1.2 C
Czech
Středa 4. března 2026
Věda a TechnikaU.S. Army a poučení z afghánské blamáže

U.S. Army a poučení z afghánské blamáže

Z chaotického stahování USA z Afghánistánu si lze vzít ponaučení. Alespoň podle svědků, kteří vypovídali před americkými zákonodárci na slyšení, jež proběhlo v létě 2023. U dřívějších slyšení šlo o to objasnit, co se stalo, a ideálně svalit na někoho politickou vinu. Tentokrát přineslo vyšetřování užitečná doporučení, jak se v budoucnosti vyhnout podobným katastrofám. Takovým, jakým byl chaotický úprk z Afghánistánu.

Na slyšení v červenci 2023 řekl velící seržant major Jacob Smith z 10. horské divize americké armády zahraničnímu výboru amerického Kongresu: „Uzavření letiště Bagrám a evakuace z mezinárodního letiště Hamída Karzáího byla obrovská chyba.“ Bagrám totiž disponoval logistickými možnostmi, které by mohly pomoci evakuovat sto tisíc lidí. Na letišti bylo k dispozici více než 35 000 lůžek. V případě potřeby navíc bylo možné vyčlenit další místo v letištních hangárech.

Bagrám měl zároveň celkem čtyři stravovací zařízení a dostatek potravin ve skladech. Tisíce hektolitrů pitné vody a možnost přímo na místě čistit další. Bagrámská nemocnice byla nejlépe vybavená ze všech na celém území Afghánistánu. Podle jeho slov jej však tehdy přehlasovali, protože ministerstvo zahraničí se domnívalo, že civilní letiště bude pro evakuaci pohodlnější.

Americké chyby

Americký think tank Defence One citoval Smithe, podle kterého se i sama americká armáda dopustila chyb. Zejména tehdy, když zpočátku vyčlenila k zajištění bezpečnosti evakuace pouze jednu střeleckou rotu. „Přibližně šest týdnů, než se věci začaly v polovině srpna rozplétat, chránilo celou rozsáhlou oblast pouhých 113 amerických vojáků. K tomu pouhé dvě roty sil našeho tureckého oddělení,“ řekl. „Dohromady všehovšudy jeden prapor,“ dodal.

Seth Krummrich, armádní plukovník ve výslužbě, řekl při vyšetřování americkým zákonodárcům, že Bidenova administrativa udělala obrovskou chybu. Tím, že ignorovala předsedu sboru náčelníků štábů generála Marka Milleyho. On a další je varovali, aby nedovolili pokles počtu amerických sil v zemi pod 2 500. A to do doby, než protivník splní klíčová ustanovení dohody z Dauhá.

„Administrativa učinila toto rozhodnutí na základě zpravodajských informací, které přeceňovaly schopnosti afghánské vlády,“ řekl Krummrich zákonodárcům. „Měli jsme jen velmi málo zpravodajských důkazů, naznačujících funkčnost plánu Bidenovy administrativy. Generály Milleye, Millera a McKenzieho však ignorovali. Zveřejněný plán okamžitého stažení pak v nejlepším případě spustil dominový efekt vedoucí ke katastrofě.“

Chybí postup pro ukončení války

Podle něj navíc posedlost Bidenovy administrativy symbolickým datem stažení 11. září přinutila armádu k příliš rychlé evakuaci. Uznání těchto chyb však nutně nezabrání tomu, aby se jich budoucí administrativa dopustila znovu. Christopher Kolenda, armádní plukovník ve výslužbě a vedoucí pracovník Centra pro novou americkou bezpečnost, řekl zákonodárcům, že budoucí administrativy by měly již nyní začít konkrétně plánovat, jak ukončit konflikt podobný tomu v Afghánistánu. Spojené státy by podle něj měly vypracovat „doktrínu pro ukončení války“.

„Armáda žádnou nemá. Ministerstvo zahraničí ji nemá. Ministerstvo zahraničí nemá žádný soubor odborných znalostí o tom, jak vést válečná jednání, jichž jsou Spojené státy aktivním účastníkem. A ne vždy to dopadlo dobře,“ řekl Kolenda. Místo toho se Trumpova administrativa spoléhala na velvyslance Zalmaje Chálilzáda, který však neměl prostředky k tomu, donutit Taliban dodržovat to, co podepsal.

NATO doufá v poučení

Kolenda pro Defence One také uvedl, že Spojené státy by měly zřídit ústřední orgán nejen pro armádu, ale i pro civilní agentury ve válce. Ten by měl dát prezidentovi možnost jmenovat vysokého civilního nebo vojenského úředníka, který by byl odpovědný za veškeré americké úsilí na místě. Všichni by mu podléhali. Tato osoba by pak prezidentovi odpovídala za dosažení amerických cílů.

Zda to bude americké armádě stačit k tomu, aby se poučila z afghánského úprku, není doposud zřejmé. Je však pozitivním zjištěním, zejména pro spojence v NATO, kteří Američany do Afghánistánu dobrovolně následovali, že se americká armáda snaží ze svých chyb poučit, aby je napříště neopakovala.

Reklama

Doporučujeme

Ne potrat, ale vražda. Korejská žena a její lékaři odsouzeni za smrt novorozence

Soud v Jižní Koreji uznal ženu a dva lékaře vinnými z vraždy novorozence po potratu v devátém měsíci těhotenství. Případ vyvolal silnou reakci veřejnosti a znovu otevřel spor o právní vakuum kolem interrupcí v zemi.

Británie chystá škrty v klimatické pomoci chudším zemím

Svět se na summitu COP29 zavázal ztrojnásobit klimatické finance pro rozvojové země až na 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Velká Británie byla u toho. Teď ale čelí podezření, že místo posílení podpory plánuje škrty. Vláda mluví o modernizaci přístupu, konkrétní odpovědi však nedává.

Anonymní sázkaři vydělali na úderu na Írán. Teď se řeší, odkud měli informace

Na sázkovém trhu Polymarket se těsně před americko-izraelským útokem na Írán objevila nezvykle silná vlna velkých sázek na to, že k úderu dojde už následující den. Někteří pozorovatelé mluví o možném insider tradingu, píše The New York Times.

Rusko a Čína kritizují útoky USA a Izraele na Írán

Rusko i Čína ostře vystoupily proti americkým a izraelským úderům na Írán. Peking vyzval k okamžitému zastavení operací, Moskva tvrdí, že nevidí důkazy o íránské jaderné zbrani, a varuje před novými závody ve zbrojení. Informuje o tom agentura Al Jazeera.

Izrael provedl další vlnu úderů na Írán, ty budou dle Netanjahua pokračovat

Izraelská armáda dnes odpoledne oznámila, že uskutečnila další vlnu úderů na Írán. Podle ní útok zasáhl vojenské cíle a výrobu balistických raket. Tvrdí také, že zasáhla objekt, kde vědci pracovali na klíčovém komponentu pro jadernou zbraň, jejíž vývoj Írán popírá. Íránská média tvrdí, že zasaženo bylo například letiště v Teheránu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes odpoledne uvedl, že údery na Írán budou se silou pokračovat i nadále, píše agentura AFP.

Izrael zahájil dnes již druhou vlnu úderů na Bejrút, Hizballáh ho ostřeluje

Izraelská armáda zahájila dnes odpoledne novou vlnu vzdušných úderů na Bejrút, které podle ní cílí na velitele proíránského hnutí Hizballáh. S odvoláním na prohlášení armády to napsal server The Times of Israel (ToI). Hizballáh v noci na pondělí zaútočil raketami a drony na izraelské území poté, co vyjádřil solidaritu režimu v Teheránu, který od soboty čelí americkým a izraelským úderům. Izraelská armáda od pondělí v Libanonu uskutečnila několik vln úderů, při kterých zahynuly desítky lidí.

USA přeruší obchod se Španělskem, odmítá se zapojit do útoků na Írán, řekl Trump

Španělsko a Británie odmítají spolupracovat se Spojenými státy při úderech na Írán, jejich přístup je velmi špatný, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump. Před jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě uvedl, že Spojené státy proto přeruší se Španělskem veškerý obchod. Španělsko má dost prostředků, aby americkým krokům čelilo, reagoval Madrid.

Okázalý pohřeb mexického drogového bosse. El Mencho byl pohřben ve zlaté rakvi

Notoricky známý mexický drogový boss Nemesio Oseguera Cervantes, přezdívaný „El Mencho“, byl v pondělí pohřben v okázalé zlaté rakvi. Rodina a blízcí se s ním rozloučili nedaleko Guadalajary ve státě Jalisco, který je dlouhodobou baštou jeho kartelu.

Rusko oznámilo dokončení oprav startovací rampy na kosmodromu Bajkonur

Rusko dokončilo opravy poškozené klíčové startovací rampy na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Podle tiskových agentur Reuters a Bloomberg to dnes oznámila ruská kosmická agentura Roskosmos. Místo se nyní připravuje na start vesmírné nákladní lodi Progress, která má 22. března zamířit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Írán chce jednat, ale je příliš pozdě, napsal Trump na sociálních sítích

Írán chce jednat, ale je příliš pozdě, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. Íránská protivzdušná obrana, letectvo, námořnictvo a vedení jsou podle šéfa Bílého domu zničeny. Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, při kterých zabily duchovního vůdce Alího Chameneího a řadu dalších předních činitelů.

Íránci uvedli, že mají dost uranu na výrobu 11 atomových bomb, řekl Witkoff

Íránští zástupci během dřívějších jednání se Spojenými státy prohlásili, že mají 460 kilogramů uranu obohaceného na 60 procent, který by mohl být použit k výrobě 11 atomových bomb, řekl stanici Fox News americký zmocněnec Steve Witkoff. Ten se spolu se zetěm prezidenta USA Jaredem Kushnerem zúčastnil jednání s Íránci, které ale nevedlo k dohodě, a USA s Izraelem o víkendu na Írán vojensky zaútočily. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes podle státních tiskových agentur TASS a RIA Novosti prohlásil, že Moskva neviděla důkazy, že by Teherán vyvíjel jaderné zbraně.

Evropský plyn skokově zdražil po zastavení LNG v Kataru

Evropský plyn v úterý ráno skokově zdražil, protože Katar dočasně zastavil výrobu zkapalněného plynu. Trh řeší hlavně to, že v nabídce může na čas chybět velký dodavatel a zima ještě úplně neskončila.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama