2.9 C
Czech
Pátek 19. prosince 2025
ZprávyV Pásmu Gazy začalo platit čtyřdenní příměří mezi Izraelem a Hamásem, píší...

V Pásmu Gazy začalo platit čtyřdenní příměří mezi Izraelem a Hamásem, píší média

V Pásmu Gazy začalo v 7:00 místního času (6:00 SEČ) platit čtyřdenní dočasné příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, uvedla izraelská média a světové tiskové agentury. Odpoledne, okolo 15:00 SEČ, očekávají v Izraeli propuštění prvních 13 z 50 Hamásem zadržovaných rukojmí. Na oplátku by dnes Izraelci měli ze svých věznic propustit 39 ze 150 palestinských vězňů. Podle agentury Reuters nebyly po začátku příměří hlášeny žádné dělostřelecké údery, bombardování ani raketové útoky.

„Humanitární přestávka“, vyjednaná za přispění Kataru, Egypta a Spojených států, přichází ve chvíli, kdy válka mezi Izraelem a Hamásem vstoupila do 49. dne, připomněla ráno agentura AFP.

Spolu s klidem zbraní začne podle mluvčího katarského ministerstva zahraničí, které se podílelo na zprostředkování dohody, do Pásma Gazy proudit humanitární pomoc, ačkoliv podle něj půjde jen o „zlomek toho“, co válkou zničená oblast potřebuje. Katar si přeje, aby přestávka v boji nakonec vedla k trvalému příměří. Podobné přání již ve středu vyjádřilo několik dalších arabských států. Podle Reuters překročily zhruba hodinu a půl po vyhlášení příměří přechod v Rafáhu na hranici s Egyptem první kamiony s humanitární pomocí.

V hodinách, které předcházely začátku klidu zbraní, varovaly sirény před raketovým útokem izraelské obce sousedící s Pásmem Gazy. Podle serveru Times of Israel (ToI) v noci přišly zprávy o intenzivním izraelském ostřelování v Gaze s tím, jak se armáda snažila co nejvíce pokročit ve svém tažení proti Hamásu v posledních hodinách před začátkem klidu zbraní. Ráno pak izraelská armáda uvedla, že její síly dosáhly „operačního rozmístění na linii příměří“.

Server BBC News také informoval o izraelském náletu podniknutém méně než hodinu před ohlášeným příměřím.

Izraelská armáda dnes ráno shazovala nad Pásmem Gazy letáky, v nichž obyvatele varuje, aby se nevraceli do svých domovů na severu, neboť tato oblast i přes vyhlášené příměří zůstává válečnou zónou, napsal server ToI. Palestinští představitelé podle něj vyzvali vysídlené obyvatele Gazy, aby se po zahájení příměří vrátili do svých domovů.

„První věc, kterou chci udělat, je vyspat se,“ řekl Chalíd Loz před začátkem ohlášené čtyřdenní přestávky v bojích stanici Al-Džazíra. „Jsem unavený z toho neustálého bombardování,“ dodal. Stejně jako mnoho dalších lidí v Gaze považuje zastavení bojů za první šanci trochu si oddechnout. „Chceme zajistit vodu pro naše domovy, chceme sehnat domů potřebné zboží místo prázdných obchodů, kde nenajdeme, co potřebujeme,“ podotkl.

Izrael zahájil rozsáhlé bombardování a poté pozemní operaci v Gaze v reakci na útok, při němž ozbrojenci Hamásu na v jižním Izraeli pozabíjeli zhruba 1200 lidí a přes 200 odvlekli jako rukojmí do Pásma Gazy. Izraelská akce si podle úřadů Hamásu vyžádala už přes 14.000 lidských životů, takové informace však není možné nezávisle ověřit. Právě rostoucí počty civilních obětí vedly v minulých týdnech k sílícímu volání po humanitární přestávce v bojích.

Reklama

Doporučujeme

Trump mění protidrogovou politiku. Zmírnil federální klasifikaci marihuany

Administrativa Donalda Trumpa udělala výrazný posun v americké drogové politice. Prezident podepsal exekutivní příkaz, který přesouvá marihuanu mezi méně nebezpečné látky. Změna má usnadnit výzkum a ulevit legálnímu konopnému byznysu, rekreační užívání ale na federální úrovni nelegalizuje.

Macinka ruší klimatickou sekci na ministerstvu životního prostředí

Na ministerstvu životního prostředí se rýsuje první velká změna pod dočasným vedením Petra Macinky. V připravované systemizaci na rok 2026 už nemá být samostatná sekce ochrany klimatu. Ve hře je také konec odboru, který řeší financování dekarbonizace.

Horko zasahuje do vývoje dětí, brzdí jejich schopnost učit se

Horko nemá vliv jen na fyzické zdraví. Podle nové studie amerických vědců může zbrzdit vývoj dětí a zhoršit jejich schopnost učit se. Oteplování na nás totiž má největší dopad během raného vývoje v růstové fázi.

Polské rakety Patriot dosáhly připravenosti, oznámil ministr obrany

Polská jednotka vyzbrojená protiraketovými systémy Patriot americké výroby dosáhla plné připravenosti, oznámil dnes polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Současně se tím podle ministra stal plně funkčním i systém polské protivzdušné obrany Wisla, který má být schopen sestřelovat vzdušné cíle vzdálené až 150 kilometrů, uvedla agentura PAP.

Trump Media se spojuje s TAE a sází na fúzní energii

Trump Media míří mimo sociální sítě a oznamuje spojení s firmou TAE Technologies, která vyvíjí technologii jaderné fúze. Dohoda v hodnotě přes 6 miliard dolarů počítá s tím, že vznikne holding s divizemi od Truth Social až po energetická a zdravotnická aktiva.

Obžalovaný z útoku v Magdeburku není podle lékařů teď schopný účastnit se líčení

Saúdskoarabský lékař obžalovaný z loňského útoku na vánoční trhy v Magdeburku není teď schopen účastnit se soudního procesu. Uvádí to zpráva vězeňského lékaře, informovala dnes agentura DPA. Podle ní drží 51letý Tálib Abdalmuhsin hladovku a nepřijímá ani tekutiny, hrozí mu akutní selhání ledvin. Soudce ale rozhodl, že líčení může pokračovat i bez obžalovaného.

Ukrajinská delegace má v pátek a v sobotu jednat v USA

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který má vést k ukončení války Ruska proti Ukrajině. Konečná verze plánu není dohodnutá, existují rozpory ohledně území Donbasu na východě země, provozování Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny či využití ruských aktiv, zmrazených na Západě, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům podle ukrajinských médií.

ANALÝZA: Referendum není potřeba. Ukrajinci mají v územních otázkách jasno

Ukrajina je nejblíže míru od začátku války. Většina sporných otázek ohledně ukončení skoro čtyři roky trvajícího konfliktu je vyřešena. S takovými slovy v pondělí po berlínských rozhovorech o míru vyrukoval nejmenovaný americký představitel. Také řekl, že s průběhem diskusí je spokojen i americký prezident Donald Trump. Dvoudenní jednání se nicméně týkala bezpečnostních záruk. Existují i jiné sporné body.

Belgický premiér žádá celou EU o záruky při použití ruských aktiv pro Ukrajinu

Belgický premiér Bart De Wever požaduje, aby celá Evropská unie nesla riziko při využití ruských zmrazených aktiv v EU na pomoc Ukrajině. Chce od ostatních závazné písemné záruky. De Wever to řekl v belgickém parlamentu před začátkem summitu EU, který má rozhodnout o financování Ukrajiny na roky 2026 a 2027.

Tchaj-wan se připravuje na válku. Nakoupil od USA rekordní balíček zbraní

Americké ministerstvo obrany prodalo Tchaj-wanu dosud největší balíček vojenského vybavení v celkové hodnotě 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliardy korun). Nákup obsahuje dělostřelecké systémy, protitankové střely, náhradní díly pro vrtulníky a protilodní střely. Zahrnuje i salvové raketomety HIMARS a levnější drony. Celkem se jedná o osm položek.

Šéfka EK řekla, že ze summitu EU neodejde bez finančního řešení pro Ukrajinu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že z dnes začínajícího summitu Evropské unie neodejde bez vyřešení dalšího financování Ukrajiny. Podobně se vyjádřil předseda Evropské rady António Costa. V případě rozhodnutí o financování bránící se země ze zmrazených ruských aktiv, tedy takzvanou reparační půjčkou, musí podle názoru šéfky unijní exekutivy nést riziko všechny státy bloku. Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové se EU obavami Belgie ohledně reparační půjčky zabývá.

Putin vzkázal Ukrajině: Odevzdejte Donbas, jinak si ho vezmeme silou

Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním „bojovém projevu“ jasně naznačil, že neustoupí od svých maximalistických požadavků. Trvá na tom, aby se Ukrajina vzdala území nárokovaných Ruskem. V opačném případě budou obsazena silou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj územní kompromis v pondělí navzdory ruskému a americkému tlaku odmítl.

Miliardář Jared Isaacman, spojenec Elona Muska, se stal šéfem NASA

Americký Senát schválil jmenování miliardáře a astronauta Jareda Isaacmana do funkce šéfa NASA. Nový administrátor přebírá agenturu v době rozpočtových škrtů, tlaku na rychlejší návrat na Měsíc a otevřené debaty o roli soukromých firem v americkém vesmírném programu. Pro NASA jde o výraznou změnu směru i stylu vedení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama