Také dnes na závěr třídenní Mnichovské bezpečnostní konference patřila k hlavním tématům debat válka na Ukrajině, političtí představitelé se ale věnovali i evropskému zbrojnímu průmyslu a konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell v Mnichově varoval před tím, že Evropa ztrácí kapacitu obraného průmyslu, kterou musí posílit. „Nebudeme schopni hrát svou politickou roli, pokud se nedokážeme sami bránit,“ řekl. O nezbytnosti posílení zbrojního průmyslu v Evropě v Mnichově opakovaně hovořila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Wars in Israel, Ukraine to dominate talks at global security summit in Munich https://t.co/hnX7Bjln5l
— The Globe and Mail (@globeandmail) February 16, 2024
Borrell rovněž řekl, že evropské státy musí být schopné rychleji a ve větším měřítku zbrojně a hospodářsky podpořit Ukrajinu, která už takřka dva roky vzdoruje ruské invazi.
Šéfka německého parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová v reakci na úmrtí vězněného ruského opozičního předáka Alexeje Navalného řekla, že by dodala Ukrajině vše, co na obranu potřebuje, včetně střel s plochou dráhou letu Taurus. Německý kancléř Olaf Scholz zatím o střelách, o které Kyjev usiluje, nerozhodl. Podle Strackové-Zimmermannové se o nich bude nadále jednat.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v Mnichově řekl, že věří, že Německo nakonec střely Taurus jeho zemi dodá. „To, že neslyšíme jasné ne, je odpověď sama o sobě,“ řekl Kuleba na konferenci. Poznamenal, že Německo by mohlo postupovat podobně jako v případě tanků Leopard. Ty Berlín nejprve z obav z vyhrocení konfliktu poskytnout odmítal, nakonec je ale Ukrajině dodal.
Kuleba se na okraj konference sešel s šéfem čínské diplomacie Wang Iem, který ho ujistil, že Peking neprodává smrticí zbraně do oblasti konfliktů. Wang rovněž řekl, že Čína si přeje mírové řešení války na Ukrajině.
Dopolední debaty dnes zahájil palestinský premiér Muhammad Ištajja, který vyzval k uznání nezávislého palestinského státu. Prohlásil rovněž, že v zájmu palestinské jednoty je připraven jednat s radikálním hnutím Hamás. Poznamenal, že příležitost k takovému jednání bude 26. února v Moskvě, kam Rusko pozvalo všechny palestinské frakce.
Po Ištajjovi vystoupili jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí a někdejší izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová. Podle Safádího není hlavním palestinským problémem Hamás, ale izraelská okupace. Livniová k tomu uvedla, že v palestinském Pásmu Gazy žádná okupace nebyla, protože se odtud izraelské síly v roce 2005 stáhly. „Izrael se rozhodl stáhnout. Věřili jsme, že Palestinci to využijí,“ uvedla s tím, že moci se zde následně chopil Hamás.
Izrael nyní do úzkého pobřežní pásma vyslal vojáky v reakci na teroristický útok Hamásu a dalších ozbrojenců z loňského 7. října, při němž v Izraeli zemřelo přes 1100 lidí a dalších asi 250 bylo uneseno. V Gaze od začátku války zahynulo podle místních úřadů přes 28.000 lidí, drtivá většina z 2,3 milionu obyvatel musela opustit své domovy a přežívá ve velmi těžkých podmínkách.
