-2.3 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Válka na UkrajiněUSA viní Rusko, že na Ukrajině používá zakázané chemické zbraně

USA viní Rusko, že na Ukrajině používá zakázané chemické zbraně

USA obvinily Rusko, že na Ukrajině nasadilo chemické zbraně, čímž by porušilo mezinárodní úmluvu zakazující jejich použití. Informuje o tom BBC, CNN a další servery.

Představitelé amerického ministerstva zahraničí uvedli, že Rusko použilo jedovatý chloropikrin. Tato obvinění, která podle amerických představitelů nejsou „ojedinělým“ incidentem, by byla v rozporu s Úmluvou o zákazu chemických zbraní (CWC), kterou Rusko podepsalo. Ta státům zakazuje vyvíjet nebo získávat nové chemické zbraně.

Kreml tato obvinění odmítl a označil je za nepodložená. Mluvčí Dmitrij Peskov novinářům v Moskvě řekl, že Rusko za svými závazky vyplývajícími z CWC stoj. Úmluvu ratifikovalo 193 států.

Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), globální kontrolní orgán, který dohlíží na provádění CWC, uvádí, že chemická zbraň je látka, která se používá k úmyslnému usmrcení nebo poškození zdraví díky svým toxickým vlastnostem.

Chlorpikrin – který podle USA Rusko použilo k „vytlačení ukrajinských sil z opevněných pozic“ – je olejovitá látka, která byla hojně používána během první světové války. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí (CDC) způsobuje podráždění plic, očí a kůže a může vyvolat zvracení, nevolnost a průjem.

Použití této chemické látky ve válce je výslovně zakázáno podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní a OPCW ji uvádí na seznamu dusivých látek.

Ministerstvo zahraničí rovněž uvedlo, že Moskva během války pravidelně používala slzný plyn.

Varování Moskva ignoruje

Prezident Joe Biden již dříve varoval Rusko před nasazením chemických zbraní na Ukrajině. V březnu 2022, několik týdnů poté, co Moskva zahájila invazi, Biden slíbil, že prezident Vladimir Putin „tvrdě zaplatí“, pokud použití chemických zbraní skutečně povolí. „Pokud by je použil, reagovali bychom. Povaha reakce by závisela na povaze použití,“ řekl Biden.

Soustavně se však objevují zprávy, že Moskva toto varování ignoruje, píše BBC. Náměstek amerického ministra pro kontrolu zbrojení Mallory Stewart již dříve uvedl, že Rusko v konfliktu používá slzný plyn. A Ukrajina tvrdí, že její jednotky v posledních měsících čelily stále častějším chemickým útokům. Tisková agentura Reuters na začátku letošního roku uvedla, že ruské síly použily granáty s náplní CS a slzných plynů CN.

Jak píše CNN, nejméně 500 ukrajinských vojáků bylo ošetřeno kvůli vystavení toxickým plynům. Jeden zemřel poté, co se udusil slzným plynem.

Ministerstvo zahraničí sankcionovalo tři ruské subjekty napojené na program biologických a chemických zbraní v zemi kvůli jejich spojení s výrobou chemických látek. Sankce byly uvaleny i na další firmy, které s ruskou vládou spolupracovaly.

V roce 2017 OPCW uvedla, že Rusko zničilo poslední zásoby těchto zbraní z dob studené války, jak požaduje CWC. Podle knihovny britské Dolní sněmovny však byla Moskva od té doby obviněna z neúplných prohlášení o svých zásobách.

Od roku 2017 bylo Rusko obviněno z nejméně dvou chemických útoků. Jeden z nich byl pokus o vraždu bývalého zpravodajce Sergeje Skripala a jeho dcery v Salisbury. Druhá byla otrava zesnulého ruského disidenta Alexeje Navalného v roce 2020.

Rusko postupuje

Ruské síly na východě Ukrajiny mezitím pokračují v soustavném postupu před oslavami Dne vítězství 9. května. Tedy svátku připomínajícího sovětské vítězství ve druhé světové válce. Velká část bojů se odehrává v okolí Chasiva Jaru, pevnosti kontrolované Kyjevem, které se Rusko snaží dosáhnout po obsazení města Avdijivka. Předpokládá se, že Moskva chce město obsadit před oslavami, které se uskuteční příští týden.

Děje se tak v době, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfa odboru kybernetické bezpečnosti ukrajinské Bezpečnostní služby (SBU) Ilju Vitjuka. Ten skončil kvůli obvinění, že se snažil využít svého postavení k potrestání ukrajinského novináře, který informoval o obviněních z korupce vůči němu.

Reportér byl následně předvolán do vojenského náborového střediska, což přimělo náčelníka armády generálplukovníka Oleksandra Syrského k zahájení vyšetřování.

Reklama

Doporučujeme

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.

Adamczyková vybojovala na olympiádě stříbro

Česká výprava má na zimních hrách v Itálii třetí medaili. Eva Adamczyková dojela ve finále snowboardcrossu v Livignu druhá, od zlata ji dělily čtyři setiny sekundy. V programu dne zaujalo i další Klaebovo vítězství v běhu na lyžích a solidní umístění českých reprezentantů.

Logistika se stala novou obětí AI nervozity na trzích

Akcie dopravních a logistických firem ve čtvrtek prudce oslabily poté, co malá společnost Algorhythm Holdings představila nový nástroj pro plánování přeprav s využitím umělé inteligence. Investoři se obávají, že podobné systémy mohou snížit potřebu služeb části trhu a roztočily se další výprodeje napříč sektory.

Svět bojuje o kritické suroviny

Bez lithia, kobaltu nebo mědi dnes ve světě nefunguje moderní ekonomika. Tyto suroviny pohánějí elektromobily, větrné turbíny, solární panely i datová centra. Zároveň ale jejich těžba zatěžuje přírodu, vodu i místní komunity. Státy proto řeší složitou rovnici. Jak zajistit dostatek nerostů a přitom nezhoršit ekologické škody ani geopolitické napětí.

Čína může podle Sybihy mít pro spravedlivý mír na Ukrajině důležitou roli

Čína může podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru na Ukrajině. Svého čínského kolegu Wang Ia pozval na návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Zákaz skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný, rozhodl soud

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom dnes rozhodl londýnský vrchní soud, jenž vyhověl žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá. Zákaz zůstane v platnosti, dokud justice o odvolání nerozhodne, stanovil soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama