-4.5 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávyUmělou inteligenci mohou zneužít teroristé, obává se bývalý šéf Googlu Eric Schmidt

Umělou inteligenci mohou zneužít teroristé, obává se bývalý šéf Googlu Eric Schmidt

Bývalý výkonný ředitel společnosti Google Eric Schmidt se obává, že umělou inteligenci mohou využít teroristé k tomu, aby „škodili nevinným lidem“. Informuje o tom BBC, The Independent a další servery.

 „Skutečné obavy, které mám, nejsou ty, o kterých mluví většina lidí v souvislosti s umělou inteligencí. Já mluvím o extrémním riziku,“ řekl Eric Schmidt BBC.

Miliardář, který v letech 2001-2017 vedl Google, řekl v pořadu Today, že „Severní Korea nebo Írán, nebo dokonce Rusko“ by mohly tuto technologii přijmout a zneužít k výrobě biologických zbraní. Vyzval k vládnímu dohledu nad soukromými technologickými společnostmi, které vyvíjejí modely umělé inteligence, ale varoval, že přílišná regulace by mohla potlačit inovace.

Schmidt souhlasil s americkými kontrolami vývozu výkonných mikročipů, které pohánějí nejpokročilejší systémy umělé inteligence. Bývalý americký prezident Joe Biden před svým odchodem z funkce omezil vývoz mikročipů do všech zemí kromě 18, aby zpomalil pokrok protivníků ve výzkumu AI. Toto rozhodnutí by mohl Donald Trump ještě zvrátit.

Vzpomeňte si na Severní Koreu, Írán nebo dokonce Rusko. Tato technologie je pro ně natolik efektivní, že by ji mohli zneužít a způsobit skutečné škody,“ řekl Schmidt.

Vždycky se obávám scénáře ‚Usáma bin Ládin‘, kdy máte nějakého skutečně zlého člověka, který ovládne nějaký aspekt našeho moderního života a použije ho k poškození nevinných lidí,“ dodal. Bin Ládin zorganizoval útoky z 11. září 2001, kdy teroristé z al-Káidy ovládli letadla a zabili tisíce lidí na americké půdě.

Vlády by měly AI regulovat, míní

Schmidt navrhl rovnováhu mezi vládním dohledem nad vývojem umělé inteligence a nadměrnou regulací tohoto odvětví. „Pravdou je, že umělou inteligenci a budoucnost budou z velké části vytvářet soukromé společnosti. „Je opravdu důležité, aby vlády pochopily, co děláme, a dohlížely na nás. Měly by to regulovat,“ míní miliardář.

Hovořil z Paříže, kde skončil summit AI Action, na němž USA a Velká Británie odmítly dohodu podepsat. Viceprezident USA JD Vance řekl, že regulace by „zabila transformační odvětví právě ve chvíli, kdy se rozjíždí“. Jak píše The Independent, podle Británie dohoda neposkytuje jasné záruky ohledně globální správy umělé inteligence nebo neřeší „složitější otázky“ týkající se národní bezpečnosti.

Schmidt se ale také vyslovil proti přílišné regulaci v Evropě.  „Jejím důsledkem je, že revoluce v oblasti umělé inteligence, která je podle mého názoru nejdůležitější revolucí od dob elektřiny, nebude vynalezena v Evropě“. Velké technologické společnosti podle něj „před 15 lety nechápaly“ potenciál, který AI má, ale nyní ho chápou.

Pozor na telefony ve školách

Eric Schmidt byl šéfem společnosti Google, když tato společnost koupila Android, společnost, která nyní vytváří nejpoužívanější operační systém pro mobilní telefony na světě. Nyní podporuje iniciativy, které mají zabránit tomu, aby smartphony používaly děti ve školách.

Myslím, že chytré telefony jsou pro děti bezpečné, ale je třeba to moderovat,“ řekl. „Všichni se shodneme na tom, že děti by měly být chráněny před špatnostmi online světa.“

Zastánci omezení používání chytrých telefonů dětmi tvrdí, že telefony jsou návykové a „odvádějí děti od činností, které jsou pro zdravý vývoj nezbytné“.

Australský parlament nedávno schválil zákon, který v roce 2024 zakáže používání sociálních médií pro děti mladší 16 let. Premiér Anthony Albanese uvedl, že je důležité chránit děti před jejich „škodlivostí“.

Nedávná studie zveřejněná v lékařském časopise The Lancet naznačila, že zákaz používání mobilních telefonů ve školách nezlepšuje chování žáků ani jejich prospěch. Zjistila však, že delší doba strávená u chytrých telefonů a sociálních médií obecně je spojena s horšími výsledky ve všech těchto ukazatelích.

Reklama

Doporučujeme

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama