Věda a TechnikaU.S. Army a poučení z afghánské blamáže

U.S. Army a poučení z afghánské blamáže

Z chaotického stahování USA z Afghánistánu si lze vzít ponaučení. Alespoň podle svědků, kteří vypovídali před americkými zákonodárci na slyšení, jež proběhlo v létě 2023. U dřívějších slyšení šlo o to objasnit, co se stalo, a ideálně svalit na někoho politickou vinu. Tentokrát přineslo vyšetřování užitečná doporučení, jak se v budoucnosti vyhnout podobným katastrofám. Takovým, jakým byl chaotický úprk z Afghánistánu.

Na slyšení v červenci 2023 řekl velící seržant major Jacob Smith z 10. horské divize americké armády zahraničnímu výboru amerického Kongresu: „Uzavření letiště Bagrám a evakuace z mezinárodního letiště Hamída Karzáího byla obrovská chyba.“ Bagrám totiž disponoval logistickými možnostmi, které by mohly pomoci evakuovat sto tisíc lidí. Na letišti bylo k dispozici více než 35 000 lůžek. V případě potřeby navíc bylo možné vyčlenit další místo v letištních hangárech.

Bagrám měl zároveň celkem čtyři stravovací zařízení a dostatek potravin ve skladech. Tisíce hektolitrů pitné vody a možnost přímo na místě čistit další. Bagrámská nemocnice byla nejlépe vybavená ze všech na celém území Afghánistánu. Podle jeho slov jej však tehdy přehlasovali, protože ministerstvo zahraničí se domnívalo, že civilní letiště bude pro evakuaci pohodlnější.

Americké chyby

Americký think tank Defence One citoval Smithe, podle kterého se i sama americká armáda dopustila chyb. Zejména tehdy, když zpočátku vyčlenila k zajištění bezpečnosti evakuace pouze jednu střeleckou rotu. „Přibližně šest týdnů, než se věci začaly v polovině srpna rozplétat, chránilo celou rozsáhlou oblast pouhých 113 amerických vojáků. K tomu pouhé dvě roty sil našeho tureckého oddělení,“ řekl. „Dohromady všehovšudy jeden prapor,“ dodal.

Seth Krummrich, armádní plukovník ve výslužbě, řekl při vyšetřování americkým zákonodárcům, že Bidenova administrativa udělala obrovskou chybu. Tím, že ignorovala předsedu sboru náčelníků štábů generála Marka Milleyho. On a další je varovali, aby nedovolili pokles počtu amerických sil v zemi pod 2 500. A to do doby, než protivník splní klíčová ustanovení dohody z Dauhá.

„Administrativa učinila toto rozhodnutí na základě zpravodajských informací, které přeceňovaly schopnosti afghánské vlády,“ řekl Krummrich zákonodárcům. „Měli jsme jen velmi málo zpravodajských důkazů, naznačujících funkčnost plánu Bidenovy administrativy. Generály Milleye, Millera a McKenzieho však ignorovali. Zveřejněný plán okamžitého stažení pak v nejlepším případě spustil dominový efekt vedoucí ke katastrofě.“

Chybí postup pro ukončení války

Podle něj navíc posedlost Bidenovy administrativy symbolickým datem stažení 11. září přinutila armádu k příliš rychlé evakuaci. Uznání těchto chyb však nutně nezabrání tomu, aby se jich budoucí administrativa dopustila znovu. Christopher Kolenda, armádní plukovník ve výslužbě a vedoucí pracovník Centra pro novou americkou bezpečnost, řekl zákonodárcům, že budoucí administrativy by měly již nyní začít konkrétně plánovat, jak ukončit konflikt podobný tomu v Afghánistánu. Spojené státy by podle něj měly vypracovat „doktrínu pro ukončení války“.

„Armáda žádnou nemá. Ministerstvo zahraničí ji nemá. Ministerstvo zahraničí nemá žádný soubor odborných znalostí o tom, jak vést válečná jednání, jichž jsou Spojené státy aktivním účastníkem. A ne vždy to dopadlo dobře,“ řekl Kolenda. Místo toho se Trumpova administrativa spoléhala na velvyslance Zalmaje Chálilzáda, který však neměl prostředky k tomu, donutit Taliban dodržovat to, co podepsal.

NATO doufá v poučení

Kolenda pro Defence One také uvedl, že Spojené státy by měly zřídit ústřední orgán nejen pro armádu, ale i pro civilní agentury ve válce. Ten by měl dát prezidentovi možnost jmenovat vysokého civilního nebo vojenského úředníka, který by byl odpovědný za veškeré americké úsilí na místě. Všichni by mu podléhali. Tato osoba by pak prezidentovi odpovídala za dosažení amerických cílů.

Zda to bude americké armádě stačit k tomu, aby se poučila z afghánského úprku, není doposud zřejmé. Je však pozitivním zjištěním, zejména pro spojence v NATO, kteří Američany do Afghánistánu dobrovolně následovali, že se americká armáda snaží ze svých chyb poučit, aby je napříště neopakovala.

Doporučujeme

Rusko zaútočilo na zastávku v Oděse, na Krymu nejezdí některé vlaky

Cílem ruského útoku v jihoukrajinské Oděse se dnes ráno stala autobusová zastávka, na které čekali lidé. Informoval o tom šéf městské vojenské správy Serhij Lysak. Zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci na dnešek drony zaútočily na expres Moskva-Simferopol.

Lavazza chce v USA posílit díky novým kávovým tabletám

Italská Lavazza posílá na americký trh nový systém pro přípravu espressa. Místo klasických kapslí sází na tablety vyrobené výhradně z kávy, které neobsahují plast, hliník ani pojiva. Firma tím chce oslovit zákazníky, kteří řeší nejen chuť, ale i odpad po každém šálku.

Čínský prezident Si Ťin-pching přijel do KLDR, chce posílit vztahy obou zemí

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, která je první od roku 2019. V Pchjongjangu čínský prezident jednal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, kterého ujistil, že Peking neupustí od svého závazku chránit společné zájmy s KLDR ani nezaváhá ve své podpoře Kim Čong-una. Informovala o tom agentura Reuters.

Írán oznámil zastavení útoků proti Izraeli

Velitelství íránských ozbrojených sil dnes oznámilo ukončení vojenských operací proti Izraeli. Zároveň ale varovalo, že v případě dalších izraelských útoků na Libanon je obnoví, přičemž nové údery budou drtivější než ty nedávné. Prohlášení velitelství zveřejnila íránská agentura Fars, píše agentura Reuters.

Izrael a Írán usilují o uzavření okamžitého příměří, tvrdí Trump

Izrael a Írán usilují o uzavření okamžitého příměří, uvedl dnes americký prezident Donald Trump poté, co obě země v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných útocích. Závěrečná jednání o mírové dohodě pokračují, ale mohou být zmařena neznalostí nebo hloupostí, napsal šéf Bílého domu na sociální síti Truth Social. V předchozím příspěvku vyzval Izrael a Írán, aby na sebe přestaly útočit.

Akciové indexy v Koreji a Japonsku prudce klesly, v Soulu o více než osm procent

Akcie na burzách v Soulu a v Tokiu dnes prudce oslabily, v Soulu hlavní akciový index odepsal přes osm procent. Investoři se zbavují akcií technologických firem, k jejichž růstu v poslední době přispíval i zájem o umělou inteligenci (AI). Rozsáhlý výprodej vyvolaly obavy ze zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech a také další eskalace konfliktu na Blízkém východě.

KOMENTÁŘ: Svede to na nucenou práci. Trump našel nový způsob, jak zavádět cla

V hluku války na Blízkém východě se může zdát, že Donald Trump dal svou celní politiku k ledu. Že přijal únorové rozhodnutí Nejvyššího soudu. Jenže ve skutečnosti Trumpův úřad pilně pracuje na tom, aby se mohla nová cla začít už brzy aplikovat. Jak je to možné?

Shakira vystoupí na fotbalovém šampionátu a zavzpomíná na své děti

Zpěvačka Shakira se vrací na mistrovství světa ve fotbale. V červenci se představí v historicky první poločasové show finálového zápasu, kde s ní na pódiu vystoupí Madonna a korejská skupina BTS. Pro latinskoamerickou ikonu má tento turnaj osobní význam, protože právě díky fotbalové hymně z roku 2010 potkala svého bývalého partnera, se kterým má dva syny.

Arménský premiér Pašinjan vyhrál parlamentní volby, uvedla volební komise

Strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikoly Pašinjana vyhrála nedělní parlamentní volby se ziskem 49,8 procenta hlasů. Dnes o tom podle agentur informovala arménská volební komise po sečtení hlasů ze všech volebních místností. Druhá skončila Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan. Získala 23,3 procenta hlasů.

Izrael zasáhl v Íránu petrochemický komplex, Teherán vyslal rakety na Izrael

Izrael a Írán v noci na dnešek pokračovaly ve vzájemných útocích, což je největší vyhrocení konfliktu od uzavření příměří 8. dubna, napsala agentura AP. Izraelská armáda zasáhla mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu a část poškodila, uvedla AFP. Íránská média informovala o explozích v několika městech včetně Teheránu a íránské revoluční gardy uvedly, že útočily na letecké základny v Izraeli v reakci na izraelské údery na radarové stanice v Íránu. Gardy též oznámily, že jsou připraveny na rozsáhlé operace na všech frontách. Izrael informoval o raketách vypálených směrem na izraelské území též z Jemenu.

Útok nožem na Penn Station, šest lidí zraněno. New York zpřísňuje opatření

Šest lidí bylo v neděli zraněno při útoku nožem na newyorské Penn Station, jednom z nejrušnějších dopravních uzlů ve Spojených státech. Incident se stal v době, kdy se město připravuje na dvě mimořádně sledované sportovní události – finále NBA a blížící se mistrovství světa ve fotbale.

Zemětřesení na Filipínách si vyžádalo nejméně 16 mrtvých, Malajsie nabídla pomoc

Nejméně 16 mrtvých a více než 200 zraněných si vyžádalo zemětřesení o síle 7,8 stupně, které v noci na dnešek SELČ zasáhlo filipínský ostrov Mindanao. Otřesy poškodily řadu budov a klíčový most ve městě General Santos. Zemětřesení vyvolalo metr vysokou vlnu cunami, která zasáhla okolní pobřeží, informovala agentura AP s odvoláním na filipínské úřady. Malajsie už zasažené zemi nabídla pomoc.

Příměří v ohrožení: Útoky mezi Izraelem a Íránem ženou ceny ropy vzhůru

Ceny ropy v pondělí vzrostly po vzájemných útocích mezi Izraelem a Íránem. Vyvolává to obavy ze zhroucení stále trvajícího křehkého příměří mezi islámskou republikou a USA. Snahy o ukončení konfliktu komplikuje i situace v Libanonu, přesto se zatím ceny ropy drží pod 100 dolary za barel.

USA omezují sledování oceánů, Evropa posiluje vlastní síť

Spojené státy začínají výrazně omezovat jednu z nejambicióznějších sítí pro sledování oceánů. Systém, který více než deset let sbíral data o mořských ekosystémech, klimatu a extrémním počasí, má přijít o většinu svých zařízení. Evropa mezitím investuje do vlastního oceánského monitoringu a chce posílit svou roli ve výzkumu moří.

Filipíny zasáhlo zemětřesení o síle 7,8 stupně, úřady varují před tsunami

Filipínský ostrov Mindanao zasáhlo zemětřesení o síle 7,8 stupně. Otřesy poškodily infrastrukturu a úřady hlásí několik mrtvých a mnoho zraněných. Americké, indonéské a filipínské úřady vydaly varování před tsunami.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama