Schůzka Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem v Budapešti se zasekla na podmínkách příměří pro Ukrajinu. Washington trvá na zastavení bojů na současné linii fronty. Moskva odmítá a žádá širší územní ústupky Kyjeva. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.
Bílý dům vzkázal, že „v nejbližší době“ žádná schůzka neproběhne. Uvedl to po telefonátu šéfa americké diplomacie Marca Rubia se Sergejem Lavrovem, kteří upřednostnili další jednání na dálku. Trump dodal, že nechce „zbytečnou schůzku“ a že bez posunu na ruské straně nemá setkání smysl.
President Trump on not meeting Putin: “I don't want to have a wasted meeting. I don't want to have a waste of time.” pic.twitter.com/3Q4MjhAALH
— Fox News (@FoxNews) October 21, 2025
Přetahovaná o linii fronty a podmínky míru
Klíčový spor se točí kolem toho, co znamená příměří. Trump veřejně podpořil návrh na okamžité zastavení palby s tím, že se „utne tam, kde se právě nachází“. Evropské vlády tento rámec vítají a považují ho za základ pro další rozhovory. Moskva naopak trvá na plné kontrole Donbasu a nechce jen „zmrazení“ bojů.
Podle amerických činitelů Rusko znovu požaduje úplnou kontrolu Luhansku a většiny Doněcké oblasti. Kreml tak odmítl výzvu ke klidu zbraní na současné frontové linii. Mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že termín případného summitu neexistuje a že je nutná „vážná příprava“.
Polsko by mohlo zadržet Putinův letoun
Šéf NATO Mark Rutte zamířil do Washingtonu, aby Trumpovi představil evropské postoje k příměří a dalšímu vyjednávání. Evropské státy varují před setkáním bez viditelných ruských ústupků. Podle diplomatů dává odklad přípravné schůzky Rubio–Lavrov najevo, že Američané summit bez posunu nechtějí.
Budapešť zůstává na stole jako možné dějiště. Výběr Maďarska ale budí v EU rozpaky vzhledem k vazbám Viktora Orbána na Moskvu. Do hry vstoupila i logistika. Polsko upozornilo, že může přinutit letadlo s Putinem k přistání, pokud by využilo jeho vzdušný prostor. Bulharsko naopak použití svého vzdušného koridoru připustilo.
Kyjev by zmrazení uvítal
Kyjev mezitím hlásí, že veřejná podpora příměří na současné linii je „začátkem diplomacie“. Volodymyr Zelenskyj odmítá vzdát se držených částí Donbasu s tím, že by to jen otevřelo cestu k dalším útokům. Podle Zelenského donutí Moskvu k pozornosti hlavně dodávky raket dlouhého doletu, o které nadále usiluje.
Lavrov mluví o „dlouhodobém, udržitelném míru“ a požaduje řešit „kořenové příčiny konfliktu“. V překladu chce uznání ruské suverenity nad celým Donbasem a demilitarizaci Ukrajiny. Pro Kyjev i Evropu jde o nepřijatelné podmínky. Moskva proto odmítá frontu jen „zafixovat“ a volí další tlak na bojišti i v zákulisí diplomacie.