Globální oteplování představuje pro planetu existenční hrozbu, oznámil americký prezident Joe Biden na klimatickém summitu COP27 v Egyptě. Slíbil, že Spojené státy své klimatické cíle dodrží. Aktivisté však jeho projev kritizovali, protože v něm nezaznělo nic o financování zadlužených zemí nejvíce zasažených klimatickými změnami. Informovala o tom agentura Reuters a deník The Guardian.
„Klimatická krize se týká lidské, ekonomické, environmentální a národní bezpečnosti a samotného života na naší planetě,“ oznámil Biden delegátům z celého světa v přímořském letovisku ve městě Šarm aš-Šajch. „Spojené státy americké splní své emisní cíle do roku 2030,“ slíbila americká hlava státu.
Ještě předtím, než Biden na summit dorazil, představila jeho administrativa delegátům emisní plán na potlačení metanu. Metan je jedním z nejsilnějších skleníkových plynů v americkém ropném a plynárenském průmyslu, uvedla agentura Reuters.
COP27: Biden says the climate crisis is about ‚very life of the planet‘ https://t.co/UI3VQrL95G pic.twitter.com/71grHJHZmt
— Reuters (@Reuters) November 11, 2022
USA, Evropa, Japonsko, Kanada, Norsko, Velká Británie a Singapur se společně zavázali k razantnějším krokům proti emisím metanu v ropném průmyslu. Cílem dohody představené na COP27 je snížit emise v celé ekonomice do konce desetiletí o 30 procent.
„Snížení emisí metanu alespoň o 30 procent do roku 2030 může být naší nejlepší šancí udržet globální oteplování v dosahu 1,5 stupně Celsia,“ prohlásil dále na summitu Biden a dodal, že válka na Ukrajině a globální ekonomická krize nejsou omluvou pro slabší klimatické ambice.
Udržet oteplování na hranici 1,5 stupně je původním cílem Pařížské dohody z roku 2015. Pokud dojde k nárůstu teplot nad tuto hranici, klimatické změny se vymknou kontrole.
Biden pod palbou kritiky
Světem se šíří skepse ohledně světových vlád a dostatečnosti jejich úsilí klimatické změny řešit.
Zpráva OSN zveřejněná minulý týden ukázala, že do roku 2030 stoupnou oproti roku 2010 globální emise skleníkových plynů o 10,6 procenta.
Vědci tvrdí, že emise musejí klesnout alespoň o 43 procent do konce roku 2030, jinak globální teploty červenou linii překročí.
Biden na konferenci slíbil finanční prostředky určené k pomoci v energetické transformaci a přizpůsobení se vyšším teplotám.
Rozvojové země měly poskytnout na tuto problematiku ročně 100 miliard dolarů, loni ale věnovaly pouze 83 miliard dolarů.
„Oznámil spoustu nových klimatických programů, ale nedokázal zajistit, co chce rozvojový svět nejvíce. Dostatek peněz na přizpůsobení se klimatickým extrémům,“ myslí si Alice Hill z organizace Climate Crisis Advisory Group.
Upozornila také na to, že tohle financování bude muset podpořit také Kongres. To by mohlo zkomplikovat vítězství republikánů v probíhajících volbách.
Biden také čelí kritice, že v jeho projevu nezaznělo nic o finanční pomoci zadlužených států nejvíce zasažených klimatickou změnou. Vedoucí skupiny Climate Action Network International Harjeet Singh popsal téma financování ztrát a škod za „rádiové ticho“.
USA rovněž čelí kritice za podporu nových ropných a plynárenských projektů v rámci boje proti energetické krizi. Washington opakovaně prohlásil, že zvýšení produkce ropy a plynu není v rozporu s dlouhodobými ambicemi dekarbonizace.
Generální ředitel organizace Climate Analytics Billa Harea řekl, že tyto plány mohou vést k nárůstu emisí metanu o 500 procent do roku 2030, napsal deník The Guardian.
Spojené státy přitom kritizují africký kontinent za to, že chce pozdvihnout vlastní ekonomiku a energetickou soběstačnost rozvojem ropného a plynárenského sektoru.
