ZprávyUSA formálně odstoupily od Pařížské dohody o klimatu

USA formálně odstoupily od Pařížské dohody o klimatu

Zdroje:Reuters

Spojené státy ve středu formálně dokončily proces odstoupení od Pařížské dohody a splnily tak slib prezidenta Donalda Trumpa. Druhý největší producent skleníkových plynů je prvním státem, který se z globálního paktu o boji proti změně klimatu stahuje.

Výsledek prezidentských voleb v USA však určí, na jak dlouho. Trumpův demokratický rival Joe Biden slíbil, že se k dohodě znovu připojí, pokud bude zvolen.

„Odstoupení USA zanechá mezeru v našem režimu a globálním úsilí o dosažení cílů a ambicí Pařížské dohody,“ řekla agentuře Reuters Patricia Espinosa, výkonná tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC).

Spojené státy jsou jedinou stranou ze 197 signatářů, která od dohody uzavřené v roce 2015 odstoupila.

Spojené státy zůstávají součástí UNFCCC a Espinosa uvedla, že tento orgán bude „připraven pomoci USA v jakémkoli úsilí s cílem znovu se připojit k Pařížské dohodě“.

Trump nejprve oznámil svůj úmysl vystoupit z paktu v červnu 2017, když tvrdil, že dohoda podkopává americkou ekonomiku. Administrativa formálně doručila oznámení Organizaci spojených národů před rokem, 4. listopadu 2019.

Spojené státy jsou jedinou stranou ze 197 signatářů, která od dohody uzavřené v roce 2015 odstoupila. UNFCCC, Británie, Francie, Itálie a Chile ve společném prohlášení uvedly, že odstoupení USA „s lítostí berou na vědomí“.

„Zůstáváme odhodláni spolupracovat se všemi zúčastněnými stranami v USA a partnery z celého světa na urychlení opatření v oblasti klimatu,“ stojí v prohlášení.

Univerzální podpora dohody

Pařížská dohoda má „univerzální podporu“ zbytku mezinárodního společenství, uvedla mluvčí Komise EU.

Čína, Japonsko a Jižní Korea následovaly EU, když se zavázaly, že se stanou uhlíkově neutrální. Nyní je úkolem převést dlouhodobé cíle do roku 2050 (v případě Číny do roku 2060) do politik snižujících emise v tomto desetiletí.

Silný příslib snižování emisí od největší světové ekonomiky „by byl významným impulzem“ v těchto snahách, uvedl Pete Betts, bývalý vyjednavač o klimatu pro EU a Británii, který je nyní přidruženým členem londýnského think tanku Chatham House.

„USA by využily své diplomatické síly ve snahu přesvědčit další významné ekonomiky, aby zvýšily své úsilí,“ řekl Betts.

Země představující 51 procent světových emisí se zavázaly k uhlíkové neutralitě. Některé jdou i dále a zavazují se omezit emise skleníkových plynů na nulu, uvedla výzkumná koalice Climate Action Tracker.

Příslib USA, který by Biden podle svých slov učinil, by podíl globálních emisí pokrytých takovými závazky zvýšil na 63 procent.

Navzdory nedostatečné podpoře ze strany současného prezidenta si řada amerických států a podniků stanovila jasné priority pro čistou energii a plní pařížské cíle. Dvacet pět amerických guvernérů se zavázalo ke koordinaci politiky v oblasti klimatu, pokud nebude existovat federální vedení.

„Američané na místní úrovni jsou připraveni se angažovat v této existenciální otázce,“ řekla Andrea McGimsey, ředitelka pro strategii řešení globálního oteplování v Environment America.

Téma se objevilo i v agendě globálních investorů včetně Wall Street. Skupiny zastupující newyorskou investiční korporaci a správce fondů BlackRock, největšího správce aktiv na světě, a řadu dalších v Evropě, Asii, Austrálii a na Novém Zélandu, které společně spravují aktiva v řádu bilionů dolarů, vydaly společné prohlášení, v němž Spojené státy naléhavě žádají, aby se k dohodě rychle připojily.

Vliv amerických prezidentských voleb

Pokud by zvítězil Joe Biden, mohly by se Spojené státy k Pařížské dohodě znovu připojit prostřednictvím procesu, který by trval 30 dní.

Trumpova výhra by „zpečetila osud Spojených států (alespoň na federální úrovni) jako země, která je izolována od zbytku světa: bezmocná ve vztahu k utváření mezinárodního dialogu nebo směru klimatu,“ uvedl Nathaniel Keohane, viceprezident pro otázky klimatu v americkém Fondu ochrany životního prostředí.

Doporučujeme

Tchaj-wan hlásí dezinformační kampaň před místními volbami, podezírá Čínu

Tchaj-wan upozornil společnost Meta Platforms na téměř 2700 účtů na sociálních sítích, které podle něj mohou být součástí čínské kampaně zaměřené na ovlivnění voleb na ostrově. Účty se objevily především na platformě Threads a podle tchajwanských úřadů sloužily k šíření dezinformací a prohlubování politických rozporů před místními volbami, které se uskuteční 28. listopadu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na tři tchajwanské vládní představitele a interní zprávy z úřadů.

KOMENTÁŘ: Doktoři v zajetí, nemocnice v troskách. V Gaze je těžké zachraňovat životy

Na okupovaných palestinských územích důsledkem izraelských útoků po sedmém říjnu 2023 kolabuje civilní infrastruktura. Mnohé zdroje však naznačují, že krize zdravotnictví v Gaze není jen přirozenou konsekvencí současné války. Je destrukce zdravotnictví jednou z dlouhodobých izraelských strategií?

Putina válka unavuje. Chce ji ukončit, vzkázal skeptické Evropě Trump

Americký prezident Donald Trump se po summitu v Číně telefonicky spojil s evropskými lídry na schůzce v Berlíně. Ujistil je o úmyslech ruského diktátora Vladimira Putina co nejrychleji ukončit válku. Trump měl na Putina tlačit, aby uzavřel mírovou dohodu. Ruský prezident poprvé vyjádřil otevřenost vůči účasti Evropy na mírových jednání.

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po velkém nočním ruském útoku

Nejméně osm obětí na životech a 28 raněných si vyžádaly noční ruské útoky na Kyjev a devět dalších regionů, oznámil dnes ukrajinský premiér Serhij Koreckyj na sociální síti Telegram. Při útoku v Kyjevě, kde ruské rakety zasáhly mosty a další kritickou infrastrukturu zahynulo šest lidí a dalších 15 utrpělo zranění, uvedl premiér.

EET se od ledna vrací, za chyby ale nebudou pokuty. Schillerová potvrdila zkušební měsíc

Elektronická evidence tržeb se od 1. ledna 2027 vrací do českých podniků. Finanční správa však během prvního měsíce nebude provádět kontroly ani ukládat pokuty za chyby. Ministryně financí Alena Schillerová potvrdila, že leden poslouží jako zkušební období, během kterého si podnikatelé mohou nový systém vyzkoušet.

Padl historický verdikt: Myanmar spáchal genocidu

Více než 10 tisíc mrtvých, vypálené vesnice a statisíce lidí vyhnaných z domovů. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl, že se Myanmar v roce 2017 dopustil genocidy muslimské menšiny Rohingů. Jde o přelomový rozsudek, který může ovlivnit i další případy genocidy řešené mezinárodními soudy.

Německý student měl chystat útok na mešitu. Zbraně si vyráběl na 3D tiskárně

Osmnáctiletý student z německého Severního Porýní-Vestfálska je podezřelý z přípravy teroristického útoku na mešitu. Podle vyšetřovatelů si doma pomocí 3D tiskárny vyráběl zbraně a munici, které chtěl použít proti muslimům. Mladík je od srpna ve vazbě, nyní vyšetřovatelé zveřejnili další podrobnosti o jeho údajných plánech.

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Z této pozice bude prozatím zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů, píše agentura AP.

Pastrňák a Zacha zařídili výhru Bostonu nad Detroitem. Oba zaznamenali gól a asistenci

Čeští hokejisté David Pastrňák a Pavel Zacha výrazně pomohli Bostonu k vítězství 4:1 na ledě Detroitu. Oba útočníci si připsali gól a asistenci a dostali se mezi tři nejlepší hráče zápasu. Bruins tak ukončili sérii tří porážek, zatímco Detroit nezvládl slavnostní utkání, kterým si připomněl sto let od svého prvního zápasu v NHL.

Ruský útok na Kyjev poškodil budovu rakouského velvyslanectví

Ruský útok na Kyjev poškodil včera budovu rakouského velvyslanectví. Na síti X to oznámil rakouský kancléř Christian Stocker s tím, že zaměstnanci neutrpěli žádné zranění. Stocker poznamenal, že ho zpráva o ohrožení pracovníků rakouské diplomatické mise v ukrajinském hlavním městě šokovala. O zásahu rakouského velvyslanectví na X informoval i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zveřejnil snímky rozbitých oken a dalších škod. Rakousko si v konfliktu, ve kterém Ukrajina čelí ruské invazi, zachovává neutralitu, ač politiky Kyjev podpořilo.

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama