Válka na UkrajiněUkrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Ukrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Někteří ukrajinští vězni budou moci požádat o předčasné propuštění a vstoupit do armády na základě nového zákona, jehož cílem je posílit lidské zdroje v boji Kyjeva proti ruské invazi. Informuje o tom CNN, Al Džazíra a další servery.

Nový zákon se bude vztahovat pouze na vězně, kterým z původního trestu nezbývají více než tři roky. Nebude se týkat těch, kteří se dopustili nejzávažnějších trestných činů, například vrahů.

Ukrajinský parlament odhlasoval změnu trestního zákoníku země, která umožní „podmíněné předčasné propuštění“ vězňů výměnou za „jejich přímou účast na obraně země, ochraně její nezávislosti a územní celistvosti“.

Mezi vězni, kteří nebudou mít nárok, jsou vrazi, násilníci a pedofilové, zkorumpovaní úředníci, ti, kteří se dopustili trestných činů proti základům národní bezpečnosti Ukrajiny. Nebudou propuštěni ani vězni, kteří zastávali zvláště odpovědné funkce, včetně poslanců a ministrů, uvádí se v prohlášení vládnoucí strany „Služebník lidu“ vedené prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tento krok následuje po sérii postupů ruských sil podél frontové linie. Přichází v rámci širší iniciativy Ukrajiny zaměřené na řešení kritického nedostatku živé síly a munice, píše CNN.

Ruští vězni bojují od počátku

Rusko verbuje zajatce již od prvních měsíců války a nasazuje je v některých dosud nejzuřivějších bitvách. To vede k obviněním, že Kreml považuje tyto vojáky za pouhou „potravu pro děla“.

Nábor zajatců a jejich následné propuštění zpět do civilního života vyvolalo v Rusku odezvu. Mnozí z nich byli po spáchání nových trestných činů znovu zatčeni. Ukrajinští představitelé však doufají, že tento krok alespoň do jisté míry vyřeší nerovnováhu, které čelí proti nepříteli. Ruských vojáků je nejméně třikrát více.

„Odolat totální válce proti nepříteli s většími zdroji je možné pouze konsolidací všech sil. Jde o náš boj a zachování ukrajinské státnosti,“ uvedla Olena Šuliakova, předsedkyně Výboru Nejvyšší rady pro organizaci státní moci, místní samosprávu, regionální rozvoj a územní plánování.

Ukrajinská vládnoucí strana uvedla, že nový zákon byl přijat většinou 279 hlasů z celkových 330. Proti bylo nula hlasů, 11 se zdrželo hlasování a 40 nehlasovalo.

Z vězňů bude vojenský personál

Nový zákon vyžaduje, aby odsouzení vstupovali do armády z vlastní vůle. Těm, kteří opustí armádu před vypršením smlouvy, hrozí dodatečný trest odnětí svobody v délce pěti až deseti let. Není jasné, na jak dlouho se budou muset vězni přihlásit.

Šuliakova řekla, že ti, kteří budou podmínečně propuštěni na svobodu, budou mít status „vojenského personálu“. Budou tedy podléhat stejným omezením, která upravují jejich chování.

„To zahrnuje zejména nedovolené opuštění vojenské jednotky nebo místa výkonu služby, dezerci, vyhýbání se vojenské službě sebepoškozováním nebo jiným způsobem, nedovolené opuštění bojiště nebo odmítnutí použití zbraně,“ uvedla.

Kandidáti musí nejprve podat žádost o podmínečné propuštění. Poté se podrobí lékařské prohlídce ve vězeňském zařízení, která určí, zda jsou psychicky a fyzicky způsobilí ke službě.

O udělení podmínečného propuštění pak rozhodne soud. Pokud s ním souhlasí, bude vězeň převelen k jednotce Národní gardy.

Smlouva může být ukončena za určitých okolností, například v případě špatného zdravotního stavu nebo pokud bývalý vězeň spáchá nový trestný čin. Mohou být také ukončeny v rámci širší demobilizace.

Zákon budí pochybnosti ukrajinské neziskovky, která se zabývá právy vězňů. Upozorňuje například na to, že v mnohých případech bude válka trvat i poté, co by vězňům vypršel trest. Na tyto případy zákon vůbec nepohlíží, píše Al Džazíra.

Doporučujeme

Trump odmítl mírový návrh Íránu. Po volbách očekává další údery. Ceny ropy reagují růstem

Ceny ropy prudce vzrostly poté, co americký prezident Donald Trump odmítl mírový návrh Íránu. Také svým poradcům řekl, že po listopadových volbách v Kongresu očekává obnovení úderů na islámskou republiku. Agentuře Axios nicméně sdělil, že očekává i návrat k rozhovorům.

Vědci objevili nový druh tučňáka po více než sto letech

Na odlehlých Kerguelenských ostrovech byl rozpoznán nový druh tučňáka oslího, který dostal vědecké jméno Pygoscelis kerguelensis. Genetické výsledky zároveň ukázaly, že tučňáci oslí netvoří jediný druh, jak se dlouho předpokládalo, ale čtyři samostatné druhy. Některé z nich přitom mohou v příštích desetiletích přijít o značnou část vhodného prostředí.

Nechcete od nás zbraně? Trump v Bílém domě překvapil Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump nabídl svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi v Bílém domě prodej zbraní. V rozhovoru s televizí Fox News na to upozornil americký vyslanec v Číně David Perdue. Došlo k tomu podle něj během diskusí o amerických dodávkách zbraní Tchaj-wanu, které Peking dlouhodobě kritizuje. Trump se od skončení summitu o prodeji zbraní nezmínil. V sobotu však řekl, že Si jeho postoj k Tchaj-wanu chápe.

Avengers: Endgame se po sedmi letech vrátil do čela kin

Film Avengers: Endgame znovu ovládl žebříček tržeb kin v USA a Kanadě. Obnovená premiéra během víkendu 25. až 27. září podle nedělních odhadů utržila celosvětově 86 milionů dolarů. Sedm let starý snímek předstihl filmové novinky a divákům nabídl také nové záběry propojené s chystanými Avengers: Doomsday.

Venezuelané v ulicích žádali bezpečný návrat lídryně opozice Machado do vlasti

Příznivci lídryně venezuelské opozice Marie Coriny Machado vyšli v neděli do ulic, aby požadovali její bezpečný návrat do Venezuely. Volali také po vypsání prezidentských voleb. Informovaly o tom dnes agentury AFP a AP. Machado, která z vlasti tajně odcestovala loni v prosinci, aby v Oslu převzala Nobelovu cenu za mír, se už sedmkrát neúspěšně pokusila vrátit do Venezuely.

Lavina smetla tábor v Himálajích. Dva lidé zemřeli, další zůstávají pod sněhem

Lavina v neděli ráno zasáhla tábor pod himálajskou horou Himlung Himal v Nepálu. Záchranáři našli těla dvou lidí, další nejméně desítka se pohřešuje. Přesný počet nezvěstných však zůstává nejasný. Pátrání komplikuje husté sněžení a špatné počasí.

Ruská puma zranila v Charkově 25 lidí včetně dětí

Ruská řízená letecká puma zranila nejméně 25 lidí, včetně několika dětí, když zasáhla bytový dům v Charkově na severovýchodě Ukrajiny. Vyplývá to ze sdělení šéfa správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova a starosty města Ihora Terechova. V Kyjevě podle tamního starosty Vitalije Klička zasáhly ruské drony čerpací stanici a kavárnu poblíž jiné benzínové pumpy, ruské noční útoky zranily podle úřadů v Kyjevě několik lidí.

Saúdové měli dvakrát udeřit na tržiště plné lidí. Hútíové odpřísáhli odvetu

Jemenští povstalci Hútíové v neděli obvinili letectvo Saúdské Arábie z útoku na nákupní zónu v jihozápadním Jemenu. Stíhačky podle nich zaútočily na trh hned dvakrát. Zabito nebo zraněno bylo téměř 50 lidí.

Papež Lev při návštěvě Lurd slíbil další kroky proti zneužívání v církvi

Papež Lev XIV. se ve Francii setkal s lidmi, které v dětství zneužili členové katolické církve. Znovu slíbil, že církev musí podobným případům zabránit a nést odpovědnost za vlastní selhání. Oběti jeho slova ocenily, zároveň ale čekají na konkrétní činy.

Srbský prezident Vučić rezignoval, bude kandidovat v parlamentních volbách

Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes rezignoval na svou funkci, čímž otevírá cestu k předčasným prezidentským volbám. Uvedla to agentura Reuters. Šestapadesátiletý Vučić, který zastával prezidentskou funkci od května 2017, bude na konci října kandidovat v parlamentních volbách s ambicí stát se premiérem.

U letecké základny v Anglii zadrželi pět mužů, zřejmě chystali teroristický útok

U letecké základny Fairford na západě Anglie dnes policie zadržela pět mužů, nyní jsou ve vazbě kvůli podezření z přípravy teroristického útoku. Policie odpoledne uvedla, že úřady 85 domácnostem v okolí základny doporučily, aby se evakuovaly. Základnu využívá americké letectvo. Armádní experti na odstraňování výbušnin prohledali několik podezřelých vozidel, na vyšetřování se podílí i protiteroristická policie. Složky zasahující u incidentu se podle britské ministryně vnitra Shabany Mahmoodové domnívají, že situace je už pod kontrolou.

Poprava vražedkyně Christy Pike v Tennessee se blíží. Podle obhajoby je i ona obětí

Stát Tennessee se 30. září chystá popravit první ženu po více než dvě stě letech. Christa Pike čelí popravě smrtící injekcí za vraždu, kterou spáchala v osmnácti letech. Její případ vzbuzuje v USA velké kontroverze a její právníci se snaží jak můžou, aby verdikt soudu zvrátili.

Švýcaři v referendu odmítli přísnější vymezení neutrality, naznačují výsledky

Švýcaři dnes v referendu podle očekávání odmítli zakotvit do ústavy přísnější vymezení neutrality této alpské země. Proti iniciativě hlasovaly více než dvě třetiny voličů, vyplývá z odhadů i z průběžných výsledků. Schválení návrhu by Švýcarsku znemožnilo uvalovat hospodářské sankce na válčící státy nebo spolupracovat v mírových dobách se Severoatlantickou aliancí. Všelidové hlasování iniciovalo sdružení Pro Schweiz, které má blízko k nacionalistické Švýcarské lidové straně (SVP).

Česko podlehlo Chorvatsku 1:2, Denia začal porážkou

Čeští fotbalisté vstoupili do nového ročníku Ligy národů porážkou. V Edenu podlehli Chorvatsku 1:2, přestože po slabém prvním poločase výrazně zlepšili výkon. Premiéra trenéra Santiho Denii tak skončila bez bodu, domácí přitom dělily od vyrovnání jen centimetry při neuznaném gólu debutanta Radosty.

Při záplavách a sesuvech v Indii a Nepálu zahynulo v posledních dnech 70 lidí

Silné deště a bouřky způsobily v některých částech Indie a sousedního Nepálu v posledních dnech záplavy a sesuvy půdy. Nejméně 70 lidí zahynulo a dalších 11 se pohřešuje. Řeky se v některých oblastech dostaly nad úroveň, při které hrozí povodně. S odvoláním na místní úřady to dnes uvedla agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama