Válka na UkrajiněUkrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Ukrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Někteří ukrajinští vězni budou moci požádat o předčasné propuštění a vstoupit do armády na základě nového zákona, jehož cílem je posílit lidské zdroje v boji Kyjeva proti ruské invazi. Informuje o tom CNN, Al Džazíra a další servery.

Nový zákon se bude vztahovat pouze na vězně, kterým z původního trestu nezbývají více než tři roky. Nebude se týkat těch, kteří se dopustili nejzávažnějších trestných činů, například vrahů.

Ukrajinský parlament odhlasoval změnu trestního zákoníku země, která umožní „podmíněné předčasné propuštění“ vězňů výměnou za „jejich přímou účast na obraně země, ochraně její nezávislosti a územní celistvosti“.

Mezi vězni, kteří nebudou mít nárok, jsou vrazi, násilníci a pedofilové, zkorumpovaní úředníci, ti, kteří se dopustili trestných činů proti základům národní bezpečnosti Ukrajiny. Nebudou propuštěni ani vězni, kteří zastávali zvláště odpovědné funkce, včetně poslanců a ministrů, uvádí se v prohlášení vládnoucí strany „Služebník lidu“ vedené prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tento krok následuje po sérii postupů ruských sil podél frontové linie. Přichází v rámci širší iniciativy Ukrajiny zaměřené na řešení kritického nedostatku živé síly a munice, píše CNN.

Ruští vězni bojují od počátku

Rusko verbuje zajatce již od prvních měsíců války a nasazuje je v některých dosud nejzuřivějších bitvách. To vede k obviněním, že Kreml považuje tyto vojáky za pouhou „potravu pro děla“.

Nábor zajatců a jejich následné propuštění zpět do civilního života vyvolalo v Rusku odezvu. Mnozí z nich byli po spáchání nových trestných činů znovu zatčeni. Ukrajinští představitelé však doufají, že tento krok alespoň do jisté míry vyřeší nerovnováhu, které čelí proti nepříteli. Ruských vojáků je nejméně třikrát více.

Odolat totální válce proti nepříteli s většími zdroji je možné pouze konsolidací všech sil. Jde o náš boj a zachování ukrajinské státnosti,“ uvedla Olena Šuliakova, předsedkyně Výboru Nejvyšší rady pro organizaci státní moci, místní samosprávu, regionální rozvoj a územní plánování.

Ukrajinská vládnoucí strana uvedla, že nový zákon byl přijat většinou 279 hlasů z celkových 330. Proti bylo nula hlasů, 11 se zdrželo hlasování a 40 nehlasovalo.

Z vězňů bude vojenský personál

Nový zákon vyžaduje, aby odsouzení vstupovali do armády z vlastní vůle. Těm, kteří opustí armádu před vypršením smlouvy, hrozí dodatečný trest odnětí svobody v délce pěti až deseti let. Není jasné, na jak dlouho se budou muset vězni přihlásit.

Šuliakova řekla, že ti, kteří budou podmínečně propuštěni na svobodu, budou mít status „vojenského personálu“. Budou tedy podléhat stejným omezením, která upravují jejich chování.

To zahrnuje zejména nedovolené opuštění vojenské jednotky nebo místa výkonu služby, dezerci, vyhýbání se vojenské službě sebepoškozováním nebo jiným způsobem, nedovolené opuštění bojiště nebo odmítnutí použití zbraně,“ uvedla.

Kandidáti musí nejprve podat žádost o podmínečné propuštění. Poté se podrobí lékařské prohlídce ve vězeňském zařízení, která určí, zda jsou psychicky a fyzicky způsobilí ke službě.

O udělení podmínečného propuštění pak rozhodne soud. Pokud s ním souhlasí, bude vězeň převelen k jednotce Národní gardy.

Smlouva může být ukončena za určitých okolností, například v případě špatného zdravotního stavu nebo pokud bývalý vězeň spáchá nový trestný čin. Mohou být také ukončeny v rámci širší demobilizace.

Zákon budí pochybnosti ukrajinské neziskovky, která se zabývá právy vězňů. Upozorňuje například na to, že v mnohých případech bude válka trvat i poté, co by vězňům vypršel trest. Na tyto případy zákon vůbec nepohlíží, píše Al Džazíra.

Doporučujeme

Izrael hlásí, že zničil velkou podzemní základnu Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda oznámila, že zničila rozsáhlý podzemní komplex hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Při demolici dvou tunelů o celkové délce přes dva kilometry pod hřebenem Ali Taher použila podle svých údajů více než 1000 tun výbušnin.

Trump se u budovy Pentagonu účastnil piety za oběti útoků z 11. září

Spojené státy nikdy nezapomenou na 11. září, a proto dnes bojují, uvedl americký prezident Donald Trump u Pentagonu na pietě za oběti teroristických útoků z roku 2001. Zopakoval také, že Írán je nyní největším světovým sponzorem terorismu a američtí vojáci pracují na tom, aby nikdy nezískal jadernou zbraň. Vzpomínky u ministerstva obrany se v Arlingtonu u Washingtonu kromě Trumpa a první dámy Melanie Trumpové účastní také ministr obrany Pete Hegseth, další členové Trumpovy vlády, šéf sboru náčelníků štábů Dan Caine či bývalá ministryně zahraničí Condoleezza Riceová.

Po dronovém útoku barmských povstalců bylo uzavřeno letiště v Mandalaji

Provoz na mezinárodním letišti v Mandalaji, druhém největším barmském městě, byl zastaven po čtvrtečním dronovém útoku barmských povstalců, kteří bojují proti vládním ozbrojeným silám ve vleklé občanské válce. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

USA chystají sankce na velkou banku. Bessent její jméno tají

Příští týden uvalíme sankce na „velkou banku“, prohlásil americký ministr financí Scott Bessent. Není jasné, o jakou instituci se jedná. Sankciována měla být už v pátek, nakonec byl tento krok odložen na pondělí. Bessent upozornil, že sankce neskončí, dokud neskončí i podpora firem íránského režimu.

EK schválila 6,1 miliardy eur na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu

Evropská komise dnes schválila poskytnutí 6,1 miliardy eur (147,6 miliard Kč) na nákup obranného materiálu pro Ukrajinu. Peníze jsou určené na protivzdušnou a protiraketovou obranu, munici a drony. Kyjev je mimo jiné může využít na nákup raket PAC-3 pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot, informovala komise. Jedná se o další prostředky z půjčky pro Ukrajinu v celkovém objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč)

Extrémní sucho zasáhlo 44 % Portorika

Portoriko během několika měsíců postihlo rozsáhlé sucho, které nyní zasahuje většinu jeho území. Dlouhodobý nedostatek srážek vysušil půdu, snížil průtok řek a zhoršil dostupnost vody pro obyvatele. Některé obce proto zavedly přídělový režim, zatímco zemědělci se potýkají s poškozenou úrodou a ubývajícími zásobami krmiva pro dobytek.

Ruské regiony hlásí mrtvé a raněné po útocích ukrajinských dronů

Dva mrtvé a tři raněné si vyžádal nálet ukrajinských dronů na Tulskou oblast, ležící jižně od Moskvy. Protivzdušná obrana sestřelila 26 dronů, uvedl na sociální síti gubernátor Dmitrij Miljajev bez dalších podrobností. Tula je tradičním centrem zbrojařského průmyslu. Další dva lidé v noci na dnešek zahynuli a nejméně šest dalších utrpělo zranění při útocích ukrajinských dronů na Belgorodskou oblast na západě Ruska, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Moskva tvrdí, že během noci zničila 777 ukrajinských dronů.

Šest minut potlesku a slzy dojetí. Ellen Burstyn zazářila s filmem Place to Be

Nový snímek Place to Be s Ellen Burstyn a Taikou Waititim zaujal publikum na filmovém festivalu v Benátkách. Třiadevadesátiletá herečka během dlouhého potlesku neskrývala emoce a objímala své herecké kolegy. Road movie režiséra Kornéla Mundruczóa vypráví o nečekaném přátelství, které vznikne díky zatoulanému poštovnímu holubovi.

USA nevyhrávají válku s Íránem ani přes drtivý ekonomický tlak na Teherán

Spojeným státům se podařilo získat iniciativu v Hormuzském průlivu a prakticky zastavit íránský vývoz ropy. Přesto válka s Íránem neskončila a americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se nedaří zvrátit situaci ve prospěch USA. Ceny ropy dál kolísají. Po dosavadním růstu sice klesají, stále se však drží u hranice 100 dolarů za barel.

Francouzské domácnosti čeká další zdražování a pokles kupní síly

Francouzské hospodářství letos podle nové prognózy poroste jen o 0,4 procenta. Slabé investice a opatrné utrácení domácností doprovází rostoucí nezaměstnanost i zdražování. Francie tak zaostává za velkými evropskými ekonomikami a její obyvatelé mají další rok pocítit pokles kupní síly.

Anthropic zmařil možný pokus o využití umělé inteligence k výrobě biologických zbraní

Společnost Anthropic odhalila několik případů, kdy se uživatelé snažili využít její modely Claude k činnostem spojeným s kyberútoky, propagandou, sledováním lidí a nebezpečným biologickým výzkumem. Firma tvrdí, že pokusy zastavila a zpřísnila ochranná opatření. Zároveň varuje, že s rostoucími schopnostmi AI porostou i možnosti jejího zneužití.

Nasdaq chce investovat 100 milionů dolarů do mateřské firmy Krakenu

Nasdaq se dohodl na investici 100 milionů dolarů do společnosti Payward, která stojí za kryptoměnovou burzou Kraken. Firmy chtějí rozšířit spolupráci na tokenizovaných akciích a infrastruktuře pro obchodování mimo běžné burzovní hodiny. Projekt Nasdaq Equity Tokens má podle současného plánu odstartovat ve druhém čtvrtletí roku 2027.

Američané pomáhají Saúdům v boji proti Hútíům. Ve hře je klíčový průliv

Saúdské Arábii pomáhá s vojenskou kampaní proti jemenským povstalcům Hútíům více než sto amerických poradců. Tato pomoc přišla v době, kdy se rozhořely boje mezi rebely a provládními jednotkami podporovanými Saúdskou Arábií, které mohou vést k otevřené válce.

Ve švýcarských Alpách havaroval autobus s turisty. Několik lidí zemřelo

Při nehodě turistického autobusu na východě Švýcarska ve čtvrtek 10. září zemřelo několik lidí a další utrpěli zranění. Vozidlo havarovalo mezi obcemi Susch a Zernez v kantonu Graubünden. Podle nizozemské asociace cestovních kanceláří vezlo 48 cestujících a řidiče. Přesný počet obětí ani příčina nehody nebyly v pátek ráno zveřejněny.

Při požáru školy ve městě Bukavu v Kongu zahynulo nejméně 17 lidí

Při požáru školy ve městě Bukavu v Kongu zahynulo nejméně 17 lidí, včetně dětí. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na svědka neštěstí a místní zdroje. Počty obětí se však podle různých zdrojů liší. Bukavu je pod kontrolou povstalců z aliance AFC/M23, kde AFC představuje politické a M23 ozbrojené křídlo. Příčina požáru není známa.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama