Věda a TechnikaU.S. Army a poučení z afghánské blamáže

U.S. Army a poučení z afghánské blamáže

Z chaotického stahování USA z Afghánistánu si lze vzít ponaučení. Alespoň podle svědků, kteří vypovídali před americkými zákonodárci na slyšení, jež proběhlo v létě 2023. U dřívějších slyšení šlo o to objasnit, co se stalo, a ideálně svalit na někoho politickou vinu. Tentokrát přineslo vyšetřování užitečná doporučení, jak se v budoucnosti vyhnout podobným katastrofám. Takovým, jakým byl chaotický úprk z Afghánistánu.

Na slyšení v červenci 2023 řekl velící seržant major Jacob Smith z 10. horské divize americké armády zahraničnímu výboru amerického Kongresu: „Uzavření letiště Bagrám a evakuace z mezinárodního letiště Hamída Karzáího byla obrovská chyba.“ Bagrám totiž disponoval logistickými možnostmi, které by mohly pomoci evakuovat sto tisíc lidí. Na letišti bylo k dispozici více než 35 000 lůžek. V případě potřeby navíc bylo možné vyčlenit další místo v letištních hangárech.

Bagrám měl zároveň celkem čtyři stravovací zařízení a dostatek potravin ve skladech. Tisíce hektolitrů pitné vody a možnost přímo na místě čistit další. Bagrámská nemocnice byla nejlépe vybavená ze všech na celém území Afghánistánu. Podle jeho slov jej však tehdy přehlasovali, protože ministerstvo zahraničí se domnívalo, že civilní letiště bude pro evakuaci pohodlnější.

Americké chyby

Americký think tank Defence One citoval Smithe, podle kterého se i sama americká armáda dopustila chyb. Zejména tehdy, když zpočátku vyčlenila k zajištění bezpečnosti evakuace pouze jednu střeleckou rotu. „Přibližně šest týdnů, než se věci začaly v polovině srpna rozplétat, chránilo celou rozsáhlou oblast pouhých 113 amerických vojáků. K tomu pouhé dvě roty sil našeho tureckého oddělení,“ řekl. „Dohromady všehovšudy jeden prapor,“ dodal.

Seth Krummrich, armádní plukovník ve výslužbě, řekl při vyšetřování americkým zákonodárcům, že Bidenova administrativa udělala obrovskou chybu. Tím, že ignorovala předsedu sboru náčelníků štábů generála Marka Milleyho. On a další je varovali, aby nedovolili pokles počtu amerických sil v zemi pod 2 500. A to do doby, než protivník splní klíčová ustanovení dohody z Dauhá.

„Administrativa učinila toto rozhodnutí na základě zpravodajských informací, které přeceňovaly schopnosti afghánské vlády,“ řekl Krummrich zákonodárcům. „Měli jsme jen velmi málo zpravodajských důkazů, naznačujících funkčnost plánu Bidenovy administrativy. Generály Milleye, Millera a McKenzieho však ignorovali. Zveřejněný plán okamžitého stažení pak v nejlepším případě spustil dominový efekt vedoucí ke katastrofě.“

Chybí postup pro ukončení války

Podle něj navíc posedlost Bidenovy administrativy symbolickým datem stažení 11. září přinutila armádu k příliš rychlé evakuaci. Uznání těchto chyb však nutně nezabrání tomu, aby se jich budoucí administrativa dopustila znovu. Christopher Kolenda, armádní plukovník ve výslužbě a vedoucí pracovník Centra pro novou americkou bezpečnost, řekl zákonodárcům, že budoucí administrativy by měly již nyní začít konkrétně plánovat, jak ukončit konflikt podobný tomu v Afghánistánu. Spojené státy by podle něj měly vypracovat „doktrínu pro ukončení války“.

„Armáda žádnou nemá. Ministerstvo zahraničí ji nemá. Ministerstvo zahraničí nemá žádný soubor odborných znalostí o tom, jak vést válečná jednání, jichž jsou Spojené státy aktivním účastníkem. A ne vždy to dopadlo dobře,“ řekl Kolenda. Místo toho se Trumpova administrativa spoléhala na velvyslance Zalmaje Chálilzáda, který však neměl prostředky k tomu, donutit Taliban dodržovat to, co podepsal.

NATO doufá v poučení

Kolenda pro Defence One také uvedl, že Spojené státy by měly zřídit ústřední orgán nejen pro armádu, ale i pro civilní agentury ve válce. Ten by měl dát prezidentovi možnost jmenovat vysokého civilního nebo vojenského úředníka, který by byl odpovědný za veškeré americké úsilí na místě. Všichni by mu podléhali. Tato osoba by pak prezidentovi odpovídala za dosažení amerických cílů.

Zda to bude americké armádě stačit k tomu, aby se poučila z afghánského úprku, není doposud zřejmé. Je však pozitivním zjištěním, zejména pro spojence v NATO, kteří Američany do Afghánistánu dobrovolně následovali, že se americká armáda snaží ze svých chyb poučit, aby je napříště neopakovala.

Doporučujeme

Izrael zabil v Gaze jednoho z velitelů hnutí Hamás, který se podílel na masakru 7. října

Při izraelském leteckém úderu v jižní části Pásma Gazy zahynul vysoce postavený velitel palestinského hnutí Hamás Samir Abu Younis. Podle izraelské armády se podílel na plánování a řízení útoku na Izrael ze 7. října 2023. Younis zastával funkci velitele brigády Rafah, jedné z jednotek ozbrojeného křídla hnutí.

Trump z výpadku letů v USA viní Bidena, žádá Kongres o více peněz na modernizaci

Americký prezident Donald Trump se poprvé vyjádřil k pátečnímu čtyřhodinovému výpadku letového provozu v celých Spojených státech, který i během víkendu komplikoval leteckou dopravu v zemi. Šéf Bílého domu vyzval Kongres, aby uvolnil více peněz na modernizaci řízení letového provozu, a vinu za stav systému připsal předchozí administrativě demokrata Joea Bidena. Ministr dopravy Sean Duffy mezitím americkým médiím řekl, že do pondělního rána by se situace na amerických letištích měla vrátit do normálního stavu.

Jemenské síly ustoupily od klíčového průlivu. Hútíové znovu posilují kontrolu nad Rudým mořem

Jemenské provládní síly podporované koalicí vedenou Saúdskou Arábií v neděli oznámily své stažení z oblasti s výhledem na strategický průliv Báb-al-Mandab. Tyto síly byly přesunuty k městu Aden, kde sídlí jemenská vláda. Průliv tak zůstává pod kontrolou povstalců.

Papež v Amazonii ostře odsoudil ničení pralesa i vraždy domorodých vůdců

Papež Lev XIV. ostře odsoudil ničení amazonského pralesa a zabíjení vůdců amazonských národů. Papež to řekl při setkání ve městě Pucallpa, které se nachází v peruánské Amazonii. Lev XIV. také odsoudil korupci či zločinecké skupiny, které pašují drogy, protože zneužívají chudoby místních lidí. Zároveň vyzval k sociální spravedlnosti, vzdělání i duchovnímu životu.

Estonsko po zmařeném pokusu o sabotáž zbrojovky zavře hraniční přechody s Ruskem

Estonsko uzavře od 1. prosince všechny hraniční přechody s Ruskem, oznámil dnes na sociální síti ministr zahraničí Margus Tsahkna. Důvodem jsou podle něj jasné důkazy, že ruská vojenská rozvědka GRU nařídila sabotážní útok proti estonské zbrojní společnosti. Šéf estonské diplomacie uvedl, že o rozhodnutí Tallinnu informoval své protějšky ve Finsku, Lotyšsku a Litvě. Moskva se k věci zatím nevyjádřila. "Rusko si musí uvědomit, že nepřátelské akce namířené proti Estonsku nesou důsledky. Pokusy o zastrašování, destabilizaci či podkopávání naší bezpečnosti nezůstanou bez odezvy," uvedl Tsahkna na síti X. "Uzavření hraničních přechodů omezí schopnost Ruska provádět nepřátelské aktivity v Estonsku a posílí naše úsilí zabránit obcházení sankcí," dodal ministr. Nespecifikoval přitom, jak dlouho zůstanou hranice uzavřeny. Estonská vnitřní tajná služba potvrdila, že neúspěšný sobotní žhářský útok na estonského výrobce dronů Threod Systems nařídila ruská GRU, uvedl ministr krátce předtím v jiném příspěvku na X. Estonské úřady v noci na dnešek v této souvislosti zadržely osm osob a zahájily trestní řízení, napsala agentura Reuters. "Je to jen další příklad toho, jak Rusko využívá sabotáže a nátlaku k destabilizaci naší společnosti, šíření strachu a odvádění naší pozornosti od podpory Ukrajiny," napsal Tsahkna. "Tváří v tvář přibývajícím neúspěchům a nedostatku úspěchů na bojišti se Kreml stále častěji uchyluje k sabotážím. Odolnost Ukrajiny a její strategická převaha (Vladimira) Putina zjevně znervózňují," dodal s odkazem na ruského prezidenta. Moskva zatím bezprostředně nereagovala ani na estonská obvinění, ani na rozhodnutí uzavřít hraniční přechody. Obvinění ze strany evropských orgánů z účasti na sabotážních operacích Rusko opakovaně popírá. Estonsko, členský stát NATO a EU a silný zastánce Ukrajiny, má v současné době podle estonské veřejnoprávní stanice ERR otevřené tři hraniční přechody s Ruskem - v Narvě na severu země a v Luhamaa a Koidule na jihu. Spolu s ostatními pobaltskými státy, ale i například skandinávskými zeměmi či Polskem patří mezi přední podporovatele a dárce zbraní pro Ukrajinu, která se už téměř pět let brání otevřené ruské invazi rozpoutané na Putinův rozkaz.

Írán tvrdí, že podnikl dronový útok na americký radarový systém v Bahrajnu

Íránské revoluční gardy oznámily, že podnikly dronový útok na americký radarový systém protivzdušné obrany na vrtulníkové základně v Bahrajnu. Spojené státy ani Bahrajn se k této informaci nevyjádřily. V Bahrajnu v noci zněly sirény a úřady vyzvaly obyvatele, aby se ukryli. Informovaly o tom v noci na dnešek agentura AFP a Reuters.

Na Kanárské ostrovy dorazilo za den skoro 1500 migrantů, nejvíce od roku 2020

Na španělské Kanárské ostrovy dorazilo v sobotu ve 14 lodích celkem 1488 migrantů. Jde o nejvyšší počet za jediný den od listopadu 2020. S odvoláním na španělskou námořní záchrannou službu o tom dnes informovala agentura EFE. Příliv migrantů ze západní Afriky na souostroví se výrazně zvýšil od října, uvedla agentura Reuters.

Facebook mohl procházet celé galerie telefonů. Meta dostala miliardovou pokutu

Společnost Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur, tedy přibližně 20 miliard korun. Facebook podle tamního úřadu pro ochranu osobních údajů přistupoval k fotografiím a videím uloženým v telefonech uživatelů Androidu bez jejich konkrétního a informovaného souhlasu. Případ se týká přibližně 20 milionů lidí v Itálii.

V Manile začal summit ASEAN, řešit bude Blízký východ i regionální spory

V Manile začal třídenní summit ASEAN, jehož hlavními tématy jsou válka na Blízkém východě, obchodní otázky a dlouhodobé regionální spory. Americký prezident Donald Trump přicestuje v úterý, tedy ke konci jednání.

Oteplování oceánů mění chování klaunů očkatých

Mořské vlny veder mění chování klaunů očkatých, kteří žijí v těsném soužití se sasankami. Když sasanky kvůli vysokým teplotám blednou, ryby je začínají více bránit a zároveň jsou agresivnější vůči ostatním členům své skupiny. Nový výzkum ukázal, že ochrana domova má pro klauny přednost před vzájemnými vztahy.

Siniaková překonala Navrátilovou. Pošesté zakončí rok jako světová jednička

Česká tenistka Kateřina Siniaková dosáhla dalšího historického milníku. Jako první hráčka v historii zakončí kalendářní rok už pošesté na vrcholu světového žebříčku ve čtyřhře. Třicetiletá rodačka z Hradce Králové tím překonala legendární Martinu Navrátilovou, se kterou se dosud dělila o rekord. Za mimořádný úspěch převzala trofej během Turnaje mistryň v Indian Wells.

Dronové útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu, hlášena je jedna oběť

Nejméně jeden člověk zahynul a dalších pět utrpělo zranění při ukrajinském dronovém útoku na ruskou Rostovskou oblast. Další tři zraněné hlásí úřady z Tatarstánu. Ruské útoky na ukrajinské Záporoží zranily šest lidí včetně dvou dětí.

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti za útok na kostel

Tři muži dostali v Jordánsku trest smrti oběšením za říjnový útok na řeckopravoslavný kostel. Střelba během pohřbu si vyžádala devět mrtvých a 25 zraněných.

Letecký chaos v USA. Tisíce zrušených letů, cestující uvízli na letištích

Spojené státy se vzpamatovávají z jednoho z největších kolapsů letecké dopravy ve své historii. Kvůli problémům v komunikačních systémech řízení letového provozu musely úřady v pátek na několik hodin zastavit téměř všechny odlety v zemi. Následovaly tisíce zrušených a zpožděných spojů, desetitisíce cestujících uvízly na letištích. Návrat k běžnému provozu se očekává až během neděle.

Americká letecká základna v Británii vyhlásila poplach kvůli podezření na drony

Na americké vojenské základně RAF Lakenheath ve východní Anglii zasahovaly v pátek večer bezpečnostní jednotky kvůli podezření na nepovolený pohyb dronů. Personál dostal pokyn ukrýt se v budovách a na místě se rozezněly sirény. Incident se podle amerického letectva obešel bez zranění i škod na vojenské technice. Britské ministerstvo obrany následně potvrdilo, že situace byla vyřešena.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama