Válka na UkrajiněUkrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Ukrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Někteří ukrajinští vězni budou moci požádat o předčasné propuštění a vstoupit do armády na základě nového zákona, jehož cílem je posílit lidské zdroje v boji Kyjeva proti ruské invazi. Informuje o tom CNN, Al Džazíra a další servery.

Nový zákon se bude vztahovat pouze na vězně, kterým z původního trestu nezbývají více než tři roky. Nebude se týkat těch, kteří se dopustili nejzávažnějších trestných činů, například vrahů.

Ukrajinský parlament odhlasoval změnu trestního zákoníku země, která umožní „podmíněné předčasné propuštění“ vězňů výměnou za „jejich přímou účast na obraně země, ochraně její nezávislosti a územní celistvosti“.

Mezi vězni, kteří nebudou mít nárok, jsou vrazi, násilníci a pedofilové, zkorumpovaní úředníci, ti, kteří se dopustili trestných činů proti základům národní bezpečnosti Ukrajiny. Nebudou propuštěni ani vězni, kteří zastávali zvláště odpovědné funkce, včetně poslanců a ministrů, uvádí se v prohlášení vládnoucí strany „Služebník lidu“ vedené prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tento krok následuje po sérii postupů ruských sil podél frontové linie. Přichází v rámci širší iniciativy Ukrajiny zaměřené na řešení kritického nedostatku živé síly a munice, píše CNN.

Ruští vězni bojují od počátku

Rusko verbuje zajatce již od prvních měsíců války a nasazuje je v některých dosud nejzuřivějších bitvách. To vede k obviněním, že Kreml považuje tyto vojáky za pouhou „potravu pro děla“.

Nábor zajatců a jejich následné propuštění zpět do civilního života vyvolalo v Rusku odezvu. Mnozí z nich byli po spáchání nových trestných činů znovu zatčeni. Ukrajinští představitelé však doufají, že tento krok alespoň do jisté míry vyřeší nerovnováhu, které čelí proti nepříteli. Ruských vojáků je nejméně třikrát více.

Odolat totální válce proti nepříteli s většími zdroji je možné pouze konsolidací všech sil. Jde o náš boj a zachování ukrajinské státnosti,“ uvedla Olena Šuliakova, předsedkyně Výboru Nejvyšší rady pro organizaci státní moci, místní samosprávu, regionální rozvoj a územní plánování.

Ukrajinská vládnoucí strana uvedla, že nový zákon byl přijat většinou 279 hlasů z celkových 330. Proti bylo nula hlasů, 11 se zdrželo hlasování a 40 nehlasovalo.

Z vězňů bude vojenský personál

Nový zákon vyžaduje, aby odsouzení vstupovali do armády z vlastní vůle. Těm, kteří opustí armádu před vypršením smlouvy, hrozí dodatečný trest odnětí svobody v délce pěti až deseti let. Není jasné, na jak dlouho se budou muset vězni přihlásit.

Šuliakova řekla, že ti, kteří budou podmínečně propuštěni na svobodu, budou mít status „vojenského personálu“. Budou tedy podléhat stejným omezením, která upravují jejich chování.

To zahrnuje zejména nedovolené opuštění vojenské jednotky nebo místa výkonu služby, dezerci, vyhýbání se vojenské službě sebepoškozováním nebo jiným způsobem, nedovolené opuštění bojiště nebo odmítnutí použití zbraně,“ uvedla.

Kandidáti musí nejprve podat žádost o podmínečné propuštění. Poté se podrobí lékařské prohlídce ve vězeňském zařízení, která určí, zda jsou psychicky a fyzicky způsobilí ke službě.

O udělení podmínečného propuštění pak rozhodne soud. Pokud s ním souhlasí, bude vězeň převelen k jednotce Národní gardy.

Smlouva může být ukončena za určitých okolností, například v případě špatného zdravotního stavu nebo pokud bývalý vězeň spáchá nový trestný čin. Mohou být také ukončeny v rámci širší demobilizace.

Zákon budí pochybnosti ukrajinské neziskovky, která se zabývá právy vězňů. Upozorňuje například na to, že v mnohých případech bude válka trvat i poté, co by vězňům vypršel trest. Na tyto případy zákon vůbec nepohlíží, píše Al Džazíra.

Doporučujeme

Evropská komise řeší možné výpadky leteckého paliva

Evropská komise vydá tento týden pokyny pro letecké společnosti týkající se leteckého paliva, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonen. Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii v polovině dubna uvedl, že Evropa má podle něj zásoby leteckého paliva zhruba na šest týdnů. Komise má podle mluvčí plný přehled o tom, co se děje, a situaci koordinuje s jednotlivými členskými státy.

Muž podezřelý z otrávení dětských výživ obvinění popírá

Muž, který byl o víkendu zadržený v Rakousku pro podezření z otrávení dětských výživ značky HiPP, obvinění popírá. Informují o tom dnes rakouská média. Podle zpravodajského webu oe.at je zadrženým slovenský rodák žijící v Rakousku. Podle jeho právního zástupce jde o bývalého zaměstnance německé firmy.

Británie jedná o svém připojení k unijní půjčce Ukrajině

Británie by se mohla připojit k půjčce ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč), kterou se chystá Evropská unie poskytnout Ukrajině. Britský premiér Keir Starmer dnes podle agentury AFP uvedl, že jeho vláda jedná o účasti Londýna na unijní půjčce Kyjevu, přičemž část peněz by mohla být vynaložena na pořízení britských zbraní. Ukrajina se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.

Vědci mění plastový odpad na čisté palivo

Plastový odpad by v budoucnu nemusel končit jen na skládkách nebo v oceánech. Vědci z University of Adelaide zkoumají technologii, která ho pomocí slunečního záření dokáže přeměnit na vodík a další využitelné látky. Pokud se ji podaří převést z laboratoře do praxe, mohla by spojit řešení dvou problémů: znečištění plasty a hledání čistších zdrojů energie.

Írán: Zabránili jsme americkému torpédoborci proplout Hormuzským průlivem

Írán v pondělí uvedl, že zabránil americké válečné lodi vplout do Hormuzského průlivu. Spojené státy zároveň popřely dřívější zprávu íránské polooficiální agentury Fars, podle níž měly plavidlo zasáhnout dvě íránské rakety.

KOMENTÁŘ: Vyšší cena ropy po delší dobu může vést k recesi, mírní nadšení trhu analytik

Akciový trh ve Spojených státech i Evropě z hlediska výkonnosti za poslední měsíc už přepnul do zelených čísel a sentiment investorů vytváří dojem, že žádná krize v Íránu nikdy neproběhla. Dusno na Blízkém východě přitom trvá. Analytik Moody’s dokonce prohlásil, že svět není daleko od pádu do recese.

Rudy Giuliani skončil v nemocnici, jeho stav je kritický

Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani byl hospitalizován a je v kritickém, ale stabilizovaném stavu. Jeho mluvčí Ted Goodman v neděli uvedl, že jednaosmdesátiletý politik bojuje se stejnou houževnatostí, s jakou podle něj čelil výzvám po celý život. Důvod hospitalizace mluvčí neupřesnil.

Coinbase hlásí průlom u amerického zákona o kryptu

Americký kryptoměnový sektor se přiblížil k jasnějším pravidlům. Společnost Coinbase uvedla, že se podařilo dosáhnout dohody o klíčové části návrhu zákona, který má upravit fungování kryptoměn ve Spojených státech. Kompromis by mohl odblokovat další projednávání v Senátu.

Tři mrtví na výletní lodi v Atlantiku. Panuje podezření na hantavirus

Na palubě výletní lodi v Atlantiku zemřeli tři lidé a další tři onemocněli. Úřady pracují s podezřením na nákazu hantavirem. Loď patří nizozemské společnosti Oceanwide Expeditions.

V Pune mizí vážky a jiné se objevují

Dlouhodobý výzkum ukazuje proměnu populací vážek v indickém Pune i v širším regionu Západního Ghátu. Některé druhy mizí, jiné přibývají. Vědci varují, že jde o signál změn v krajině.

Rodina Samsung doplatila rekordní dědickou daň

Rodina stojící za jihokorejským Samsungem doplatila rekordní dědickou daň ve výši 12 bilionů wonů, tedy zhruba 8 miliard dolarů. Jde o největší platbu svého druhu v historii Jižní Koreje. Daň souvisí s majetkem zesnulého šéfa skupiny I Kun-hiho, který zemřel v roce 2020.

Shakira přilákala dva miliony lidí na pláž Copacabana

Shakira odehrála jeden z největších koncertů své kariéry. Na ikonickou pláž v Riu dorazily miliony lidí a večer se proměnil v oslavu hudby, emocí i latinské kultury.

Policie obvinila podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity

Policie v Austrálii zadržela muže podezřelého z vraždy pětileté dívky z australské domorodé komunity, kterou média jmenují jako Kumanjayi Little Baby. Je jím Jefferson Lewis (47).

Írán ztratil 4,8 miliard dolarů kvůli americké blokádě, odhaduje Pentagon

Írán kvůli americké blokádě v Ománském zálivu ztratil příjmy z ropy ve výši 4,8 miliard dolarů, odhaduje americké ministerstvo obrany. To vyvolalo na teheránskou vládu dosud nevídaný tlak. Informoval o tom v noci na dnešek server Axios.

Většina Američanů pokládá válku s Íránem za chybu, trápí je ekonomická situace

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu je mezi Američany stejně nepopulární jako byla válka v Iráku v době největších násilností v roce 2006 či válka ve Vietnamu na počátku 70. let. Rostoucí počet Američanů také dává najevo obavy z ekonomických dopadů konfliktu a terorismu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro deník The Washington Post (WP) a web ABC News, který byl zveřejněn v pátek.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama