Válka na UkrajiněUkrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Ukrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Někteří ukrajinští vězni budou moci požádat o předčasné propuštění a vstoupit do armády na základě nového zákona, jehož cílem je posílit lidské zdroje v boji Kyjeva proti ruské invazi. Informuje o tom CNN, Al Džazíra a další servery.

Nový zákon se bude vztahovat pouze na vězně, kterým z původního trestu nezbývají více než tři roky. Nebude se týkat těch, kteří se dopustili nejzávažnějších trestných činů, například vrahů.

Ukrajinský parlament odhlasoval změnu trestního zákoníku země, která umožní „podmíněné předčasné propuštění“ vězňů výměnou za „jejich přímou účast na obraně země, ochraně její nezávislosti a územní celistvosti“.

Mezi vězni, kteří nebudou mít nárok, jsou vrazi, násilníci a pedofilové, zkorumpovaní úředníci, ti, kteří se dopustili trestných činů proti základům národní bezpečnosti Ukrajiny. Nebudou propuštěni ani vězni, kteří zastávali zvláště odpovědné funkce, včetně poslanců a ministrů, uvádí se v prohlášení vládnoucí strany „Služebník lidu“ vedené prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tento krok následuje po sérii postupů ruských sil podél frontové linie. Přichází v rámci širší iniciativy Ukrajiny zaměřené na řešení kritického nedostatku živé síly a munice, píše CNN.

Ruští vězni bojují od počátku

Rusko verbuje zajatce již od prvních měsíců války a nasazuje je v některých dosud nejzuřivějších bitvách. To vede k obviněním, že Kreml považuje tyto vojáky za pouhou „potravu pro děla“.

Nábor zajatců a jejich následné propuštění zpět do civilního života vyvolalo v Rusku odezvu. Mnozí z nich byli po spáchání nových trestných činů znovu zatčeni. Ukrajinští představitelé však doufají, že tento krok alespoň do jisté míry vyřeší nerovnováhu, které čelí proti nepříteli. Ruských vojáků je nejméně třikrát více.

„Odolat totální válce proti nepříteli s většími zdroji je možné pouze konsolidací všech sil. Jde o náš boj a zachování ukrajinské státnosti,“ uvedla Olena Šuliakova, předsedkyně Výboru Nejvyšší rady pro organizaci státní moci, místní samosprávu, regionální rozvoj a územní plánování.

Ukrajinská vládnoucí strana uvedla, že nový zákon byl přijat většinou 279 hlasů z celkových 330. Proti bylo nula hlasů, 11 se zdrželo hlasování a 40 nehlasovalo.

Z vězňů bude vojenský personál

Nový zákon vyžaduje, aby odsouzení vstupovali do armády z vlastní vůle. Těm, kteří opustí armádu před vypršením smlouvy, hrozí dodatečný trest odnětí svobody v délce pěti až deseti let. Není jasné, na jak dlouho se budou muset vězni přihlásit.

Šuliakova řekla, že ti, kteří budou podmínečně propuštěni na svobodu, budou mít status „vojenského personálu“. Budou tedy podléhat stejným omezením, která upravují jejich chování.

„To zahrnuje zejména nedovolené opuštění vojenské jednotky nebo místa výkonu služby, dezerci, vyhýbání se vojenské službě sebepoškozováním nebo jiným způsobem, nedovolené opuštění bojiště nebo odmítnutí použití zbraně,“ uvedla.

Kandidáti musí nejprve podat žádost o podmínečné propuštění. Poté se podrobí lékařské prohlídce ve vězeňském zařízení, která určí, zda jsou psychicky a fyzicky způsobilí ke službě.

O udělení podmínečného propuštění pak rozhodne soud. Pokud s ním souhlasí, bude vězeň převelen k jednotce Národní gardy.

Smlouva může být ukončena za určitých okolností, například v případě špatného zdravotního stavu nebo pokud bývalý vězeň spáchá nový trestný čin. Mohou být také ukončeny v rámci širší demobilizace.

Zákon budí pochybnosti ukrajinské neziskovky, která se zabývá právy vězňů. Upozorňuje například na to, že v mnohých případech bude válka trvat i poté, co by vězňům vypršel trest. Na tyto případy zákon vůbec nepohlíží, píše Al Džazíra.

Doporučujeme

Ledger představil kryptopeněženku podobnou telefonu. Cena začíná na 849 dolarech

Francouzská společnost Ledger představila nové zařízení Atom, které na první pohled připomíná chytrý telefon. Ve skutečnosti jde o hardwarovou kryptoměnovou peněženku s Androidem, která má kromě digitálních aktiv chránit také osobní údaje a komunikaci. Novinka nabídne vlastní bezpečnostní systém a fyzický přepínač pro odpojení kamery a mikrofonu.

Trump zrušil přímý přenos popravy vraha ze základny Fort Hood

Poprava zastřelením, kterou by mohl v přímém přenosu sledovat celý svět. Právě takový plán oznámil americký Pentagon v případě bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zavraždil 13 vojáků. Záměr vyvolal bouři nevole nejen mezi lidskoprávními organizacemi, ale i mezi politiky a náboženskými představiteli. Prezident Donald Trump, který veřejný přenos původně podporoval, nakonec rozhodl, že se poprava před kamerami neuskuteční.

Průmysl eurozóny dál slábne. Česku naopak pomáhá výroba vlaků

Průmyslová výroba v eurozóně v srpnu klesla už třetí měsíc v řadě a její propad byl výraznější, než ekonomové očekávali. Český průmysl naopak zaznamenal růst, ke kterému přispěla především výroba kolejových vozidel.

V Pákistánu se zřítila střecha školy. Zemřelo nejméně 34 dětí a učitelka

Nejméně 35 lidí zahynulo při zřícení střechy soukromé školy v pákistánském Péšávaru. Mezi oběťmi je 34 dětí a jedna učitelka, dalších více než 50 lidí utrpělo zranění. Policie zadržela majitele školy a vyšetřuje, zda za tragédií stojí špatný technický stav budovy.

Japonsko investuje až 21 miliard dolarů do továren na čipy v USA

Japonsko poskytne až 21 miliard dolarů na výstavbu dvou továren na polovodiče v americkém státě New York. Provozovat je bude společnost GlobalFoundries a mezi prvními zákazníky mají být Apple a japonská firma Renesas. První závod by měl zahájit výrobu v roce 2029.

Narnie se vrací do kin. První trailer představil Aslana s hlasem Meryl Streep

Kouzelný svět Narnie se po letech vrací na filmová plátna. Netflix zveřejnil první trailer očekávaného snímku Narnia: The Magician’s Nephew, za kterým stojí režisérka úspěšné Barbie Greta Gerwig. Nová adaptace slavného fantasy příběhu představí počátky Narnie, hvězdné herecké obsazení i lva Aslana, kterému tentokrát propůjčila hlas Meryl Streep. Film dorazí do kin v únoru příštího roku.

Sněmovna schválila smlouvu s Maltou o zamezení dvojímu zdanění

Sněmovna dnes vyslovila souhlas se smlouvou mezi Českem a Maltou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění únikům na dani z příjmů. Dosavadní smlouva mezi oběma zeměmi, která začala platit v roce 1997, už podle vlády nevyhovuje současným podmínkám. Senát dal souhlas s ratifikací už v červenci.

Rozpaky po prvním brífinku a pochybnosti o kvalifikaci. Trumpova nová mluvčí má těžký start

Nová tisková mluvčí Bílého domu Katie Zacharia čelí po svém prvním vystoupení před novináři kritice. Část z nich její premiéru označila za katastrofální. Podle některých šlo o jeden z nejkratších a nejrozpačitějších tiskových brífinků, které zažili. Otázky vyvolává i její právnická kvalifikace.

Čína nabízí EU přístup ke vzácným zeminám. Chce ale něco na oplátku

Čína hodlá nadále usnadňovat vývoz vzácných zemin do Evropy bez ohledu na to, zda dojde v lednu k prodloužení obchodní dohody mezi USA a Čínou. Sdělil to mluvčí čínského ministerstva obchodu. Představitelé Evropské komise (EK) se ve čtvrtek a v pátek sejdou v Bruselu, kde také projednají obchodní dohodu s Pekingem.

Na Seychelách žije rekordních 180 tisíc obřích želv

Na atolu Aldabra v Indickém oceánu se daří obřím želvám, kterým v minulosti hrozilo vyhubení. Nejnovější výzkum odhalil přibližně 180 tisíc jedinců, což je nejvyšší dosud zaznamenaný počet. Úspěšná ochrana přírody pomohla obnovit populaci, která v 19. století čítala méně než tisíc želv.

Netanjahu čelí žalobě kvůli 7. říjnu. Ignoroval varování, tvrdí bývalý šéf Šin Bet

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a bývalý šéf bezpečnostní agentury Šin Bet Ronen Bar se vzájemně obviňují ze selhání při vyhodnocování varování před útokem Hamásu, k němuž došlo 7. října 2023. Bar podal ve středu na Netanjahua žalobu, v níž požaduje odškodnění ve výši 3 milionů šekelů (přes 21 milionů korun).

Ukrajina zasáhla šest ruských bombardérů ve Voroněžské oblasti

Ukrajina v noci na dnešek zaútočila na vojenské letiště Borisoglebsk v ruské Voroněžské oblasti a zasáhla šest bombardérů Suchoj Su-34M, oznámilo na facebooku ukrajinské námořnictvo a uvedlo, že útočilo raketovým komplexem Neptun. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.

Británie poskytne 17 milionů liber na opravu sarkofágu v Černobylu

Británie poskytne 17 milionů liber (490 milionů korun) na opravu sarkofágu jaderné elektrárny v Černobylu, který poničil v loňském roce útok. Uvedla to dnes britská vláda. Ukrajina a Británie přisuzují útok dronu, který poškodil ochranný štít elektrárny, Rusku, Moskva to ale odmítla s tvrzením, že neútočí na jadernou infrastrukturu.

Za nitky Starshieldu tahá americká vláda, reagoval Musk na stížnosti Ukrajiny

Americký miliardář Elon Musk na své sociální síti X (dříve Twitter) uvedl, že systém označovaný jako Starshield vlastní a kontroluje vláda Spojených států. O omezeních této služby tedy podle šéfa SpaceX rozhoduje americká armáda a v konečném důsledku prezident Donald Trump. Napsal to po stížnostech Ukrajiny na omezení rychlosti připojení.

Ukrajina začne znovu útočit na rafinérie v Rusku, řekl Zelenskyj

Ukrajina začne zase útočit na rafinérie v Rusku, řekl v rozhovoru, který dnes ráno zveřejnil deník Financial Times, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina tyto údery na několik dnů přerušila kvůli energetickému příměří, které ohlásil v neděli americký prezident Donald Trump. Kyjev ale poukazoval, že Rusko i nadále útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama