0.9 C
Czech
Středa 26. listopadu 2025
ZprávyV USA skončila platnost nařízení 42 umožňujícího snazší vracení migrantů

V USA skončila platnost nařízení 42 umožňujícího snazší vracení migrantů

Ve Spojených státech v noci na dnešek skončila platnost takzvaného nařízení 42, které s příchodem pandemie covidu-19 zavedla předchozí vláda a které umožňovalo odmítat většinu migrantů na hranici s odkazem na ochranu veřejného zdraví. Současná vláda prezidenta Joea Bidena se rozhodla nahradit opatření novou sadou pravidel omezující možnost žádat na hranici o azyl. Vývoj přináší vlnu soudních bitev a část nové politiky dočasně zablokoval federální soudce na Floridě.

Změnu imigračních pravidel podle amerických médií provází na hranici s Mexikem rekordní příliv migrantů, kteří v USA hledají útočiště před chudobou a násilím. Počty zaznamenaných pokusů nelegálně vstoupit na americkou půdu se tento týden dostaly i nad 10.000 za den. Mnozí lidé zřejmě doufají, že se zavedením nových pravidel budou mít v USA větší šanci na přijetí, Bidenova vláda však zdůrazňuje, že navzdory ukončení drastického pandemického opatření hranice není otevřená.

Nařízení 42 přestalo platit o půlnoci východoamerického času (dnes v 06:00 SELČ). Americká unie občanských práv (ACLU) se krátce předtím obrátila na soud s tvrzením, že nová opatření porušují americké zákony i mezinárodní dohody. Unie prohlašuje, že nová pravidla připomínají ta vydaná Bidenovým republikánským předchůdcem Donaldem Trumpem. Organizacím pro lidská práva se Trumpova nařízení dařilo soudní cestou úspěšně blokovat a ACLU o totéž požádala kalifornského soudce i nyní.

Další část soudních sporů se mezitím odehrává na Floridě, kde Bidenovy plány opakovaně napadá vláda republikánského guvernéra Rona DeSantise. Soudce Thomas Wetherell jí v noci na dnešek vyhověl, když dočasně zakázal pohraničníkům propouštět zadržené migranty bez předvolání k imigračnímu soudu. Federální ministerstvo pro vnitřní bezpečnost uvedlo, že verdikt může vytvořit nebezpečné podmínky v detenčních centrech, ovšem dodalo, že se jím hodlá řídit.

Bidenova vláda chce místo nařízení 42 zavést soubor programů a pravidel, které podle ní odradí migranty od nelegálního překračování hranice a zároveň vytvoří nové „legální cesty“ do USA. Plán reaguje na dlouhodobé kapacitní problémy amerického imigračního systému či aktivity převaděčů, zároveň jej lze chápat i jako odpověď Republikánské straně, která administrativu prezidenta zvoleného za Demokratickou stranu neustále obviňuje z politiky „otevřených hranic“. Biden však nyní čelí i kritice z vlastních řad, neboť v předvolební kampani se ostře vymezoval vůči tvrdé imigrační politice svého předchůdce, zatímco teď sám omezuje právo žádat o azyl.

Podle nových pravidel mohou o azyl na mexicko-americké hranici žádat jen ti, kteří při přechodu bezpečnou zemí podali žádost tam a byli odmítnuti. Výjimku z tohoto pravidla mají mimo jiné nezletilí bez doprovodu či lidé v bezprostředním ohrožení. Schůzku s imigračním úředníkem si přitom běženci musejí sjednat předem prostřednictvím mobilní aplikace.

Dále Bidenova vláda oznámila programy, které by lidem umožňovaly žádat o azyl přímo ve vybraných zemích Střední a Jižní Ameriky. Imigrační centra ohlášená v případě Kolumbie či Guatemaly se však teprve chystají a azylový program pro Venezuelu, Kubu či Haiti se vztahuje pouze na osoby se „sponzorem“ žijícím v USA, uvedl tento týden deník The New York Times (NYT). Kromě toho se již delší dobu objevují svědectví o problémech se zmíněnou mobilní aplikací, která podle uživatelů často nefunguje a nabízí nedostatečný počet termínů.

Mluvčí amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost Marsha Espinosová nová pravidla Bidenovy vlády hájila a uvedla, že jejich snahou je „přimět migranty využívat legální cesty“ místo nezákonných přechodů hranic. Biden pak tento týden varoval, že situace na hranici bude nějakou dobu „chaotická“.

Ve čtvrtek se pokusily překročit mexicko-americkou hranici tisíce migrantů. Někteří se snažili přelézt zeď, jiní byli vidět, jak se brodí přes řeku Rio Grande až po bradu ve vodě. Mnozí nesli nad hlavou malé dítě a tašky s majetkem, uvedla agentura Reuters. Velitel pohraniční stráže Raul Ortiz podle BBC uvedl, že podél jižní hranice Spojených států v současnosti čeká na překročení hraniční čáry kolem 60.000 lidí.

Podle deníku The Washington Post měli američtí pohraničníci tento týden ve svých zařízeních u hranice s Mexikem přes 25.000 migrantů, což je asi trojnásobek kapacity systému. Bidenova vláda trvá na tom, že její strategie situaci časem zlepší, reportérka NYT Miriam Jordanová však byla v úterním rozhovoru skeptická. „Jakékoli skutečné řešení ve finále musí přijít z Kongresu, protože náš imigrační systém je rozbitý,“ uvedla.

Reklama

Doporučujeme

Matka, co zavraždila své děti a nacpala je do kufrů, dostala doživotí

Matka z Nového Zélandu, Hakyung Lee, byla odsouzena na doživotí za vraždu svých dvou dětí, jejichž těla ukryla do kufrů. Ve vězení stráví minimálně sedmnáct let, než bude moci žádat o podmínečné propuštění.

Alphabet míří na vrchol AI závodu

Alphabet během několika týdnů změnil atmosféru na trhu s umělou inteligencí. Investoři sledují rychlý růst akcií, novou generaci chatbotu Gemini a nečekaný zájem velkých hráčů o firemní čipy. Po měsících napětí kolem antimonopolního sporu navíc firma disponuje volnějším prostorem pro další kroky.

Hovořit o brzkém dosažení dohody o Ukrajině je zatím předčasné, uvedl Kreml

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes vyzval, aby se nedělaly ukvapené závěry o možném ukončení konfliktu na Ukrajině. Hovořit o blížícím se dosažení mírové dohody je podle něj předčasné. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.

Izrael identifikoval pozůstatky vrácené z Gazy jako tělo rukojmího Drora Ora

Izrael identifikoval pozůstatky, které mu v úterý předalo z Pásma Gazy prostřednictvím Mezinárodního výboru Červeného kříže teroristické hnutí Hamás. Jde o rukojmího Drora Ora, informoval dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kterého citovala agentura AP. Izrael dnes výměnou vydal do Pásma Gazy těla 15 Palestinců, uvedla agentura AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. V Pásmu Gazy nyní zůstávají těla posledních dvou rukojmích - jednoho Izraelce a jednoho Thajce.

Generální stávka v Belgii narušila veřejnou dopravu i provoz na letištích

Třetí a poslední den stávky proti vládním rozpočtovým škrtům narušil v Belgii železniční i autobusovou dopravu, městskou hromadnou dopravu i provoz na letištích. Nefunguje ani svoz odpadků. Hlavní letiště Zaventem v Bruselu zrušilo všechny odlety a také 110 z 203 plánovaných příletů, uvedla agentura Reuters. Letiště Charleroi zrušilo podle belgických médií všechny přílety i odlety.

KOMENTÁŘ: Češi versus Američané. Kdo letos utratí více za vánoční dárky?

Vánoce patří tradičně mezi finančně nejnáročnější období roku. Většina Čechů letos za dárky utratí méně než 10 tisíc korun. V minulém roce průměrnou domácnost vyšly svátky na 12 500 korun. To průměrný Američan utratí letos za Vánoce 890 dolarů, v přepočtu přes 18 tisíc korun.

Moskva podle Ušakova hodnotí pozitivně některé aspekty amerického mírového plánu

Rusko neoficiálními kanály dostalo několik verzí amerického mírového plánu pro ukončení rusko-ukrajinské války, ve kterých se lze ztratit. Řekl to dnes podle státní agentury TASS poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov v rozhovoru s ruskou státní televizí. Moskva zároveň podle Ušakova pozitivně hodnotí některé aspekty amerického mírového plánu, ale velká část z něj vyžaduje diskusi. Evropané se zbytečně vměšují do mírového procesu, prohlásil dále poradce Kremlu.

Hamás vede interní debatu o odzbrojení a transformaci

Několik lídrů palestinského teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy i v exilu zahájilo interní debatu o politické budoucnosti hnutí, včetně úvah o odzbrojení. Dnes to napsal arabský deník Aš-šark al-Avsat s odvoláním na nejmenované zdroje z Hamásu. Mezi projednávanými otázkami je rozpuštění ozbrojeného křídla hnutí a transformace Hamásu do výhradně politické organizace.

V Hongkongu hoří tři výškové budovy, hasiči hlásí mrtvé i zraněné

V obytném komplexu Wang Fuk Court v hongkongské čtvrti Tai Po vypukl rozsáhlý požár, který zasáhl několik výškových budov a ochromil jednu z hlavních dopravních tepen. Úřady potvrdily čtyři mrtvé a další zraněné. Záchranáři zároveň prověřují, zda v budovách neuvízli další lidé.

Trump zdraží vstup do národních parků pro cizince. Američané zaplatí méně

Donald Trump pokračuje ve své patriotické politice a změny neminou ani turistický ruch. Podle jeho administrativy by měly mít americké rodiny lepší podmínky než zahraniční turisté. Proto od příštího roku zavede k pevné ceně za vstup do populárních národních parků další poplatky pro zahraniční návštěvníky.

Rusko podle Trumpa souhlasí s některými ústupky v mírovém plánu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Rusko souhlasilo s některými ústupky v mírové dohodě o ukončení války na Ukrajině. Trump posílá do Moskvy zvláštního vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa na jednání s Vladimirem Putinem v naději, že s ruským prezidentem dosáhne pokroku, Kreml však vysílá odlišné signály než Washington.

Tchai-wan chce navýšit obranné výdaje o 40 miliard dolarů

Tchaj-wanský prezident Lai Čching-te oznámil plán na masivní posílení obrany. V nejbližších letech chce do armády vložit dalších 40 miliard dolarů. Tchaj-pej sází na nové americké zbraně i rychlejší rozvoj domácích technologií. Cíl je jediný: ubránit se před případnou čínskou agresí.

Soud: Homosexuální manželství uzavřené v jedné zemi musí být uznáváno v celé unii

Země Evropské unie musejí uznávat manželství stejnopohlavních párů uzavřené v souladu se zákonem v jiné členské zemi, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Podle soudu Polsko pochybilo, když neuznalo manželství dvou polských občanů uzavřené v Německu s odůvodněním, že polské právo nepovoluje sňatek osob stejného pohlaví. Iniciativa Jsme fér, která prosazuje v ČR manželství pro všechny, verdikt uvítala. Podle ní tak také české úřady budou muset manželské svazky dvou mužů či dvou žen ze zahraničí uznávat jako manželství, ne jen jako partnerství.

Německý ministr varoval, že Rusko bude nebezpečím i po konci války

Rusko bude pro Evropu představovat nebezpečí i v případě, že se podaří dosáhnout dohody na ukončení války na Ukrajině. Na konferenci o zahraniční politice, kterou pořádá nadace Körber-Stiftung, to dnes řekl německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Později uvedl, že to, kdy válka na Ukrajině skončí, záleží jen na ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama