ZprávyV USA skončila platnost nařízení 42 umožňujícího snazší vracení migrantů

V USA skončila platnost nařízení 42 umožňujícího snazší vracení migrantů

Ve Spojených státech v noci na dnešek skončila platnost takzvaného nařízení 42, které s příchodem pandemie covidu-19 zavedla předchozí vláda a které umožňovalo odmítat většinu migrantů na hranici s odkazem na ochranu veřejného zdraví. Současná vláda prezidenta Joea Bidena se rozhodla nahradit opatření novou sadou pravidel omezující možnost žádat na hranici o azyl. Vývoj přináší vlnu soudních bitev a část nové politiky dočasně zablokoval federální soudce na Floridě.

Změnu imigračních pravidel podle amerických médií provází na hranici s Mexikem rekordní příliv migrantů, kteří v USA hledají útočiště před chudobou a násilím. Počty zaznamenaných pokusů nelegálně vstoupit na americkou půdu se tento týden dostaly i nad 10.000 za den. Mnozí lidé zřejmě doufají, že se zavedením nových pravidel budou mít v USA větší šanci na přijetí, Bidenova vláda však zdůrazňuje, že navzdory ukončení drastického pandemického opatření hranice není otevřená.

Nařízení 42 přestalo platit o půlnoci východoamerického času (dnes v 06:00 SELČ). Americká unie občanských práv (ACLU) se krátce předtím obrátila na soud s tvrzením, že nová opatření porušují americké zákony i mezinárodní dohody. Unie prohlašuje, že nová pravidla připomínají ta vydaná Bidenovým republikánským předchůdcem Donaldem Trumpem. Organizacím pro lidská práva se Trumpova nařízení dařilo soudní cestou úspěšně blokovat a ACLU o totéž požádala kalifornského soudce i nyní.

Další část soudních sporů se mezitím odehrává na Floridě, kde Bidenovy plány opakovaně napadá vláda republikánského guvernéra Rona DeSantise. Soudce Thomas Wetherell jí v noci na dnešek vyhověl, když dočasně zakázal pohraničníkům propouštět zadržené migranty bez předvolání k imigračnímu soudu. Federální ministerstvo pro vnitřní bezpečnost uvedlo, že verdikt může vytvořit nebezpečné podmínky v detenčních centrech, ovšem dodalo, že se jím hodlá řídit.

Bidenova vláda chce místo nařízení 42 zavést soubor programů a pravidel, které podle ní odradí migranty od nelegálního překračování hranice a zároveň vytvoří nové „legální cesty“ do USA. Plán reaguje na dlouhodobé kapacitní problémy amerického imigračního systému či aktivity převaděčů, zároveň jej lze chápat i jako odpověď Republikánské straně, která administrativu prezidenta zvoleného za Demokratickou stranu neustále obviňuje z politiky „otevřených hranic“. Biden však nyní čelí i kritice z vlastních řad, neboť v předvolební kampani se ostře vymezoval vůči tvrdé imigrační politice svého předchůdce, zatímco teď sám omezuje právo žádat o azyl.

Podle nových pravidel mohou o azyl na mexicko-americké hranici žádat jen ti, kteří při přechodu bezpečnou zemí podali žádost tam a byli odmítnuti. Výjimku z tohoto pravidla mají mimo jiné nezletilí bez doprovodu či lidé v bezprostředním ohrožení. Schůzku s imigračním úředníkem si přitom běženci musejí sjednat předem prostřednictvím mobilní aplikace.

Dále Bidenova vláda oznámila programy, které by lidem umožňovaly žádat o azyl přímo ve vybraných zemích Střední a Jižní Ameriky. Imigrační centra ohlášená v případě Kolumbie či Guatemaly se však teprve chystají a azylový program pro Venezuelu, Kubu či Haiti se vztahuje pouze na osoby se „sponzorem“ žijícím v USA, uvedl tento týden deník The New York Times (NYT). Kromě toho se již delší dobu objevují svědectví o problémech se zmíněnou mobilní aplikací, která podle uživatelů často nefunguje a nabízí nedostatečný počet termínů.

Mluvčí amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost Marsha Espinosová nová pravidla Bidenovy vlády hájila a uvedla, že jejich snahou je „přimět migranty využívat legální cesty“ místo nezákonných přechodů hranic. Biden pak tento týden varoval, že situace na hranici bude nějakou dobu „chaotická“.

Ve čtvrtek se pokusily překročit mexicko-americkou hranici tisíce migrantů. Někteří se snažili přelézt zeď, jiní byli vidět, jak se brodí přes řeku Rio Grande až po bradu ve vodě. Mnozí nesli nad hlavou malé dítě a tašky s majetkem, uvedla agentura Reuters. Velitel pohraniční stráže Raul Ortiz podle BBC uvedl, že podél jižní hranice Spojených států v současnosti čeká na překročení hraniční čáry kolem 60.000 lidí.

Podle deníku The Washington Post měli američtí pohraničníci tento týden ve svých zařízeních u hranice s Mexikem přes 25.000 migrantů, což je asi trojnásobek kapacity systému. Bidenova vláda trvá na tom, že její strategie situaci časem zlepší, reportérka NYT Miriam Jordanová však byla v úterním rozhovoru skeptická. „Jakékoli skutečné řešení ve finále musí přijít z Kongresu, protože náš imigrační systém je rozbitý,“ uvedla.

Doporučujeme

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama