ZprávyTurecký prezident Erdogan by se mohl podle své strany ucházet o další...

Turecký prezident Erdogan by se mohl podle své strany ucházet o další mandát

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan by se mohl ucházet o další mandát hlavy státu. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Erdogan, který je prezidentem od roku 2014, v uplynulých dvou letech další kandidaturu vylučoval. Další mandát mu současná ústava zakazuje.

Mluvčí AKP odpovídal v pondělí na otázky novinářů ohledně víkendového Erdoganova výroku, který naznačoval ochotu znovu kandidovat na prezidenta. „Je to v naší agendě,“ řekl v pondělí mluvčí o možné kandidatuře Erdogana ve volbách, které by se měly konat v řádném termínu v roce 2028.

Erdogan před prezidentskými volbami v roce 2023 a těmi komunálními v roce 2024 tvrdil, že o další mandát už nebude usilovat. V posledních měsících se však množí náznaky a spekulace, že o další kandidatuře přemýšlí. Současná ústava mu však další mandát zakazuje. Erdoganova AKP a její spojenci nemají dostatek hlasů, aby prosadili její změnu.

Erdogan třikrát vyhrál prezidentské volby, v roce 2023 však až ve druhém kole. Současná ústava dovoluje maximálně dva mandáty, ten první se do limitu nezapočítal kvůli změně ústavy z roku 2017, což opozice odmítala.

Někteří analytici se domnívají, že Erdogan a jeho spojenci zaujali v poslední době vstřícnější postoj vůči prokurdské straně DEM právě ve snaze získat její hlasy pro změnu ústavy. Turecké úřady povolily v posledních týdnech zákonodárcům ze strany DEM dvě návštěvy historického vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullaha Öcalana, který si odpykává doživotní trest na ostrově Imrali u Istanbulu v praktické izolaci. PKK Ankara považuje za teroristickou organizaci a jednu z největších hrozeb pro svou bezpečnost.

Blízký Erdoganův spojenec a vůdce nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devlet Bahçeli mluvil dokonce o propuštění Öcalana, pokud ukončí ozbrojený boj PKK. Dnes kurdského lídra vyzval, aby ohlásil rozpuštění PKK, napsala agentura Reuters. Erdogan pak o víkendu řekl, že na turecké politické scéně je „velmi příznivá atmosféra pro ukončení terorismu“, čímž myslel právě kurdské separatisty.

Turecké vládní úřady však na druhé straně neustávají s tlakem na opozici. V pondělí úřady zadržely prokurdské vedení města Akdeniz na jihovýchodě země kvůli údajným vazbám na PKK. Vedení pak úřady nahradily správci. V ten samý den byl zadržen i starosta istanbulské městské části Beşiktaş z turecké opoziční Lidové republikánské strany (CHP). Opozice tvrdí, že justice jedná v těchto případech podle vůle vlády.

Turecko také vyhrožuje zásahem proti prokurdským milicím YPG v Sýrii, kde proti nim bojují povstalecké oddíly podporované Ankarou. Erdogan i další vládní představitelé tvrdí, že Sýrie se nesmí stát útočištěm pro teroristy, čímž myslí stoupence organizace Islámský stát i členy PKK a YPG.

Doporučujeme

V posunutém termínu se uskutečnila večeře korespondentů, přišel i Trump

V posunutém termínu se v pátek za zesílených bezpečnostních opatření uskutečnila slavnostní večeře Asociace korespondentů Bílého domu. Přišel i americký prezident Donald Trump. Akci před třemi měsíci narušil ozbrojený muž, takže Trump tehdy nestihl pronést projev. Informuje o tom agentura AP.

Loď Starship při zkušebním letu vynesla vylepšené satelity Starlink

Z texaského kosmodromu Starbase v noci na dnešek odstartoval raketový nosič Super Heavy s vesmírnou lodí Starship společnosti SpaceX. Loď vypustila 20 vylepšených satelitů Starlink a vrátila se na Zemi prakticky bez úhony, uvedla agentura Bloomberg.

John Cusack vyměnil film za komiks

John Cusack se v posledních letech před kamerou objevuje méně často. Herectví sice úplně neopustil, větší tvůrčí svobodu však našel při psaní své první grafické knihy.

Trump pohrozil EU dalšími cly kvůli pokutám pro Google

Obchodní napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií dál roste. Donald Trump oznámil vyšetřování evropských praktik namířených proti americkým technologickým firmám a pohrozil Bruselu dalšími cly.

Největší masná firma světa ruší cíl uhlíkové neutrality

JBS, největší producent masa na světě, ustoupil od svých dosavadních klimatických závazků. Ve výroční zprávě přestal uvádět plán dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2040 a zároveň vypustil dřívější cíl odstranit odlesňování ze svého domácího dodavatelského řetězce. Firma tvrdí, že mění přístup kvůli obtížné měřitelnosti emisí v zemědělství.

Blackstone spravuje aktiva za rekordních 1,35 bilionu dolarů

Americká investiční společnost Blackstone překonala očekávání analytiků a zvýšila objem spravovaných aktiv na nový rekord. K výsledkům jí pomohly investice spojené s umělou inteligencí, datovými centry i energetickou infrastrukturou.

Izraelská armáda oznámila přípravu na rozsáhlou operaci na Západním břehu

Izraelská armáda dnes odpoledne oznámila, že na Západním břehu připravuje rozsáhlou operaci, kterou označila za protiteroristickou, píše server The Times of Israel (ToI). Prohlášení přišlo po ranním incidentu u palestinské vesnice Till, kde při střelbě zahynuli čtyři Palestinci a dva izraelští vojáci.

Rumunská stíhačka sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země

Rumunská stíhačka F-16 dnes sestřelila dron, který narušil vzdušný prostor země, uvedl prezident Nicušor Dan. Podle ministerstva obrany se stroj zřítil hluboko v rumunském vnitrozemí.

Statisíce ukryté v pohovce. Soud dočasně zastavil vyšetřování jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa získal soudní ochranu před pokračováním parlamentního vyšetřování aféry známé jako Farmgate. Případ se týká stovek tisíc dolarů ukrytých v pohovce na jeho soukromé farmě. Soud nyní proces pozastavil do rozhodnutí o prezidentově žalobě proti dřívější zprávě vyšetřovacího panelu.

Trump uvalil nová cla na dovoz. Opatření zasáhlo většinu obchodních partnerů

Spojené státy od pátku uplatňují nová dovozní cla ve výši 10 až 12,5 procenta na zboží z přibližně šesti desítek obchodních partnerů, jak ve čtvrtek rozhodl prezident Donald Trump. Podle amerického obchodního zástupce se opatření týká zemí, které dohromady představují více než 99 procent dovozu do USA, tedy i Číny a evropských zemí.

Vědci upozorňují na nové hrozby pro opylovače

Úbytek opylovačů už dávno nesouvisí jen s úbytkem přirozeného prostředí, pesticidy nebo změnou klimatu. Do popředí se dostávají i dosud méně sledované hrozby, jako jsou mikroplasty, znečištění ovzduší, zbytky antibiotik nebo umělé osvětlení. Odborníci zároveň upozorňují, že právě včasné rozpoznání těchto rizik může výrazně pomoci při ochraně včel, čmeláků, motýlů i dalších druhů, na nichž závisí fungování ekosystémů i zemědělství.

Evropu sevře další tepelná kupole. Meteorologové už vědí, kdy udeří

Po extrémním horku v červnu ulevilo Evropě chladné osvěžení, kdy teploty na některých místech klesly na 15 až 18 stupňů. Nad Evropou se však má vytvořit další tepelná kupole. Extrémní horko aktuálně sužuje části jižní a západní Evropy. Meteorologové přitom očekávají, že vedro do střední Evropy dorazí příští týden.

Vance v ohrožení? Agent Tajné služby o něm vynesl citlivé informace

Internímu vyšetřování čelí agent Tajné služby přidělený americkému viceprezidentovi J. D. Vancovi. Je podezřelý z úniku citlivých informací o pohybu viceprezidenta a jeho rodiny. Tato osoba podle vyšetřování poskytla informace pro článek o frustraci agentů ve službě pro Vance.

Ruský Amazon v plamenech. Ukrajinské drony udeřily na Petrohrad

Ukrajina zasáhla drony logistická centra internetového prodejce Wildberries v ruských městech Petrohrad a Tver a na okupovaném poloostrově Krym. Na internetu se objevila videa, jak nad oblastí v Petrohradu stoupá černý dým. Došlo k zásahu logistického areálu Utkina Zavod na jihovýchodním okraji Petrohradu.

Trump chce, aby škody způsobené Íránem, byly hrazeny ze zmrazeného majetku

Americký prezident Donald Trump chce, aby íránské prostředky zmrazené ve Spojených státech pokryly škody, které způsobí Írán na obchodních lodích svými útoky. Napsal to v noci na dnešek na své síti Truth Social. Trumpův nápad odmítl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Média odhadují, že Spojené státy přímo zmrazily zhruba dvě miliardy dolarů (42,5 miliardy korun) íránských prostředků.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama