ZprávyTurecký prezident Erdogan by se mohl podle své strany ucházet o další...

Turecký prezident Erdogan by se mohl podle své strany ucházet o další mandát

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan by se mohl ucházet o další mandát hlavy státu. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Erdogan, který je prezidentem od roku 2014, v uplynulých dvou letech další kandidaturu vylučoval. Další mandát mu současná ústava zakazuje.

Mluvčí AKP odpovídal v pondělí na otázky novinářů ohledně víkendového Erdoganova výroku, který naznačoval ochotu znovu kandidovat na prezidenta. „Je to v naší agendě,“ řekl v pondělí mluvčí o možné kandidatuře Erdogana ve volbách, které by se měly konat v řádném termínu v roce 2028.

Erdogan před prezidentskými volbami v roce 2023 a těmi komunálními v roce 2024 tvrdil, že o další mandát už nebude usilovat. V posledních měsících se však množí náznaky a spekulace, že o další kandidatuře přemýšlí. Současná ústava mu však další mandát zakazuje. Erdoganova AKP a její spojenci nemají dostatek hlasů, aby prosadili její změnu.

Erdogan třikrát vyhrál prezidentské volby, v roce 2023 však až ve druhém kole. Současná ústava dovoluje maximálně dva mandáty, ten první se do limitu nezapočítal kvůli změně ústavy z roku 2017, což opozice odmítala.

Někteří analytici se domnívají, že Erdogan a jeho spojenci zaujali v poslední době vstřícnější postoj vůči prokurdské straně DEM právě ve snaze získat její hlasy pro změnu ústavy. Turecké úřady povolily v posledních týdnech zákonodárcům ze strany DEM dvě návštěvy historického vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullaha Öcalana, který si odpykává doživotní trest na ostrově Imrali u Istanbulu v praktické izolaci. PKK Ankara považuje za teroristickou organizaci a jednu z největších hrozeb pro svou bezpečnost.

Blízký Erdoganův spojenec a vůdce nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devlet Bahçeli mluvil dokonce o propuštění Öcalana, pokud ukončí ozbrojený boj PKK. Dnes kurdského lídra vyzval, aby ohlásil rozpuštění PKK, napsala agentura Reuters. Erdogan pak o víkendu řekl, že na turecké politické scéně je „velmi příznivá atmosféra pro ukončení terorismu“, čímž myslel právě kurdské separatisty.

Turecké vládní úřady však na druhé straně neustávají s tlakem na opozici. V pondělí úřady zadržely prokurdské vedení města Akdeniz na jihovýchodě země kvůli údajným vazbám na PKK. Vedení pak úřady nahradily správci. V ten samý den byl zadržen i starosta istanbulské městské části Beşiktaş z turecké opoziční Lidové republikánské strany (CHP). Opozice tvrdí, že justice jedná v těchto případech podle vůle vlády.

Turecko také vyhrožuje zásahem proti prokurdským milicím YPG v Sýrii, kde proti nim bojují povstalecké oddíly podporované Ankarou. Erdogan i další vládní představitelé tvrdí, že Sýrie se nesmí stát útočištěm pro teroristy, čímž myslí stoupence organizace Islámský stát i členy PKK a YPG.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama