Vědci vyvinuli algoritmický nástroj, který dokáže identifikovat již existující léky za účelem nasazení během budoucích pandemií. Oproti laboratornímu vývoji nových léků a vakcín nám umožní rychleji reagovat na krize veřejného zdraví, jako byla pandemie covidu-19. Na studii upozornil server Futurity.
Pandemie covidu-19 odstartovala před třemi lety závod ve vývoji vakcín a léků. „Neexistuje žádná stříbrná kulka, která by nemoc porazila,“ řekla podle Futurity imunoložka z Newyorské univerzity a spoluautorka nové studie Naomi Maria.
Narážela tím na skutečnost, že covid-19 se populací stále šíří. Ale v časopise Cell Press její tým popsal, jak alespoň zefektivnit reakci na pandemii podobné té koronavirové. Vývoj nových léků a vakcín totiž může být zdlouhavým a nákladným procesem.
Tool finds existing meds that could fight future pandemics https://t.co/klvuaE3CCN
— Vivek Misra (@iVivekMisra) March 7, 2023
Máme v zásobě spoustu existujících přípravků, které mohou pomoci. Vědci vyvinuli algoritmus PHENotype SIMulator (PHENSIM), který simuluje infekci v hostitelských buňkách a tkáních a pomocí počítačů identifikuje vhodné léky coby kandidáty.
„Pomocí tohoto nástroje umělé inteligence ve spojení s daty in vitro a dalšími zdroji jsme byli schopni modelovat infekci SARS-CoV-2 a identifikovat několik léků vhodných na covid-19, které jsou v současné době k dispozici,“ řekl hlavní autor studie Bud Mishra.
Rychlejší reakce na hrozby
Vědci porovnali práci PHENSIM s laboratorními studiemi a potvrdili algoritmus jako efektivní nástroj, který umožní rychleji reagovat na krize veřejného zdraví. „Strategie změny účelu léků poskytují atraktivní a efektivní přístup pro rychlé zacílení potenciálních nových intervencí,“ vysvětlil Mishra.
„Identifikace a výběr nejlepších kandidátů v předstihu, před nákladnými a pracnými experimenty a klinickými zkouškami, by mohla významně zlepšit vývoj léků pro konkrétní onemocnění,“ dodal odborník.
SARS-CoV-2 se za poslední tři roky ukázal jako skličující problém. Jeho dopady na lidský organismus sice díky vakcínám, přirozené imunitě a mutacím oslabily, avšak právě zmíněné mutace vedly k významným proměnám SARS-CoV-2 a jeho „nepolapitelnosti“.
Vir se rychle diverzifikuje v cílových buňkách a ve způsobech přenosu. To způsobuje, že tradiční přístupy k navrhování vakcín a léčiv nejsou účinné jako v minulosti. Vědci si myslí, že cestou v případě podobné pandemie je zasáhnout okamžitě s tím, co už máme.
