Válka na UkrajiněUkrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Ukrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Někteří ukrajinští vězni budou moci požádat o předčasné propuštění a vstoupit do armády na základě nového zákona, jehož cílem je posílit lidské zdroje v boji Kyjeva proti ruské invazi. Informuje o tom CNN, Al Džazíra a další servery.

Nový zákon se bude vztahovat pouze na vězně, kterým z původního trestu nezbývají více než tři roky. Nebude se týkat těch, kteří se dopustili nejzávažnějších trestných činů, například vrahů.

Ukrajinský parlament odhlasoval změnu trestního zákoníku země, která umožní „podmíněné předčasné propuštění“ vězňů výměnou za „jejich přímou účast na obraně země, ochraně její nezávislosti a územní celistvosti“.

Mezi vězni, kteří nebudou mít nárok, jsou vrazi, násilníci a pedofilové, zkorumpovaní úředníci, ti, kteří se dopustili trestných činů proti základům národní bezpečnosti Ukrajiny. Nebudou propuštěni ani vězni, kteří zastávali zvláště odpovědné funkce, včetně poslanců a ministrů, uvádí se v prohlášení vládnoucí strany „Služebník lidu“ vedené prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tento krok následuje po sérii postupů ruských sil podél frontové linie. Přichází v rámci širší iniciativy Ukrajiny zaměřené na řešení kritického nedostatku živé síly a munice, píše CNN.

Ruští vězni bojují od počátku

Rusko verbuje zajatce již od prvních měsíců války a nasazuje je v některých dosud nejzuřivějších bitvách. To vede k obviněním, že Kreml považuje tyto vojáky za pouhou „potravu pro děla“.

Nábor zajatců a jejich následné propuštění zpět do civilního života vyvolalo v Rusku odezvu. Mnozí z nich byli po spáchání nových trestných činů znovu zatčeni. Ukrajinští představitelé však doufají, že tento krok alespoň do jisté míry vyřeší nerovnováhu, které čelí proti nepříteli. Ruských vojáků je nejméně třikrát více.

Odolat totální válce proti nepříteli s většími zdroji je možné pouze konsolidací všech sil. Jde o náš boj a zachování ukrajinské státnosti,“ uvedla Olena Šuliakova, předsedkyně Výboru Nejvyšší rady pro organizaci státní moci, místní samosprávu, regionální rozvoj a územní plánování.

Ukrajinská vládnoucí strana uvedla, že nový zákon byl přijat většinou 279 hlasů z celkových 330. Proti bylo nula hlasů, 11 se zdrželo hlasování a 40 nehlasovalo.

Z vězňů bude vojenský personál

Nový zákon vyžaduje, aby odsouzení vstupovali do armády z vlastní vůle. Těm, kteří opustí armádu před vypršením smlouvy, hrozí dodatečný trest odnětí svobody v délce pěti až deseti let. Není jasné, na jak dlouho se budou muset vězni přihlásit.

Šuliakova řekla, že ti, kteří budou podmínečně propuštěni na svobodu, budou mít status „vojenského personálu“. Budou tedy podléhat stejným omezením, která upravují jejich chování.

To zahrnuje zejména nedovolené opuštění vojenské jednotky nebo místa výkonu služby, dezerci, vyhýbání se vojenské službě sebepoškozováním nebo jiným způsobem, nedovolené opuštění bojiště nebo odmítnutí použití zbraně,“ uvedla.

Kandidáti musí nejprve podat žádost o podmínečné propuštění. Poté se podrobí lékařské prohlídce ve vězeňském zařízení, která určí, zda jsou psychicky a fyzicky způsobilí ke službě.

O udělení podmínečného propuštění pak rozhodne soud. Pokud s ním souhlasí, bude vězeň převelen k jednotce Národní gardy.

Smlouva může být ukončena za určitých okolností, například v případě špatného zdravotního stavu nebo pokud bývalý vězeň spáchá nový trestný čin. Mohou být také ukončeny v rámci širší demobilizace.

Zákon budí pochybnosti ukrajinské neziskovky, která se zabývá právy vězňů. Upozorňuje například na to, že v mnohých případech bude válka trvat i poté, co by vězňům vypršel trest. Na tyto případy zákon vůbec nepohlíží, píše Al Džazíra.

Doporučujeme

Trump má problém. Republikáni se od něj začínají odvracet

Politika amerického prezidenta Donalda Trumpa stále více rozděluje republikány. Po silné kritice části vlastní strany upustil šéf Bílého domu od plánů na zřízení fondu v hodnotě téměř 1,8 miliardy dolarů, který měl mimo jiné vyplácet útočníky na Kapitol. Sněmovnou navíc prošla rezoluce o omezení Trumpových válečných pravomocí. Pro hlasovali čtyři republikáni.

Severní Korea představila nový závod na výrobu paliva pro jaderné bomby

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ve středu navštívil nový závod na výrobu paliva pro jaderné bomby a oznámil plány na několikanásobné posílení jaderných sil země. Odhalení továrny souvisí s Kimovými opakovanými sliby rozšířit jaderný zbrojní program, aby se KLDR mohla vypořádat s tím, co označil jako eskalující vojenské hrozby ze strany USA, napsala agentura AP.

Ukrajinský útok na krymský Simferopol si vyžádal tři mrtvé a sedm zraněných

Při nočním ukrajinském útoku na město Simferopol na Ruskem anektovaném Krymu dnes zemřeli nejméně tři lidé a dalších sedm bylo zraněno. S odvoláním na úřady to napsaly agentury AFP a Reuters.

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení příměří, v Libanonu budou bezpečné zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.

Trump přicestuje na červencový summit NATO v Ankaře, potvrdil Rubio

Americký prezident Donald Trump se zúčastní summitu Severoatlantické aliance, který se bude konat na začátku července v Ankaře, potvrdil dnes podle agentur ministr zahraničí USA Marco Rubio. Mohlo by se podle něj jednat o nejdůležitější schůzku v historii NATO, jelikož je prý třeba některé věci objasnit a napravit. O Trumpově plánu přicestovat na summit dnes už psala turecká média s odkazem na své zdroje. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan rovněž uvedl, že s Trumpovou účastí na jednání Turecko počítá.

Světová zdravotnická organizace potřebuje na boj s ebolou 115 milionů dolarů

Světová zdravotnická organizace (WHO) potřebuje pro boj s ebolou v příštích třech měsících 115 milionů dolarů (téměř 2,5 miliardy Kč), prozatím ale od dárců získala pouze 35 procent této částky. Podle agentury Reuters to dnes uvedl Chikwe Ihekweazu, který má v organizaci na starost mimořádné situace. Africké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) propuknutí epidemie eboly v konžské provincii Ituri potvrdilo 15. května.

Leclerc zůstává ve Ferrari, slavná spolupráce bude pokračovat

Charles Leclerc spojí svou budoucnost s Ferrari i v dalších sezonách. Italská stáj oznámila prodloužení smlouvy krátce před Velkou cenou Monaka. Osmadvacetiletý Monačan tak pokračuje v příběhu, který začal už před deseti lety v jezdecké akademii Ferrari.

Britské bankovky mohou nově upozornit na ohroženou přírodu

Britská centrální banka představila osmnáct druhů živočichů, které mohou v budoucnu zdobit nové bankovky. Výběr zahrnuje řadu ohrožených nebo chráněných druhů a podle Bank of England nabízí příležitost připomenout bohatství britské přírody i význam ochrany domácích ekosystémů.

Dronový útok na autobus v okupované části Ukrajiny si vyžádal osm mrtvých

Nejméně osm lidí zahynulo a dalších deset utrpělo zranění při útoku dronu na osobní autobus v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti. Informovala o tom ruská státní média s odvoláním na Denise Pušilina, Moskvou dosazeného představitele regionu.

Zdraví oceánů závisí na mikrobech v rybách

Běžný mechanismus, který vědcům dlouho vrtal hlavou, má konečně jasnější obrysy. Mořské ryby sice pomáhají regulovat chemii světových oceánů a globální koloběh uhlíku, ale na tuto těžkou práci rozhodně nejsou samy. Nové důkazy ukazují, že jim s produkcí klíčového minerálu výrazně pomáhají neviditelní podnájemníci v jejich vlastních střevech.

Varšava navrhla zřídit stálou základnu amerických vojsk v Polsku

Polsko předalo americkému ministrovi obrany návrh na zřízení nové, stálé základny amerických vojsk v Polsku, oznámil polský ministr Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Zapojení Spojených států do bezpečnosti Polska neklesá, naopak může být ještě větší, napsal na sociální síti.

Evropa chce snížit závislost na amerických technologiích

Evropská unie chce posílit vlastní technologické firmy a omezit závislost na dodavatelích ze zahraničí. Nový balík opatření míří hlavně na cloud, umělou inteligenci, čipy a digitální služby, které dnes tvoří základ moderní ekonomiky. Brusel zdůrazňuje, že nejde o uzavírání trhu ani přímý útok na americké giganty, ale o dlouhodobou strategii. Evropa si chce vybudovat silnější domácí zázemí a získat větší kontrolu nad citlivými systémy.

Nick Jonas dál patří k Jonas Brothers, ale hraje i sám za sebe

Nick Jonas má za sebou víc než dvacet let kariéry a pořád zůstává jednou třetinou Jonas Brothers. Zároveň ale čím dál víc ukazuje, že nechce být jen členem slavné sourozenecké kapely. Letos se soustředí na hudbu, herectví a další projekty, díky nimž si buduje vlastní jméno.

Na jihozápadě Anglie havaroval vrtulník britského námořnictva

Na poli na jihozápadě Anglie dnes havaroval vrtulník britského námořnictva, informovala britská média a agentura Reuters s odvoláním na policii. Podle serveru BBC britský premiér Keir Starmer označil incident za hluboce znepokojivý pro zasažené rodiny.

KOMENTÁŘ: Má hodnotu bilion dolarů a míří na burzu. Chvíle, která ukáže, jestli je AI bublina

Společnost Anthropic podala u Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států prospekt potřebný k veřejnému úpisu akcií. Započala tím tak tažení, které může do pár týdnů vyvrcholit startem na burze. Svět tak nahlédne pod pokličku jedné z největších AI společností světa. A konečně zjistí, jestli příběh kolem AI doprovází i reálný finanční profit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama