ZprávyTurecký prezident Erdogan by se mohl podle své strany ucházet o další...

Turecký prezident Erdogan by se mohl podle své strany ucházet o další mandát

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan by se mohl ucházet o další mandát hlavy státu. Podle agentury Reuters to uvedl mluvčí Erdoganovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Erdogan, který je prezidentem od roku 2014, v uplynulých dvou letech další kandidaturu vylučoval. Další mandát mu současná ústava zakazuje.

Mluvčí AKP odpovídal v pondělí na otázky novinářů ohledně víkendového Erdoganova výroku, který naznačoval ochotu znovu kandidovat na prezidenta. „Je to v naší agendě,“ řekl v pondělí mluvčí o možné kandidatuře Erdogana ve volbách, které by se měly konat v řádném termínu v roce 2028.

Erdogan před prezidentskými volbami v roce 2023 a těmi komunálními v roce 2024 tvrdil, že o další mandát už nebude usilovat. V posledních měsících se však množí náznaky a spekulace, že o další kandidatuře přemýšlí. Současná ústava mu však další mandát zakazuje. Erdoganova AKP a její spojenci nemají dostatek hlasů, aby prosadili její změnu.

Erdogan třikrát vyhrál prezidentské volby, v roce 2023 však až ve druhém kole. Současná ústava dovoluje maximálně dva mandáty, ten první se do limitu nezapočítal kvůli změně ústavy z roku 2017, což opozice odmítala.

Někteří analytici se domnívají, že Erdogan a jeho spojenci zaujali v poslední době vstřícnější postoj vůči prokurdské straně DEM právě ve snaze získat její hlasy pro změnu ústavy. Turecké úřady povolily v posledních týdnech zákonodárcům ze strany DEM dvě návštěvy historického vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullaha Öcalana, který si odpykává doživotní trest na ostrově Imrali u Istanbulu v praktické izolaci. PKK Ankara považuje za teroristickou organizaci a jednu z největších hrozeb pro svou bezpečnost.

Blízký Erdoganův spojenec a vůdce nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devlet Bahçeli mluvil dokonce o propuštění Öcalana, pokud ukončí ozbrojený boj PKK. Dnes kurdského lídra vyzval, aby ohlásil rozpuštění PKK, napsala agentura Reuters. Erdogan pak o víkendu řekl, že na turecké politické scéně je „velmi příznivá atmosféra pro ukončení terorismu“, čímž myslel právě kurdské separatisty.

Turecké vládní úřady však na druhé straně neustávají s tlakem na opozici. V pondělí úřady zadržely prokurdské vedení města Akdeniz na jihovýchodě země kvůli údajným vazbám na PKK. Vedení pak úřady nahradily správci. V ten samý den byl zadržen i starosta istanbulské městské části Beşiktaş z turecké opoziční Lidové republikánské strany (CHP). Opozice tvrdí, že justice jedná v těchto případech podle vůle vlády.

Turecko také vyhrožuje zásahem proti prokurdským milicím YPG v Sýrii, kde proti nim bojují povstalecké oddíly podporované Ankarou. Erdogan i další vládní představitelé tvrdí, že Sýrie se nesmí stát útočištěm pro teroristy, čímž myslí stoupence organizace Islámský stát i členy PKK a YPG.

Reklama

Doporučujeme

Orbán uznal porážku a pogratuloval vítězné straně Tisza, ta míří k ústavní většině

Maďarský premiér Viktor Orbán, který podle všeho po 16 letech končí u kormidla moci, uznal, že výsledek dnešních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný. Po sečtení 60,24 procenta hlasů středopravicová strana Tisza získala ve 199členném parlamentu 136 mandátů. Podle nynějších propočtů tak dosáhla na ústavní většinu v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny.

Ve Francii objevili devítiletého chlapce, kterého otec držel rok a půl zamčeného v dodávce

Devítiletý chlapec, který podle vyšetřovatelů žil od roku 2024 zamčený v otcově dodávce na východě Francie, byl zachráněn a převezen do nemocnice. Jeho otec byl zadržen a čelí obviněním z únosu a dalších trestných činů.

Rusko je připraveno pomoci k míru na Blízkém východě, řekl Putin Pezeškjánovi

Rusko je připraveno napomoci k urovnání konfliktu na Blízkém východě, uvedl ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonickém rozhovoru s íránským protějškem Masúdem Pezeškjánem. Ten podle Kremlu informoval Putina o íránsko-amerických rozhovorech v Islámábádu.

Procházka padl v UFC v prvním kole a titul nezískal

Jiří Procházka měl titul na dosah, ale odcházel poražený. V hlavním zápase UFC 327 v Miami nestačil na Carlose Ulberga, který ho ukončil v prvním kole. Přitom duel začal přesně podle českých představ. Soupeř byl zraněný, publikum na Procházkově straně a tempo diktoval český bijec.

V maďarských volbách se rýsuje rekord, odhlasovala už více než polovina voličů

Účast v maďarských parlamentních volbách ve 13:00 přesáhla 54 procent, před čtyřmi lety to bylo 40 procent, informují média s odvoláním na úřady. Před osmi lety, kdy byla voličská účast rekordní, činila touto dobou 42,3 procenta, připomněl server Index.hu. Volby končí v 19:00.

Trump po krachu jednání přitvrdil vůči Íránu

Po krachu jednání mezi Spojenými státy a Íránem v Islámábádu rychle došlo k dalšímu vyhrocení rétoriky. Donald Trump krátce po jejich skončení znovu otevřel otázku kontroly nad Hormuzským průlivem a naznačil, že by USA mohly situaci řešit silou. Do popředí se tak dostává spíš vojenský než diplomatický scénář.

Ukrajina a Rusko se obviňují z porušování příměří

Ukrajina a Rusko se obviňují z porušování příměří vyhlášeného u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Rusové klid zbraní porušili ve 2299 případech, tvrdí Kyjev. Moskva naopak obvinila ukrajinské vojáky, že příměří porušili v 1971 případech. Příměří, které má platit do konce dne, zatím oficiálně ukončeno nebylo, poznamenala dříve agentura DPA.

Evropě hrozí nedostatek leteckého paliva

Evropa může během několika týdnů narazit na vážný problém v letecké dopravě. Pokud se neobnoví dodávky přes Hormuzský průliv, hrozí podle zástupců letišť systémový nedostatek leteckého paliva právě před začátkem hlavní letní sezony. To by mohlo znamenat rušení spojů napříč kontinentem, vyšší ceny letenek i komplikace pro miliony cestujících.

Rozhovory mezi Íránem a USA v Islámábádu skončily bez dohody, oznámil Vance

Rozhovory Spojených států s Íránem skončily dnes ráno v Islámábádu po 21 hodinách bez dohody. Oznámil to podle agentury AP americký viceprezident J. D. Vance, který stál v čele americké delegace při jednáních v pákistánské metropoli o urovnání vzájemného konfliktu. Podle AFP řekl, že se vrací do USA poté, co Íránu předložil „konečnou a nejlepší možnou nabídku“. Podle něj se nepodařilo Írán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Vance už Islámábád opustil, podle webu BBC tak učinila i íránská delegace.

Izrael zasáhl raketomet v Libanonu, útok v Kaně zabil pět lidí

Izraelská armáda oznámila zásah raketometu na jihu Libanonu, který byl podle ní připravený k odpalu směrem na izraelské území. Úder přišel v době pokračujícího napětí mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které se do konfliktu zapojilo na začátku března.

Královská rodina připravuje oslavy 100. narozenin Alžběty II.

Britská královská rodina si připomene významné výročí. Sto let od narození královny Alžběty II. uctí sérií akcí, které nabídnou pohled na její život, styl i odkaz.

Rusko a Ukrajina oznámily, že si vyměnily válečné zajatce i civilisty

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily po 175 zajatých vojácích a sedmi civilistech z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O výměně vzápětí informoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezidentské volby v Džibutsku vyhrála s 97,81 pct současná hlava státu Guilláh

Prezidentské volby ve východoafrickém Džibutsku podle oficiálních výsledků znovu vyhrál současný prezident Ismáíl Umar Guilláh, který získal 97,81 procenta hlasů. Zajistil si tak šesté funkční období v čele tohoto strategicky umístěného území v oblasti Afrického rohu, napsala agentura AFP. Guilláh zemi vládne od roku 1999.

Ukrajina dodrží příměří, ale odpoví na případné ruské útoky, uvedl Zelenskyj

Ukrajinská armáda bude dodržovat klid zbraní během příměří, dohodnutého na pravoslavné Velikonoce, ale je připravena zrcadlově odpovědět na každý ruský útok. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně navrhl Moskvě, aby příměří pokračovalo i po Velikonocích.

Tání Arktidy uvolňuje tisíce let starý uhlík

Tání arktického permafrostu začíná výrazně měnit krajinu i fungování globálního klimatického systému. Do řek se uvolňuje stále větší množství uhlíku, který byl po tisíce let uvězněn v zamrzlé půdě. Tento proces postupně zesiluje globální oteplování, protože část uhlíku se při svém putování do oceánu přeměňuje na oxid uhličitý.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama