Reklama
6.7 C
Czech
Úterý 17. března 2026
Válka na UkrajiněUSA viní Rusko, že na Ukrajině používá zakázané chemické zbraně

USA viní Rusko, že na Ukrajině používá zakázané chemické zbraně

USA obvinily Rusko, že na Ukrajině nasadilo chemické zbraně, čímž by porušilo mezinárodní úmluvu zakazující jejich použití. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

Představitelé amerického ministerstva zahraničí uvedli, že Rusko použilo jedovatý chloropikrin. Tato obvinění, která podle amerických představitelů nejsou „ojedinělým“ incidentem, by byla v rozporu s Úmluvou o zákazu chemických zbraní (CWC), kterou Rusko podepsalo. Ta státům zakazuje vyvíjet nebo získávat nové chemické zbraně.

Kreml tato obvinění odmítl a označil je za nepodložená. Mluvčí Dmitrij Peskov novinářům v Moskvě řekl, že Rusko za svými závazky vyplývajícími z CWC stoj. Úmluvu ratifikovalo 193 států.

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), globální kontrolní orgán, který dohlíží na provádění CWC, uvádí, že chemická zbraň je látka, která se používá k úmyslnému usmrcení nebo poškození zdraví díky svým toxickým vlastnostem.

Chlorpikrin – který podle USA Rusko použilo k „vytlačení ukrajinských sil z opevněných pozic“ – je olejovitá látka, která byla hojně používána během první světové války. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) způsobuje podráždění plic, očí a kůže a může vyvolat zvracení, nevolnost a průjem.

Použití této chemické látky ve válce je výslovně zakázáno podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní a OPCW ji uvádí na seznamu dusivých látek.

Ministerstvo zahraničí rovněž uvedlo, že Moskva během války pravidelně používala slzný plyn.

Varování Moskva ignoruje

Prezident Joe Biden již dříve varoval Rusko před nasazením chemických zbraní na Ukrajině. V březnu 2022, několik týdnů poté, co Moskva zahájila invazi, Biden slíbil, že prezident Vladimir Putin „tvrdě zaplatí“, pokud použití chemických zbraní skutečně povolí. „Pokud by je použil, reagovali bychom. Povaha reakce by závisela na povaze použití,“ řekl Biden.

Soustavně se však objevují zprávy, že Moskva toto varování ignoruje, píše BBC. Náměstek amerického ministra pro kontrolu zbrojení Mallory Stewart již dříve uvedl, že Rusko v konfliktu používá slzný plyn. A Ukrajina tvrdí, že její jednotky v posledních měsících čelily stále častějším chemickým útokům. Tisková agentura Reuters na začátku letošního roku uvedla, že ruské síly použily granáty s náplní CS a slzných plynů CN.

Jak píše CNN, nejméně 500 ukrajinských vojáků bylo ošetřeno kvůli vystavení toxickým plynům. Jeden zemřel poté, co se udusil slzným plynem.

Ministerstvo zahraničí sankcionovalo tři ruské subjekty napojené na program biologických a chemických zbraní v zemi kvůli jejich spojení s výrobou chemických látek. Sankce byly uvaleny i na další firmy, které s ruskou vládou spolupracovaly.

V roce 2017 OPCW uvedla, že Rusko zničilo poslední zásoby těchto zbraní z dob studené války, jak požaduje CWC. Podle knihovny britské Dolní sněmovny však byla Moskva od té doby obviněna z neúplných prohlášení o svých zásobách.

Od roku 2017 bylo Rusko obviněno z nejméně dvou chemických útoků. Jeden z nich byl pokus o vraždu bývalého zpravodajce Sergeje Skripala a jeho dcery v Salisbury. Druhá byla otrava zesnulého ruského disidenta Alexeje Navalného v roce 2020.

Rusko postupuje

Ruské síly na východě Ukrajiny mezitím pokračují v soustavném postupu před oslavami Dne vítězství 9. května. Tedy svátku připomínajícího sovětské vítězství ve druhé světové válce. Velká část bojů se odehrává v okolí Chasiva Jaru, pevnosti kontrolované Kyjevem, které se Rusko snaží dosáhnout po obsazení města Avdijivka. Předpokládá se, že Moskva chce město obsadit před oslavami, které se uskuteční příští týden.

Děje se tak v době, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa odboru kybernetické bezpečnosti ukrajinské Bezpečnostní služby (SBU) Ilju Vitjuka. Ten skončil kvůli obvinění, že se snažil využít svého postavení k potrestání ukrajinského novináře, který informoval o obviněních z korupce vůči němu.

Reportér byl následně předvolán do vojenského náborového střediska, což přimělo náčelníka armády generálplukovníka Oleksandra Syrského k zahájení vyšetřování.

Reklama

Doporučujeme

Sebedůvěra Trumpa nezachrání. Válka v Íránu je risk

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá.

Zelenskyj: Rusko získalo za dva týdny války s Íránem 10 miliard dolarů

Rusko za dva týdny války s Íránem vydělalo 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun). Podle serveru Business Insider to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kyjeva varoval, že čím déle bude konflikt na Blízkém východě trvat, tím více bude ruský prezident Vladimir Putin moci válku v jeho zemi protahovat.

USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců, uvedl Costa

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.

Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc odložit návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc posunout jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur Reuters a Kjódó uvedl, že Spojené státy již požádaly o odložení schůzky. Podle původních plánů měl americký prezident zavítat na návštěvu Pekingu od 31. března do 2. dubna.

Při požáru v indické státní nemocnici zemřelo deset pacientů

Při požáru v traumatologickém centru státní nemocnice ve východoindickém státě Uríša zemřelo deset pacientů. Dalších jedenáct členů zdravotnického personálu utrpělo popáleniny při snaze zachránit hospitalizované a nyní se léčí v nemocnici.

Američané potichu instalují malé solární panely a snižují účty za elektřinu

Rostoucí ceny elektřiny nutí Američany hledat nové způsoby, jak ušetřit. Stále více lidí proto instaluje malé solární panely, které stačí zapojit do běžné zásuvky. Technologie je levná, jednoduchá a rychle se šíří, i když pravidla zatím zaostávají.

Útoky v Emirátech zasáhly přístav i letiště

Írán v pondělí znovu udeřil na infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech. Terčem se stalo mezinárodní letiště v Dubaji i přístavní a průmyslová zóna ve Fudžajře, která patří k nejdůležitějším ropným uzlům v regionu. Útoky znovu zvýšily napětí kolem dopravy ropy i leteckého provozu v Perském zálivu.

Meta zvažuje propouštění až pětiny zaměstnanců

Společnost Meta zvažuje rozsáhlé propouštění, které by mohlo postihnout až 20 procent jejích zaměstnanců. Společnost doufá, že tím uvolní prostředky pro masivní investice do umělé inteligence a zároveň dokáže, že tyto nové nástroje již nejsou jen nákladným experimentem, ale začínají měnit každodenní provoz velkých technologických firem.

Biatlon v Otepää poznamenal chaos na střelnici

Světový pohár v biatlonu v estonském Otepää nabídl víc zmatků než radosti. Francouzští favorité přišli ve štafetě smíšených dvojic o výsledek po hrubé chybě Émiliena Jacquelina a česká reprezentantka Tereza Voborníková se v jiném závodě dostala do kuriózní situace, kdy se na střelnici přela se soupeřkou o vlastní stav. Oba momenty znovu otevřely debatu o tom, jak velký chaos letos na střelnici panoval.

Izrael zahájil další vlnu úderů proti Íránů, útočil v Teheránu, Šírázu a Tabrízu

Izraelské letectvo dnes zahájilo další vlnu rozsáhlých vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v hlavním městě Teheránu, v Šírázu na jihu a Tabrízu na severozápadě země. Informují o tom agentury s odvoláním na sdělení izraelských ozbrojených sil. Podle agentury AFP se v centru íránské metropole ozývaly výbuchy.

KOMENTÁŘ: Ropa zkrátka poteče jinudy. Jak blokáda Hormuzského průlivu nutí k improvizaci

Íránská armáda zašpuntovala Hormuzský průliv a ohrožuje každou obchodní loď, která by plavbu námořní soutěskou volila. Už potřetí během posledních pěti let tak musejí obchodní společnosti zásadním způsobem upravovat logistické plány. Aktuální krize ukazuje, že alternativ se vždy najde dost.

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, prohlásil Trump

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, tvrdí americký prezident Donald Trump. Washington podle něj dohodu s Havanou buď brzy uzavře, nebo udělá to, co považuje za nezbytné. Nejprve se však USA vypořádají s Íránem. Šéf Bílého domu to podle tiskových agentur v neděli řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump v posledních týdnech vyjádřil přesvědčení, že kubánská vláda brzy padne.

EU bude jednat o tom, jak udržet Hormuzský průliv otevřený

Členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby zůstal Hormuzský průliv otevřený pro mezinárodní lodní dopravu. Před dnešním zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to podle agentury Reuters v Bruselu řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Goldman Sachs: Válka s Íránem nezpůsobí krizi jako covid nebo konflikt na Ukrajině

Po americko-izraelském úderu na Írán prudce vzrostly ceny ropy a zemního plynu. Konflikt vyvolal obavy z recese globální ekonomiky a stagflace. Odborníci srovnávají současnou krizi s tou, kterou rozpoutala válka na Ukrajině v roce 2022. Podle expertů ze společnosti Goldman Sachs ale blízkovýchodní konflikt nezpůsobí srovnatelnou světovou krizi. Spíše povede ke krátkodobým šokům v cenách ropy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama