Reklama
6.6 C
Czech
Pondělí 30. března 2026
Válka na UkrajiněUkrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Ukrajinští vězni mohou požádat o propuštění a jít do války

Někteří ukrajinští vězni budou moci požádat o předčasné propuštění a vstoupit do armády na základě nového zákona, jehož cílem je posílit lidské zdroje v boji Kyjeva proti ruské invazi. Informuje o tom CNN, Al Džazíra a další servery.

Nový zákon se bude vztahovat pouze na vězně, kterým z původního trestu nezbývají více než tři roky. Nebude se týkat těch, kteří se dopustili nejzávažnějších trestných činů, například vrahů.

Ukrajinský parlament odhlasoval změnu trestního zákoníku země, která umožní „podmíněné předčasné propuštění“ vězňů výměnou za „jejich přímou účast na obraně země, ochraně její nezávislosti a územní celistvosti“.

Mezi vězni, kteří nebudou mít nárok, jsou vrazi, násilníci a pedofilové, zkorumpovaní úředníci, ti, kteří se dopustili trestných činů proti základům národní bezpečnosti Ukrajiny. Nebudou propuštěni ani vězni, kteří zastávali zvláště odpovědné funkce, včetně poslanců a ministrů, uvádí se v prohlášení vládnoucí strany „Služebník lidu“ vedené prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Tento krok následuje po sérii postupů ruských sil podél frontové linie. Přichází v rámci širší iniciativy Ukrajiny zaměřené na řešení kritického nedostatku živé síly a munice, píše CNN.

Ruští vězni bojují od počátku

Rusko verbuje zajatce již od prvních měsíců války a nasazuje je v některých dosud nejzuřivějších bitvách. To vede k obviněním, že Kreml považuje tyto vojáky za pouhou „potravu pro děla“.

Nábor zajatců a jejich následné propuštění zpět do civilního života vyvolalo v Rusku odezvu. Mnozí z nich byli po spáchání nových trestných činů znovu zatčeni. Ukrajinští představitelé však doufají, že tento krok alespoň do jisté míry vyřeší nerovnováhu, které čelí proti nepříteli. Ruských vojáků je nejméně třikrát více.

Odolat totální válce proti nepříteli s většími zdroji je možné pouze konsolidací všech sil. Jde o náš boj a zachování ukrajinské státnosti,“ uvedla Olena Šuliakova, předsedkyně Výboru Nejvyšší rady pro organizaci státní moci, místní samosprávu, regionální rozvoj a územní plánování.

Ukrajinská vládnoucí strana uvedla, že nový zákon byl přijat většinou 279 hlasů z celkových 330. Proti bylo nula hlasů, 11 se zdrželo hlasování a 40 nehlasovalo.

Z vězňů bude vojenský personál

Nový zákon vyžaduje, aby odsouzení vstupovali do armády z vlastní vůle. Těm, kteří opustí armádu před vypršením smlouvy, hrozí dodatečný trest odnětí svobody v délce pěti až deseti let. Není jasné, na jak dlouho se budou muset vězni přihlásit.

Šuliakova řekla, že ti, kteří budou podmínečně propuštěni na svobodu, budou mít status „vojenského personálu“. Budou tedy podléhat stejným omezením, která upravují jejich chování.

To zahrnuje zejména nedovolené opuštění vojenské jednotky nebo místa výkonu služby, dezerci, vyhýbání se vojenské službě sebepoškozováním nebo jiným způsobem, nedovolené opuštění bojiště nebo odmítnutí použití zbraně,“ uvedla.

Kandidáti musí nejprve podat žádost o podmínečné propuštění. Poté se podrobí lékařské prohlídce ve vězeňském zařízení, která určí, zda jsou psychicky a fyzicky způsobilí ke službě.

O udělení podmínečného propuštění pak rozhodne soud. Pokud s ním souhlasí, bude vězeň převelen k jednotce Národní gardy.

Smlouva může být ukončena za určitých okolností, například v případě špatného zdravotního stavu nebo pokud bývalý vězeň spáchá nový trestný čin. Mohou být také ukončeny v rámci širší demobilizace.

Zákon budí pochybnosti ukrajinské neziskovky, která se zabývá právy vězňů. Upozorňuje například na to, že v mnohých případech bude válka trvat i poté, co by vězňům vypršel trest. Na tyto případy zákon vůbec nepohlíží, píše Al Džazíra.

Reklama

Doporučujeme

Babiš jednal s distributory paliv, další schůzka bude brzy

Jednání vlády se zástupci největších distributorů pohonných hmot zatím nepřineslo konkrétní dohodu. Po pondělní schůzce ve Strakově akademii ale platí, že se obě strany znovu sejdou za dva až tři dny. Ve hře dál zůstává hlavně možnost zastropování marží u velkých hráčů na trhu.

Krejčí vede tým do klíčového zápasu

Ladislav Krejčí se vrací na Letnou v jiné roli. Tentokrát jako kapitán reprezentace, která bojuje o mistrovství světa. Před zápasem s Dánskem ale nezaujal jen fotbalem, ale i lidským gestem na tiskové konferenci.

Rusko vyhostilo britského diplomata, viní jej ze špionáže

Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli podezření ze špionáže. Jde o další krok v sérii vzájemných vyhoštění mezi Moskvou a Londýnem, která odráží dlouhodobě napjaté vztahy obou zemí.

Mladý Schwarzenegger vyhrál svou první soutěž v kulturistice

Nejmladší syn Arnolda Schwarzeneggera se vydává po stopách svého otce. Joseph Baena při své první účasti na soutěži NPC Natural Colorado State obsadil první místo hned v několika kategoriích.

Španělsko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do války v Íránu

Španělsko zakázalo americkým letounům zapojeným do útoků na Írán využívat svůj vzdušný prostor i vojenské základny. Podle tamní vlády jde o snahu zabránit eskalaci konfliktu a neúčastnit se války, kterou země považuje za nezákonnou.

U Trumpova sídla na Floridě zasahovaly stíhačky

Americké stíhačky v neděli vzlétly k zásahu poté, co civilní letoun narušil zakázaný vzdušný prostor poblíž sídla Donalda Trumpa Mar-a-Lago na Floridě. Incident se odehrál v době, kdy se prezident nacházel ve svém golfovém klubu ve West Palm Beach.

Zloději ukradli přes 400 tisíc tyčinek KitKat

Z Evropy zmizela zásilka zhruba 12 tun čokolád KitKat, která mířila z Itálie do Polska. Podle Nestlé šlo o 413 793 kusů a spolu s nákladem se ztratil i celý vůz. Firma uvedla, že zásilka je stále nezvěstná.

Americké emise za tři dekády stály svět 230 bilionů korun, vypočítala studie

Spojené státy za poslední tři desetiletí způsobily světu ekonomické škody v hodnotě zhruba 10 bilionů dolarů (230 bilionů korun). Vyplývá to z nové studie, která se snaží vyčíslit dopady klimatické změny na globální ekonomiku. Paradoxní přitom je, že přibližně čtvrtina těchto ztrát dopadla přímo na samotné USA.

Novým vrchním velitelem barmské armády se po 15 letech stal Ye Win U

Ye Win U se dnes stal novým vrchním velitelem barmské armády a faktickým vůdcem vládnoucí junty. Jeho předchůdce Min Aun Hlain, který vedl armádu 15 let, byl nominován jako kandidát pro prezidentskou volbu, napsala agentura Reuters s odvoláním na média vlastněná armádou. V Barmě je od převratu v roce 2021 občanská válka.

KOMENTÁŘ: Index strachu kvůli Íránu olizuje dno. Nedávná historie ukazuje, že bylo i hůř

Trhy se kvůli probíhající válce v Íránu dál halí do červených čísel, v porovnání s loňskou celní válkou, začátkem konfliktu na Ukrajině nebo covidovou pandemií však reakce zdaleka neni tak razantní. Které indikátory ukazují, že investoři doufají ve šťastný konec?

Ruský tanker je u Kuby, Trump proti tomu nemá výhrady

Ruský tanker s ropou je v kubánských vodách a během dne dopluje na ostrov. Americký prezident Donald Trump, který na ostrovní zemi zvýšil tlak, nyní podle agentury Reuters prohlásil, že nemá výhrady proti tomu, aby cizí země Kubu zásobovaly. Reuters poznamenal, že Trump tak naznačil změnu přístupu vůči Havaně.

Děkujeme, Trumpe! Američané kvůli válce s Íránem ruší dovolené v zahraničí

Plánování dovolené v zahraničí se pro Američany stává výzvou, kterou raději odkládají. Hlavním důvodem je geopolitický chaos, podceňovaný administrativou Donalda Trumpa, a s tím související dopady na ekonomiku. Největším problémem je v současnosti válka s Íránem. Zdražují pohonné hmoty, což se promítá i do cen letenek. Ohrožuje to především nízkonákladové letecké společnosti.

Jeden mrtvý a osm zraněných při dronovém útoku na ruský Taganrog

Jeden člověk zemřel a osm utrpělo zranění při náletu ukrajinských dronů na město Taganrog v jihoruské Rostovské oblasti, informoval gubernátor Jurij Sljusar na telegramu. Podle obyvatel města na březích Azovského moře šlo o největší útok na Taganrog od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Napsal to telegramový kanál Astra. Ukrajina, která se ruské agresi brání od února 2022, hlásí ruské útoky v různých regionech.

Trump řekl Financial Times, že USA by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg

Spojené státy by se mohly zmocnit íránského ostrova Charg. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) zveřejněným v noci na dnešek to prohlásil americký prezident Donald Trump. Ostrov, který leží asi 25 kilometrů od íránské pevniny, slouží jako exportní terminál pro 90 procent vývozu ropy z islámské republiky.

Poleví napětí? Trump vidí dohodu s Íránem, Pákistán připravuje mírové rozhovory

Pákistán bude brzy hostit mírové rozhovory mezi USA a Íránem, uvedl tamní ministr zahraničí Išak Dar. Odehrát by se měly v nadcházejících dnech, více podrobností nicméně neposkytl. Režim v Íránu se změnil, dohodu můžeme uzavřít brzy, zopakoval americký prezident Donald Trump, který i tak zvažuje okupaci ostrova Charg.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama