-3.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Válka na UkrajiněUSA viní Rusko, že na Ukrajině používá zakázané chemické zbraně

USA viní Rusko, že na Ukrajině používá zakázané chemické zbraně

USA obvinily Rusko, že na Ukrajině nasadilo chemické zbraně, čímž by porušilo mezinárodní úmluvu zakazující jejich použití. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

Představitelé amerického ministerstva zahraničí uvedli, že Rusko použilo jedovatý chloropikrin. Tato obvinění, která podle amerických představitelů nejsou „ojedinělým“ incidentem, by byla v rozporu s Úmluvou o zákazu chemických zbraní (CWC), kterou Rusko podepsalo. Ta státům zakazuje vyvíjet nebo získávat nové chemické zbraně.

Kreml tato obvinění odmítl a označil je za nepodložená. Mluvčí Dmitrij Peskov novinářům v Moskvě řekl, že Rusko za svými závazky vyplývajícími z CWC stoj. Úmluvu ratifikovalo 193 států.

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), globální kontrolní orgán, který dohlíží na provádění CWC, uvádí, že chemická zbraň je látka, která se používá k úmyslnému usmrcení nebo poškození zdraví díky svým toxickým vlastnostem.

Chlorpikrin – který podle USA Rusko použilo k „vytlačení ukrajinských sil z opevněných pozic“ – je olejovitá látka, která byla hojně používána během první světové války. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) způsobuje podráždění plic, očí a kůže a může vyvolat zvracení, nevolnost a průjem.

Použití této chemické látky ve válce je výslovně zakázáno podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní a OPCW ji uvádí na seznamu dusivých látek.

Ministerstvo zahraničí rovněž uvedlo, že Moskva během války pravidelně používala slzný plyn.

Varování Moskva ignoruje

Prezident Joe Biden již dříve varoval Rusko před nasazením chemických zbraní na Ukrajině. V březnu 2022, několik týdnů poté, co Moskva zahájila invazi, Biden slíbil, že prezident Vladimir Putin „tvrdě zaplatí“, pokud použití chemických zbraní skutečně povolí. „Pokud by je použil, reagovali bychom. Povaha reakce by závisela na povaze použití,“ řekl Biden.

Soustavně se však objevují zprávy, že Moskva toto varování ignoruje, píše BBC. Náměstek amerického ministra pro kontrolu zbrojení Mallory Stewart již dříve uvedl, že Rusko v konfliktu používá slzný plyn. A Ukrajina tvrdí, že její jednotky v posledních měsících čelily stále častějším chemickým útokům. Tisková agentura Reuters na začátku letošního roku uvedla, že ruské síly použily granáty s náplní CS a slzných plynů CN.

Jak píše CNN, nejméně 500 ukrajinských vojáků bylo ošetřeno kvůli vystavení toxickým plynům. Jeden zemřel poté, co se udusil slzným plynem.

Ministerstvo zahraničí sankcionovalo tři ruské subjekty napojené na program biologických a chemických zbraní v zemi kvůli jejich spojení s výrobou chemických látek. Sankce byly uvaleny i na další firmy, které s ruskou vládou spolupracovaly.

V roce 2017 OPCW uvedla, že Rusko zničilo poslední zásoby těchto zbraní z dob studené války, jak požaduje CWC. Podle knihovny britské Dolní sněmovny však byla Moskva od té doby obviněna z neúplných prohlášení o svých zásobách.

Od roku 2017 bylo Rusko obviněno z nejméně dvou chemických útoků. Jeden z nich byl pokus o vraždu bývalého zpravodajce Sergeje Skripala a jeho dcery v Salisbury. Druhá byla otrava zesnulého ruského disidenta Alexeje Navalného v roce 2020.

Rusko postupuje

Ruské síly na východě Ukrajiny mezitím pokračují v soustavném postupu před oslavami Dne vítězství 9. května. Tedy svátku připomínajícího sovětské vítězství ve druhé světové válce. Velká část bojů se odehrává v okolí Chasiva Jaru, pevnosti kontrolované Kyjevem, které se Rusko snaží dosáhnout po obsazení města Avdijivka. Předpokládá se, že Moskva chce město obsadit před oslavami, které se uskuteční příští týden.

Děje se tak v době, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa odboru kybernetické bezpečnosti ukrajinské Bezpečnostní služby (SBU) Ilju Vitjuka. Ten skončil kvůli obvinění, že se snažil využít svého postavení k potrestání ukrajinského novináře, který informoval o obviněních z korupce vůči němu.

Reportér byl následně předvolán do vojenského náborového střediska, což přimělo náčelníka armády generálplukovníka Oleksandra Syrského k zahájení vyšetřování.

Reklama

Doporučujeme

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama