-8.8 C
Czech
Úterý 3. února 2026
Válka na UkrajiněUkrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Ukrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Někteří ukrajinští vězni budou moci požádat o předčasné propuštění a vstoupit do armády na základě nového zákona, jehož cílem je posílit lidské zdroje v boji Kyjeva proti ruské invazi. Informuje o tom CNN, Al Džazíra a další servery.

Nový zákon se bude vztahovat pouze na vězně, kterým z původního trestu nezbývají více než tři roky. Nebude se týkat těch, kteří se dopustili nejzávažnějších trestných činů, například vrahů.

Ukrajinský parlament odhlasoval změnu trestního zákoníku země, která umožní „podmíněné předčasné propuštění“ vězňů výměnou za „jejich přímou účast na obraně země, ochraně její nezávislosti a územní celistvosti“.

Mezi vězni, kteří nebudou mít nárok, jsou vrazi, násilníci a pedofilové, zkorumpovaní úředníci, ti, kteří se dopustili trestných činů proti základům národní bezpečnosti Ukrajiny. Nebudou propuštěni ani vězni, kteří zastávali zvláště odpovědné funkce, včetně poslanců a ministrů, uvádí se v prohlášení vládnoucí strany „Služebník lidu“ vedené prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tento krok následuje po sérii postupů ruských sil podél frontové linie. Přichází v rámci širší iniciativy Ukrajiny zaměřené na řešení kritického nedostatku živé síly a munice, píše CNN.

Ruští vězni bojují od počátku

Rusko verbuje zajatce již od prvních měsíců války a nasazuje je v některých dosud nejzuřivějších bitvách. To vede k obviněním, že Kreml považuje tyto vojáky za pouhou „potravu pro děla“.

Nábor zajatců a jejich následné propuštění zpět do civilního života vyvolalo v Rusku odezvu. Mnozí z nich byli po spáchání nových trestných činů znovu zatčeni. Ukrajinští představitelé však doufají, že tento krok alespoň do jisté míry vyřeší nerovnováhu, které čelí proti nepříteli. Ruských vojáků je nejméně třikrát více.

Odolat totální válce proti nepříteli s většími zdroji je možné pouze konsolidací všech sil. Jde o náš boj a zachování ukrajinské státnosti,“ uvedla Olena Šuliakova, předsedkyně Výboru Nejvyšší rady pro organizaci státní moci, místní samosprávu, regionální rozvoj a územní plánování.

Ukrajinská vládnoucí strana uvedla, že nový zákon byl přijat většinou 279 hlasů z celkových 330. Proti bylo nula hlasů, 11 se zdrželo hlasování a 40 nehlasovalo.

Z vězňů bude vojenský personál

Nový zákon vyžaduje, aby odsouzení vstupovali do armády z vlastní vůle. Těm, kteří opustí armádu před vypršením smlouvy, hrozí dodatečný trest odnětí svobody v délce pěti až deseti let. Není jasné, na jak dlouho se budou muset vězni přihlásit.

Šuliakova řekla, že ti, kteří budou podmínečně propuštěni na svobodu, budou mít status „vojenského personálu“. Budou tedy podléhat stejným omezením, která upravují jejich chování.

To zahrnuje zejména nedovolené opuštění vojenské jednotky nebo místa výkonu služby, dezerci, vyhýbání se vojenské službě sebepoškozováním nebo jiným způsobem, nedovolené opuštění bojiště nebo odmítnutí použití zbraně,“ uvedla.

Kandidáti musí nejprve podat žádost o podmínečné propuštění. Poté se podrobí lékařské prohlídce ve vězeňském zařízení, která určí, zda jsou psychicky a fyzicky způsobilí ke službě.

O udělení podmínečného propuštění pak rozhodne soud. Pokud s ním souhlasí, bude vězeň převelen k jednotce Národní gardy.

Smlouva může být ukončena za určitých okolností, například v případě špatného zdravotního stavu nebo pokud bývalý vězeň spáchá nový trestný čin. Mohou být také ukončeny v rámci širší demobilizace.

Zákon budí pochybnosti ukrajinské neziskovky, která se zabývá právy vězňů. Upozorňuje například na to, že v mnohých případech bude válka trvat i poté, co by vězňům vypršel trest. Na tyto případy zákon vůbec nepohlíží, píše Al Džazíra.

Reklama

Doporučujeme

Americký letoun sestřelil íránský dron blížící se k letadlové lodi

Letoun amerického námořnictva podle regionálního velitelství CENTCOM sestřelil íránský dron, který se blížil k letadlové lodi Abraham Lincoln v Arabském moři. Americká armáda incident označila za agresivní, informovaly dnes agentury. Bílý dům sestřel dronu označil za oprávněnou reakci a zdůraznil, že zatím nezrušil jednání s Teheránem naplánovaná na tento týden.

Krasobruslař přišel těsně před olympiádou o hudbu z Mimoňů

Španělský krasobruslař Tomas-Llorenç Guarino Sabaté musel těsně před olympiádou v Miláně řešit nepříjemné překvapení. Pro krátký program už nesmí použít hudbu z filmů o Mimoních, protože držitelé práv nedali souhlas pro olympijské použití.

Česko posílá 55 elektrocentrál pro Ukrajinu

Česko posílá další materiální pomoc pro Ukrajinu. Záchranný útvar Hasičského záchranného sboru ČR v první únorový týden zajistí přepravu 55 elektrocentrál ze státních hmotných rezerv do polského Lublince, odkud mají pokračovat dál. Operace zahrnuje nakládku ve čtyřech skladech i samotný přesun do zahraničí.

Policie v Arizoně řeší zmizení matky moderátorky jako únos

V Arizoně pokračuje vyšetřování zmizení Nancy Guthrie, matky moderátorky pořadu Today Savannah Guthrie. Policie pracuje s verzí, že čtyřiaosmdesátiletou ženu někdo odvedl z domu proti její vůli, na místě se našly známky násilného vniknutí a krev.

Film Michael přiblíží život krále popu. Hlavní roli ztvární jeho synovec Jaafar Jackson

Michael Jackson se vrací na filmové plátno v očekávaném životopisném snímku, který slibuje pohled na jeho cestu od dětského talentu až po status globální ikony. Nový trailer naznačuje velkolepou podívanou i osobní momenty, které formovaly jednoho z nejznámějších umělců historie.

Trump chce dál vyšetřovat Powella. Riskuje tím vlastního kandidáta do čela Fedu

Vyšetřování předsedy Federálního rezervního systému (Fed) Jeromea Powella by mělo pokračovat. V pondělí v Oválné pracovně to reportérům sdělil americký prezident Donald Trump. Powell má ale silnou podporu a zastání i v řadách republikánů. Pokud Bílý dům vyšetřování nezastaví, hlasováním v senátním výboru neprojde Trumpův nový kandidát na předsedu centrální banky.

EU posiluje obranu vědeckých faktů, internet zaplavují dezinformace o změně klimatu

Umělá inteligence (AI) zaplavuje internet falešnými profily, obrázky, zprávami i informacemi o změně klimatu. Evropská unie oficiálně podpořila Prohlášení o integritě informací týkajících se klimatických změn podpořené na klimatickém summitu COP30 v brazilském Belému.

Muskova vesmírná firma SpaceX koupila jeho další firmu xAI

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska koupila další Muskovu firmu xAI, která se zabývá vývojem umělé inteligence, píše agentura AP s odvoláním na pondělní prohlášení SpaceX. Musk tímto krokem propojí několik ze svých služeb, včetně chatbota umělé inteligence (AI) Grok, sociální sítě X či satelitního internetového systému Starlink.

Agenti ICE v Minneapolis okamžitě obdrží tělesné kamery

Všichni agenti Imigračního a celního úřadu (ICE) budou mít povinnost nosit tělesné kamery, počínaje těmi v Minneapolis. Na sociální síti X (dříve Twitter) to napsala americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem. Federální agenti nosí tělesné kamery jen v určitých případech.

Ruská armáda zahájila noční útok na Kyjev a další ukrajinská města

Ruská armáda zahájila v noci na dnešek další vzdušný útok na ukrajinská města, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské úřady. V Kyjevě údery poškodily výškové obytné budovy a vzdělávací zařízení v Dniprovské čtvrti, uvedl na Telegramu šéf vojenské správy města Tymur Tkačenko.

Trump pohrozil Harvardu, že od něj bude požadovat miliardu dolarů v odškodném

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti pohrozil Harvardově univerzitě, že od ní bude požadovat miliardu dolarů (20,6 miliardy Kč) odškodného. Reagoval tím na článek deníku The New York Times (NYT), podle kterého Trumpova administrativa upustila od vymáhání nižší částky od univerzity, již obviňuje z antisemitismu a zaujatosti. Píší o tom agentury.

Syn norské korunní princezny stanul před soudem kvůli znásilnění a domácímu násilí

V Oslu začal jeden z nejsledovanějších soudních procesů v moderní historii Norska. Marius Borg Hoiby, syn korunní princezny Mette-Marit, čelí desítkám obvinění včetně znásilnění, domácího násilí a drogové kriminality. Případ zasahuje nejen do osobních životů obětí, ale i do důvěry v norskou monarchii.

Černý led patří k nejzákeřnějším zimním hrozbám

Zimní silnice umí být nebezpečné i bez sněžení. Stačí pokles teplot a na asfaltu se objeví tenká, téměř neviditelná vrstva ledu. Řidiči ji často zaregistrují až ve chvíli, kdy auto ztratí přilnavost. Černý led, mrznoucí déšť i déšť se sněhem každoročně způsobují tisíce nehod a zranění.

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil zahájit jaderné rozhovory se Spojenými státy, píše agentura AFP s odvoláním na íránská média. Jednání se budou konat pravděpodobně v pátek v Turecku, sdělil agentuře arabský činitel pod podmínkou zachování anonymity. Rozhodnutí přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump zvyšuje tlak na Írán a hrozí případným vojenským zásahem, pokud režim v Teheránu neuzavře dohodu, v níž by se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně.

Francie schválila rozpočet na rok 2026, Lecornu ustál dvě hlasování o nedůvěře

Francie má schválený rozpočet pro rok 2026. Přijetí rozpočtového zákona předcházela dvě hlasování o nedůvěře vládě premiéra Sébastiena Lecornua, informovala agentura AFP. Lecornu k prosazení rozpočtu využil ústavní článek 49.3. Ten umožňuje schválení legislativy bez hlasování poslanců, pokud kabinet následně zvládne pokus opozice o sesazení. Schválením rozpočtu premiér ukončil čtyřměsíční patovou situaci v Národním shromáždění, kde současná vláda nemá absolutní většinu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama