Spojené státy ve středu formálně dokončily proces odstoupení od Pařížské dohody a splnily tak slib prezidenta Donalda Trumpa. Druhý největší producent skleníkových plynů je prvním státem, který se z globálního paktu o boji proti změně klimatu stahuje.
Výsledek prezidentských voleb v USA však určí, na jak dlouho. Trumpův demokratický rival Joe Biden slíbil, že se k dohodě znovu připojí, pokud bude zvolen.
„Odstoupení USA zanechá mezeru v našem režimu a globálním úsilí o dosažení cílů a ambicí Pařížské dohody,“ řekla agentuře Reuters Patricia Espinosa, výkonná tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).
Spojené státy jsou jedinou stranou ze 197 signatářů, která od dohody uzavřené v roce 2015 odstoupila.
Spojené státy zůstávají součástí UNFCCC a Espinosa uvedla, že tento orgán bude „připraven pomoci USA v jakémkoli úsilí s cílem znovu se připojit k Pařížské dohodě“.
Trump nejprve oznámil svůj úmysl vystoupit z paktu v červnu 2017, když tvrdil, že dohoda podkopává americkou ekonomiku. Administrativa formálně doručila oznámení Organizaci spojených národů před rokem, 4. listopadu 2019.
Spojené státy jsou jedinou stranou ze 197 signatářů, která od dohody uzavřené v roce 2015 odstoupila. UNFCCC, Británie, Francie, Itálie a Chile ve společném prohlášení uvedly, že odstoupení USA „s lítostí berou na vědomí“.
„Zůstáváme odhodláni spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami v USA a partnery z celého světa na urychlení opatření v oblasti klimatu,“ stojí v prohlášení.
Univerzální podpora dohody
Pařížská dohoda má „univerzální podporu“ zbytku mezinárodního společenství, uvedla mluvčí Komise EU.
Čína, Japonsko a Jižní Korea následovaly EU, když se zavázaly, že se stanou uhlíkově neutrální. Nyní je úkolem převést dlouhodobé cíle do roku 2050 (v případě Číny do roku 2060) do politik snižujících emise v tomto desetiletí.
Silný příslib snižování emisí od největší světové ekonomiky „by byl významným impulzem“ v těchto snahách, uvedl Pete Betts, bývalý vyjednavač o klimatu pro EU a Británii, který je nyní přidruženým členem londýnského think tanku Chatham House.
„USA by využily své diplomatické síly ve snahu přesvědčit další významné ekonomiky, aby zvýšily své úsilí,“ řekl Betts.
Země představující 51 procent světových emisí se zavázaly k uhlíkové neutralitě. Některé jdou i dále a zavazují se omezit emise skleníkových plynů na nulu, uvedla výzkumná koalice Climate Action Tracker.
Příslib USA, který by Biden podle svých slov učinil, by podíl globálních emisí pokrytých takovými závazky zvýšil na 63 procent.
Navzdory nedostatečné podpoře ze strany současného prezidenta si řada amerických států a podniků stanovila jasné priority pro čistou energii a plní pařížské cíle. Dvacet pět amerických guvernérů se zavázalo ke koordinaci politiky v oblasti klimatu, pokud nebude existovat federální vedení.
„Američané na místní úrovni jsou připraveni se angažovat v této existenciální otázce,“ řekla Andrea McGimsey, ředitelka pro strategii řešení globálního oteplování v Environment America.
Téma se objevilo i v agendě globálních investorů včetně Wall Street. Skupiny zastupující newyorskou investiční korporaci a správce fondů BlackRock, největšího správce aktiv na světě, a řadu dalších v Evropě, Asii, Austrálii a na Novém Zélandu, které společně spravují aktiva v řádu bilionů dolarů, vydaly společné prohlášení, v němž Spojené státy naléhavě žádají, aby se k dohodě rychle připojily.
Vliv amerických prezidentských voleb
Pokud by zvítězil Joe Biden, mohly by se Spojené státy k Pařížské dohodě znovu připojit prostřednictvím procesu, který by trval 30 dní.
Trumpova výhra by „zpečetila osud Spojených států (alespoň na federální úrovni) jako země, která je izolována od zbytku světa: bezmocná ve vztahu k utváření mezinárodního dialogu nebo směru klimatu,“ uvedl Nathaniel Keohane, viceprezident pro otázky klimatu v americkém Fondu ochrany životního prostředí.
