Reklama
9.7 C
Czech
Pondělí 16. března 2026
Věda a TechnikaU.S. Army a poučení z afghánské blamáže

U.S. Army a poučení z afghánské blamáže

Z chaotického stahování USA z Afghánistánu si lze vzít ponaučení. Alespoň podle svědků, kteří vypovídali před americkými zákonodárci na slyšení, jež proběhlo v létě 2023. U dřívějších slyšení šlo o to objasnit, co se stalo, a ideálně svalit na někoho politickou vinu. Tentokrát přineslo vyšetřování užitečná doporučení, jak se v budoucnosti vyhnout podobným katastrofám. Takovým, jakým byl chaotický úprk z Afghánistánu.

Na slyšení v červenci 2023 řekl velící seržant major Jacob Smith z 10. horské divize americké armády zahraničnímu výboru amerického Kongresu: „Uzavření letiště Bagrám a evakuace z mezinárodního letiště Hamída Karzáího byla obrovská chyba.“ Bagrám totiž disponoval logistickými možnostmi, které by mohly pomoci evakuovat sto tisíc lidí. Na letišti bylo k dispozici více než 35 000 lůžek. V případě potřeby navíc bylo možné vyčlenit další místo v letištních hangárech.

Bagrám měl zároveň celkem čtyři stravovací zařízení a dostatek potravin ve skladech. Tisíce hektolitrů pitné vody a možnost přímo na místě čistit další. Bagrámská nemocnice byla nejlépe vybavená ze všech na celém území Afghánistánu. Podle jeho slov jej však tehdy přehlasovali, protože ministerstvo zahraničí se domnívalo, že civilní letiště bude pro evakuaci pohodlnější.

Americké chyby

Americký think tank Defence One citoval Smithe, podle kterého se i sama americká armáda dopustila chyb. Zejména tehdy, když zpočátku vyčlenila k zajištění bezpečnosti evakuace pouze jednu střeleckou rotu. „Přibližně šest týdnů, než se věci začaly v polovině srpna rozplétat, chránilo celou rozsáhlou oblast pouhých 113 amerických vojáků. K tomu pouhé dvě roty sil našeho tureckého oddělení,“ řekl. „Dohromady všehovšudy jeden prapor,“ dodal.

Seth Krummrich, armádní plukovník ve výslužbě, řekl při vyšetřování americkým zákonodárcům, že Bidenova administrativa udělala obrovskou chybu. Tím, že ignorovala předsedu sboru náčelníků štábů generála Marka Milleyho. On a další je varovali, aby nedovolili pokles počtu amerických sil v zemi pod 2 500. A to do doby, než protivník splní klíčová ustanovení dohody z Dauhá.

„Administrativa učinila toto rozhodnutí na základě zpravodajských informací, které přeceňovaly schopnosti afghánské vlády,“ řekl Krummrich zákonodárcům. „Měli jsme jen velmi málo zpravodajských důkazů, naznačujících funkčnost plánu Bidenovy administrativy. Generály Milleye, Millera a McKenzieho však ignorovali. Zveřejněný plán okamžitého stažení pak v nejlepším případě spustil dominový efekt vedoucí ke katastrofě.“

Chybí postup pro ukončení války

Podle něj navíc posedlost Bidenovy administrativy symbolickým datem stažení 11. září přinutila armádu k příliš rychlé evakuaci. Uznání těchto chyb však nutně nezabrání tomu, aby se jich budoucí administrativa dopustila znovu. Christopher Kolenda, armádní plukovník ve výslužbě a vedoucí pracovník Centra pro novou americkou bezpečnost, řekl zákonodárcům, že budoucí administrativy by měly již nyní začít konkrétně plánovat, jak ukončit konflikt podobný tomu v Afghánistánu. Spojené státy by podle něj měly vypracovat „doktrínu pro ukončení války“.

„Armáda žádnou nemá. Ministerstvo zahraničí ji nemá. Ministerstvo zahraničí nemá žádný soubor odborných znalostí o tom, jak vést válečná jednání, jichž jsou Spojené státy aktivním účastníkem. A ne vždy to dopadlo dobře,“ řekl Kolenda. Místo toho se Trumpova administrativa spoléhala na velvyslance Zalmaje Chálilzáda, který však neměl prostředky k tomu, donutit Taliban dodržovat to, co podepsal.

NATO doufá v poučení

Kolenda pro Defence One také uvedl, že Spojené státy by měly zřídit ústřední orgán nejen pro armádu, ale i pro civilní agentury ve válce. Ten by měl dát prezidentovi možnost jmenovat vysokého civilního nebo vojenského úředníka, který by byl odpovědný za veškeré americké úsilí na místě. Všichni by mu podléhali. Tato osoba by pak prezidentovi odpovídala za dosažení amerických cílů.

Zda to bude americké armádě stačit k tomu, aby se poučila z afghánského úprku, není doposud zřejmé. Je však pozitivním zjištěním, zejména pro spojence v NATO, kteří Američany do Afghánistánu dobrovolně následovali, že se americká armáda snaží ze svých chyb poučit, aby je napříště neopakovala.

Reklama

Doporučujeme

Izrael zahájil další vlnu úderů proti Íránů, útočil v Teheránu, Šírázu a Tabrízu

Izraelské letectvo dnes zahájilo další vlnu rozsáhlých vzdušných úderů proti infrastruktuře íránského režimu v hlavním městě Teheránu, v Šírázu na jihu a Tabrízu na severozápadě země. Informují o tom agentury s odvoláním na sdělení izraelských ozbrojených sil. Podle agentury AFP se v centru íránské metropole ozývaly výbuchy.

KOMENTÁŘ: Ropa zkrátka poteče jinudy. Jak blokáda Hormuzského průlivu nutí k improvizaci

Íránská armáda zašpuntovala Hormuzský průliv a ohrožuje každou obchodní loď, která by plavbu námořní soutěskou volila. Už potřetí během posledních pěti let tak musejí obchodní společnosti zásadním způsobem upravovat logistické plány. Aktuální krize ukazuje, že alternativ se vždy najde dost.

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, prohlásil Trump

Kuba si přeje uzavřít dohodu se Spojenými státy, tvrdí americký prezident Donald Trump. Washington podle něj dohodu s Havanou buď brzy uzavře, nebo udělá to, co považuje za nezbytné. Nejprve se však USA vypořádají s Íránem. Šéf Bílého domu to podle tiskových agentur v neděli řekl novinářům na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump v posledních týdnech vyjádřil přesvědčení, že kubánská vláda brzy padne.

EU bude jednat o tom, jak udržet Hormuzský průliv otevřený

Členské státy Evropské unie prodiskutují, co může evropská strana udělat pro to, aby zůstal Hormuzský průliv otevřený pro mezinárodní lodní dopravu. Před dnešním zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to podle agentury Reuters v Bruselu řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Goldman Sachs: Válka s Íránem nezpůsobí krizi jako covid nebo konflikt na Ukrajině

Po americko-izraelském úderu na Írán prudce vzrostly ceny ropy a zemního plynu. Konflikt vyvolal obavy z recese globální ekonomiky a stagflace. Odborníci srovnávají současnou krizi s tou, kterou rozpoutala válka na Ukrajině v roce 2022. Podle expertů ze společnosti Goldman Sachs ale blízkovýchodní konflikt nezpůsobí srovnatelnou světovou krizi. Spíše povede ke krátkodobým šokům v cenách ropy.

Americké letouny zasáhly vojenské cíle na jihovýchodě Íránu

Americké bojové letouny údajně zasáhly vojenské objekty na hoře nedaleko zóny volného obchodu v Čáhbaháru na jihovýchodě Íránu, uvádí televize Al-Džazíra s odvoláním na perský servis stanice Voice of America. V Čáhbaháru je důležitý námořní přístav.

Hútíové hrozí zablokováním průlivu Bab al-Mandab

Situace na Blízkém východě dál eskaluje. Jemenští Hútíové pohrozili zablokováním průlivu Bab al-Mandab (Brána nářků), klíčové vodní cesty mezi Rudým mořem a Adenským zálivem. Pokud by tak učinili, narušili by dopravu mezi Evropou a Asií přes Suezský průplav. To by ovlivnilo mezinárodní obchod i dodávky ropy a zemního plynu.

Ukrajina podnikla velký dronový útok na Moskvu, na jihu Ruska hoří zásobník ropy

Ukrajina v noci na dnešek podnikla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu. Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany zničila nad metropolí a jejím okolím 53 dronů. Na jihu Ruska vznikl požár po útoku dronu zásobník ropy, informovaly místní úřady. Na Kyjev dnes ráno útočily ruské drony, v Charkově je po ruském útoku jeden zraněný.

Trump žádá státy o pomoc při ochraně Hormuzského průlivu

Válka mezi USA, Izraelem a Íránem dál otřásá Blízkým východem i světovou ekonomikou. Írán prakticky zablokoval Hormuzský průliv, kudy běžně proudí pětina světové ropy. Americký prezident Donald Trump proto vyzval další státy, aby poslaly válečné lodě a pomohly obnovit bezpečný průjezd tankerů.

Saharský prach míří do Evropy a může přinést krvavý déšť

Velký oblak prachu ze Sahary postupuje nad západní Evropu. Meteorologové očekávají zakalené nebe, zhoršenou kvalitu ovzduší i takzvaný krvavý déšť. Fenomén známý jako La Calima pravidelně připomíná, jak úzce je evropské počasí propojené s africkými pouštěmi.

Oscary 2026 ovládl film One Battle After Another

Letošní 98. ročník udílení prestižních Oscarů nabídl večer plný výrazných filmových momentů. Největší pozornost na sebe strhl snímek One Battle After Another, který proměnil několik nominací ve vítězství. Dařilo se ale také filmům Sinners, Frankenstein a animovanému hitu KPop Demon Hunters. Večer přinesl i několik historických prvenství.

USA a Čína jednaly o obchodní dohodě a připravují Trumpovu návštěvu Pekingu

V Paříži dnes po šesti hodinách skončil první den americko-čínských jednání o obchodní dohodě. Podle mluvčího amerického ministerstva financí budou rozhovory pokračovat v pondělí ráno, informovala agentura Reuters. Mluvčí ale neuvedl žádné podrobnosti týkající se dnešní schůzky a členové čínské delegaci opustili místo jednání, aniž promluvili s médii. Americký ministr financí Scott Bessent a čínský vicepremiér Che Li-feng vedli jednání v sídle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Čína není členem této organizace sdružující 38 bohatých států a považuje se za rozvojovou zemi.

Zelenskyj obvinil evropské spojence z vydírání Kyjeva kvůli ropovodu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil některé evropské spojence z pokusu o vydírání Kyjeva, aby znovu otevřel ropovod Družba, který přepravuje ruskou ropu do Evropské unie. Podle něj by obnovení dodávek znamenalo faktické oslabení sankcí uvalených na Rusko.

Bitcoin po začátku války nejdřív spadl, pak překonal zlato i akcie

Bitcoin po začátku války mezi USA a Íránem nejdřív prudce oslabil, během dvou týdnů se ale otočil a začal překonávat většinu velkých aktiv. Od prvních minim vyrostl zhruba o 11 procent a podle vývoje trhu si vedl lépe než zlato, index S&P 500 i asijské akcie. Lépe na tom byly jen ropa a dolar, tedy aktiva, kterým samotný konflikt přímo nahrává .

Kyjev podle Zelenského pomůže zemím Blízkého východu, nechce ztratit podporu USA

Kyjev nechce kvůli válce na Blízkém východě přijít o podporu Spojených států, řekl podle agentur v dnes zveřejněném rozhovoru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Blízkovýchodním zemím, které čelí íránským dronovým útokům, pomůže Ukrajina s obranou, výměnou za to ale žádá peníze a technologie, dodal.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama