Podle řady amerických představitelů se očekává, že USA ponechají v Evropě v dohledné budoucnosti 100 000 vojáků. Pro případ, že by Rusko navýšilo své ozbrojené síly a zkoušelo ohrožovat Švédsko, Finsko nebo členské země NATO. Informuje o tom CNN, Financial Times a další.
Počet vojáků by se mohl dočasně zvýšit, pokud NATO uskuteční v regionu více vojenských cvičení. USA by mohly přidat další základny v Evropě, pokud se změní bezpečnostní prostředí, píše CNN.
Tyto plány se zvažují po čtvrtečním zasedání vojenských velitelů NATO v Bruselu. Šéfové armád předloží doporučení pro zasedání ministrů obrany NATO plánované na červen a koncem téhož měsíce se v Madridu sejdou vedoucí představitelé NATO včetně prezidenta Joe Bidena.
Americké jednotky v Evropě posilují
Spojené státy zvýšily celkový počet svých sil v Evropě z přibližně 60 000 vojáků před ruskou invazí na Ukrajinu na současných přibližně 100 000. Přidaly vojáky a vojenské prostředky do zemí podél východního křídla Evropy, aby podpořily NATO a dále odrazovaly Rusko. USA přispěly tisíci vojáků do Sil rychlé reakce NATO, které byly poprvé v historii NATO aktivovány letos na jaře.
Tato doporučení jsou v souladu s tím, co vrcholní vojenští představitelé říkají americkým zákonodárcům. V dubnu předseda sboru náčelníků štábů generál Mark Milley řekl členům Kongresu, že podporuje vytvoření stálých amerických základen ve východní Evropě jako reakci na ruský útok na Ukrajinu. Milley však uvedl, že se domnívá, že americké jednotky na těchto základnách by mohly být rotační. Řekl, že si nemyslí, že by na nich USA musely trvale umístit vojáky, aby vytvořily účinný odstrašující prostředek.
Jednání v Bruselu se zúčastnili vojenští velitelé NATO, včetně generála Toda Wolterse, který zastává funkci velitele evropského velitelství USA a vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě. Válka na Ukrajině se blíží ke třem měsícům od zahájení ruské invaze. USA v Evropě dočasně doplnily tisíce vojáků, rozmístily další vojenské prostředky na východním křídle na podporu osmi nových bojových skupin NATO. Také poslaly Ukrajině vedle spojenců z NATO vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů.
USA pošlou dalších 10 tisíc vojáků
Pentagon však nedávno oznámil nahrazení těchto dočasných rotací vojáky, což signalizuje, že zvýšená přítomnost USA nějakou dobu potrvá. Pentagon oznámil, že v příštích týdnech a měsících bude do Evropy vysláno přibližně 10 500 příslušníků americké armády. Ti by měli nahradit síly, jež se zde již nacházejí 13. května.
Kromě větších setkání NATO se generál Milley tento týden setkal také s vojenskými představiteli Francie, Německa, Itálie a Velké Británie a také Finska a Švédska, jak uvedl mluvčí Spojeného štábu plukovník Dave Butler.
Vedoucí představitelé NATO a USA naznačují trvalejší změnu rozmístění evropských sil v reakci na probíhající ruskou invazi s možným oznámením na summitu NATO v Madridu příští měsíc. To by mohlo na nějakou dobu upevnit stav 100 000 vojáků.
V dubnu Austin americkým zákonodárcům řekl, že válka na Ukrajině a Putinovy akce změní vojenskou přítomnost USA v Evropě.
„Tato nezákonná a nevyprovokovaná Putinova agrese má za následek změnu bezpečnostní architektury v regionu na nějakou dobu dopředu,“ řekl Austin. „Očekáváme, že to změní naši vojenskou stopu. Jak velká to bude změna, to se teprve uvidí.“
Změna pozice NATO
Ministr zahraničí Antony Blinken i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na závěr neformální schůzky ministrů zahraničních věcí NATO v německém Berlíně 15. května naznačili oznámení o trvalejší změně vojenské pozice NATO, konkrétně ve východní Evropě.
„Zde v Berlíně jsme položili základy pro summit, který bude příští měsíc v Madridu,“ uvedl Blinken na tiskové konferenci na závěr neformálního zasedání NATO v Berlíně. „NATO se chystá vydat novou strategickou koncepci, která stanoví, jak Aliance udrží a posílí transatlantickou bezpečnost tváří v tvář agresi prezidenta Putina i dalším novým hrozbám. A budeme se věnovat pokračujícímu úsilí o posílení našich sil na východním křídle NATO.“
Stoltenberg uvedl, že Aliance „přijme důležitá rozhodnutí k posílení odstrašení a obrany NATO. Ta budou odrážet novou bezpečnostní realitu v Evropě,“ řekl.
Aliance, která se po potupném ústupu z Afghánistánu potýká s rozpory mezi evropskými spojenci se značně odlišnými názory na svou budoucí roli, vyčlenila rok 2022 na restart, který by měl navázat na obrat USA k Asii a hrozbu ze strany Číny.
Během několika týdnů však místo toho vytvořila nebývalou úroveň jednoty v reakci na svého původního protivníka, Moskvu.
Jak píší Financial Times, Východní Evropa je dnes militarizovanější než kdykoli od vrcholu studené války. Na rozlehlém území mezi Baltským a Černým mořem proti sobě opět stojí jaderné velmoci.
