-6.7 C
Czech
Středa 14. ledna 2026
Válka na UkrajiněUSA viní Rusko, že na Ukrajině používá zakázané chemické zbraně

USA viní Rusko, že na Ukrajině používá zakázané chemické zbraně

USA obvinily Rusko, že na Ukrajině nasadilo chemické zbraně, čímž by porušilo mezinárodní úmluvu zakazující jejich použití. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

Představitelé amerického ministerstva zahraničí uvedli, že Rusko použilo jedovatý chloropikrin. Tato obvinění, která podle amerických představitelů nejsou „ojedinělým“ incidentem, by byla v rozporu s Úmluvou o zákazu chemických zbraní (CWC), kterou Rusko podepsalo. Ta státům zakazuje vyvíjet nebo získávat nové chemické zbraně.

Kreml tato obvinění odmítl a označil je za nepodložená. Mluvčí Dmitrij Peskov novinářům v Moskvě řekl, že Rusko za svými závazky vyplývajícími z CWC stoj. Úmluvu ratifikovalo 193 států.

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), globální kontrolní orgán, který dohlíží na provádění CWC, uvádí, že chemická zbraň je látka, která se používá k úmyslnému usmrcení nebo poškození zdraví díky svým toxickým vlastnostem.

Chlorpikrin – který podle USA Rusko použilo k „vytlačení ukrajinských sil z opevněných pozic“ – je olejovitá látka, která byla hojně používána během první světové války. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) způsobuje podráždění plic, očí a kůže a může vyvolat zvracení, nevolnost a průjem.

Použití této chemické látky ve válce je výslovně zakázáno podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní a OPCW ji uvádí na seznamu dusivých látek.

Ministerstvo zahraničí rovněž uvedlo, že Moskva během války pravidelně používala slzný plyn.

Varování Moskva ignoruje

Prezident Joe Biden již dříve varoval Rusko před nasazením chemických zbraní na Ukrajině. V březnu 2022, několik týdnů poté, co Moskva zahájila invazi, Biden slíbil, že prezident Vladimir Putin „tvrdě zaplatí“, pokud použití chemických zbraní skutečně povolí. „Pokud by je použil, reagovali bychom. Povaha reakce by závisela na povaze použití,“ řekl Biden.

Soustavně se však objevují zprávy, že Moskva toto varování ignoruje, píše BBC. Náměstek amerického ministra pro kontrolu zbrojení Mallory Stewart již dříve uvedl, že Rusko v konfliktu používá slzný plyn. A Ukrajina tvrdí, že její jednotky v posledních měsících čelily stále častějším chemickým útokům. Tisková agentura Reuters na začátku letošního roku uvedla, že ruské síly použily granáty s náplní CS a slzných plynů CN.

Jak píše CNN, nejméně 500 ukrajinských vojáků bylo ošetřeno kvůli vystavení toxickým plynům. Jeden zemřel poté, co se udusil slzným plynem.

Ministerstvo zahraničí sankcionovalo tři ruské subjekty napojené na program biologických a chemických zbraní v zemi kvůli jejich spojení s výrobou chemických látek. Sankce byly uvaleny i na další firmy, které s ruskou vládou spolupracovaly.

V roce 2017 OPCW uvedla, že Rusko zničilo poslední zásoby těchto zbraní z dob studené války, jak požaduje CWC. Podle knihovny britské Dolní sněmovny však byla Moskva od té doby obviněna z neúplných prohlášení o svých zásobách.

Od roku 2017 bylo Rusko obviněno z nejméně dvou chemických útoků. Jeden z nich byl pokus o vraždu bývalého zpravodajce Sergeje Skripala a jeho dcery v Salisbury. Druhá byla otrava zesnulého ruského disidenta Alexeje Navalného v roce 2020.

Rusko postupuje

Ruské síly na východě Ukrajiny mezitím pokračují v soustavném postupu před oslavami Dne vítězství 9. května. Tedy svátku připomínajícího sovětské vítězství ve druhé světové válce. Velká část bojů se odehrává v okolí Chasiva Jaru, pevnosti kontrolované Kyjevem, které se Rusko snaží dosáhnout po obsazení města Avdijivka. Předpokládá se, že Moskva chce město obsadit před oslavami, které se uskuteční příští týden.

Děje se tak v době, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa odboru kybernetické bezpečnosti ukrajinské Bezpečnostní služby (SBU) Ilju Vitjuka. Ten skončil kvůli obvinění, že se snažil využít svého postavení k potrestání ukrajinského novináře, který informoval o obviněních z korupce vůči němu.

Reportér byl následně předvolán do vojenského náborového střediska, což přimělo náčelníka armády generálplukovníka Oleksandra Syrského k zahájení vyšetřování.

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama