Věda a TechnikaU.S. Army a poučení z afghánské blamáže

U.S. Army a poučení z afghánské blamáže

Z chaotického stahování USA z Afghánistánu si lze vzít ponaučení. Alespoň podle svědků, kteří vypovídali před americkými zákonodárci na slyšení, jež proběhlo v létě 2023. U dřívějších slyšení šlo o to objasnit, co se stalo, a ideálně svalit na někoho politickou vinu. Tentokrát přineslo vyšetřování užitečná doporučení, jak se v budoucnosti vyhnout podobným katastrofám. Takovým, jakým byl chaotický úprk z Afghánistánu.

Na slyšení v červenci 2023 řekl velící seržant major Jacob Smith z 10. horské divize americké armády zahraničnímu výboru amerického Kongresu: „Uzavření letiště Bagrám a evakuace z mezinárodního letiště Hamída Karzáího byla obrovská chyba.“ Bagrám totiž disponoval logistickými možnostmi, které by mohly pomoci evakuovat sto tisíc lidí. Na letišti bylo k dispozici více než 35 000 lůžek. V případě potřeby navíc bylo možné vyčlenit další místo v letištních hangárech.

Bagrám měl zároveň celkem čtyři stravovací zařízení a dostatek potravin ve skladech. Tisíce hektolitrů pitné vody a možnost přímo na místě čistit další. Bagrámská nemocnice byla nejlépe vybavená ze všech na celém území Afghánistánu. Podle jeho slov jej však tehdy přehlasovali, protože ministerstvo zahraničí se domnívalo, že civilní letiště bude pro evakuaci pohodlnější.

Americké chyby

Americký think tank Defence One citoval Smithe, podle kterého se i sama americká armáda dopustila chyb. Zejména tehdy, když zpočátku vyčlenila k zajištění bezpečnosti evakuace pouze jednu střeleckou rotu. „Přibližně šest týdnů, než se věci začaly v polovině srpna rozplétat, chránilo celou rozsáhlou oblast pouhých 113 amerických vojáků. K tomu pouhé dvě roty sil našeho tureckého oddělení,“ řekl. „Dohromady všehovšudy jeden prapor,“ dodal.

Seth Krummrich, armádní plukovník ve výslužbě, řekl při vyšetřování americkým zákonodárcům, že Bidenova administrativa udělala obrovskou chybu. Tím, že ignorovala předsedu sboru náčelníků štábů generála Marka Milleyho. On a další je varovali, aby nedovolili pokles počtu amerických sil v zemi pod 2 500. A to do doby, než protivník splní klíčová ustanovení dohody z Dauhá.

„Administrativa učinila toto rozhodnutí na základě zpravodajských informací, které přeceňovaly schopnosti afghánské vlády,“ řekl Krummrich zákonodárcům. „Měli jsme jen velmi málo zpravodajských důkazů, naznačujících funkčnost plánu Bidenovy administrativy. Generály Milleye, Millera a McKenzieho však ignorovali. Zveřejněný plán okamžitého stažení pak v nejlepším případě spustil dominový efekt vedoucí ke katastrofě.“

Chybí postup pro ukončení války

Podle něj navíc posedlost Bidenovy administrativy symbolickým datem stažení 11. září přinutila armádu k příliš rychlé evakuaci. Uznání těchto chyb však nutně nezabrání tomu, aby se jich budoucí administrativa dopustila znovu. Christopher Kolenda, armádní plukovník ve výslužbě a vedoucí pracovník Centra pro novou americkou bezpečnost, řekl zákonodárcům, že budoucí administrativy by měly již nyní začít konkrétně plánovat, jak ukončit konflikt podobný tomu v Afghánistánu. Spojené státy by podle něj měly vypracovat „doktrínu pro ukončení války“.

„Armáda žádnou nemá. Ministerstvo zahraničí ji nemá. Ministerstvo zahraničí nemá žádný soubor odborných znalostí o tom, jak vést válečná jednání, jichž jsou Spojené státy aktivním účastníkem. A ne vždy to dopadlo dobře,“ řekl Kolenda. Místo toho se Trumpova administrativa spoléhala na velvyslance Zalmaje Chálilzáda, který však neměl prostředky k tomu, donutit Taliban dodržovat to, co podepsal.

NATO doufá v poučení

Kolenda pro Defence One také uvedl, že Spojené státy by měly zřídit ústřední orgán nejen pro armádu, ale i pro civilní agentury ve válce. Ten by měl dát prezidentovi možnost jmenovat vysokého civilního nebo vojenského úředníka, který by byl odpovědný za veškeré americké úsilí na místě. Všichni by mu podléhali. Tato osoba by pak prezidentovi odpovídala za dosažení amerických cílů.

Zda to bude americké armádě stačit k tomu, aby se poučila z afghánského úprku, není doposud zřejmé. Je však pozitivním zjištěním, zejména pro spojence v NATO, kteří Američany do Afghánistánu dobrovolně následovali, že se americká armáda snaží ze svých chyb poučit, aby je napříště neopakovala.

Doporučujeme

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.

Tomáš Chorý si za reprezentaci nezahraje. Nedvěd mu doporučuje změnu

Fotbalový útočník Tomáš Chorý má další problém. Po vyřazení z kádru pražské Slavie přišel také o místo v české reprezentaci. Generální manažer národních týmů Pavel Nedvěd potvrdil, že s jednatřicetiletým hráčem momentálně nepočítá. Chorý tak doplácí na další disciplinární prohřešek, který může výrazně ovlivnit pokračování jeho kariéry.

Lídryně venezuelské opozice Machado se vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machado se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.

Švédská vláda zakázala svým zaměstnancům používat ChatGPT a Claude

Švédští státní zaměstnanci už nebudou moci na svých pracovních počítačích volně používat populární nástroje umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI a Claude od firmy Anthropic. Od pondělí 26. října vstupuje v platnost zákaz přístupu k jejich webovým verzím. Důvodem jsou obavy o bezpečnost citlivých informací, se kterými úředníci při své práci nakládají.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama