ZprávyTurecký prezident Erdogan by se mohl podle své strany ucházet o další...

Turecký prezident Erdogan by se mohl podle své strany ucházet o další mandát

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan by se mohl ucházet o další mandát hlavy státu. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Erdogan, který je prezidentem od roku 2014, v uplynulých dvou letech další kandidaturu vylučoval. Další mandát mu současná ústava zakazuje.

Mluvčí AKP odpovídal v pondělí na otázky novinářů ohledně víkendového Erdoganova výroku, který naznačoval ochotu znovu kandidovat na prezidenta. „Je to v naší agendě,“ řekl v pondělí mluvčí o možné kandidatuře Erdogana ve volbách, které by se měly konat v řádném termínu v roce 2028.

Erdogan před prezidentskými volbami v roce 2023 a těmi komunálními v roce 2024 tvrdil, že o další mandát už nebude usilovat. V posledních měsících se však množí náznaky a spekulace, že o další kandidatuře přemýšlí. Současná ústava mu však další mandát zakazuje. Erdoganova AKP a její spojenci nemají dostatek hlasů, aby prosadili její změnu.

Erdogan třikrát vyhrál prezidentské volby, v roce 2023 však až ve druhém kole. Současná ústava dovoluje maximálně dva mandáty, ten první se do limitu nezapočítal kvůli změně ústavy z roku 2017, což opozice odmítala.

Někteří analytici se domnívají, že Erdogan a jeho spojenci zaujali v poslední době vstřícnější postoj vůči prokurdské straně DEM právě ve snaze získat její hlasy pro změnu ústavy. Turecké úřady povolily v posledních týdnech zákonodárcům ze strany DEM dvě návštěvy historického vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullaha Öcalana, který si odpykává doživotní trest na ostrově Imrali u Istanbulu v praktické izolaci. PKK Ankara považuje za teroristickou organizaci a jednu z největších hrozeb pro svou bezpečnost.

Blízký Erdoganův spojenec a vůdce nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devlet Bahçeli mluvil dokonce o propuštění Öcalana, pokud ukončí ozbrojený boj PKK. Dnes kurdského lídra vyzval, aby ohlásil rozpuštění PKK, napsala agentura Reuters. Erdogan pak o víkendu řekl, že na turecké politické scéně je „velmi příznivá atmosféra pro ukončení terorismu“, čímž myslel právě kurdské separatisty.

Turecké vládní úřady však na druhé straně neustávají s tlakem na opozici. V pondělí úřady zadržely prokurdské vedení města Akdeniz na jihovýchodě země kvůli údajným vazbám na PKK. Vedení pak úřady nahradily správci. V ten samý den byl zadržen i starosta istanbulské městské části Beşiktaş z turecké opoziční Lidové republikánské strany (CHP). Opozice tvrdí, že justice jedná v těchto případech podle vůle vlády.

Turecko také vyhrožuje zásahem proti prokurdským milicím YPG v Sýrii, kde proti nim bojují povstalecké oddíly podporované Ankarou. Erdogan i další vládní představitelé tvrdí, že Sýrie se nesmí stát útočištěm pro teroristy, čímž myslí stoupence organizace Islámský stát i členy PKK a YPG.

Doporučujeme

Húsiové zasáhli letiště v Jemenu, hlásí se i k útokům na Saúdskou Arábii

Dvě rakety a drony s výbušninami vystřelené jemenskými povstalci Húsíi dnes v noci zasáhly mezinárodní letiště v jemenském Adenu, uvedlo podle serveru televize Al-Džazíra jemenské ministerstvo dopravy. Balistická raketa byla zachycena také severně od saúdskoarabské metropole Rijádu a rebelové se hlásí i k dalším útokům.

Černá smrt je zpět? Experti hodnotí riziko šíření moru

Svět obletěly zprávy o možném úniku bakterie způsobující plicní mor z laboratoře Irkutského výzkumného protimorového institutu na Sibiři. Laborantka Daria Shipilova (28 let) sama nahlásila, že rozbila zkumavku s živými bakteriemi. Podle úřadů zemřela na zápal plic neznámého původu a desítky lidí skončily v karanténě. Podle místních médií se žena nakazila plicním morem. Jak je tato nemoc nebezpečná a máme se bát?

Objednávky německého průmyslu se propadly o 10,6 procenta. Analytici čekali jen mírný pokles

Objednávky německého průmyslu se v srpnu meziměsíčně snížily o 10,6 procenta. Pokles byl výrazně hlubší, než očekávali analytici. Velkou část propadu ale způsobilo odeznění mimořádně vysokých zakázek na letadla, lodě, vlaky a vojenská vozidla z předchozího měsíce.

Ať Írán klidně zničí Los Angeles a San Diego. Trump v předvolebním projevu šokoval

Americký prezident Donald Trump způsobil bouři svým projevem na volebním mítinku v Nebrasce. Řekl, že Írán klidně může zničit Los Angeles a San Diego, čímž vyvolal ostrou kritiku ze strany představitelů těchto měst. Hovoří dokonce o „vlastizrádném“ prohlášení. Bílý dům se snaží tento požár uhasit. Trump podle něj jen varoval, že tato města by mohla být ohrožena, kdyby nezahájil válku s Íránem.

Kosovo má novou prezidentku. Parlament odvrátil předčasné volby na poslední chvíli

Kosovský parlament zvolil novou prezidentkou ekonomku Justinu Shiroka Pulu. Poslanci rozhodli prakticky na poslední chvíli před vypršením ústavní lhůty a odvrátili tak rozpuštění parlamentu a další předčasné volby. Dohodě předcházely spory o omezení pravomocí tribunálu v Haagu, který soudí válečné zločiny spojené s Kosovem.

Zvrat ve válce o Mali. Armáda dobyla klíčové město, separatisté hlásí ústup

Malijská armáda podporovaná ruskými paramilitárními silami uvedla, že znovu získala kontrolu nad strategicky důležitým městem Kidal na severu této africké země. Podle junty obsazení předcházely masivní letecké i pozemní údery. Separatisté však uvedli, že armáda vstoupila do města bez boje, protože se povstalci stáhli.

Přežila dvě dávky pentobarbitalu. Christa Pike je po nezdařené popravě při vědomí

Američanka Christa Pike přežila pokus o popravu smrtící injekcí v Tennessee. Po podání dvou dávek pentobarbitalu zůstala naživu a byla převezena do nemocnice. Nyní se probrala, mluví a nadále dostává intenzivní lékařskou péči.

Ronaldo se do portugalské reprezentace pod Jesusem nechce vrátit

Cristiano Ronaldo se podle portugalských médií nechce vrátit do národního týmu, dokud jej povede Jorge Jesus. Spor mezi největší hvězdou portugalského fotbalu a trenérem tak pokračuje. Zatím přitom nic nenasvědčuje tomu, že by měl kouč u reprezentace skončit.

Ve Francii dnes pokračovaly protesty a blokády škol, do ulic vyšly desetitisíce lidí

Ve Francii začal další den blokád škol a demonstrací, do nichž se dnes v mnoha městech poprvé zapojí také odbory. V Paříži je očekáváno až 40.000 účastníků protestního průvodu. Kromě toho se dnes konají demonstrace v dalších velkých městech. Demonstranti a odborové organizace požadují, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou ve zchátralém stavu. Středoškolský odborový svaz uvedl, že během dneška bylo kvůli protestům uzavřeno rekordních 1800 středních škol, ministerstvo školství hovoří o zrušené výuce na 891 z 3700 středních škol. Do protestů se zapojili i učitelé a rodiče, píše agentura DPA.

Ukrajina informuje o mrtvých a raněných po ruských útocích

Ruské drony při nočním útoku na sanitky a obytný dům v Kramatorsku na východě Ukrajiny zabily 49letou ženu a zranily další čtyři lidi, oznámila dnes ukrajinská prokuratura, která útoky vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském ostřelování vsi Rajivka v Charkovské oblasti na východě země zahynula podle prokuratury 85letá žena. Jednoho mrtvého a sedm raněných si vyžádal ruský útok na civilní loď s řepkovým olejem plující v Černém moři pod vlajkou Marshallových ostrovů, informoval šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Raněné po ruských útocích hlásí i další ukrajinské regiony.

Politik z AfD poprvé obsadil post předsedy jednoho z regionálních parlamentů

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku dnes jeho předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo. Jeden poslanec chyběl.

Bývalý šéf německé tajné služby Hanning zatčen pro podezření ze špionáže pro cizí mocnost

Bývalý šéf německé Spolkové zpravodajské služby (BND) August Hanning byl zatčen kvůli podezření ze špionáže, vlastizrady a získávání utajovaných informací pro cizí mocnost. Oznámila to německá spolková prokuratura.

Zabil 13 lidí na vojenské základně. Trump schválil jeho popravu

Americký prezident Donald Trump schválil popravu bývalého armádního psychiatra Nidala Hasana, který při střelbě na základně Fort Hood v roce 2009 zabil 13 lidí a další desítky zranil. Trest má vykonat armádní popravčí četa. Pokud k popravě dojde, bude první v americkém vojenském systému od roku 1961.

Na jihu USA vědci objevili pět nových druhů sladkovodních mlžů

Výzkumníci na jihu Spojených států rozpoznali pět dosud neznámých druhů sladkovodních mlžů. Živočichové z rodu Obovaria žijí jen v konkrétních oblastech a jejich přesné určení může pomoci lépe chránit říční ekosystémy i samotné vzácné druhy.

Ruské zlato zaplavuje Hongkong. Západní sankce překreslily mapu obchodu se slitky

Ruské zlato proudí do Hongkongu rekordním tempem, uvedli analytici. Tento trend ukazuje, jak ekonomické sankce po začátku války na Ukrajině přesměrovaly ruský obchod. Překvapivé to ale není. Hongkong totiž platí za vstupní bránu pro zlato do Číny, která na ruské slitky neuvalila sankce. Před rokem 2022 byl hlavním odběratelem ruského zlata Londýn.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama