odradí migranty od nelegálního překračování hranice a zároveň vytvoří nové „legální cesty“ do USA. Plán reaguje na dlouhodobé kapacitní problémy amerického imigračního systému či aktivity převaděčů, zároveň jej lze chápat i jako odpověď Republikánské straně, která administrativu prezidenta zvoleného za Demokratickou stranu neustále obviňuje z politiky „otevřených hranic“. Biden však nyní čelí i kritice z vlastních řad, neboť v předvolební kampani se ostře vymezoval vůči tvrdé imigrační politice svého předchůdce, zatímco teď sám omezuje právo žádat o azyl.

Podle nových pravidel mohou o azyl na mexicko-americké hranici žádat jen ti, kteří při přechodu bezpečnou zemí podali žádost tam a byli odmítnuti. Výjimku z tohoto pravidla mají mimo jiné nezletilí bez doprovodu či lidé v bezprostředním ohrožení. Schůzku s imigračním úředníkem si přitom běženci musejí sjednat předem prostřednictvím mobilní aplikace.

Dále Bidenova vláda oznámila programy, které by lidem umožňovaly žádat o azyl přímo ve vybraných zemích Střední a Jižní Ameriky. Imigrační centra ohlášená v případě Kolumbie či Guatemaly se však teprve chystají a azylový program pro Venezuelu, Kubu či Haiti se vztahuje pouze na osoby se „sponzorem“ žijícím v USA, uvedl tento týden deník The New York Times (NYT). Kromě toho se již delší dobu objevují svědectví o problémech se zmíněnou mobilní aplikací, která podle uživatelů často nefunguje a nabízí nedostatečný počet termínů.

Mluvčí amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost Marsha Espinosová nová pravidla Bidenovy vlády hájila a uvedla, že jejich snahou je „přimět migranty využívat legální cesty“ místo nezákonných přechodů hranic. Biden pak tento týden varoval, že situace na hranici bude nějakou dobu „chaotická“.

Ve čtvrtek se pokusily překročit mexicko-americkou hranici tisíce migrantů. Někteří se snažili přelézt zeď, jiní byli vidět, jak se brodí přes řeku Rio Grande až po bradu ve vodě. Mnozí nesli nad hlavou malé dítě a tašky s majetkem, uvedla agentura Reuters. Velitel pohraniční stráže Raul Ortiz podle BBC uvedl, že podél jižní hranice Spojených států v současnosti čeká na překročení hraniční čáry kolem 60.000 lidí.

Podle deníku The Washington Post měli američtí pohraničníci tento týden ve svých zařízeních u hranice s Mexikem přes 25.000 migrantů, což je asi trojnásobek kapacity systému. Bidenova vláda trvá na tom, že její strategie situaci časem zlepší, reportérka NYT Miriam Jordanová však byla v úterním rozhovoru skeptická. „Jakékoli skutečné řešení ve finále musí přijít z Kongresu, protože náš imigrační systém je rozbitý,“ uvedla.

Doporučujeme

Akcie SpaceX jsou na burze, předběžně naznačují růst alespoň o 28 procent

Na trhu Nasdaq ve Spojených státech jsou ode dneška veřejnosti k dispozici akcie americké společnosti SpaceX, kterou založil a vede podnikatel Elon Musk. V primární veřejné nabídce akcií (IPO) podnik získal 75 miliard dolarů (1,57 bilionu Kč), jde tak o největší IPO všech dob. Předběžné propočty ukazují, že akcie by mohly v úvodu obchodování zpevnit alespoň o 28 procent na 174 dolarů za kus, uvedla agentura Reuters.

Thajská princezna zemřela po letech v komatu

Thajská princezna Bajrakitiyabha Narendira Debyavati, nejstarší dcera krále Mahy Vajiralongkorna, zemřela ve věku 47 let. Oznámil to v pátek thajský královský palác. Princezna byla podle oficiálního prohlášení dlouhodobě vážně nemocná a téměř čtyři roky strávila v bezvědomí.

Evropa mizí pod betonem. Přírodu ztrácí rychleji, než se myslelo

Evropa přichází o krajinu výrazně rychleji, než ukazují oficiální statistiky. Nová studie odhalila, že skutečný rozsah úbytku půdy je téměř dvojnásobný oproti dosavadním odhadům. Vědci upozorňují, že pod betonem, asfaltem a novou zástavbou každoročně mizí mnohem více přírody i zemědělské půdy, než si evropské státy dosud uvědomovaly.

Ukrajinské a ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po dronových útocích nepřítele

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na dnešek zabily železničářku a další zranily. Dva mrtvé hlásí úřady v ruské Brjanské oblasti. Ukrajinské drony útočily také v Tatarstánu a zranily tři lidi, informoval šéf regionu Rustam Minnichanov. Ukrajinská armáda ohlásila zásah dvou ruských rafinérií a chemičky.

Nigerijská armáda za rok zabila přes 13.000 teroristů, tvrdí prezident Tinubu

Nigerijská armáda v uplynulém roce zabila více než 13.000 teroristů, prohlásil dnes prezident země Bola Tinubu. Zároveň podle něj od jeho nástupu do funkce v roce 2023 klesl počet obětí islamistického povstání o 81 procent. Informovala o tom agentura AFP.

Velké solné jezero skrývá podzemní zásoby sladké vody

Pod vysychajícím Velkým solným jezerem v americkém Utahu se nachází mnohem větší zásoba sladké vody, než se dosud předpokládalo. Vědci nově zmapovali podzemní systém, který sahá několik kilometrů pod dno jezera a může významně ovlivnit pohled na fungování této unikátní krajiny i možnosti boje s prachovým znečištěním.

Dohoda USA a Íránu otevře Hormuzský průliv a umožní prodej íránské ropy

Americko-íránské memorandum o porozumění, které by podle prezidenta Donalda Trumpa mohlo být podepsáno již o víkendu, zahrnuje prodloužení příměří o 60 dnů, okamžité znovuotevření Hormuzského průlivu, dočasnou výjimku umožňující prodej sankcionované íránské ropy či základní rámec pro řešení otázky íránských zásob vysoce obohaceného uranu. Dnes to uvedl server Axios s odvoláním na diplomata ze zprostředkovatelské země a amerického činitele. Text dohody podle zdrojů serveru schválilo íránské vedení, nicméně pravděpodobně ne přímo sám nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí.

Hormuzský průliv se může brzy otevřít. Lodě se vrátí rychle, tvrdí šéf dopravního giganta

Provoz v Hormuzském průlivu by se měl rychle do jisté míry obnovit, pokud USA s Íránem dosáhnou důvěryhodné mírové dohody, která zlepší bezpečnost na této klíčové vodní trase, míní Lars Barstad, generální ředitel přepravní společnosti Frontline. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa může k podpisu dohody dojít už tento víkend.

Dohodu s Íránem podepíšeme o víkendu v Evropě, prohlásil Trump. Teherán to popírá

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prohlásil, že ke slavnostnímu podepsání mírové dohody s Íránem by mohlo dojít o víkendu někde v Evropě. Mluvčí íránské diplomacie Esmáíl Baghájí však uvedl, že Teherán zatím žádnou dohodu neschválil. Vysoce postavený íránský představitel zase varoval před podvodem. Zdroj obeznámený se situací nicméně ubezpečil, že v rozhovorech došlo ke skutečným průlomům.

Muskovo jmění může po vstupu SpaceX na burzu přesáhnout bilion dolarů

Elon Musk se po vstupu SpaceX na burzu stal na papíře prvním člověkem s majetkem přesahujícím jeden bilion dolarů. Rekordní nabídka akcií ukázala, jak silně investoři věří jeho firmám, i když část hodnoty stojí na plánech, které se mohou naplnit až za mnoho let.

Policie vyšetřuje záhadný nápis „8647“ na trávníku v centru Washingtonu

Americké úřady vyšetřují velký nápis "8647", který se objevil v trávě na National Mall ve Washingtonu. Čísla bývají spojována s odpůrci prezidenta Donalda Trumpa, jeho spojenci je ale považují za možnou výzvu k násilí.

Jihokorejský exprezident dostal dalších 30 let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol dostal dalších 30 let vězení za vyslání vojenských dronů nad Severní Koreu. Soud dospěl k závěru, že akce měla vyvolat napětí na Korejském poloostrově a pomoci vytvořit záminku pro pozdější vyhlášení stanného práva.

Taylor Swift se stala nejmladší ženou uvedenou do Songwriters Hall of Fame

Taylor Swift zažila v New Yorku další výrazný milník své kariéry. Během slavnostního večera Songwriters Hall of Fame poděkovala rodině, která se kvůli jejímu hudebnímu snu kdysi přestěhovala z Pensylvánie do Nashvillu. Při projevu neudržela emoce a připomněla, že bez podpory nejbližších by na pódiu nestála.

Po 26 letech identifikovali muže nalezeného ve spacáku v národním parku

Američtí vyšetřovatelé po více než čtvrtstoletí zjistili totožnost muže, jehož ostatky byly nalezeny v odlehlé části národního parku Olympic ve státě Washington. Pomohly moderní forenzní testy a genetická genealogie, díky nimž se podařilo najít příbuzné zemřelého.

Helen Mirren se vyjádřila k Izraeli i budoucnosti MobLandu

Helen Mirren na filmovém festivalu v Taormině promluvila o svém vztahu k Izraeli i o současném dění na Blízkém východě. Herečka, která má s Izraelem dlouhodobé osobní vazby, zároveň zdůraznila, že neschvaluje postup země vůči Palestincům. Vedle toho se vyjádřila také k seriálu MobLand a k možnému návratu Toma Hardyho.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama