Je klíčové, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhovorů o své budoucnosti, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Šéf NATO to řekl novinářům před dnešním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu. Reagoval tak na středeční telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. V této souvislosti zdůraznil, že Trump hovořil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle amerického ministra obrany Petea Hegsetha není telefonát Trumpa s Putinem zradou Ukrajiny. Rovněž zmínil, že Trump mluvil s oběma stranami a jeho cílem je zajistit mír.
„Všichni chceme mír na Ukrajině a chceme, aby byla Ukrajina v co nejlepší pozici, než rozhovory začnou,“ prohlásil Rutte. „Je ale zásadní, aby mír, který vzejde z rozhovorů, byl trvalý, to znamená, aby už Putin nemohl zabrat další území,“ uvedl šéf NATO. Dodal, že stejně se během středečního jednání vyjádřil i nový americký ministr obrany.
#BREAKING Ukraine must be 'closely involved' in any peace talks: NATO chief pic.twitter.com/HDlKdqRkGH
— AFP News Agency (@AFP) February 13, 2025
Hegseth při svém dnešním příchodu na jednání zdůraznil, že šéf Bílého domu ve středu hovořil s oběma stranami, tedy s ruským prezidentem i s jeho ukrajinským protějškem, a jeho cílem je „zastavit zabíjení a zajistit mír“. Trump je podle něj „nejlepší vyjednavač na této planetě“.
„Chceme zajistit, aby bylo NATO silné a robustní, aby odvrátilo jakoukoli budoucí agresi,“ prohlásil rovněž americký ministr v sídle aliance. V této souvislosti je potřeba navýšit výdaje na obranu i navýšit výrobu v obranném průmyslu. Je odpovědností Evropy zastavit ruskou „válečnou mašinerii“, dodal Hegseth.
Hlavním tématem dnešního jednání je příprava na summit NATO, který se bude konat na konci června v Haagu. Ministři budou rovněž diskutovat právě o navýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP a ministr Hegseth uvedl, že s tím souhlasí. „Dvě procenta nejsou dostatečná, zlomových je pět procent,“ prohlásil dnes americký ministr.
V současné době je v tomto ohledu lídrem Polsko, které do obrany loni investovalo více než čtyři procenta HDP a letos by měly tyto výdaje činit 4,7 procenta.
Podle šéfa NATO je „rozumné a spravedlivé“, že USA chtějí po spojencích z Evropy, aby toho dělali více. „Jestliže výdaje na obranu nenavýšíme, nebude se moci do pěti let bránit,“ uvedl Rutte. V této souvislosti zmínil i posílení výroby v obranném průmyslu. „Rusko vyprodukuje za tři měsíce tolik munice, kolik celá aliance za rok, musíme to změnit,“ prohlásil šéf aliance.
„Slyšeli jsme jasný vzkaz od Spojených států o navýšení výdajů na obranu. Pracujeme na tom a budeme i v budoucnu,“ uvedl britský ministr obrany John Healey. Británie bude podle něj hrát i nadále vůdčí roli v podpoře Ukrajiny. „Chceme trvalý mír a zdůrazňujeme, že nemohou být žádná vyjednávání o Ukrajině bez Ukrajiny. Ukrajinci bojují statečně a je na nás ministrech NATO, abychom jim zajistili co nejsilnější pozici,“ dodal.
Americký ministr obrany ve středu uvedl, že nevidí návrat Ukrajiny do hranic před rokem 2014 jako reálný. V rámci mírového plánu si východoevropskou zemi ani neumí představit v Severoatlantické alianci, dodal. „Nemyslím si, že členství Ukrajiny v NATO by bylo úplně smeteno ze stolu,“ uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Budoucnost Ukrajiny je podle něj v NATO a země se může stát členem aliance, jestliže splní veškeré podmínky.
Podle litevské ministryně obrany Dovilé Šakalienéové je důležité, aby Evropa a Spojené státy zůstaly spojenci. „Čína a Rusko koordinují své akce, my musíme také,“ uvedla. V souvislosti s budoucími vyjednáváními o Ukrajině zdůraznila, že je „na Evropě, jestli zůstane upozaděna, nebo jestli bude slyšet a bojovat za Ukrajinu“. „Je to boj i za naši budoucnost,“ dodala Šakalienéová.
Její estonský kolega Hanno Pevkur rovněž podpořil Rutteho výzvy ke zvýšení výdajů na obranu. „Když chceme navýšit naši připravenost, musíme investovat více,“ uvedl. Zdůraznil, že je potřeba, aby spojenci stáli při sobě. „Jsme rodina. Jak už to kdysi zmínil i Alexandre Dumas, jeden za všechny, všichni za jednoho,“ dodal Pevkur. Pokud jde o vyjednávání o míru na Ukrajině, Evropa musí být jejich součástí, „jinak tento mír nebude trvalý“. „Musí to být ale ukrajinský prezident, kdo řekne, kdy mají vyjednávání začít,“ doplnil estonský ministr.
