Reklama
3.5 C
Czech
Středa 18. března 2026
Věda a TechnikaU.S. Army a poučení z afghánské blamáže

U.S. Army a poučení z afghánské blamáže

Z chaotického stahování USA z Afghánistánu si lze vzít ponaučení. Alespoň podle svědků, kteří vypovídali před americkými zákonodárci na slyšení, jež proběhlo v létě 2023. U dřívějších slyšení šlo o to objasnit, co se stalo, a ideálně svalit na někoho politickou vinu. Tentokrát přineslo vyšetřování užitečná doporučení, jak se v budoucnosti vyhnout podobným katastrofám. Takovým, jakým byl chaotický úprk z Afghánistánu.

Na slyšení v červenci 2023 řekl velící seržant major Jacob Smith z 10. horské divize americké armády zahraničnímu výboru amerického Kongresu: „Uzavření letiště Bagrám a evakuace z mezinárodního letiště Hamída Karzáího byla obrovská chyba.“ Bagrám totiž disponoval logistickými možnostmi, které by mohly pomoci evakuovat sto tisíc lidí. Na letišti bylo k dispozici více než 35 000 lůžek. V případě potřeby navíc bylo možné vyčlenit další místo v letištních hangárech.

Bagrám měl zároveň celkem čtyři stravovací zařízení a dostatek potravin ve skladech. Tisíce hektolitrů pitné vody a možnost přímo na místě čistit další. Bagrámská nemocnice byla nejlépe vybavená ze všech na celém území Afghánistánu. Podle jeho slov jej však tehdy přehlasovali, protože ministerstvo zahraničí se domnívalo, že civilní letiště bude pro evakuaci pohodlnější.

Americké chyby

Americký think tank Defence One citoval Smithe, podle kterého se i sama americká armáda dopustila chyb. Zejména tehdy, když zpočátku vyčlenila k zajištění bezpečnosti evakuace pouze jednu střeleckou rotu. „Přibližně šest týdnů, než se věci začaly v polovině srpna rozplétat, chránilo celou rozsáhlou oblast pouhých 113 amerických vojáků. K tomu pouhé dvě roty sil našeho tureckého oddělení,“ řekl. „Dohromady všehovšudy jeden prapor,“ dodal.

Seth Krummrich, armádní plukovník ve výslužbě, řekl při vyšetřování americkým zákonodárcům, že Bidenova administrativa udělala obrovskou chybu. Tím, že ignorovala předsedu sboru náčelníků štábů generála Marka Milleyho. On a další je varovali, aby nedovolili pokles počtu amerických sil v zemi pod 2 500. A to do doby, než protivník splní klíčová ustanovení dohody z Dauhá.

„Administrativa učinila toto rozhodnutí na základě zpravodajských informací, které přeceňovaly schopnosti afghánské vlády,“ řekl Krummrich zákonodárcům. „Měli jsme jen velmi málo zpravodajských důkazů, naznačujících funkčnost plánu Bidenovy administrativy. Generály Milleye, Millera a McKenzieho však ignorovali. Zveřejněný plán okamžitého stažení pak v nejlepším případě spustil dominový efekt vedoucí ke katastrofě.“

Chybí postup pro ukončení války

Podle něj navíc posedlost Bidenovy administrativy symbolickým datem stažení 11. září přinutila armádu k příliš rychlé evakuaci. Uznání těchto chyb však nutně nezabrání tomu, aby se jich budoucí administrativa dopustila znovu. Christopher Kolenda, armádní plukovník ve výslužbě a vedoucí pracovník Centra pro novou americkou bezpečnost, řekl zákonodárcům, že budoucí administrativy by měly již nyní začít konkrétně plánovat, jak ukončit konflikt podobný tomu v Afghánistánu. Spojené státy by podle něj měly vypracovat „doktrínu pro ukončení války“.

„Armáda žádnou nemá. Ministerstvo zahraničí ji nemá. Ministerstvo zahraničí nemá žádný soubor odborných znalostí o tom, jak vést válečná jednání, jichž jsou Spojené státy aktivním účastníkem. A ne vždy to dopadlo dobře,“ řekl Kolenda. Místo toho se Trumpova administrativa spoléhala na velvyslance Zalmaje Chálilzáda, který však neměl prostředky k tomu, donutit Taliban dodržovat to, co podepsal.

NATO doufá v poučení

Kolenda pro Defence One také uvedl, že Spojené státy by měly zřídit ústřední orgán nejen pro armádu, ale i pro civilní agentury ve válce. Ten by měl dát prezidentovi možnost jmenovat vysokého civilního nebo vojenského úředníka, který by byl odpovědný za veškeré americké úsilí na místě. Všichni by mu podléhali. Tato osoba by pak prezidentovi odpovídala za dosažení amerických cílů.

Zda to bude americké armádě stačit k tomu, aby se poučila z afghánského úprku, není doposud zřejmé. Je však pozitivním zjištěním, zejména pro spojence v NATO, kteří Američany do Afghánistánu dobrovolně následovali, že se americká armáda snaží ze svých chyb poučit, aby je napříště neopakovala.

Reklama

Doporučujeme

Rulík končí u reprezentace a míří do Kladna

Radim Rulík po květnovém mistrovství světa skončí u české hokejové reprezentace a od příští sezony převezme extraligové Kladno. Spekulace z posledních dnů tak dostaly definitivní podobu. Rytíři získají trenéra, který se po práci u národního týmu vrací ke každodennímu klubovému režimu.

Američanku Kouri Richins, která napsala knihu o truchlení po manželovi, uznala porota vinnou z vraždy

Bizarní případ Kouri Richins, autorky úspěšné dětské knihy o truchlení po manželovi, skončil verdiktem poroty v Utahu, která Kouri uznala vinnou z vraždy. Žena v roce 2022 otrávila svého muže Erica fentanylem přimíchaným do nápoje.

Při íránském útoku zahynul v Abú Zabí civilista, přístav ve Fudžajře uzavřen

Při dopadu úlomků zneškodněné íránské balistické střely dnes zahynul v Abú Zabí civilista s pákistánským občanstvím, uvedly podle agentury AFP emirátské úřady. Kvůli íránským útokům SAE znovu pozastavila provoz v ropném přístavu Fudžajra. Íránským úderům dnes ráno čelila protivzdušná obrana také v Kataru a Saúdské Arábii. V Kuvajtu byli v důsledku vzdušného útoku zraněni dva zdravotníci. Podle předsedy íránského parlamentu americká vojenská přítomnost regionu bezpečnost nepřinese, tu musí zajistit tamní státy. Teherán v odvetě za izraelské a americké údery již třetím týdnem útočí na státy Perského zálivu, kde se nacházejí vojenské objekty Spojených států.

Válka s Íránem dopadá na světovou ekonomiku

Válka s Íránem přestává být jen bezpečnostní krizí na Blízkém východě a stále víc se mění v ekonomický problém pro velkou část světa. Nejtvrději dopadá na země v Asii závislé na dovozu energií, ale tlak se začíná přelévat i do Evropy. Nejde přitom jen o dražší ropu. Státy už sahají k mimořádným opatřením, aby udržely v chodu dopravu, úřady i běžný život.

EU pomůže Ukrajině s opravou ropovodu Družba, hotova má být do měsíce a půl

Ukrajina přijala od Evropské unie nabídku pomoci a financování při obnově dodávek ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska, uvedli dnes šéf summitů EU António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dopise adresovaném Evropské komisi podle agentury Reuters uvedl, že oprava ropovodu poničeného ruským útokem se chýlí ke konci a hotova má být do měsíce a půl.

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady Larídžáního a šéfa milic basídž

Šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alí Larídžání byl zabit při nočním vzdušném úderu, uvedl dnes podle agentury Reuters izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Írán Larídžáního smrt nepotvrdil. Íránská státní média mezitím zveřejnila údajný Larídžáního vzkaz psaný rukou. O cíleném útoku na Larídžáního již ráno informovala izraelská média. Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir poté uvedl, že v noci bylo dosaženo významných úspěchů při likvidaci cílů.

Sebedůvěra Trumpa nezachrání. Válka v Íránu je risk

Americko-izraelská válka proti Íránu vstoupila do třetího týdne. Prezident Donald Trump působí sebejistě. V pondělí během více než hodinového projevu hovořil o Blízkém východě, rekonstrukci Kennedyho vesmírného střediska, výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, letošním mistrovství světa ve fotbale a řadě dalších témat, jako by se nic důležitého nedělo. Válka se však neptá.

Zelenskyj: Rusko získalo za dva týdny války s Íránem 10 miliard dolarů

Rusko za dva týdny války s Íránem vydělalo 10 miliard dolarů (zhruba 240 miliard korun). Podle serveru Business Insider to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kyjeva varoval, že čím déle bude konflikt na Blízkém východě trvat, tím více bude ruský prezident Vladimir Putin moci válku v jeho zemi protahovat.

USA a Izrael zaútočily na Írán bez varování spojenců, uvedl Costa

Spojené státy a Izrael se rozhodly zahájit útoky proti Íránu, aniž by o tom informovaly své spojence. Pro EU to přitom znamená vážné riziko pro její bezpečnost, zejména ekonomickou bezpečnost, dále riziko zvyšování mezinárodního napětí a rovněž zvýšené riziko hrozby terorismu. V rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) to uvedl předseda Evropské rady António Costa. ENR sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a ČTK je jeho členem.

Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc odložit návštěvu Číny

Americký prezident Donald Trump chce kvůli válce s Íránem přibližně o měsíc posunout jednání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Podle agentur Reuters a Kjódó uvedl, že Spojené státy již požádaly o odložení schůzky. Podle původních plánů měl americký prezident zavítat na návštěvu Pekingu od 31. března do 2. dubna.

Při požáru v indické státní nemocnici zemřelo deset pacientů

Při požáru v traumatologickém centru státní nemocnice ve východoindickém státě Uríša zemřelo deset pacientů. Dalších jedenáct členů zdravotnického personálu utrpělo popáleniny při snaze zachránit hospitalizované a nyní se léčí v nemocnici.

Američané potichu instalují malé solární panely a snižují účty za elektřinu

Rostoucí ceny elektřiny nutí Američany hledat nové způsoby, jak ušetřit. Stále více lidí proto instaluje malé solární panely, které stačí zapojit do běžné zásuvky. Technologie je levná, jednoduchá a rychle se šíří, i když pravidla zatím zaostávají.

Útoky v Emirátech zasáhly přístav i letiště

Írán v pondělí znovu udeřil na infrastrukturu ve Spojených arabských emirátech. Terčem se stalo mezinárodní letiště v Dubaji i přístavní a průmyslová zóna ve Fudžajře, která patří k nejdůležitějším ropným uzlům v regionu. Útoky znovu zvýšily napětí kolem dopravy ropy i leteckého provozu v Perském zálivu.

Meta zvažuje propouštění až pětiny zaměstnanců

Společnost Meta zvažuje rozsáhlé propouštění, které by mohlo postihnout až 20 procent jejích zaměstnanců. Společnost doufá, že tím uvolní prostředky pro masivní investice do umělé inteligence a zároveň dokáže, že tyto nové nástroje již nejsou jen nákladným experimentem, ale začínají měnit každodenní provoz velkých technologických firem.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama