Reklama
2.5 C
Czech
Neděle 22. března 2026
Válka na UkrajiněUkrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Ukrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Někteří ukrajinští vězni budou moci požádat o předčasné propuštění a vstoupit do armády na základě nového zákona, jehož cílem je posílit lidské zdroje v boji Kyjeva proti ruské invazi. Informuje o tom CNN, Al Džazíra a další servery.

Nový zákon se bude vztahovat pouze na vězně, kterým z původního trestu nezbývají více než tři roky. Nebude se týkat těch, kteří se dopustili nejzávažnějších trestných činů, například vrahů.

Ukrajinský parlament odhlasoval změnu trestního zákoníku země, která umožní „podmíněné předčasné propuštění“ vězňů výměnou za „jejich přímou účast na obraně země, ochraně její nezávislosti a územní celistvosti“.

Mezi vězni, kteří nebudou mít nárok, jsou vrazi, násilníci a pedofilové, zkorumpovaní úředníci, ti, kteří se dopustili trestných činů proti základům národní bezpečnosti Ukrajiny. Nebudou propuštěni ani vězni, kteří zastávali zvláště odpovědné funkce, včetně poslanců a ministrů, uvádí se v prohlášení vládnoucí strany „Služebník lidu“ vedené prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tento krok následuje po sérii postupů ruských sil podél frontové linie. Přichází v rámci širší iniciativy Ukrajiny zaměřené na řešení kritického nedostatku živé síly a munice, píše CNN.

Ruští vězni bojují od počátku

Rusko verbuje zajatce již od prvních měsíců války a nasazuje je v některých dosud nejzuřivějších bitvách. To vede k obviněním, že Kreml považuje tyto vojáky za pouhou „potravu pro děla“.

Nábor zajatců a jejich následné propuštění zpět do civilního života vyvolalo v Rusku odezvu. Mnozí z nich byli po spáchání nových trestných činů znovu zatčeni. Ukrajinští představitelé však doufají, že tento krok alespoň do jisté míry vyřeší nerovnováhu, které čelí proti nepříteli. Ruských vojáků je nejméně třikrát více.

Odolat totální válce proti nepříteli s většími zdroji je možné pouze konsolidací všech sil. Jde o náš boj a zachování ukrajinské státnosti,“ uvedla Olena Šuliakova, předsedkyně Výboru Nejvyšší rady pro organizaci státní moci, místní samosprávu, regionální rozvoj a územní plánování.

Ukrajinská vládnoucí strana uvedla, že nový zákon byl přijat většinou 279 hlasů z celkových 330. Proti bylo nula hlasů, 11 se zdrželo hlasování a 40 nehlasovalo.

Z vězňů bude vojenský personál

Nový zákon vyžaduje, aby odsouzení vstupovali do armády z vlastní vůle. Těm, kteří opustí armádu před vypršením smlouvy, hrozí dodatečný trest odnětí svobody v délce pěti až deseti let. Není jasné, na jak dlouho se budou muset vězni přihlásit.

Šuliakova řekla, že ti, kteří budou podmínečně propuštěni na svobodu, budou mít status „vojenského personálu“. Budou tedy podléhat stejným omezením, která upravují jejich chování.

To zahrnuje zejména nedovolené opuštění vojenské jednotky nebo místa výkonu služby, dezerci, vyhýbání se vojenské službě sebepoškozováním nebo jiným způsobem, nedovolené opuštění bojiště nebo odmítnutí použití zbraně,“ uvedla.

Kandidáti musí nejprve podat žádost o podmínečné propuštění. Poté se podrobí lékařské prohlídce ve vězeňském zařízení, která určí, zda jsou psychicky a fyzicky způsobilí ke službě.

O udělení podmínečného propuštění pak rozhodne soud. Pokud s ním souhlasí, bude vězeň převelen k jednotce Národní gardy.

Smlouva může být ukončena za určitých okolností, například v případě špatného zdravotního stavu nebo pokud bývalý vězeň spáchá nový trestný čin. Mohou být také ukončeny v rámci širší demobilizace.

Zákon budí pochybnosti ukrajinské neziskovky, která se zabývá právy vězňů. Upozorňuje například na to, že v mnohých případech bude válka trvat i poté, co by vězňům vypršel trest. Na tyto případy zákon vůbec nepohlíží, píše Al Džazíra.

Reklama

Doporučujeme

USA a Izrael podle Íránu zaútočily na íránské zařízení na obohacování uranu

Izrael a Spojené státy dnes ráno provedly útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu. K úniku radioaktivity nedošlo a obyvatelé v okolí zařízení nebyli ohroženi, napsala s odvoláním na íránskou agenturu Tasnim agentura Reuters.

Při dronovém útoku v Bagdádu byl zasažen areál diplomatické mise USA

Při dronovém útoku byl v noci na dnešek zasažen areál v blízkosti mezinárodního letiště v Bagdádu, který patří americké diplomatické misi. Podle agentury Reuters byl z místa hlášen požár. K útoku se přihlásilo proíránské šíitské uskupení Asháb al-Kahf, které popírá vazby na jiné proíránské milice v Iráku. Irácké zpravodajské služby později informovaly, že při jiném dnešním dronovém útoku byl zabit jejich důstojník.

Írán vypálil balistické střely na 4000 km vzdálenou americkou základnu

Írán vyslal dvě balistické střely na společnou americko-britskou vojenskou základnu na atolu Diego García v Indickém oceánu, napsal deník The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele. Později informaci přinesla i polooficiální íránská agentura Mehr, podle níž jde o důkaz, že mají íránské rakety větší dostřel, než dosud soudil Západ. Ani jedna ze střel cíl, který je od íránského území vzdálen asi 4000 kilometrů, nezasáhla. Deník neupřesnil, kdy Írán útok provedl. Bílý dům ani britské ministerstvo obrany se k informaci podle agentury Reuters prozatím nevyjádřily.

Ukrajina na Rusko vyslala 283 dronů, ukrajinská Černihivská oblast je bez proudu

Ukrajina v noci na dnešek vyslala na Rusko 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku konfliktu. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to napsala agentura AFP. Ruské drony naopak zabily nejméně dva lidi ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a většinu Černihivské oblasti na severu země připravily o elektřinu, dodaly agentury Reuters a AP. Ukrajina se od února 2022 brání ruské vojenské invazi a podniká odvetné údery.

Porota uznala Muska vinným z klamání investorů Twitteru

Elon Musk u federálního soudu v San Franciscu prohrál spor s bývalými investory Twitteru. Porota rozhodla, že během převzetí sociální sítě v roce 2022 zveřejňoval zavádějící výroky, které poškodily akcionáře a srazily cenu akcií.

Muchová v Miami vydřela postup do třetího kola

Karolína Muchová zvládla na turnaji v Miami těžký zápas s Camilou Osorio a po obratu postoupila do třetího kola. Česká tenistka porazila Kolumbijku 4:6, 6:2 a 7:5. V den, který se pro české hráčky nevyvíjel dobře, odvrátila nepříjemný scénář a zůstala ve hře spolu s Marií Bouzkovou.

Česko podpořilo prohlášení k bezpečnosti v Hormuzském průlivu

Česká republika se připojila ke společnému prohlášení států, které chtějí podpořit bezpečnou plavbu Hormuzským průlivem. Skupina zemí zároveň vyzvala Írán, aby přestal s útoky na obchodní lodě, civilní infrastrukturu i s dalšími kroky, které provoz v této klíčové námořní trase blokují.

Tenerife vyhlásilo kvůli bouři Therese stav nouze

Tenerife zasáhla bouře Therese, která na Kanárské ostrovy přinesla silný vítr, vydatný déšť i sněžení ve vyšších polohách. Úřady vyhlásily stav nouze, uzavřely některé silnice a zrušily část veřejných akcí.

Zlato i stříbro dál kolísají

Ceny zlata a stříbra v pátek výrazně kolísaly a oba kovy míří k citelné týdenní ztrátě. Investoři sledují hlavně další vývoj války s Íránem, pohyb cen ropy a obavy z vyšší inflace i delšího období vyšších úrokových sazeb.

Vlna veder na západě USA by bez lidského přičinění nebyla možná

Vlna extrémních veder, která v těchto dnech zasáhla západ Spojených států, není jen dalším výkyvem počasí. Podle vědců by byla bez klimatické změny způsobené člověkem prakticky nemožná. Teploty v některých oblastech vystoupaly až o 17 stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr a lámou rekordy napříč desítkami měst od Kalifornie po Missouri.

Po požáru v jihokorejské továrně je zraněno 55 lidí, dalších 14 je pohřešováno

Při požáru ve dvou budovách továrny na automobilové díly v jihokorejském městě Tedžon bylo dnes zraněno nejméně 55 lidí, z toho 24 vážně. Do akce bylo nasazeno přes 500 hasičů a členů záchranných složek, vozidla s vodními děly nebo hasičští roboti. Po 14 osobách se stále pátrá, napsaly tiskové agentury.

Izrael v odvetě za útoky na drúzy zaútočil na velitelské centrum na jihu Sýrie

Izraelská armáda v noci na dnešek zaútočila na velitelské centrum a sklady zbraní ve vojenských areálech na jihu Sýrie. Učinila tak v reakci na útoky na menšinu drúzů ve městě Suvajda, napsala agentura Reuters. Jde o první izraelský úder na Sýrii za současné války proti Íránu, kterou Izrael a Spojené státy zahájily 28. února, uvedla agentura AP.

Rafinerii v Kuvajtu opět zasáhly drony, íránské útoky hlásí i další země Zálivu

V kuvajtské rafinerii Míná al-Ahmadí dnes ráno znovu vypukl požár po dronových útocích. Oznámila to podle tiskových agentur státní ropná společnost KPC. Oběti hlášeny nejsou. Odvetným útokům Íránu v bezmála třítýdenní americko-izraelské válce proti islámské republice dnes ráno čelily také další arabské země Perského zálivu jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty či Bahrajn, napsala agentura AP.

Bitcoin překonal 71 000 dolarů, směr trhů dál určuje ropa

Bitcoin v pátek posílil a krátce překonal hranici 71 tisíc dolarů, když se kryptotrh zotavil z předchozí volatility spojené s prudkým růstem cen ropy a napětím na Blízkém východě. Aktuální vývoj přitom podtrhuje rostoucí citlivost digitálních aktiv na makroekonomické faktory, zejména energetické trhy.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama