ZprávyTurecký prezident Erdogan by se mohl podle své strany ucházet o další...

Turecký prezident Erdogan by se mohl podle své strany ucházet o další mandát

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan by se mohl ucházet o další mandát hlavy státu. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Erdogan, který je prezidentem od roku 2014, v uplynulých dvou letech další kandidaturu vylučoval. Další mandát mu současná ústava zakazuje.

Mluvčí AKP odpovídal v pondělí na otázky novinářů ohledně víkendového Erdoganova výroku, který naznačoval ochotu znovu kandidovat na prezidenta. „Je to v naší agendě,“ řekl v pondělí mluvčí o možné kandidatuře Erdogana ve volbách, které by se měly konat v řádném termínu v roce 2028.

Erdogan před prezidentskými volbami v roce 2023 a těmi komunálními v roce 2024 tvrdil, že o další mandát už nebude usilovat. V posledních měsících se však množí náznaky a spekulace, že o další kandidatuře přemýšlí. Současná ústava mu však další mandát zakazuje. Erdoganova AKP a její spojenci nemají dostatek hlasů, aby prosadili její změnu.

Erdogan třikrát vyhrál prezidentské volby, v roce 2023 však až ve druhém kole. Současná ústava dovoluje maximálně dva mandáty, ten první se do limitu nezapočítal kvůli změně ústavy z roku 2017, což opozice odmítala.

Někteří analytici se domnívají, že Erdogan a jeho spojenci zaujali v poslední době vstřícnější postoj vůči prokurdské straně DEM právě ve snaze získat její hlasy pro změnu ústavy. Turecké úřady povolily v posledních týdnech zákonodárcům ze strany DEM dvě návštěvy historického vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullaha Öcalana, který si odpykává doživotní trest na ostrově Imrali u Istanbulu v praktické izolaci. PKK Ankara považuje za teroristickou organizaci a jednu z největších hrozeb pro svou bezpečnost.

Blízký Erdoganův spojenec a vůdce nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devlet Bahçeli mluvil dokonce o propuštění Öcalana, pokud ukončí ozbrojený boj PKK. Dnes kurdského lídra vyzval, aby ohlásil rozpuštění PKK, napsala agentura Reuters. Erdogan pak o víkendu řekl, že na turecké politické scéně je „velmi příznivá atmosféra pro ukončení terorismu“, čímž myslel právě kurdské separatisty.

Turecké vládní úřady však na druhé straně neustávají s tlakem na opozici. V pondělí úřady zadržely prokurdské vedení města Akdeniz na jihovýchodě země kvůli údajným vazbám na PKK. Vedení pak úřady nahradily správci. V ten samý den byl zadržen i starosta istanbulské městské části Beşiktaş z turecké opoziční Lidové republikánské strany (CHP). Opozice tvrdí, že justice jedná v těchto případech podle vůle vlády.

Turecko také vyhrožuje zásahem proti prokurdským milicím YPG v Sýrii, kde proti nim bojují povstalecké oddíly podporované Ankarou. Erdogan i další vládní představitelé tvrdí, že Sýrie se nesmí stát útočištěm pro teroristy, čímž myslí stoupence organizace Islámský stát i členy PKK a YPG.

Doporučujeme

Rakousko bude dál kontrolovat hranice, aktuální způsob neztěžuje dopravu

Rakouské kontroly na společných hranicích s Českem budou nadále pokračovat, posunuly se ale do pohraničního vnitrozemí, takže nezatěžují dopravu turistů ani pravidelně dojíždějících lidí. Po dnešním jednání se svým rakouským protějškem Gerhardem Karnerem to uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).

Nawrocki poděkoval Trumpovi za oznámené vyslání vojáků do Polska

Polský prezident Karol Nawrocki poděkoval svému americkému protějšku DonalduTrumpovi za vyslání dalších vojáků do Polska, které Trump oznámil ve čtvrtek. Krok potvrzuje pevnost vztahů Polska s USA, uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Washington v minulých dnech hovořil o odkladu vyslání nových jednotek do Polska, což vzbudilo obavy v zemi usilující o co největší americkou vojenskou přítomnost v době ruské agrese na Ukrajině.

Ropa zdražuje. Írán odmítl klíčový požadavek USA

Ceny ropy se vrátily k růstu poté, co íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Modžtabá Chámeneí vydal pokyn, aby vysoce obohacený uran nebyl posílán do zahraničí. Nařízení by mohlo dále frustrovat amerického prezidenta Donalda Trumpa, zkomplikovat rozhovory o ukončení americko-izraelské války proti Íránu a vést k obnovení útoků.

Rusko a Ukrajina informují o desítkách raněných po vzájemných útocích

Nejméně 35 lidí bylo zraněno při náletu ukrajinských dronů, který zasáhl internát ve Starobilsku v okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedly ruské úřady. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina.

Češi se znovu vracejí k hypotékám

Český hypoteční trh se po delším útlumu opět probouzí. Banky hlásí výrazný vyšší zájem o úvěry na bydlení a tuzemské domácnosti se po období opatrnosti vracejí k plánům na koupi vlastního bytu či domu. Naděje na levnější bydlení je však v nedohlednu, protože ceny nemovitostí začínají opět stoupat.

Rubio označil Kubu za hrozbu pro USA. Havana hovoří o lžích a agresi

Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio. Kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez označil jeho výroky za lživé. Stalo se tak den poté, co americká administrativa obvinila bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996, při němž zahynuli američtí občané.

OSN podpořila historické klimatické rozhodnutí

Valné shromáždění OSN podpořilo rezoluci navazující na stanovisko světového soudu, podle kterého mají státy právní povinnost řešit změnu klimatu. Proti se postavilo jen několik zemí včetně Spojených států.

Otevření nové americké ambasády v Grónsku provázely protesty

Ve grónském Nuuku ve čtvrtek protestovaly stovky lidí proti otevření nové americké diplomatické mise. Demonstranti reagovali hlavně na výroky prezidenta Donalda Trumpa a dalších amerických představitelů o větším vlivu USA v Grónsku.

Českou ekonomiku přibrzdí dražší energie

Česká ekonomika letos dál poroste, ale pomaleji, než se ještě nedávno čekalo. Domácnostem má pomáhat růst mezd, část zlepšení však mohou spolknout dražší energie a nejistota kolem dalšího vývoje v zahraničí.

Kanada vydřela výhru nad Norskem po prodloužení

Kanadští hokejisté poprvé na mistrovství světa ztratili bod. Ve Fribourgu dlouho tahali za kratší konec proti bojovnému Norsku, které ještě dvě minuty před koncem vedlo 5:4. Favorit nakonec zachránil Ryan O’Reilly a po 29 sekundách prodloužení rozhodl hattrickem Mark Scheifele. Kanada vyhrála 6:5, ale k senzaci chyběl Norům jen malý krok.

Při útocích v Hondurasu zemřelo nejméně 25 lidí

Honduras zažil jeden z nejkrvavějších dnů poslední doby. Ozbrojenci při dvou oddělených útocích na pobřeží zabili nejméně 25 lidí, mezi oběťmi je i šest policistů. Úřady do zasažených oblastí vyslaly vyšetřovatele, státní zástupce a specializované týmy.

Air France a Airbus prohrály spor kvůli pádu letu AF447

Pařížský odvolací soud uznal společnosti Air France a Airbus vinnými z neúmyslného zabití v souvislosti s pádem letu AF447 z roku 2009. Při jedné z nejhorších leteckých tragédií ve francouzské historii zemřelo všech 228 lidí na palubě.

Stephen Colbert se rozloučil s The Late Show

Stephen Colbert po jedenácti sezonách končí v čele The Late Show. Jeho odchod uzavírá výraznou kapitolu americké noční televizní zábavy a zároveň otevírá otázky o tom, jak silně dnes do televizního průmyslu zasahuje politika.

Syfilis a kapavka jsou v Evropě na rekordním vzestupu

Evropa čelí výraznému nárůstu pohlavně přenosných infekcí, prim hrají zejména syfilis a kapavka. Podle nejnovějších údajů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dosáhly případy kapavky a syfilisu v roce 2024 nejvyšších hodnot za více než deset let.

Muskova SpaceX v prvním čtvrtletí vykázala ztrátu 4,3 miliardy dolarů

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard Kč). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Uvedla to v dokumentu, který předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) kvůli plánovanému vstupu na burzu. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama