ZprávyUSA formálně odstoupily od Pařížské dohody o klimatu

USA formálně odstoupily od Pařížské dohody o klimatu

Zdroje:Reuters

Spojené státy ve středu formálně dokončily proces odstoupení od Pařížské dohody a splnily tak slib prezidenta Donalda Trumpa. Druhý největší producent skleníkových plynů je prvním státem, který se z globálního paktu o boji proti změně klimatu stahuje.

Výsledek prezidentských voleb v USA však určí, na jak dlouho. Trumpův demokratický rival Joe Biden slíbil, že se k dohodě znovu připojí, pokud bude zvolen.

„Odstoupení USA zanechá mezeru v našem režimu a globálním úsilí o dosažení cílů a ambicí Pařížské dohody,“ řekla agentuře Reuters Patricia Espinosa, výkonná tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).

Spojené státy jsou jedinou stranou ze 197 signatářů, která od dohody uzavřené v roce 2015 odstoupila.

Spojené státy zůstávají součástí UNFCCC a Espinosa uvedla, že tento orgán bude „připraven pomoci USA v jakémkoli úsilí s cílem znovu se připojit k Pařížské dohodě“.

Trump nejprve oznámil svůj úmysl vystoupit z paktu v červnu 2017, když tvrdil, že dohoda podkopává americkou ekonomiku. Administrativa formálně doručila oznámení Organizaci spojených národů před rokem, 4. listopadu 2019.

Spojené státy jsou jedinou stranou ze 197 signatářů, která od dohody uzavřené v roce 2015 odstoupila. UNFCCC, Británie, Francie, Itálie a Chile ve společném prohlášení uvedly, že odstoupení USA „s lítostí berou na vědomí“.

„Zůstáváme odhodláni spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami v USA a partnery z celého světa na urychlení opatření v oblasti klimatu,“ stojí v prohlášení.

Univerzální podpora dohody

Pařížská dohoda má „univerzální podporu“ zbytku mezinárodního společenství, uvedla mluvčí Komise EU.

Čína, Japonsko a Jižní Korea následovaly EU, když se zavázaly, že se stanou uhlíkově neutrální. Nyní je úkolem převést dlouhodobé cíle do roku 2050 (v případě Číny do roku 2060) do politik snižujících emise v tomto desetiletí.

Silný příslib snižování emisí od největší světové ekonomiky „by byl významným impulzem“ v těchto snahách, uvedl Pete Betts, bývalý vyjednavač o klimatu pro EU a Británii, který je nyní přidruženým členem londýnského think tanku Chatham House.

„USA by využily své diplomatické síly ve snahu přesvědčit další významné ekonomiky, aby zvýšily své úsilí,“ řekl Betts.

Země představující 51 procent světových emisí se zavázaly k uhlíkové neutralitě. Některé jdou i dále a zavazují se omezit emise skleníkových plynů na nulu, uvedla výzkumná koalice Climate Action Tracker.

Příslib USA, který by Biden podle svých slov učinil, by podíl globálních emisí pokrytých takovými závazky zvýšil na 63 procent.

Navzdory nedostatečné podpoře ze strany současného prezidenta si řada amerických států a podniků stanovila jasné priority pro čistou energii a plní pařížské cíle. Dvacet pět amerických guvernérů se zavázalo ke koordinaci politiky v oblasti klimatu, pokud nebude existovat federální vedení.

„Američané na místní úrovni jsou připraveni se angažovat v této existenciální otázce,“ řekla Andrea McGimsey, ředitelka pro strategii řešení globálního oteplování v Environment America.

Téma se objevilo i v agendě globálních investorů včetně Wall Street. Skupiny zastupující newyorskou investiční korporaci a správce fondů BlackRock, největšího správce aktiv na světě, a řadu dalších v Evropě, Asii, Austrálii a na Novém Zélandu, které společně spravují aktiva v řádu bilionů dolarů, vydaly společné prohlášení, v němž Spojené státy naléhavě žádají, aby se k dohodě rychle připojily.

Vliv amerických prezidentských voleb

Pokud by zvítězil Joe Biden, mohly by se Spojené státy k Pařížské dohodě znovu připojit prostřednictvím procesu, který by trval 30 dní.

Trumpova výhra by „zpečetila osud Spojených států (alespoň na federální úrovni) jako země, která je izolována od zbytku světa: bezmocná ve vztahu k utváření mezinárodního dialogu nebo směru klimatu,“ uvedl Nathaniel Keohane, viceprezident pro otázky klimatu v americkém Fondu ochrany životního prostředí.

Doporučujeme

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama