ZprávyUSA ponechá v Evropě 100 tisíc vojáků pro případ ruské agrese

USA ponechá v Evropě 100 tisíc vojáků pro případ ruské agrese

Podle řady amerických představitelů se očekává, že USA ponechají v Evropě v dohledné budoucnosti 100 000 vojáků. Pro případ, že by Rusko navýšilo své ozbrojené síly a zkoušelo ohrožovat Švédsko, Finsko nebo členské země NATO. Informuje o tom CNN, Financial Times a další.

Počet vojáků by se mohl dočasně zvýšit, pokud NATO uskuteční v regionu více vojenských cvičení. USA by mohly přidat další základny v Evropě, pokud se změní bezpečnostní prostředí, píše CNN.

Tyto plány se zvažují po čtvrtečním zasedání vojenských velitelů NATO v Bruselu. Šéfové armád předloží doporučení pro zasedání ministrů obrany NATO plánované na červen a koncem téhož měsíce se v Madridu sejdou vedoucí představitelé NATO včetně prezidenta Joe Bidena.

Americké jednotky v Evropě posilují

Spojené státy zvýšily celkový počet svých sil v Evropě z přibližně 60 000 vojáků před ruskou invazí na Ukrajinu na současných přibližně 100 000. Přidaly vojáky a vojenské prostředky do zemí podél východního křídla Evropy, aby podpořily NATO a dále odrazovaly Rusko. USA přispěly tisíci vojáků do Sil rychlé reakce NATO, které byly poprvé v historii NATO aktivovány letos na jaře.

Tato doporučení jsou v souladu s tím, co vrcholní vojenští představitelé říkají americkým zákonodárcům. V dubnu předseda sboru náčelníků štábů generál Mark Milley řekl členům Kongresu, že podporuje vytvoření stálých amerických základen ve východní Evropě jako reakci na ruský útok na Ukrajinu. Milley však uvedl, že se domnívá, že americké jednotky na těchto základnách by mohly být rotační. Řekl, že si nemyslí, že by na nich USA musely trvale umístit vojáky, aby vytvořily účinný odstrašující prostředek.

Jednání v Bruselu se zúčastnili vojenští velitelé NATO, včetně generála Toda Wolterse, který zastává funkci velitele evropského velitelství USA a vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě. Válka na Ukrajině se blíží ke třem měsícům od zahájení ruské invaze. USA v Evropě dočasně doplnily tisíce vojáků, rozmístily další vojenské prostředky na východním křídle na podporu osmi nových bojových skupin NATO. Také poslaly Ukrajině vedle spojenců z NATO vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů.

USA pošlou dalších 10 tisíc vojáků

Pentagon však nedávno oznámil nahrazení těchto dočasných rotací vojáky, což signalizuje, že zvýšená přítomnost USA nějakou dobu potrvá. Pentagon oznámil, že v příštích týdnech a měsících bude do Evropy vysláno přibližně 10 500 příslušníků americké armády. Ti by měli nahradit síly, jež se zde již nacházejí 13. května.

Kromě větších setkání NATO se generál Milley tento týden setkal také s vojenskými představiteli Francie, Německa, Itálie a Velké Británie a také Finska a Švédska, jak uvedl mluvčí Spojeného štábu plukovník Dave Butler.

Vedoucí představitelé NATO a USA naznačují trvalejší změnu rozmístění evropských sil v reakci na probíhající ruskou invazi s možným oznámením na summitu NATO v Madridu příští měsíc. To by mohlo na nějakou dobu upevnit stav 100 000 vojáků.

V dubnu Austin americkým zákonodárcům řekl, že válka na Ukrajině a Putinovy akce změní vojenskou přítomnost USA v Evropě.

„Tato nezákonná a nevyprovokovaná Putinova agrese má za následek změnu bezpečnostní architektury v regionu na nějakou dobu dopředu,“ řekl Austin. „Očekáváme, že to změní naši vojenskou stopu. Jak velká to bude změna, to se teprve uvidí.“

Změna pozice NATO

Ministr zahraničí Antony Blinken i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na závěr neformální schůzky ministrů zahraničních věcí NATO v německém Berlíně 15. května naznačili oznámení o trvalejší změně vojenské pozice NATO, konkrétně ve východní Evropě.

„Zde v Berlíně jsme položili základy pro summit, který bude příští měsíc v Madridu,“ uvedl Blinken na tiskové konferenci na závěr neformálního zasedání NATO v Berlíně. „NATO se chystá vydat novou strategickou koncepci, která stanoví, jak Aliance udrží a posílí transatlantickou bezpečnost tváří v tvář agresi prezidenta Putina i dalším novým hrozbám. A budeme se věnovat pokračujícímu úsilí o posílení našich sil na východním křídle NATO.“

Stoltenberg uvedl, že Aliance „přijme důležitá rozhodnutí k posílení odstrašení a obrany NATO. Ta budou odrážet novou bezpečnostní realitu v Evropě,“ řekl.

Aliance, která se po potupném ústupu z Afghánistánu potýká s rozpory mezi evropskými spojenci se značně odlišnými názory na svou budoucí roli, vyčlenila rok 2022 na restart, který by měl navázat na obrat USA k Asii a hrozbu ze strany Číny.

Během několika týdnů však místo toho vytvořila nebývalou úroveň jednoty v reakci na svého původního protivníka, Moskvu.

Jak píší Financial Times, Východní Evropa je dnes militarizovanější než kdykoli od vrcholu studené války. Na rozlehlém území mezi Baltským a Černým mořem proti sobě opět stojí jaderné velmoci.

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Doktoři v zajetí, nemocnice v troskách. V Gaze je těžké zachraňovat životy

Na okupovaných palestinských územích důsledkem izraelských útoků po sedmém říjnu 2023 kolabuje civilní infrastruktura. Mnohé zdroje však naznačují, že krize zdravotnictví v Gaze není jen přirozenou konsekvencí současné války. Je destrukce zdravotnictví jednou z dlouhodobých izraelských strategií?

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po velkém nočním ruském útoku

Nejméně osm obětí na životech a 28 raněných si vyžádaly noční ruské útoky na Kyjev a devět dalších regionů, oznámil dnes ukrajinský premiér Serhij Koreckyj na sociální síti Telegram. Při útoku v Kyjevě, kde ruské rakety zasáhly mosty a další kritickou infrastrukturu zahynulo šest lidí a dalších 15 utrpělo zranění, uvedl premiér.

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama