ZprávyV USA skončila platnost nařízení 42 umožňujícího snazší vracení migrantů

V USA skončila platnost nařízení 42 umožňujícího snazší vracení migrantů

Ve Spojených státech v noci na dnešek skončila platnost takzvaného nařízení 42, které s příchodem pandemie covidu-19 zavedla předchozí vláda a které umožňovalo odmítat většinu migrantů na hranici s odkazem na ochranu veřejného zdraví. Současná vláda prezidenta Joea Bidena se rozhodla nahradit opatření novou sadou pravidel omezující možnost žádat na hranici o azyl. Vývoj přináší vlnu soudních bitev a část nové politiky dočasně zablokoval federální soudce na Floridě.

Změnu imigračních pravidel podle amerických médií provází na hranici s Mexikem rekordní příliv migrantů, kteří v USA hledají útočiště před chudobou a násilím. Počty zaznamenaných pokusů nelegálně vstoupit na americkou půdu se tento týden dostaly i nad 10.000 za den. Mnozí lidé zřejmě doufají, že se zavedením nových pravidel budou mít v USA větší šanci na přijetí, Bidenova vláda však zdůrazňuje, že navzdory ukončení drastického pandemického opatření hranice není otevřená.

Nařízení 42 přestalo platit o půlnoci východoamerického času (dnes v 06:00 SELČ). Americká unie občanských práv (ACLU) se krátce předtím obrátila na soud s tvrzením, že nová opatření porušují americké zákony i mezinárodní dohody. Unie prohlašuje, že nová pravidla připomínají ta vydaná Bidenovým republikánským předchůdcem Donaldem Trumpem. Organizacím pro lidská práva se Trumpova nařízení dařilo soudní cestou úspěšně blokovat a ACLU o totéž požádala kalifornského soudce i nyní.

Další část soudních sporů se mezitím odehrává na Floridě, kde Bidenovy plány opakovaně napadá vláda republikánského guvernéra Rona DeSantise. Soudce Thomas Wetherell jí v noci na dnešek vyhověl, když dočasně zakázal pohraničníkům propouštět zadržené migranty bez předvolání k imigračnímu soudu. Federální ministerstvo pro vnitřní bezpečnost uvedlo, že verdikt může vytvořit nebezpečné podmínky v detenčních centrech, ovšem dodalo, že se jím hodlá řídit.

Bidenova vláda chce místo nařízení 42 zavést soubor programů a pravidel, které podle ní odradí migranty od nelegálního překračování hranice a zároveň vytvoří nové „legální cesty“ do USA. Plán reaguje na dlouhodobé kapacitní problémy amerického imigračního systému či aktivity převaděčů, zároveň jej lze chápat i jako odpověď Republikánské straně, která administrativu prezidenta zvoleného za Demokratickou stranu neustále obviňuje z politiky „otevřených hranic“. Biden však nyní čelí i kritice z vlastních řad, neboť v předvolební kampani se ostře vymezoval vůči tvrdé imigrační politice svého předchůdce, zatímco teď sám omezuje právo žádat o azyl.

Podle nových pravidel mohou o azyl na mexicko-americké hranici žádat jen ti, kteří při přechodu bezpečnou zemí podali žádost tam a byli odmítnuti. Výjimku z tohoto pravidla mají mimo jiné nezletilí bez doprovodu či lidé v bezprostředním ohrožení. Schůzku s imigračním úředníkem si přitom běženci musejí sjednat předem prostřednictvím mobilní aplikace.

Dále Bidenova vláda oznámila programy, které by lidem umožňovaly žádat o azyl přímo ve vybraných zemích Střední a Jižní Ameriky. Imigrační centra ohlášená v případě Kolumbie či Guatemaly se však teprve chystají a azylový program pro Venezuelu, Kubu či Haiti se vztahuje pouze na osoby se „sponzorem“ žijícím v USA, uvedl tento týden deník The New York Times (NYT). Kromě toho se již delší dobu objevují svědectví o problémech se zmíněnou mobilní aplikací, která podle uživatelů často nefunguje a nabízí nedostatečný počet termínů.

Mluvčí amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost Marsha Espinosová nová pravidla Bidenovy vlády hájila a uvedla, že jejich snahou je „přimět migranty využívat legální cesty“ místo nezákonných přechodů hranic. Biden pak tento týden varoval, že situace na hranici bude nějakou dobu „chaotická“.

Ve čtvrtek se pokusily překročit mexicko-americkou hranici tisíce migrantů. Někteří se snažili přelézt zeď, jiní byli vidět, jak se brodí přes řeku Rio Grande až po bradu ve vodě. Mnozí nesli nad hlavou malé dítě a tašky s majetkem, uvedla agentura Reuters. Velitel pohraniční stráže Raul Ortiz podle BBC uvedl, že podél jižní hranice Spojených států v současnosti čeká na překročení hraniční čáry kolem 60.000 lidí.

Podle deníku The Washington Post měli američtí pohraničníci tento týden ve svých zařízeních u hranice s Mexikem přes 25.000 migrantů, což je asi trojnásobek kapacity systému. Bidenova vláda trvá na tom, že její strategie situaci časem zlepší, reportérka NYT Miriam Jordanová však byla v úterním rozhovoru skeptická. „Jakékoli skutečné řešení ve finále musí přijít z Kongresu, protože náš imigrační systém je rozbitý,“ uvedla.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama