ZprávyUSA ponechá v Evropě 100 tisíc vojáků pro případ ruské agrese

USA ponechá v Evropě 100 tisíc vojáků pro případ ruské agrese

Podle řady amerických představitelů se očekává, že USA ponechají v Evropě v dohledné budoucnosti 100 000 vojáků. Pro případ, že by Rusko navýšilo své ozbrojené síly a zkoušelo ohrožovat Švédsko, Finsko nebo členské země NATO. Informuje o tom CNN, Financial Times a další.

Počet vojáků by se mohl dočasně zvýšit, pokud NATO uskuteční v regionu více vojenských cvičení. USA by mohly přidat další základny v Evropě, pokud se změní bezpečnostní prostředí, píše CNN.

Tyto plány se zvažují po čtvrtečním zasedání vojenských velitelů NATO v Bruselu. Šéfové armád předloží doporučení pro zasedání ministrů obrany NATO plánované na červen a koncem téhož měsíce se v Madridu sejdou vedoucí představitelé NATO včetně prezidenta Joe Bidena.

Americké jednotky v Evropě posilují

Spojené státy zvýšily celkový počet svých sil v Evropě z přibližně 60 000 vojáků před ruskou invazí na Ukrajinu na současných přibližně 100 000. Přidaly vojáky a vojenské prostředky do zemí podél východního křídla Evropy, aby podpořily NATO a dále odrazovaly Rusko. USA přispěly tisíci vojáků do Sil rychlé reakce NATO, které byly poprvé v historii NATO aktivovány letos na jaře.

Tato doporučení jsou v souladu s tím, co vrcholní vojenští představitelé říkají americkým zákonodárcům. V dubnu předseda sboru náčelníků štábů generál Mark Milley řekl členům Kongresu, že podporuje vytvoření stálých amerických základen ve východní Evropě jako reakci na ruský útok na Ukrajinu. Milley však uvedl, že se domnívá, že americké jednotky na těchto základnách by mohly být rotační. Řekl, že si nemyslí, že by na nich USA musely trvale umístit vojáky, aby vytvořily účinný odstrašující prostředek.

Jednání v Bruselu se zúčastnili vojenští velitelé NATO, včetně generála Toda Wolterse, který zastává funkci velitele evropského velitelství USA a vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě. Válka na Ukrajině se blíží ke třem měsícům od zahájení ruské invaze. USA v Evropě dočasně doplnily tisíce vojáků, rozmístily další vojenské prostředky na východním křídle na podporu osmi nových bojových skupin NATO. Také poslaly Ukrajině vedle spojenců z NATO vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů.

USA pošlou dalších 10 tisíc vojáků

Pentagon však nedávno oznámil nahrazení těchto dočasných rotací vojáky, což signalizuje, že zvýšená přítomnost USA nějakou dobu potrvá. Pentagon oznámil, že v příštích týdnech a měsících bude do Evropy vysláno přibližně 10 500 příslušníků americké armády. Ti by měli nahradit síly, jež se zde již nacházejí 13. května.

Kromě větších setkání NATO se generál Milley tento týden setkal také s vojenskými představiteli Francie, Německa, Itálie a Velké Británie a také Finska a Švédska, jak uvedl mluvčí Spojeného štábu plukovník Dave Butler.

Vedoucí představitelé NATO a USA naznačují trvalejší změnu rozmístění evropských sil v reakci na probíhající ruskou invazi s možným oznámením na summitu NATO v Madridu příští měsíc. To by mohlo na nějakou dobu upevnit stav 100 000 vojáků.

V dubnu Austin americkým zákonodárcům řekl, že válka na Ukrajině a Putinovy akce změní vojenskou přítomnost USA v Evropě.

„Tato nezákonná a nevyprovokovaná Putinova agrese má za následek změnu bezpečnostní architektury v regionu na nějakou dobu dopředu,“ řekl Austin. „Očekáváme, že to změní naši vojenskou stopu. Jak velká to bude změna, to se teprve uvidí.“

Změna pozice NATO

Ministr zahraničí Antony Blinken i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na závěr neformální schůzky ministrů zahraničních věcí NATO v německém Berlíně 15. května naznačili oznámení o trvalejší změně vojenské pozice NATO, konkrétně ve východní Evropě.

„Zde v Berlíně jsme položili základy pro summit, který bude příští měsíc v Madridu,“ uvedl Blinken na tiskové konferenci na závěr neformálního zasedání NATO v Berlíně. „NATO se chystá vydat novou strategickou koncepci, která stanoví, jak Aliance udrží a posílí transatlantickou bezpečnost tváří v tvář agresi prezidenta Putina i dalším novým hrozbám. A budeme se věnovat pokračujícímu úsilí o posílení našich sil na východním křídle NATO.“

Stoltenberg uvedl, že Aliance „přijme důležitá rozhodnutí k posílení odstrašení a obrany NATO. Ta budou odrážet novou bezpečnostní realitu v Evropě,“ řekl.

Aliance, která se po potupném ústupu z Afghánistánu potýká s rozpory mezi evropskými spojenci se značně odlišnými názory na svou budoucí roli, vyčlenila rok 2022 na restart, který by měl navázat na obrat USA k Asii a hrozbu ze strany Číny.

Během několika týdnů však místo toho vytvořila nebývalou úroveň jednoty v reakci na svého původního protivníka, Moskvu.

Jak píší Financial Times, Východní Evropa je dnes militarizovanější než kdykoli od vrcholu studené války. Na rozlehlém území mezi Baltským a Černým mořem proti sobě opět stojí jaderné velmoci.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama