Válka na UkrajiněUkrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Ukrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Někteří ukrajinští vězni budou moci požádat o předčasné propuštění a vstoupit do armády na základě nového zákona, jehož cílem je posílit lidské zdroje v boji Kyjeva proti ruské invazi. Informuje o tom CNN, Al Džazíra a další servery.

Nový zákon se bude vztahovat pouze na vězně, kterým z původního trestu nezbývají více než tři roky. Nebude se týkat těch, kteří se dopustili nejzávažnějších trestných činů, například vrahů.

Ukrajinský parlament odhlasoval změnu trestního zákoníku země, která umožní „podmíněné předčasné propuštění“ vězňů výměnou za „jejich přímou účast na obraně země, ochraně její nezávislosti a územní celistvosti“.

Mezi vězni, kteří nebudou mít nárok, jsou vrazi, násilníci a pedofilové, zkorumpovaní úředníci, ti, kteří se dopustili trestných činů proti základům národní bezpečnosti Ukrajiny. Nebudou propuštěni ani vězni, kteří zastávali zvláště odpovědné funkce, včetně poslanců a ministrů, uvádí se v prohlášení vládnoucí strany „Služebník lidu“ vedené prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tento krok následuje po sérii postupů ruských sil podél frontové linie. Přichází v rámci širší iniciativy Ukrajiny zaměřené na řešení kritického nedostatku živé síly a munice, píše CNN.

Ruští vězni bojují od počátku

Rusko verbuje zajatce již od prvních měsíců války a nasazuje je v některých dosud nejzuřivějších bitvách. To vede k obviněním, že Kreml považuje tyto vojáky za pouhou „potravu pro děla“.

Nábor zajatců a jejich následné propuštění zpět do civilního života vyvolalo v Rusku odezvu. Mnozí z nich byli po spáchání nových trestných činů znovu zatčeni. Ukrajinští představitelé však doufají, že tento krok alespoň do jisté míry vyřeší nerovnováhu, které čelí proti nepříteli. Ruských vojáků je nejméně třikrát více.

Odolat totální válce proti nepříteli s většími zdroji je možné pouze konsolidací všech sil. Jde o náš boj a zachování ukrajinské státnosti,“ uvedla Olena Šuliakova, předsedkyně Výboru Nejvyšší rady pro organizaci státní moci, místní samosprávu, regionální rozvoj a územní plánování.

Ukrajinská vládnoucí strana uvedla, že nový zákon byl přijat většinou 279 hlasů z celkových 330. Proti bylo nula hlasů, 11 se zdrželo hlasování a 40 nehlasovalo.

Z vězňů bude vojenský personál

Nový zákon vyžaduje, aby odsouzení vstupovali do armády z vlastní vůle. Těm, kteří opustí armádu před vypršením smlouvy, hrozí dodatečný trest odnětí svobody v délce pěti až deseti let. Není jasné, na jak dlouho se budou muset vězni přihlásit.

Šuliakova řekla, že ti, kteří budou podmínečně propuštěni na svobodu, budou mít status „vojenského personálu“. Budou tedy podléhat stejným omezením, která upravují jejich chování.

To zahrnuje zejména nedovolené opuštění vojenské jednotky nebo místa výkonu služby, dezerci, vyhýbání se vojenské službě sebepoškozováním nebo jiným způsobem, nedovolené opuštění bojiště nebo odmítnutí použití zbraně,“ uvedla.

Kandidáti musí nejprve podat žádost o podmínečné propuštění. Poté se podrobí lékařské prohlídce ve vězeňském zařízení, která určí, zda jsou psychicky a fyzicky způsobilí ke službě.

O udělení podmínečného propuštění pak rozhodne soud. Pokud s ním souhlasí, bude vězeň převelen k jednotce Národní gardy.

Smlouva může být ukončena za určitých okolností, například v případě špatného zdravotního stavu nebo pokud bývalý vězeň spáchá nový trestný čin. Mohou být také ukončeny v rámci širší demobilizace.

Zákon budí pochybnosti ukrajinské neziskovky, která se zabývá právy vězňů. Upozorňuje například na to, že v mnohých případech bude válka trvat i poté, co by vězňům vypršel trest. Na tyto případy zákon vůbec nepohlíží, píše Al Džazíra.

Doporučujeme

OpenAI nenaplnila očekávání investorů

Investoři do umělé inteligence právě zažívají studenou sprchu. Naděje vkládané do raketového růstu OpenAI dostaly trhlinu, když vyšlo najevo, že ambiciózní startup v letošním roce zaostává za svými plány. Firma nedokázala naplnit stanovené cíle v oblasti prodejů ani počtu nových uživatelů, což na burzách okamžitě vyvolalo nervozitu.

Islámský stát zabíjel v Nigérii. Vláda slíbila odvetu

Ozbrojení útočníci zabili nejméně 29 lidí při brutálním útoku na vesnici Guyaku v nigerijském státě Adamawa, uvedly místní úřady i svědci. Útok trval několik hodin a zanechal za sebou spálené domy, zničené motocykly i místa modliteb. Podle výpovědí obyvatel ozbrojenci přepadli fotbalové hřiště, kde se lidé shromáždili, a začali bezhlavě střílet. Za útokem stál Islámský stát (IS).

Svět hladoví. Potravinovou bezpečnost zhoršují změny klimatu a války

Podíl lidí čelících potravinové krizi se za poslední dekádu téměř zdvojnásobil, vyplývá z nové zprávy Organizace spojených národů (OSN) a jejích partnerů, včetně Světového potravinového programu. Zatímco v roce 2016 šlo o 11,3 procenta populace v analyzovaných zemích, letos už je to 22,9 procenta. Zároveň výrazně klesá míra zahraniční pomoci, která se propadla na úroveň zhruba před deseti lety.

Ruské drony na Ukrajině zabily nejméně dva lidi a dalších deset zranily

Ruské noční vzdušné útoky na Ukrajinu si vyžádaly nejméně dva mrtvé a deset zraněných. Informovaly o tom dnes ukrajinské úřady. Rusko zase po ukrajinských dronových úderech oznámilo tři mrtvé. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi, jejíž součástí jsou i noční dronové a raketové útoky. S pomocí dronů a raket útočí na Rusko také Ukrajina, která tvrdí, že tak chce zničit vojenská a energetická zařízení používaná Ruskem k podpoře invaze.

Rubio přirovnal blokádu Hormuzského průlivu k ekonomické jaderné zbrani

Americký ministr zahraničí Marco Rubio přirovnal íránskou blokádu Hormuzského průlivu k ekonomické jaderné zbrani. Právě blokáda, kterou se Írán chlubí, je podle něj důvodem, proč režim nemůže mít jadernou zbraň. Tato klíčová vodní trasa zůstává neprůjezdná. Ceny ropy stále rostou. Drží se u hranice sta dolarů za barel.

Cole Tomas Allen byl obviněn z pokusu o atentát na Trumpa

Cole Tomas Allen, který se podle úřadů pokusil proniknout na večeři Asociace korespondentů Bílého domu ozbrojený střelnými zbraněmi a noži, byl obviněn z pokusu o atentát na prezidenta USA Donalda Trumpa. Soud zároveň rozhodl, že zůstane minimálně dočasně ve vazbě.

Taylor Swift podala žádosti o ochranné známky kvůli AI

Taylor Swift podnikla právní kroky, kterými chce ochránit svůj hlas i podobu před zneužitím. Reaguje tak na rostoucí množství obsahu vytvořeného pomocí umělé inteligence, který může bez jejího souhlasu napodobovat její identitu.

Merz kritizuje neschopnost USA vyjednávat s Íránem

Německý kancléř Friedrich Merz podrobil ostré kritice Spojené státy americké v souvislosti s jejich postupem v probíhajícím konfliktu s Íránem. Podle jeho slov íránské vedení Washington ponižuje a nedaří se nalézt jasnou strategii, jak válku ukončit. Tento otevřený slovní výpad odhalil hluboké trhliny v jednotě mezi USA a jejich evropskými spojenci v NATO, které se prohlubují už od zahájení společných útoků Američanů a Izraele na íránské cíle koncem února letošního roku.

Sněhové bouře si v Rusku vyžádaly dva mrtvé a desítky raněných

Nejméně dva mrtvé a více než tři desítky zraněných si vyžádaly rozmary počasí v Rusku, kde mokrý sníh a silný vítr pokácely stovky stromů, které poškodily desítky aut. Bez proudu se ocitlo 76.000 lidí, uvedla dnes agentura Interfax. V Samaře padající stromy zabily mladou dívku a muže, dodala s odvoláním na prokuraturu.

Leoš Mareš slaví padesátiny a připomíná kariéru plnou zvratů

Leoš Mareš slaví kulaté narozeniny a k nim přichází dokument, který mapuje jeho cestu českým showbyznysem. Připomíná slavné kožichy, velké úspěchy, vztahy i okamžiky, které se ne vždy povedly.

Izrael bombardoval Libanon navzdory příměří, včetně jihu, Bikáa a Antilibanonu

Izrael dnes podnikl několik vzdušných úderů na jih Libanonu, východní údolí Bikáa a pohoří Antilibanon poblíž syrských hranic, uvedly agentura AFP a deník L'Orient-Le Jour (OLJ). Izraelská armáda potvrdila útoky na údolí Bikáa, kde prý cílí na pozice militantního hnutí Hizballáh. Boje pokračují navzdory nově prodlouženému příměří a snahám o mírová jednání.

Nemá to konce. Ceny ropy kvůli krachu jednání s Íránem rostou

Ceny ropy na světových trzích na začátku týdne výrazně vzrostly poté, co se znovu zadrhla jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Referenční cena ropy Brent se vyšplhala nad 107 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI se přiblížila k hranici 96 dolarů. Trhy reagují především na rostoucí geopolitické napětí a nejistotu kolem dalšího vývoje v regionu.

Čína zablokovala Metě plán převzít firmu Manus, která vyvíjí agentní AI

Čína se rozhodla zablokovat akvizici čínského start-upu Manus, který se zaměřuje na vývoj tzv. agentní umělé inteligence (AI). Firmu se chystala zhruba za dvě miliardy dolarů (41,5 miliardy Kč) převzít americká technologická společnost Meta Platforms. Čínská Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) ale dnes ve stručném sdělení překvapivě nařídila, aby obě strany záměr zrušily. Informuje o tom agentura Bloomberg.

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku. ČTK to dnes sdělilo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.

KOMENTÁŘ: Kolabující aerolinka vyrostla na burze o stovky procent. Stačilo pár slov Trumpa

Americký prezident Donald Trump nadále zůstává nejvlivnějším investičním influencerem planety. Dokazuje to kauza spojená se zvažovaným vládním nákupem aerolinky Spirit Airlines. Zapomenutý titul na burze posílil o více než 600 procent. Proč?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama