ZprávyU italského pobřeží havarovala loď s migranty, desítky mrtvých včetně kojence

U italského pobřeží havarovala loď s migranty, desítky mrtvých včetně kojence

Nejméně 43 lidí včetně novorozence zahynulo při ztroskotání lodi, která se v rozbouřeném moři u pobřeží italské Kalábrie snažila vylodit na pláži. Informuje o tom The Guardian, BBC a další servery.

Loď, která převážela běžence, narazila na skály a rozlomila se vedví. Italští hasiči na Twitteru napsali, že v neděli brzy ráno bylo vyloveno 28 těl, přičemž mnoho z nich bylo údajně vyplaveno na turistickou pláž poblíž Steccato di Cutro, zatímco další byla nalezena v moři.

Odhaduje se, že na palubě lodi bylo před nárazem do skal přibližně 120 lidí. Dosud bylo zachráněno osmdesát uprchlíků, píše The Guardian.

Utonuly ženy a děti

Antonio Ceraso, starosta Cutra, řekl novinářům: „Něco takového by člověk nikdy nechtěl vidět. Moře stále vyplavuje těla. Mezi oběťmi jsou ženy a děti.“

Na místo se dostavila italská pobřežní stráž, hasiči, policie a záchranáři Červeného kříže. Vrak lodi údajně spatřil jeden z rybářů v neděli brzy ráno. „Zbytky lodi jsou vidět na 200-300 metrech na pobřeží,“ uvedl Ceraso. „V minulosti už k podobným incidentům došlo, ale nikdy to nebyla taková tragédie,“ dodal.

Agentura Rai News uvedla, že se člun s migranty rozlomil na dvě části. S odvoláním na zdroje napsala, že osoby na palubě „neměly ani čas volat o pomoc“.

Předpokládá se, že plavidlo vyplulo z Turecka. Podle BBC byli na jeho palubě lidé z Íránu, Pákistánu a Afghánistánu.

Itálie je jedním z hlavních míst vylodění běženců, kteří se snaží dostat do Evropy po moři. Takzvaná centrální středomořská trasa je známá jako jedna z nejnebezpečnějších na světě.

Tragédie, řekli politici

V roce 2022 připlulo do Itálie na lodích více než 100 000 uprchlíků. Pravicová vláda premiérky Giorgie Meloni, která se dostala k moci v říjnu, zavedla tvrdá opatření proti charitativním organizacím zabývajícím se záchranou na moři, včetně pokuty až 50 000 eur.

Záchranné akce v posledních měsících vedly k tomu, že lodím byly přiděleny přístavy ve střední a severní Itálii. To je nutilo k delším cestám. Zkrátila se tak doba jejich pobytu na moři při záchraně lidských životů. Charitativní organizace varovaly, že toto opatření povede k tisícům úmrtí.

V prohlášení Meloni vyjádřila „hluboký zármutek“ nad životy, které zmařili „obchodníci s lidmi“. Zároveň zopakovala závazek své vlády „zabránit tomuto převádění a těmto tragédiím, které se odehrávají“.

Je trestné vypustit na moře loď dlouhou pouhých 20 metrů s až 200 lidmi na palubě za tak nepříznivého počasí,“ řekla premiérka. „Je nehumánní vyměnit životy mužů, žen a dětí za cenu ‚jízdenky‘, kterou zaplatili za mylnou vidinu bezpečné cesty.“

Meloniová uvedla, že její vláda bude požadovat „maximální spolupráci“ se zeměmi původu migrantů.

Matteo Piantedosi, italský ministr vnitra, prohlásil, že ztroskotání lodi v Kalábrii je obrovskou tragédií. „Je nezbytné pokračovat ve všech možných iniciativách, aby se zabránilo migraci,“ řekl. Piantedosi ve čtvrtek listu Il Giornale řekl, že vládní opatření, včetně dohod s Libyí a Tuniskem, „zabránila příchodu“ téměř 21 000 migrantů.

Podle projektu pohřešovaných migrantů Mezinárodní organizace pro migraci zemřelo nebo se pohřešuje v centrální části Středozemního moře od roku 2014 20 333 lidí.

Doporučujeme

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, aktuální způsob neztěžuje dopravu

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí. Po dnešním jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem to uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).

Nawrocki poděkoval Trumpovi za oznámené vyslání vojáků do Polska

Polský prezident Karol Nawrocki poděkoval svému americkému protějšku DonalduTrumpovi za vyslání dalších vojáků do Polska, které Trump oznámil ve čtvrtek. Krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA, uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Washington v minulých dnech hovořil o odkladu vyslání nových jednotek do Polska, což vzbudilo obavy v zemi usilující o co největší americkou vojenskou přítomnost v době ruské agrese na Ukrajině.

Ropa zdražuje. Írán odmítl klíčový požadavek USA

Ceny ropy se vrátily k růstu poté, co íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Modžtabá Chámeneí vydal pokyn, aby vysoce obohacený uran nebyl posílán do zahraničí. Nařízení by mohlo dále frustrovat amerického prezidenta Donalda Trumpa, zkomplikovat rozhovory o ukončení americko-izraelské války proti Íránu a vést k obnovení útoků.

Rusko a Ukrajina informují o desítkách raněných po vzájemných útocích

Nejméně 35 lidí bylo zraněno při náletu ukrajinských dronů, který zasáhl internát ve Starobilsku v okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedly ruské úřady. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina.

Češi se znovu vracejí k hypotékám

Český hypoteční trh se po delším útlumu opět probouzí. Banky hlásí výrazný vyšší zájem o úvěry na bydlení a tuzemské domácnosti se po období opatrnosti vracejí k plánům na koupi vlastního bytu či domu. Naděje na levnější bydlení je však v nedohlednu, protože ceny nemovitostí začínají opět stoupat.

Rubio označil Kubu za hrozbu pro USA. Havana hovoří o lžích a agresi

Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez označil jeho výroky za lživé. Stalo se tak den poté, co americká administrativa obvinila bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996, při němž zahynuli američtí občané.

OSN podpořila historické klimatické rozhodnutí

Valné shromáždění OSN podpořilo rezoluci navazující na stanovisko světového soudu, podle kterého mají státy právní povinnost řešit změnu klimatu. Proti se postavilo jen několik zemí včetně Spojených států.

Otevření nové americké ambasády v Grónsku provázely protesty

Ve grónském Nuuku ve čtvrtek protestovaly stovky lidí proti otevření nové americké diplomatické mise. Demonstranti reagovali hlavně na výroky prezidenta Donalda Trumpa a dalších amerických představitelů o větším vlivu USA v Grónsku.

Českou ekonomiku přibrzdí dražší energie

Česká ekonomika letos dál poroste, ale pomaleji, než se ještě nedávno čekalo. Domácnostem má pomáhat růst mezd, část zlepšení však mohou spolknout dražší energie a nejistota kolem dalšího vývoje v zahraničí.

Kanada vydřela výhru nad Norskem po prodloužení

Kanadští hokejisté poprvé na mistrovství světa ztratili bod. Ve Fribourgu dlouho tahali za kratší konec proti bojovnému Norsku, které ještě dvě minuty před koncem vedlo 5:4. Favorit nakonec zachránil Ryan O’Reilly a po 29 sekundách prodloužení rozhodl hattrickem Mark Scheifele. Kanada vyhrála 6:5, ale k senzaci chyběl Norům jen malý krok.

Při útocích v Hondurasu zemřelo nejméně 25 lidí

Honduras zažil jeden z nejkrvavějších dnů poslední doby. Ozbrojenci při dvou oddělených útocích na pobřeží zabili nejméně 25 lidí, mezi oběťmi je i šest policistů. Úřady do zasažených oblastí vyslaly vyšetřovatele, státní zástupce a specializované týmy.

Air France a Airbus prohrály spor kvůli pádu letu AF447

Pařížský odvolací soud uznal společnosti Air France a Airbus vinnými z neúmyslného zabití v souvislosti s pádem letu AF447 z roku 2009. Při jedné z nejhorších leteckých tragédií ve francouzské historii zemřelo všech 228 lidí na palubě.

Stephen Colbert se rozloučil s The Late Show

Stephen Colbert po jedenácti sezonách končí v čele The Late Show. Jeho odchod uzavírá výraznou kapitolu americké noční televizní zábavy a zároveň otevírá otázky o tom, jak silně dnes do televizního průmyslu zasahuje politika.

Syfilis a kapavka jsou v Evropě na rekordním vzestupu

Evropa čelí výraznému nárůstu pohlavně přenosných infekcí, prim hrají zejména syfilis a kapavka. Podle nejnovějších údajů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dosáhly případy kapavky a syfilisu v roce 2024 nejvyšších hodnot za více než deset let.

Lotyšsko opět hlásí průnik dronu do svého vzdušného prostoru

Vzdušný prostor Lotyšska narušil nejméně jeden dron, uvedla dnes dopoledne lotyšská armáda. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz vyzval Ukrajinu, aby byla přesnější při využívání dronů, jimiž v reakci na ruskou agresi útočí na ruské cíle.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama