Evropští ježci možná dostanou nečekaného spojence. Nový výzkum naznačuje, že auta by v budoucnu mohla vydávat ultrazvuk, který je odradí od vstupu na silnici. Právě srážky s vozidly totiž patří mezi hlavní důvody jejich dramatického úbytku v Evropě.
Vědci zjistili, že ježci slyší mnohem vyšší frekvence, než se dosud předpokládalo. Díky tomu by bylo možné vytvořit speciální zvukové odpuzovače, které by zvířata varovaly před nebezpečím. Technologie by přitom nemusela rušit lidi ani domácí mazlíčky.
Podle odhadů každoročně na silnicích zahyne až třetina ježků z místních populací. Malí noční hmyzožravci tak čelí velkému tlaku dopravy. Právě proto začali vědci zkoumat jejich sluch a hledat způsoby, jak počet srážek snížit.
Ultrasound repellers could keep hedgehogs off roads, scientists hope https://t.co/xyeRBvWRw4
— Da Gwardian (@dagwardian) March 11, 2026
Ježci uslyší ultrazvuk z aut
Výzkum vedl biolog Sophie Rasmussen z Oxfordské univerzity spolu s kolegy z Dánska. Vědci pracovali s dvaceti ježky, kteří se zotavovali v záchranných stanicích. Zvířatům pouštěli krátké zvukové impulzy a zároveň sledovali reakce jejich mozku pomocí elektrod umístěných na hlavě.
Elektrody zaznamenávaly elektrické signály mezi vnitřním uchem a mozkem. Testy ukázaly, že ježci reagují na zvuky v rozmezí 4 až 85 kilohertzů. Nejcitlivější byli přibližně kolem frekvence 40 kilohertzů.
Pro srovnání člověk slyší zhruba od 20 hertzů do 20 kilohertzů. Ultrazvuk začíná nad touto hranicí. Ježci tedy vnímají mnohem vyšší frekvence než lidé a dokonce i více než psi nebo kočky.
Rasmussen říká, že objev otevřel zcela novou možnost ochrany těchto zvířat. „K mé velké radosti jsme zjistili, že ježci slyší tak vysoké ultrazvukové frekvence, které jsou výrazně nad rozsahem lidského sluchu i sluchu koček a psů,“ uvedl.
Jak by mohly fungovat odpuzovače
Vědci chtěli také pochopit, proč ježci tak vysoké frekvence slyší. Proto vytvořili detailní 3D model jejich ucha pomocí mikro CT skenů. Snímky odhalily několik zvláštních anatomických znaků.
Ježci mají tužší řetězec drobných kostí ve středním uchu. Ten umožňuje účinnější přenos velmi vysokých tónů. Důležitou roli hraje také malá a lehká třmínková kost. Ta dokáže rychleji vibrovat a přenášet vysokofrekvenční zvuky do vnitřního ucha.
Také hlemýžď v jejich uchu je krátký a kompaktní. Tato struktura pomáhá zpracovat ultrazvukové vibrace. Podobné vlastnosti mají například netopýři, kteří ultrazvuk používají při echolokaci.
Nové poznatky mohou vést k vývoji zvukových odpuzovačů. Ty by mohly být instalovány například do aut, zahradních křovinořezů nebo robotických sekaček. Zařízení by vysílalo vysokofrekvenční zvuk, který by ježky varoval a přiměl je držet se dál od nebezpečí.
Rasmussen zdůrazňuje, že klíčová bude spolupráce s automobilovým průmyslem. „Doufám, že automobilky se ozvou a budeme moci spolupracovat na návrhu zvukových odpuzovačů, které budou účinné a zároveň neškodné,“ říká.
Výzkum ale teprve začíná. Vědci teď musí zjistit, jaké konkrétní zvuky ježky skutečně odradí. Budou také sledovat, zda si na ně zvířata časem nezvyknou.
„Teď začíná ta skutečná práce,“ dodává Rasmussen. Podle ní je potřeba zjistit, zda se ježci po vypnutí zařízení na místo vrátí a jak často je nutné zvuky měnit, aby je nepřestali vnímat.
Pokud se řešení osvědčí, mohlo by významně pomoci ochraně jednoho z nejznámějších evropských savců. A zároveň ukázat, že i relativně jednoduchá technologie může zmírnit dopady dopravy na volně žijící zvířata.
